Postupný rozvoj poznání v oblasti lékařské péče o sportovce přináší novou evidenci o komorových extrasystolách u sportovců. Dochází k potvrzení dlouho tušené dichotomie, kdy četnost komorových extrasystol u sportovců není vyšší oproti běžné populaci, ale souběžně mohou být komorové extrasystoly u sportovce první známkou život ohrožujícího onemocnění. První známkou hrozící náhlé srdeční smrti. První známkou takového onemocnění, u kterého pokračování v pohybové aktivitě přispívá k prohlubování stupně postižení myokardu s další akcentací rizika maligní arytmie. Vývoj publikované evidence dává nové pracovní nástroje, jak identifikovat atributy komorových extrasystol u sportovců spojené s nepříznivou prognózou. Za jejich pomoci pak s chirurgickou přesností určit ty jedince, kteří by ve sportovní činnosti neměli pokračovat. A naopak, umožnit nositelům benigních forem komorových extrasystol čerpat z rozsáhlých benefitů pohybové aktivity. Navzdory vršícím se publikovaným datům zůstává několik nezodpovězených otázek přesněji charakterizujících některé z atributů komorových extrasystol. Např. ucelenější popis benigních morfologií, bližší určení míry akceptovatelného výskytu komorových extrasystol při zátěži, nákladovou efektivitu kaskádového zobrazovacího vyšetřování, indikační nejistotu genetického vyšetření či jeho výsledků a v neposlední řadě správnou periodicitu opakovaného specializovaného kardiologického vyšetřování sportovců s komorovými extrasystolami při požadavku tělovýchovného lékaře před udělením lékařské způsobilosti ke sportu.

The gradual development of knowledge in medical care for athletes brings new evidence about premature ventricular beats in athletes. A long-suspected dichotomy is confirmed when the frequency of ventricular extrasystoles in athletes is not higher than in the general population, but at the same time, the presence of ventricular extrasystoles in athletes may be the first sign of a life-threatening disease. The first sign of impending sudden cardiac death. The first sign of situation in which a continuation of physical activity contributes to the worsening of myocardial pathology with an increased risk of malignant arrhythmia. Using these tools enables us to identify those individuals who should not continue in sports with surgical precision, whilst leaving carriers of benign forms of premature ventricular beats to enjoy vast benefits of sporting activity. Despite the accumulating published data, several unanswered questions remain that more accurately characterize some of the attributes of ventricular extrasystoles. E.g., a more comprehensive description of benign morphologies, closer determination of the acceptable occurrence of ventricular extrasystoles during exercise, cost-effectiveness of cascade imaging, indication uncertainty of genetic testing or its results, and finally, the correct periodicity of repeated specialized cardiological examination in athletes with premature ventricular beats.

Centrum kardiovaskulární péče Neuron medical Brno

Centrum sportovní kardiologie Kardiocentrum Nemocnice AGEL Třinec Podlesí

Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Brno

Nemocnice AGEL Ostrava Vítkovice

Poliklinika AGEL Ostrava

Sportovní ambulance Karviná

Premature ventricular beats in athletes