Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Steroidní metabolom a vícečetné těhotenství

A. Černý, Laštůvka Z., M. Hill, A. Pařízek

. 2022 ; 87 (3) : 217-223.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu přehledy

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc22020051

V závislosti na místě jejich aktivity mohou být steroidy rozděleny do dvou skupin – intracelulární a extracelulární. Intracelulární působí jako transkripční faktory, potlačují nebo aktivují expresi genů – mají tzv. genomový efekt, a proto je jejich nástup účinku pomalý. Steroidy působící extracelulárně (negenomový účinek) se vážou na neurotransmiterové receptory umístěné na cytoplazmatické buněčné membráně, a ovlivňují tak propustnost iontových kanálů, přičemž jejich účinek je mnohem rychlejší a označujeme je jako neuroaktivní steroidy či neurosteroidy. Zatímco neuroaktivní steroidy mohou být produkovány v různých tkáních organizmu nebo mohou být aplikovány zvnějšku, neurosteroidy jsou syntetizovány v buňkách nervového systému. Některé neuroaktivní steroidy, jejichž hladiny jsou v těhotenství extrémně zvýšeny (progesteron a jeho metabolity), mají zásadní význam ve stabilizaci těhotenství a změny jejich koncentrace mohou ovlivňovat mechanizmus začátku porodu. Poruchy steroidogeneze se mohou podílet na vzniku celé řady těhotenských patologií, jako jsou předčasný porod, preeklampsie, intrahepatální cholestáza v těhotenství apod. Náš výzkum ve spolupráci s Oddělením steroidů a proteofaktorů Endokrinologického ústavu v Praze se zaměřuje také na zkoumání vícečetných těhotenství z hlediska bio syntézy, transportu a účinku steroidů. Dosavadní studie dostupné v literatuře zatím neposkytly ucelenou analýzu steroidomu u dětí a matek u vícečetného těhotenství. Cílem našeho výzkumu je proto objasnit vztahy mezi plody a matkou a mezi plody vzájemně z hlediska syntézy a transportu steroidů i z hlediska fyziologie a patofyziologie lidského těhotenství a porodu.

Steroid biosynthesis occurs in adrenal, gonadal, brain, liver, and placental tissues. Depending on the location of their activity, steroids can be divided into two groups – intracellular and extracellular. Intracellular ones act as transcription factors, suppressing or activating gene expression – they have a so-called genomic effect and therefore their onset of action is slow. Steroids acting extracellularly (non-genome effect) bind to neurotransmitter receptors located on the cytoplasmic cell membrane and thus affect the permeability of the ion channels, the effect of which is much faster, and we refer to them as neuroactive steroids or neurosteroids. While neuroactive steroids can be produced in different tissues of the body, or can be administered externally, neurosteroids are synthetized in cells of the nervous system. Some neuroactive steroids whose levels are extremely elevated in pregnancy (progesterone and its metabolites) are crucial in stabilizing pregnancy and changes in their concentration may influence the onset of parturition. Steroidogenic disorders may be involved in a number of pregnancy pathologies such as premature birth, pre-eclampsia, intrahepatic cholestasis in pregnancy, etc. Our research in collaboration with the Department of Steroids and Proteofactors of the Institute of Endocrinology in Prague also focuses on the investigation of multiple pregnancies in terms of biosynthesis, transport, and the effects of steroids. Studies available in the literature so far have not provided a comprehensive analysis of the steroidome in children and mothers in multiple pregnancies. The aim of our research is therefore to clarify the relationships between fetuses and mothers and between fetuses from the point of view of steroid synthesis and transport as well as the physiology and pathophysiology of human pregnancy and childbirth.

