Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Klinické a sociální prediktory kvality života u dětí a mladších dospělých s poruchou autistického spektra
[Clinical and social predictors of quality of life in children and young adults with autism spectrum disorder]

P. Danhofer, H. Dušková, L. Knedlíková, N. Nováková, O. Horák, L. Dušek, H. Ošlejšková

. 2020 ; 83/116 (4) : 382-393.

Language Czech Country Czech Republic

Document type Research Support, Non-U.S. Gov't

Úvod: Poruchy autistického spektra (PAS) se řadí mezi neurovývojové poruchy s klinickou manifestací v dětském věku charakterizované potížemi v sociální interakci a komunikaci, omezenými zájmy a repetitivními prvky v chování. V posledních letech je zaznamenán významný nárůst prevalence této poruchy. Onemocnění zasáhne celou rodinu a mapování kvality života u těchto pacientů a jejich rodin je zásadní. Metodika: V souboru 103 pacientů s PAS sledovaných na Klinice dětské neurologie LF MU a FN Brno v letech 1996-2016 byla retrospektivně analyzována základní anamnestická a demografická data, na jejichž základě byla navržena čtyři kumulativní riziková skóre charakterizující stupeň postižení pacienta s PAS: Charakteristické projevy, deficity a zátěžové faktory; Komunikace; Nespecifické variabilní rysy; Komorbidity. U 39 pacientů ze souboru byly v prospektivní části studie hodnoceny standardizované dotazníky kvality života Subjective Quality of Life Analysis (SQUALA) a Pediatric Quality of Life Inventory (PedsQL). Následně byl studován vztah mezi tíží vyjádření PAS pomocí rizikových kumulativních skóre a kvalitou života pacientů. Výsledky: Byl prokázán četný výskyt komunikačních problémů a charakteristických projevů PAS. Z výsledných kumulativních rizikových skóre popisujících tyto dimenze byly nejlépe znatelné rozdíly mezi různými typy autismu (dětský autismus > atypický autismus > Aspergerův syndrom). Pouze skóre založené na četnosti výskytu různých Komorbidit nerozlišilo různé typy PAS. Data ze standardizovaných dotazníků SQUALA a PedsQL prokázala velmi kritické hodnocení aspektů kvality života rodiči postižených pacientů a důležitost jednotlivých atributů kvality života korelovala s tíží postižení PAS stanovené na základě kumulativních rizikových skóre. Závěr: Nástroj stanovení kumulativních rizikových skóre se ukázal jako efektivní v hodnocení tíže postižení PAS. Bylo prokázáno, že kvalita života rodiny klesá s rostoucí tíží postižení pacienta s PAS.

Aim: Autism spectrum disorders (ASD) are ranked among neurodevelopmental disorders with clinical manifestation in childhood characterized by difficulties in social interaction and communication, limited interests and repetitive behavior. In recent years, there has been a significant increase in the prevalence of this disorder. The disease affects the whole family and the mapping of quality of life of these patients and their families is essential. Methods: In a group of 103 patients with ASD monitored at the Department of Pediatric Neurology of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno in 1996 -2016, the basic anamnestic and demographic data were retrospectively analyzed and four cumulative risk scores were proposed: Characteristic manifestation, deficits and stress factors; Communication; Non-specific variable features; Comorbidities. In the prospective part of the study, standardized quality of life questionnaires Subjective Quality of Life Analysis (SQUALA) and Pediatric Quality of Life Inventory (PedsQL) were evaluated in 39 patients from the set. Subsequently, the relationship between the severity of ASD expression by means of risk cumulative scores and patient quality of life was studied. Results: Numerous incidents of communication problems and ASD manifestations were demonstrated. Of the resulting cumulative risk scores describing these dimensions, the most noticeable differences were between the different types of autism (child autism > atypical autism > Asperger syndrome). Only scores based on the frequency of occurrence of different Comorbidities did not differentiate between different types of ASD. Data from standardized SQUALA and PedsQL questionnaires showed a very critical assessment of the quality of life aspects by the parents of the affected patients and the importance of the individual quality of life attributes correlated with the severity of ASD disability which were determined on the basis of cumulative risk scores. Conclusion: The tool for assessing cumulative risk scores has proved effective in assessing the severity of ASD involvement. It has been shown that the quality of life of the family decreases with increasing severity of disability of the ASD patient.

Clinical and social predictors of quality of life in children and young adults with autism spectrum disorder

