Východiska: Metformin je lékem první volby u diabetiků, lékem stále šířeji využívaným i v nediabetické populaci, a to zejména díky kombinaci efektivity a excelentního bezpečnostního profilu. Nad rámec známých metabolických efektů prokázaly retrospektivní epidemiologické studie, že užívání metforminu u diabetiků snižuje riziko vzniku nádorů a/nebo zlepšuje prognózu ve srovnání s těmi, kteří užívají jiná antidiabetika. Toto je velmi silný argument pro to, uvažovat o změně účelu indikace metforminu jako případného adjuvancia v onkologických indikacích, nicméně je bezpodmínečně nutné ověřit tuto domněnku v duchu medicíny založené na důkazech. Metformin patří mezi biguanidy a v kontextu diabetu typu 2 zvyšuje citlivost tkání k inzulinu. Účinkuje především na úrovni jater, kde inhibuje oxidativní fosforylaci, což vede k supresi glukoneogeneze a způsobuje pokles koncentrace glukózy v krvi. Působí také na svalové a tukové buňky, ve kterých zlepšuje utilizaci glukózy. Mechanizmy zodpovědné za protinádorový účinek metforminu jsou detailně studovány a zdá se, že nejdůležitější je jeho schopnost vyvolat intracelulární energetický stres a následně metabolické změny, které mají cytostatický nebo cytotoxický efekt. Rozsáhlá klinická zkušenost s metforminem v léčbě diabetu v kombinaci s jeho prokázaným efektem na různé typy nádorových buněk vedla k zahájení mnoha klinických studií, které testovaly jeho potenciál při léčbě nádorů. Cíl: Cílem této práce je shrnout současné znalosti o protinádorových účincích metforminu a výsledky recentních klinických studií s metforminem při léčbě různých typů nádorů.

Background: Metformin is the most commonly used antidiabetic drug with a plethora of proven metabolic and cardiovascular beneficial effects and exceptional safety profile. On top of the established metabolic effects, retrospective epidemiologic evidence shows that metformin use is associated with decreased cancer risk and/or improved disease prognosis in diabetic cancer patients on metformin compared to those treated with different antidiabetic drugs. This is a sound argument for eventual repurposing metformin as an adjuvant drug in oncology; however, evidence-based data are currently needed to establish this. Metformin is a biguanide that in the context of type 2 diabetes primarily targets the liver. Metformin inhibits oxidative phosphorylation which leads to the suppression of gluconeogenesis and causes decrease of blood glucose concentration. Mechanisms responsible for metformin anti-neoplastic effect have been investigated extensively, and key events seem to centralize around its ability to induce intracellular energetic stress with subsequent changes of metabolism resulting in cytostatic or cytotoxic action. Large clinical experience with metformin in the treatment of diabetes together with its plausible effects on different cancer cell types initiated a number of clinical trials that tested the hypothesis that metformin might have a beneficial effect in the treatment of cancer. Purpose: The aim of this review is to compile recent advances in our understanding of metformin antineoplastic effects and to give a summary of the results of recent clinical trials of metformin for treatment of different cancer types.

Department of Pathophysiology Faculty of Medicine Masaryk University Brno Czech Republic

Metformin v onkologii - jak daleko jsme od jeho etablování coby protinádorového léku?

Citace poskytuje Crossref.org