Cíle: Zhodnotit potenciální použití DSM-TACE (degradable starch microspheres transarteriální chemoembolizace, tzn. TÁCE pomocí degradabilních částic škrobu) jako záchranné terapeutické možnosti u pacientů s primární malignitou jater nevhodných pro další DEB-TACE (drug eluting beads transarteriální chemoembolizace, tzn. TÁCE pomocí léky uvolňujících částic). Metodika: 16 pacientů (dvě ženy; medián 70,7 let) s hepatocelulárním karcinomem původně léčených DEB-TACE (jedno až sedm sezení, medián tři sezení) bylo léčeno DSM-TACE (EmboCept, PharmaCept GmbH, Berlín, Německo) kvůli progresi onemocnění, nemožnosti selektivní aplikace nebo nesnášenlivosti DEB-TACE. Hlavními východisky studie bylo stanovení celkového přežití a doby do progrese do pokročilého stadia (Kaplanův-Meierův test). Před léčbou DSM-TACE bylo přítomno unilobámí postižení jater HCC u osmi pacientů a bilobámíu osmi pacientů, cirhóza jater byla u 12 (devět Child-Pugh A, tři Child-Pugh B) a trombóza větví portální žíly u dvou pacientů. Odpověď na léčbu DSM-TACE byla hodnocena na postkontrastním CT dle kritérií mRECIST. Výsledky: Celkem bylo provedeno 34 sezení DSM-TACE (medián dvě na pacienta). Byla zaznamenána jedna anafýlaktická reakce. Jiné závažné intra- a periprocedurální komplikace pozorovány nebyly. Po počáteční léčbě DSM-TACE byla kompletní odpověď u čtyř, částečná odpověď u šesti, stabilní onemocnění u čtyř a progrese u dvou pacientů. Během období sledování (27-1001 dnů, medián 287 dnů) byla zaznamenána progrese do pokročilého stadia u osmi pacientů (čtyři progrese nádorového onemocnění jater, jedna trombóza kmene v. portae, tři zhoršení celkového stavu). Střední doba do této progrese byla 16,8 měsíců, medián celkového přežití od 1.DSM-TACE byl 22,3 měsíců, medián celkového přežití od l.TACE byl 36,1 měsíců. Závěr: DSM-TACE představuje další léčebnou možnost u pacientů, u kterých již není možné pokračovat v DEB-TACE.

Objectives: The potential use of DSM-TACE as a salvage therapeutic option in patients with primary liver malignancy unsuitable for further DEB-TACE. Methods: 16 patients (2 women; median 70.7 years) with hepatocellular carcinoma originally treated with DEB-TACE (1-7 sessions, median 3 sessions) were treated with DSM-TACE (EmboCept, PharmaCeptGmbH, Berlin, Germany) for disease progression, impossibility of selective application or intolerance of DEB-TACE. The primary endopoints of the study were the determination of overall survival and time to progression to advanced stage of HCC (Kaplan-Meiertest). Priorto DSM-TACE treatment, HCC was presentin unilobary liver disease in 8 patients and bilo bary in 8 patients, liver cirrhosis was in 12 patients (9 Child-Pugh A, 3 Child-Pugh B), and thrombosis of the portal vein branches in 2 patients. Response to DSM-TACE was evaluated on post-contrast CT according to mRECIST criteria. Results: A total of 34 DSM-TACE sessions (median 2 per patient) were performed. One anaphylactic reaction has been reported. Other serious intra and periprocedural complications were not observed. After initial treatment with DSM-TACE, complete response was obtained in 4, partial response in 6, stable disease in 4, and progression in 2 patients. During the follow-up period (27-1001 days, median 287 days), progression to advanced stage of HCC was achieved in 8 patients (4 HCC progression, 1 v. portae thrombosis, 3 performance status deterioration). The median time to progression was 16.8 months, median overall survival from 1.DSM-TACE was 22.3 months, median overall survival from l.TACE was 36.1 months. Conclusion: DSM-TACE is another therapeutic option in patients who can no longer be treated with DEB-TACE.

Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU Brno

DSM (degradable starch microspheres) - embolization material expanding the possibilities of transarterial chemoembolisation of the liver

Literatura