Výskyt kardiovaskulárních chorob je vázán na rizikové faktory životního stylu. Tradičními ovlivnitelnými faktory jsou kouření, výživa, fyzická aktivita a psychosociální faktory. Mezi psychosociální faktory konkrétně patří nízké socioekonomické postavení, nedostatek sociální opory, pracovní stres a stav nebo způsob rodinného života, deprese a úzkost, nepřátelství. Cílem předložené studie bylo prokázat souvislost názorů na sledování vybraných psychosociálních faktorů kardiovaskulárních chorob s vybranými sociodemografickými charakteristikami. K naplnění cílů byla využita kvantitativní metoda s využitím řízených rozhovorů. Celkem bylo osloveno 1 992 osob ve věku 40 let. Soubor byl reprezentativní věkem, pohlavím i bydlištěm. Zjištěné informace byly podrobeny statistické analýze a míra závislosti byla hodnocena pomocí chí-2 testu, t-testu a testu analýzy. Z výsledků je patrné, že se lékaři v rámci prevence ve své praxi orientují na získání informací o zaměstnání svých pacientů, o životním stylu pacienta i o tom, jak diagnostikované kardiovaskulární onemocnění ovlivňuje běžný život pacientů. Méně často dochází v praxi ke zjištění otázek k socioekonomickým faktorům. Ve většině otázek byla zachycena signifikantní souvislost s věkem, zaměstnáním a rodinným stavem. Kladně na otázky častěji odpovídali respondenti nad 60 let, respondenti ovdovělí a respondenti v invalidním nebo starobním důchodu. Tento fakt může souviset s cílenou intervencí u těchto ohrožených skupin pacientů. Pro většinu respondentů je rodina oporou v úpravě životosprávy.

The incidence of cardiovascular disease is linked to the risk factors of lifestyle. Traditional influences are smoking, diet, physical activity and psychosocial factors. Psychosocial factors include low socio-economic status, lack of social support, work-related stress and the state or type of family life, depression and anxiety, and hostility. The aim of this study was to demonstrate the connection of the views on selected psychosocial factors of cardiovascular diseases with selected sociodemographic characteristics. A quantitative method using quantitative interviews was used to achieve the objectives. In total, 1,992 persons aged 40 years and older were addressed. The set was representative of age, gender, and residence. The information obtained was subjected to statistical analysis and the rate of dependence was assessed by the chi-2 test, the t-test and the analysis of the test. The results show that in prevention the doctors are focused on obtaining information about the employment of their patients, the patient's lifestyle and how the diagnosed cardiovascular disease affects the normal life of patients. Less often, in practice, questions on socio-economic factors are found. In most questions, there was a significant link with age, employment and family status. Positive questions were more often answered by respondents over the age of 60, widowed respondents and respondents in disability or retirement age. This may be related to targeted interventions for these vulnerable groups of patients. For most respondents, the family is a foothold of lifestyle change.

Institute for Clinical and Experimental Medicine Preventive Cardiology Department Prague Czech Republic

University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Health and Social Sciences Institute of Nursing Midwifery and Emergency Care České Budějovice Czech Republic

University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Health and Social Sciences Institute of the Humanities in Nursing Professions České Budějovice Czech Republic

Sociální opora v edukaci pacientů s kardiovaskulárními chorobami: situace v České republice

References provided by Crossref.org

Literatura