Úvod: Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí (HFpEF) představuje přibližně polovinu všech případů srdečního selhání a jeho frekvence stále narůstá. Patofyziologické změny jsou velmi komplexní. Patří sem maladaptace, remodeling a hypertrofie, apoptóza, smrt a regenerace svalových buněk myokardu. Porucha funkce myokardu může mít různé příčiny, obvykle se jedná o kombinaci více příčin. Významná je zejména ischemie, porucha metabolizmu, porucha sympatiku a některé další, kvantitativně méně významné příčiny (zánět, restriktivní kardiomyopatie).Metoda: Protože metody nukleární medicíny jsou založené na patofyziologických změnách, mohou se v diagnostice srdečního selhání tohoto typu dobře uplatnit. Z rutinně používaných metod se jedná o radionuklidovou ventrikulografii (RNV), scintigrafii perfuze myokardu (MPI), zobrazení poruch metabolizmu glukózy (FDG), detekce autonomní neuropatie a podíl na diagnostice srdeční sarkoidózy a amyloidózy. Výsledky: RNV slouží zejména k hodnocení funkce levé komory srdeční při zátěži, MPI k detekci ischemie i při nezužující ateroskleróze věnčitých tepen, FDG se používá hlavně pro detekci viability myokardu u pacientů po infarktu myokardu. Autonomní neuropatii detekujeme jako sympatickou dysfunkci. Poměrně významnou roli hrají scintigrafické metody v diagnostice restriktivní kardiomyopatie, pokud je její příčinou sarkoidóza nebo amyloidóza. Scintigrafická diagnostika amyloidózy může dokonce za určitých okolností nahradit endomyokardiální biopsii. Závěr: Scintigrafické metody se mohou v diagnostice HFpEF uplatnit velkou měrou. Musí však být správně indikované, profesionálně provedené a jejich výsledky dobře interpretované.

Introduction: Heart failure with preserved ejection fraction (HFpEF) is responsible for approximately half of all heart failure cases and its frequency is still growing. Pathophysiological changes are very complex. They include maladaptation, remodeling and hypertrophy, apoptosis, death and regeneration of myocardial muscle cells. Functional impairment can be of different origin, there is usually a combination of different causes. Ischemia, metabolic disorders, sympathetic system impairment and some others (inflammation, restrictive cardiomypathy) are the most significant. Method: Nuclear medicine procedures are based on pathophysiological processes so they can play an important role in the diagnosis of this type of HF. Radionuclide ventriculography (RNV), myocardial perfusion imaging (MPI), imaging of glucose metabolism (FDG), autonomous neuropathy and cardiac sarcoidosis and amyloidosis are the routinely used procedures. Results: RNV serves mainly to detect changes of left ventricular function during physical stress, MPI to detect myocardial ischemia even when coronary aterosclerosis in not present, FDG is used to detect myocardial viability in patients after myocardial infarction. Autonomous neuropathy is dected as a sympathetic dysfunction. Scintigrahic procedures play a significant role in resctritive cardiomyopathies if the cause is sarcoidosis or amyloidosis. Scintigraphy of amyloidosis, in some circumstances, can even replace endomyocardial biopsy. Conclusion: Scintigraphic procedures can play a significant role in the diagnosis of HFpEF. But they must be well indicated, profesionally performed and wisely interpreted.

Klinika nukleární medicíny 3 LF UK a FN Královské Vinohrady Praha

Oddělení nukleární medicíny Oblastní nemocnice Příbram a s

Oddělení nukleární medicíny PMCD s r o Praha

Role of scintigraphic procedures in patients with heart failure and preserved ejection fraction