• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Efekt chirurgické terapie syndromu obstrukční spánkové apnoe na výši tlaků na Positive Airway Pressure (PAP) - první výsledky
[Effect of surgical therapy of obstructive sleep apnoea syndrome on Positive Airway Pressure therapy - first results]

J. Kalhous, Kordík J.

. 2022 ; 71 (1) : 13-17.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu práce podpořená grantem

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc22009355

Úvod: Metodou volby u pacientů se syndromem spánkové apnoe je léčba neinvazivní přetlakovou ventilací (positive airway pressure – PAP, CPAP/BPAP), chirurgická terapie je obvykle indikována jako záchranná. Část pacientů s PAP, která je léčena suboptimálně, může mít prospěch i ze současně provedené chirurgické terapie. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 14 pacientů s těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe (věk 17–65, vstupní AHI 31–120), kteří byli indikováni k léčbě PAP a jejich léčba z různých důvodů nebyla optimální. Všichni pacienti podstoupili chirurgický zákrok v orofaryngeální oblasti (tonzilektomie, uvulopalatofaryngoplastika, radiofrekvenčně asistovaná uvuloplastika nebo jejich kombinace). Dva měsíce po operaci byla provedena kontrolní limitovaná polygrafie a off-line retitrace ventilačního přístroje. Sledované parametry: 1. subjektivní obtíže znemožňující další užití PAP léčby, 2. AHI před a po chirurgickém zákroku, 3. výše tlaku na PAP přístroji před a po chirurgickém zákroku. Výsledky: Žádný z pacientů našeho souboru neměl pooperačně subjektivní potíže znemožňující další použití ventilačního přístroje. U všech pacientů došlo ke statisticky významnému snížení AHI po chirurgické terapii (p = 0,000983). Průměrné snížení AHI bylo o 49 (±28). Pět pacientů v léčbě CPAP/BPAPem nepokračovalo, protože se dostalo na hranici indikačních kritérií pro PAP (AHI 15), jejich léčbu lze tedy považovat za úspěšnou. U sedmi ze zbylých devíti pacientů bylo možné po retitraci snížit tlaky na přístroji, u dvou byl přetlak ponechán na původní výši. Průměrné snížení tlaku na přístroji po retitraci bylo 5 mBar (±3,2), průměrné snížení bylo 31 % (±20 %). Rozdíl hodnot před a po operaci je statisticky významný (p = 0,01796). Závěr: Výsledky naší pilotní studie ukazují, že pacienti s OSAS, kteří jsou léčeni neinvazivní ventilací a jejich léčba je suboptimální, mohou mít užitek ze současně provedené chirurgické terapie. Žádný z pacientů v našem souboru neměl potíže s pooperačním použitím PAP terapie, u všech došlo ke snížení AHI a u většiny ke snížení tlaku na PAP přístroji.

Introduction: Positive Airway Pressure (PAP, CPAP / BPAP) is the method of choice in patients with sleep apnoea syndrome is, surgical intervention is usually a last resort. Some patients with PAP who are treated suboptimally may also benefit from concomitant surgery. Material and methods: The study included 14 patients with severe obstructive sleep apnoea syndrome (age 17–65, baseline AHI 31–120) who were indicated for PAP therapy and whose treatment was suboptimal for various reasons. All patients underwent oropharyngeal surgery (tonsillectomy, uvulopalatopharyngoplasty, radiofrequency-assisted uvuloplasty, or a combination thereof). Two months after the surgery, a controlled limited polygraphy and off-line re-titration of the ventilation device were performed. Monitored parameters: 1. subjective difficulties preventing further use of PAP treatment, 2. AHI before and after surgery, 3. the level of pressure on the PAP device before and after surgery. Results: None of the patients in our group had problems preventing further use of the ventilation device. In all patients there was a statistically significant reduction in AHI after surgery (p = 0.000983). The mean reduction in AHI was 49 (±28). Five patients did not continue treatment with CPAP / BPAP because they reached the limit of the indicative criteria for PAP (AHI 15), so their treatment can be considered successful. In seven of the remaining nine patients, it was possible to reduce the pressure on the device after re-titration, in two it remained at the original level. The mean pressure drop on the PAP device after re-titration was 5 mBar (±3.2), the average reduction was 31% (±20%). The difference between the values before and after surgery is statistically significant (p = 0.01796). Conclusion: The results of our pilot study show that patients with OSAS who are treated with non-invasive ventilation and whose treatment is suboptimal can benefit from concomitant surgical therapy. None of the patients in our cohort had problems with postoperative use of PAP therapy, while all had a decrease in AHI and most had a decrease in pressure on the PAP device.

Effect of surgical therapy of obstructive sleep apnoea syndrome on Positive Airway Pressure therapy - first results

