Péče o pacienty s covid-19 a jejich extrémní počty představovaly nebývalou výzvu pro systém intenzivní péče ve zdravotnických zařízeních napříč celou Českou republikou, která byla pandemií onemocněním novým typem koronaviru SARS-CoV-2 obzvlášť postižena. Skokové navýšení potřeby intenzivní péče přineslo nadlimitní zátěž pro lůžkové a personální kapacity. Pro těžký a kritický průběh onemocnění covid-19 je patognomická bilaterální pneumonie s akutním hypoxemickým respiračním selháním. Terapie covid-19 v intenzivní péči je primárně symptomatická a spočívá v podpoře selhávajících respiračních funkcí, která poskytuje čas nutný k jejich zotavení a reparaci plic. Agresivita a komplexnost respirační podpory se odvíjí od tíže selhání a sahá od prosté oxygenoterapie, přes neinvazivní podporu, umělou plicní ventilaci (UPV), až po mimotělní náhradu plic. Specifická terapie covid-19 je naproti tomu cílená přímo proti viru SARS-CoV-2, či má modulovat odpověď organismu na něj. Primární, virem indukované plicní poškození se může sekundárně komplikovat koinfekcí či superinfekcí, nejčastěji bakteriální, které zvyšují tíži a smrtnost onemocnění. Antiinfekční terapie má tudíž pro prognózu a osud pacientů s covid-19 v intenzivní péči zásadní význam. Mezi nozokomiálními infekcemi komplikujícími covid-19 jsou zvlášť důležité a problematické tzv. ventilátorové pneumonie (vzniklé u pacientů na umělé plicní ventilaci) a s nimi související problematika bakteriální rezistence a racionální antibiotické politiky.

Treatment of COVID-19 patients and their extreme numbers represented an unprecedented challenge for the intensive care system in healthcare facilities throughout the Czech Republic, a country particularly affected by the new coronavirus SARS-CoV-2 pandemic. A steep increase in the need for intensive care placed an excess burden on bed and staff capacity. For a severe and critical course of COVID-19, bilateral pneumonia with acute hypoxemic respiratory failure is pathognomonic. In the intensive care setting, COVID-19 therapy is primarily symptomatic, supporting failing respiratory function to gain time needed to restore it and to repair the lungs. The aggressiveness and comprehensiveness of respiratory support depend on the severity of failure, ranging from simple oxygen therapy, to non-invasive support and mechanical ventilation, to extracorporeal support. By contrast, specific COVID-19 therapy is directly targeted against SARS-CoV-2 or modulates the organism’s response to the virus. Primary, virus-induced lung injury may be secondarily complicated by coinfection or superinfection, most commonly bacterial, increasing the severity and lethality of the disease. Therefore, anti-infective therapy is crucial for the prognosis and outlook of intensive care COVID-19 patients. Among nosocomial infections complicating COVID-19, ventilator-associated pneumonia (developing in mechanically ventilated patients) is particularly important and challenging, and so are issues related to bacterial resistance and rational antibiotic therapy.

Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny FN Olomouc

Ústav mikrobiologie LF Univerzity Palackého v Olomouci

Acute care treatment of COVID-19 pneumonia with acute respiratory failure

Literatura