Úvod: Zdravotní gramotnost je vnímána jako schopnost lidí získávat, vyhodnotit a aplikovat adekvátní informace týkající se problematiky zdraví. Poskytuje lidem schopnost posuzovat a rozhodovat se v oblasti zdravotní péče, prevence nemoci a rovněž podpory zdraví za účelem uchování a zlepšení kvality jejich života. Na úrovni zdravotní gramotnosti obyvatelstva se podílí řada faktorů, jako je např. věk, pohlaví, vzdělání, místo bydliště a rovněž kulturní a ekonomické podmínky. Cíl: Příspěvek mapuje a vzájemně porovnává úroveň zdravotní gramotnosti vybraných skupin obyvatel, tzn. u osob dospělých neohrožených chudobou a u osob dospělých ohrožených chudobou. Metodika: Pro účely výzkumu byla použita kvantitativní metoda za využití krátké formy standardizovaného dotazníku o 16 položkách (one- -dimenzional Rasch-scale) k identifikaci zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Výsledná škála pro krátký dotazník tak měla 16 stupňů v rozmezí od 0 do 16 bodů. Na bázi této stupnice byly stanoveny tři základní úrovně zdravotní gramotnosti a to: 1. neadekvátní zdravotní gramotnost (0 až 8 bodů), 2. problematická zdravotní gramotnost (9 až 12 bodů) a 3. dostatečná úroveň zdravotní gramotnosti (13 až 16 bodů). Statistické zpracování dat bylo provedeno prostřednictvím softwaru SASD. U skupiny dospělých osob (neohrožených chudobou) bylo osloveno celkem 303 respondentů ve věku od 18 do 64 let a u skupiny osob dospělých (ohrožených chudobou) bylo celkem osloveno 300 respondentů (ve věku 18 a více let). Výsledky: Na základě statistického zpracování dat lze konstatovat, že u skupiny dospělých osob (neohrožených chudobou) byla u 17,5 % zjištěna neadekvátní zdravotní gramotnost, vedle toho u osob dospělých (ohrožených chudobou) byla neadekvátní zdravotní gramotnost definována u 31,9 % dotázaných. Problematická zdravotní gramotnost byla zjištěna u dospělých osob (neohrožených chudobou) v 31,5 % a u osob dospělých (ohrožených chudobou) v 34,3 %; dostatečná zdravotní gramotnost byla prokázána u 51,0 % dospělých občanů (neohrožených chudobou) a vedle toho u 33,8 % občanů žijících pod hranicí chudoby. Závěr: Na základě vzájemného porovnání výsledků výzkumu prováděného u vybraných skupin obyvatelstva (1. skupina – dospělí neohrožení chudobou a 2. skupina – dospělé osoby ohrožené chudobou) je zřejmá převažující nedostatečná zdravotní gramotnost u osob ohrožených chudobou ve srovnání se standardní dospělou populací. Podstatným zjištěním je skutečnost, že míru zdravotní gramotnosti ovlivňuje kromě věku, vzdělání, povolání, postoje k dodržování zdravého životního stylu i ekonomická situace a sociální postavení občanů.

Aim: Health literacy is seen as the ability of people to acquire, evaluate and apply adequate health information. Provides people with the ability to judge and make decisions about health care, disease prevention as well as health promotion to preserve and improve their quality of life. There are a number of factors involved in the level of health literacy of the population, such as age, gender, education, place of residence as well as cultural and economic conditions. Goal: The paper studies and compares the level of health literacy in selected groups of individuals, particularly in adults and the poor. Methods: The study used a quantitative method using a standardized 16-item questionnaire (one-dimensional Rasch-scale) to identify the population’s health literacy. The resulting scale for the abbreviated questionnaire contained 16 items. Based on this scale, 3 basic health literacy levels were set: (1) insufficient health literacy level (0–8 points), (2) marginal health literacy level (9–12 points), and (3) sufficient health literacy level (13–16 points). Statistic data processing was performed using the SASD software. The adult sample consisted of 303 respondents at the age between 18 and 64 years. The sample of the poor contained 300 respondents (18 and older). Results: The statistic results showed that insufficient health literacy had been revealed in 17.5% of the adult respondents, compared with 31.9% in the group of the poor. Marginal health literacy was found in 31.5% of the former group and 34.3% of the latter group. Sufficient health literacy was proven in 51.0% of the adult respondents and only in 33.8 % of the respondents living below the poverty line. Conclusions: Based on a mutual comparison of study results of the selected population groups (group 1 – adults, group 2 – the poor), insufficient health literacy is obvious in the poor as compared with the standard adult population. An essential finding is the fact that the degree of health literacy is, beside the age, education, occupation and healthy life style, influenced by the economic situation and social status.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Ústav ošetřovatelství porodní asistence a neodkladné péče

Comparison of health literacy in selected groups of individuals