Více než polovina všech případů nádorových onemocnění plic postihuje pacienty ve věku ≥ 65 let, přičemž platí, že starší pacienti mají ve srovnání s mladšími pacienty vyšší mortalitu. Vyšší výskyt nádorů plic u starších osob odráží celosvětový trend stárnutí populace, roli také hraje zvýšená incidence nádorových onemocnění, asociovaná s věkem. Navzdory vysoké incidenci nádorových onemocnění plic u starších osob nebývají tito pacienti dostatečně zastoupeni v klinických studiích. Do studií bývají nejméně často zařazováni pacienti ve věku ≥ 75 let. Zatímco věk sám o sobě nebývá vylučovacím kritériem, vstup starších pacientů do klinických studií je limitován (pacienti nemusejí být schopni léčbu absolvovat, bývají v horším výkonnostním stavu, mívají komorbidity nebo u nich probíhá jiná léčba). Navíc se předpokládá, že s narůstajícím věkem dochází k poklesu funkcí imunitního systému a jeho remodelaci (imunosenescence), což může ovlivňovat účinnost imunoterapie u starších pa cientů. Limitovaná účast starších pacientů ve studiích a nedostatek dat o účinnosti a bezpečnosti protinádorové léčby v této konkrétní populaci pacientů tak u starších pacientů omezuje rozvoj léčebných doporučení založených na důkazech.

Literatura