References provided by Crossref.org

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc20014657
003      
CZ-PrNML
005      
20201109145159.0
007      
ta
008      
200921s2020 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.14735/amcsnn2020382 $2 doi
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Danhofer, Pavlína $u Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno Přírodovědecká fakulta MU, Brno $7 xx0235167
245    10
$a Klinické a sociální prediktory kvality života u dětí a mladších dospělých s poruchou autistického spektra / $c P. Danhofer, H. Dušková, L. Knedlíková, N. Nováková, O. Horák, L. Dušek, H. Ošlejšková
246    31
$a Clinical and social predictors of quality of life in children and young adults with autism spectrum disorder
520    3_
$a Úvod: Poruchy autistického spektra (PAS) se řadí mezi neurovývojové poruchy s klinickou manifestací v dětském věku charakterizované potížemi v sociální interakci a komunikaci, omezenými zájmy a repetitivními prvky v chování. V posledních letech je zaznamenán významný nárůst prevalence této poruchy. Onemocnění zasáhne celou rodinu a mapování kvality života u těchto pacientů a jejich rodin je zásadní. Metodika: V souboru 103 pacientů s PAS sledovaných na Klinice dětské neurologie LF MU a FN Brno v letech 1996-2016 byla retrospektivně analyzována základní anamnestická a demografická data, na jejichž základě byla navržena čtyři kumulativní riziková skóre charakterizující stupeň postižení pacienta s PAS: Charakteristické projevy, deficity a zátěžové faktory; Komunikace; Nespecifické variabilní rysy; Komorbidity. U 39 pacientů ze souboru byly v prospektivní části studie hodnoceny standardizované dotazníky kvality života Subjective Quality of Life Analysis (SQUALA) a Pediatric Quality of Life Inventory (PedsQL). Následně byl studován vztah mezi tíží vyjádření PAS pomocí rizikových kumulativních skóre a kvalitou života pacientů. Výsledky: Byl prokázán četný výskyt komunikačních problémů a charakteristických projevů PAS. Z výsledných kumulativních rizikových skóre popisujících tyto dimenze byly nejlépe znatelné rozdíly mezi různými typy autismu (dětský autismus > atypický autismus > Aspergerův syndrom). Pouze skóre založené na četnosti výskytu různých Komorbidit nerozlišilo různé typy PAS. Data ze standardizovaných dotazníků SQUALA a PedsQL prokázala velmi kritické hodnocení aspektů kvality života rodiči postižených pacientů a důležitost jednotlivých atributů kvality života korelovala s tíží postižení PAS stanovené na základě kumulativních rizikových skóre. Závěr: Nástroj stanovení kumulativních rizikových skóre se ukázal jako efektivní v hodnocení tíže postižení PAS. Bylo prokázáno, že kvalita života rodiny klesá s rostoucí tíží postižení pacienta s PAS.
520    9_
$a Aim: Autism spectrum disorders (ASD) are ranked among neurodevelopmental disorders with clinical manifestation in childhood characterized by difficulties in social interaction and communication, limited interests and repetitive behavior. In recent years, there has been a significant increase in the prevalence of this disorder. The disease affects the whole family and the mapping of quality of life of these patients and their families is essential. Methods: In a group of 103 patients with ASD monitored at the Department of Pediatric Neurology of the Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno in 1996 -2016, the basic anamnestic and demographic data were retrospectively analyzed and four cumulative risk scores were proposed: Characteristic manifestation, deficits and stress factors; Communication; Non-specific variable features; Comorbidities. In the prospective part of the study, standardized quality of life questionnaires Subjective Quality of Life Analysis (SQUALA) and Pediatric Quality of Life Inventory (PedsQL) were evaluated in 39 patients from the set. Subsequently, the relationship between the severity of ASD expression by means of risk cumulative scores and patient quality of life was studied. Results: Numerous incidents of communication problems and ASD manifestations were demonstrated. Of the resulting cumulative risk scores describing these dimensions, the most noticeable differences were between the different types of autism (child autism > atypical autism > Asperger syndrome). Only scores based on the frequency of occurrence of different Comorbidities did not differentiate between different types of ASD. Data from standardized SQUALA and PedsQL questionnaires showed a very critical assessment of the quality of life aspects by the parents of the affected patients and the importance of the individual quality of life attributes correlated with the severity of ASD disability which were determined on the basis of cumulative risk scores. Conclusion: The tool for assessing cumulative risk scores has proved effective in assessing the severity of ASD involvement. It has been shown that the quality of life of the family decreases with increasing severity of disability of the ASD patient.
650    _2
$a dítě $7 D002648
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a mladiství $7 D000293
650    _2
$a mladý dospělý $7 D055815
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    12
$a poruchy autistického spektra $7 D000067877
650    _2
$a autistická porucha $7 D001321
650    _2
$a Aspergerův syndrom $7 D020817
650    12
$a kvalita života $7 D011788
650    _2
$a průzkumy a dotazníky $7 D011795
650    _2
$a retrospektivní studie $7 D012189
653    00
$a SQUALA
653    00
$a PedsQL
655    _2
$a práce podpořená grantem $7 D013485
700    1_
$a Dušková, H. $u Přírodovědecká fakulta MU, Brno $7 _AN107624
700    1_
$a Knedlíková, Lenka. $u Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno $7 xx0235170
700    1_
$a Nováková, Nela. $u Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno $7 xx0258736
700    1_
$a Horák, Ondřej $u Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno $7 xx0225105
700    1_
$a Dušek, Ladislav, $u Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno $d 1967- $7 mzk2003181727
700    1_
$a Ošlejšková, Hana, $u Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno $d 1956- $7 mzk2008479452
773    0_
$w MED00010979 $t Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $x 1210-7859 $g Roč. 83/116, č. 4 (2020), s. 382-393
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2020-4-7/klinicke-a-socialni-prediktory-kvality-zivota-u-deti-a-mladsich-dospelych-s-poruchou-autistickeho-spektra-123464 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b A 4085 $c 616 $y p $z 0
990    __
$a 20200921 $b ABA008
991    __
$a 20201109145157 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1578497 $s 1104817
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2020 $b 83/116 $c 4 $d 382-393 $i 1210-7859 $m Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $x MED00010979 $y 123464
LZP    __
$c NLK109 $d 20201109 $b NLK111 $a Meditorial-20200921

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...