Citace poskytuje Crossref.org

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc22009355
003      
CZ-PrNML
005      
20220505170649.0
007      
ta
008      
220419s2022 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.48095/ccorl202213 $2 doi
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Kalhous, Jiří $u Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku UJEP, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. $u LF v Hradci Králové, UK, Praha $7 xx0272457
245    10
$a Efekt chirurgické terapie syndromu obstrukční spánkové apnoe na výši tlaků na Positive Airway Pressure (PAP) - první výsledky / $c J. Kalhous, Kordík J.
246    31
$a Effect of surgical therapy of obstructive sleep apnoea syndrome on Positive Airway Pressure therapy - first results
520    3_
$a Úvod: Metodou volby u pacientů se syndromem spánkové apnoe je léčba neinvazivní přetlakovou ventilací (positive airway pressure – PAP, CPAP/BPAP), chirurgická terapie je obvykle indikována jako záchranná. Část pacientů s PAP, která je léčena suboptimálně, může mít prospěch i ze současně provedené chirurgické terapie. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 14 pacientů s těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe (věk 17–65, vstupní AHI 31–120), kteří byli indikováni k léčbě PAP a jejich léčba z různých důvodů nebyla optimální. Všichni pacienti podstoupili chirurgický zákrok v orofaryngeální oblasti (tonzilektomie, uvulopalatofaryngoplastika, radiofrekvenčně asistovaná uvuloplastika nebo jejich kombinace). Dva měsíce po operaci byla provedena kontrolní limitovaná polygrafie a off-line retitrace ventilačního přístroje. Sledované parametry: 1. subjektivní obtíže znemožňující další užití PAP léčby, 2. AHI před a po chirurgickém zákroku, 3. výše tlaku na PAP přístroji před a po chirurgickém zákroku. Výsledky: Žádný z pacientů našeho souboru neměl pooperačně subjektivní potíže znemožňující další použití ventilačního přístroje. U všech pacientů došlo ke statisticky významnému snížení AHI po chirurgické terapii (p = 0,000983). Průměrné snížení AHI bylo o 49 (±28). Pět pacientů v léčbě CPAP/BPAPem nepokračovalo, protože se dostalo na hranici indikačních kritérií pro PAP (AHI 15), jejich léčbu lze tedy považovat za úspěšnou. U sedmi ze zbylých devíti pacientů bylo možné po retitraci snížit tlaky na přístroji, u dvou byl přetlak ponechán na původní výši. Průměrné snížení tlaku na přístroji po retitraci bylo 5 mBar (±3,2), průměrné snížení bylo 31 % (±20 %). Rozdíl hodnot před a po operaci je statisticky významný (p = 0,01796). Závěr: Výsledky naší pilotní studie ukazují, že pacienti s OSAS, kteří jsou léčeni neinvazivní ventilací a jejich léčba je suboptimální, mohou mít užitek ze současně provedené chirurgické terapie. Žádný z pacientů v našem souboru neměl potíže s pooperačním použitím PAP terapie, u všech došlo ke snížení AHI a u většiny ke snížení tlaku na PAP přístroji.
520    9_
$a Introduction: Positive Airway Pressure (PAP, CPAP / BPAP) is the method of choice in patients with sleep apnoea syndrome is, surgical intervention is usually a last resort. Some patients with PAP who are treated suboptimally may also benefit from concomitant surgery. Material and methods: The study included 14 patients with severe obstructive sleep apnoea syndrome (age 17–65, baseline AHI 31–120) who were indicated for PAP therapy and whose treatment was suboptimal for various reasons. All patients underwent oropharyngeal surgery (tonsillectomy, uvulopalatopharyngoplasty, radiofrequency-assisted uvuloplasty, or a combination thereof). Two months after the surgery, a controlled limited polygraphy and off-line re-titration of the ventilation device were performed. Monitored parameters: 1. subjective difficulties preventing further use of PAP treatment, 2. AHI before and after surgery, 3. the level of pressure on the PAP device before and after surgery. Results: None of the patients in our group had problems preventing further use of the ventilation device. In all patients there was a statistically significant reduction in AHI after surgery (p = 0.000983). The mean reduction in AHI was 49 (±28). Five patients did not continue treatment with CPAP / BPAP because they reached the limit of the indicative criteria for PAP (AHI 15), so their treatment can be considered successful. In seven of the remaining nine patients, it was possible to reduce the pressure on the device after re-titration, in two it remained at the original level. The mean pressure drop on the PAP device after re-titration was 5 mBar (±3.2), the average reduction was 31% (±20%). The difference between the values before and after surgery is statistically significant (p = 0.01796). Conclusion: The results of our pilot study show that patients with OSAS who are treated with non-invasive ventilation and whose treatment is suboptimal can benefit from concomitant surgical therapy. None of the patients in our cohort had problems with postoperative use of PAP therapy, while all had a decrease in AHI and most had a decrease in pressure on the PAP device.
650    _7
$a lidé $7 D006801 $2 czmesh
650    17
$a obstrukční spánková apnoe $x chirurgie $7 D020181 $2 czmesh
650    _7
$a tonzilektomie $7 D014068 $2 czmesh
650    _7
$a klinická studie jako téma $7 D000068456 $2 czmesh
653    00
$a uvulopalatopharyngoplastika
653    00
$a neinvazivní přetlaková ventilace (NPPV)
653    00
$a spánková endoskopie
655    _7
$a práce podpořená grantem $7 D013485 $2 czmesh
700    1_
$a Kordík, Jan $u Centrum pro poruchy dýchání ve spánku, Krajská zdravotní, a. s. – Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. $7 xx0261186
773    0_
$w MED00011061 $t Otorinolaryngologie a foniatrie $x 1210-7867 $g Roč. 71, č. 1 (2022), s. 13-17
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/otorinolaryngologie-foniatrie/2022-1-16/efekt-chirurgicke-terapie-syndromu-obstrukcni-spankove-apnoe-na-vysi-tlaku-na-positive-airway-pressure-pap-prvni-vysledky-130358 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b A 980 $c 697 $y p $z 0
990    __
$a 20220419 $b ABA008
991    __
$a 20220422093527 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1783499 $s 1160553
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2022 $b 71 $c 1 $d 13-17 $i 1210-7867 $m Otorinolaryngologie a foniatrie $x MED00011061 $y 130358
LZP    __
$c NLK109 $d 20220505 $b NLK111 $a Meditorial-20220419

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...