Transplantace srdce (HTx) se stala zavedenou metodou léčby terminálního srdečního selhání. V lednu 2021 uplynulo 37 let od zahájení klinického programu transplantace srdce v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Do konce roku 2020 bylo provedeno 1 242 transplantací srdce. Ke zlepšení výsledků přispělo nejen zdokonalení chirurgické techniky, ale také pokroky v imunosupresivní léčbě. Součástí programu transplantace srdce jsou mechanické srdeční podpory (MSP), které umožňují kriticky selhávajícím nemocným překlenout období do chvíle, než je vhodný dárce srdce („most k transplantaci“). Imunosuprese používaná v současnosti je spojena s velmi dobrým dlouhodobým přežíváním srdečního štěpu, pětiletým u 76 % a desetiletým u 65 % pacientů. Péče o nemocné po transplantaci srdce přináší určité specifické problémy, kterými jsou především odhojování (rejekce) štěpu, infekce, malignity, koronární nemoc štěpu a nežádoucí účinky imunosupresivní profylaxe. Důležitá je spolupráce transplantační ambulance s praktickými lékaři a dalšími odborníky.

Heart transplantation (HTx) is now an established treatment method in patients with end‑stage heart failure. In January 2021 we celebrated 37th anniversary of launching clinical heart transplant program at Institute for Clinical and Experimental Medicine (IKEM). Since then, 1,242 heart transplants have been performed by the end of December 2020. Based on our experiences, optimizing outcomes depends not only on improved surgical techniques but also on advances in immunosuppressive therapy. Mechanical circulatory support (MCS) as apart of heart transplantation programme, they have become ahighly efficient method of maitaining the condition of critically failing patients until asuitable donor can be found (“bridge to transplant“). Current immunosuppressive treatment is associated with very good long‑term survival after HTx, 5 years in 76% and 10 years in 65% of patients. Clinical follow‑up of heart transplant recipients is associated with some specific problems, such as graft rejection, infections, malignancies, cardiac allograft vasculopathy, and adverse effects of immunosuppressives. Therefore, long‑term follow up of patients after heart transplantation requires close cooperation between specialized outpatient clinic, practitioners and other specialists.

Klinika anesteziologie a resuscitace Institut klinické a experimentální medicíny Praha

Klinika kardiologie Institut klinické a experimentální medicíny Praha

Literatura