Cíl: Cílem práce je ověřit účinek několika biocidů využívaných v ČR pro zabezpečení teplé vody proti výskytu legionel. Do pokusu byly zařazeny jednoznačně chemicky definované látky (chlornan sodný, oxid chloričitý, chloritany a chlorečnany) a pak směsné přípravky (DUOZON, SANOSIL). Metody: Pro experimenty byl jako základní testovací materiál použit přírodní izolát Legionella pneumophila, sg 1, zachycený při běžném vyšetřování vzorků teplé vody. Sbírkové kmeny jsou pro tyto pokusy nevhodné, protože pasážemi na pevných půdách ztrácejí některé vlastnosti. Testovací kmen byl ve vodném roztoku (ve vodovodní vodě) a v příslušném ředění vystaven vybraným koncentracím biocidů po dobu 60 minut, aby bylo možno stanovit nejnižší účinné koncentrace, při kterých planktonní formy legionel hynou. Počet legionel ve vzorcích před a po expozici byl stanoven podle ČSN EN ISO 11731. Koncentrace biocidů byla měřena na počátku každého pokusu. Výsledky: Podle výsledků pokusů jsou testované biocidy srovnány podle nejnižší účinné koncentrace, v pořadí: 1. oxid chloričitý (0,2 mg/l), 2. chlornan sodný a DUOZON (0,7 mg/l jako Cl), 3. SANOSIL (100 mg/l), 4. chloritan sodný (600 mg/l), 5. chlorečnan sodný (1000 mg/l). Závěr: Testované biocidy prodávané na českém trhu prokázaly v laboratorním pokusu způsobilost ničit legionely. Pokusem byly stanoveny nejnižší koncentrace, které ještě poskytují účinnou prevenci legionel v teplé vodě.

Objective: The objective of the paper was to verify the effects of several biocides used in the Czech Republic for prevention of legionella in hot water systems. Selected biocides were tested (sodium hypochlorite, chlorine dioxide, chlorites and chlorates) as well as compounds (DUOZON, SANOSIL). Method: A natural strain of Legionella pneumophila, sg 1, isolated during regular testing of warm water samples was used for testing. Because control strains lose some of their properties in storage they are inappropriate for this type of testing. The testing strain was exposed to varying concentrations of biocides in tap water for a 60 minute period to determine the lowest possible concentration at which legionella plankton forms were destroyed. Legionella counts prior to and after exposure were determined according to CSN EN ISO 11731. Biocide concentrations were measured at the start of each test. Results: Tested biocides were compared according to their lowest effective concentrations: 1) chlorine dioxide (0.2 mg/l), 2) sodium hypochlorite and DUOZON (0.7 mg/l as Cl), 3) SANOSIL (100 mg/l), 4) trisodium phosphate (600 mg/l) and, 5) sodium chlorate (1,000 mg/l). Conclusion: The tested biocides commercially available in CR were at constant dosing adequately effective as prevention against legionella in warm water.

Ekologická laboratoř PEAL s r o Praha Česká republika

Biocides used for legionella prevention in hot water systems

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura