Abnormální pohyby se vyskytují nejčastěji v novorozeneckém věku, a proto je jim věnována zvýšená pozornost. Mohou se objevit u zdravých, ale i u nemocných novorozenců. První diferenciálně diagnostickou otázkou je rozlišení abnormálních nonkonvulzivních pohybů (seizure mimics) od pravých konvulzí. Je to důležité s ohledem na terapii, neboť neepileptické záchvaty nevyžadují léčbu antikonvulzivy. Rozlišení je někdy obtížné i pro zkušeného pediatra nebo neonatologa. V minulosti byly abnormální pohyby často definovány nepřesně. K dnešnímu dni je každá jednotka, jako je myoklonus, opsoklonus, klonické nebo tonické pohyby a další, již definována přesně. Nejaktuálnější výklad s přesným popisem výše uvedených patologických pohybů přináší revidovaná klasifikace vydaná Mezinárodní ligou proti epilepsii (League Against Epilepsy, ILAE) v roce 2020.

Seizure mimics are highlighted in the age group of the newborn in which they are most prevalent. They might occur in healthy as well as in sick neonates. The first diferential diagnostic question is distinction between the real seizures from seizure mimics. It is important, because nonepileptic events do not require anticonvulsive treatment. Even for an experienced pediatrician or neonatologist classify may be a diagnostic issue. In the past the names of abnormal movements were often confused. Nowadays every unit such as myoclonus, opsoclonus, clonic or tonic movements and others are precisely defined. Most current semiology and exact description above mentioned brings revising classification of The International League Against Epilepsy (ILAE) from 2020.

Dětské a novorozenecké oddělení Nemocnice Slaný

Literatura