Základní fenomény zdravotní péče v nejstarším českém klášteře – tedy v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě – z období raného novověku jsou sledovány na základě dobových předpisů, zpráv o zdejších zdravotnických pracovnících, vybavení, kontrole a nemocích, a to v takovém rozsahu, nakolik to dochované prameny umožňují. Zdravotním otázkám musela být věnována zvýšená pozornost, neboť každé onemocnění znamenalo ochromení chodu komunity. Klášter nebyl v tomto ohledu nezávislý na svém okolí, a v důsledku toho musely být zdejší řeholnice často konfrontovány i s mužským elementem. Jeho usměrnění bylo jedním z hlavních problémů fungování zdravotní péče uvnitř kláštera.

The article expresses main phenomena of the health care at the oldest Czech monastery - St. George Monastery at the Prague Castle - in the early modern period. The care is studied based on the period regulations, archive information about resident and local (para)medics, facilities, control or diseases. The medical problems had to be in the spotlight of the monastery inhabitants since every disease meant the paralysing of the nun community. In this respect, the monastery was not independent of its environs. The St. George nuns was often brought face to face with male (para)medics. Direction of the men within the monastery belonged to the main problems of the health care in the early modern female communities.

Katedra pomocných věd historických a archivnictví UHK Hradec Králové

Katedra sociální a klinické farmacie FaF UK Hradec Králové

Health care at the St. George Monastery at the Prague Castle in the 17th and 18th century