Kazuistika popisuje úspěšnou úpravu léčby u diabetika 2. typu ve středním věku, u kte-rého byla nastavena dlouhodobě dostačující kombinace metforminu a derivátu SU,nicméně po zhoršení kompenzace se nedostavil dlouhodobý adekvátní efekt na hla-diny glykemie po indikovaném podání gliptinu ve fixní kombinaci s metforminem.Až doplnění léčebné mozaiky PAD o malou dávku pioglitazonu vedlo nejen k žádou-cím výsledkům preprandiálních a postprandiálních glykemií, ale také k vyhovujícíhodnotě glykovaného hemoglobinu a současně k redukci dávky dlouhodobě podáva-ného glimepiridu a snížení rizika hypoglykemických stavů ohrožujících pacienta naderivátu SU.

The case report presents a successful treatment adjustment in a middle age patientwith the type 2 diabetes mellitus who has been adequately treated with a combinationof metformin and sulfonylurea derivative so far. After worsening of compensation,gliptine was added to a fixed combination with metformin, nevertheless it didn't bringa long lasting adequate effect on glucose levels. Only a supplementation of this com-bination of oral antidiabetic agents with a low dose of pioglitazone resulted in desirablevalues of both fasting and postprandial glucose levels as well as in suitable level of gly-cated haemoglobin. This also made possible to taper off a dose of glimepiride that hadbeen administered for a long time, and thus reduce a risk of hypoglycemic episodeswhich might threaten patients treated with sulfonylurea derivates.

Ambulance interní a diabetologická THERÁPON 98 a s Kopřivnice

Adjunction of pioglitazone to the combination of oral antidiabetic agents asa way of improving control of the type 2 diabetes mellitus together with taperingoff a dose of sulfonylurea derivative and thus reducing the risk of hypoglycaemia

Literatura