Steroidní metabolom a vícečetné těhotenství

Citace poskytuje Crossref.org

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc22020051
003      
CZ-PrNML
005      
20220825164632.0
007      
ta
008      
220801s2022 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.48095/cccg2022217 $2 doi
035    __
$a (PubMed)35896403
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Černý, Andrej $u Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze $7 xx0232894
245    10
$a Steroidní metabolom a vícečetné těhotenství / $c A. Černý, Laštůvka Z., M. Hill, A. Pařízek
246    31
$a Steroidní metabolom a vícečetné těhotenství
520    3_
$a V závislosti na místě jejich aktivity mohou být steroidy rozděleny do dvou skupin – intracelulární a extracelulární. Intracelulární působí jako transkripční faktory, potlačují nebo aktivují expresi genů – mají tzv. genomový efekt, a proto je jejich nástup účinku pomalý. Steroidy působící extracelulárně (negenomový účinek) se vážou na neurotransmiterové receptory umístěné na cytoplazmatické buněčné membráně, a ovlivňují tak propustnost iontových kanálů, přičemž jejich účinek je mnohem rychlejší a označujeme je jako neuroaktivní steroidy či neurosteroidy. Zatímco neuroaktivní steroidy mohou být produkovány v různých tkáních organizmu nebo mohou být aplikovány zvnějšku, neurosteroidy jsou syntetizovány v buňkách nervového systému. Některé neuroaktivní steroidy, jejichž hladiny jsou v těhotenství extrémně zvýšeny (progesteron a jeho metabolity), mají zásadní význam ve stabilizaci těhotenství a změny jejich koncentrace mohou ovlivňovat mechanizmus začátku porodu. Poruchy steroidogeneze se mohou podílet na vzniku celé řady těhotenských patologií, jako jsou předčasný porod, preeklampsie, intrahepatální cholestáza v těhotenství apod. Náš výzkum ve spolupráci s Oddělením steroidů a proteofaktorů Endokrinologického ústavu v Praze se zaměřuje také na zkoumání vícečetných těhotenství z hlediska bio syntézy, transportu a účinku steroidů. Dosavadní studie dostupné v literatuře zatím neposkytly ucelenou analýzu steroidomu u dětí a matek u vícečetného těhotenství. Cílem našeho výzkumu je proto objasnit vztahy mezi plody a matkou a mezi plody vzájemně z hlediska syntézy a transportu steroidů i z hlediska fyziologie a patofyziologie lidského těhotenství a porodu.
520    9_
$a Steroid biosynthesis occurs in adrenal, gonadal, brain, liver, and placental tissues. Depending on the location of their activity, steroids can be divided into two groups – intracellular and extracellular. Intracellular ones act as transcription factors, suppressing or activating gene expression – they have a so-called genomic effect and therefore their onset of action is slow. Steroids acting extracellularly (non-genome effect) bind to neurotransmitter receptors located on the cytoplasmic cell membrane and thus affect the permeability of the ion channels, the effect of which is much faster, and we refer to them as neuroactive steroids or neurosteroids. While neuroactive steroids can be produced in different tissues of the body, or can be administered externally, neurosteroids are synthetized in cells of the nervous system. Some neuroactive steroids whose levels are extremely elevated in pregnancy (progesterone and its metabolites) are crucial in stabilizing pregnancy and changes in their concentration may influence the onset of parturition. Steroidogenic disorders may be involved in a number of pregnancy pathologies such as premature birth, pre-eclampsia, intrahepatic cholestasis in pregnancy, etc. Our research in collaboration with the Department of Steroids and Proteofactors of the Institute of Endocrinology in Prague also focuses on the investigation of multiple pregnancies in terms of biosynthesis, transport, and the effects of steroids. Studies available in the literature so far have not provided a comprehensive analysis of the steroidome in children and mothers in multiple pregnancies. The aim of our research is therefore to clarify the relationships between fetuses and mothers and between fetuses from the point of view of steroid synthesis and transport as well as the physiology and pathophysiology of human pregnancy and childbirth.
650    17
$a neurosteroidy $7 D000081227 $2 czmesh
650    17
$a steroidy $x metabolismus $7 D013256 $2 czmesh
650    17
$a těhotenství mnohočetné $7 D011272 $2 czmesh
650    _7
$a komplikace těhotenství $7 D011248 $2 czmesh
650    _7
$a lidé $7 D006801 $2 czmesh
650    _7
$a těhotenství $7 D011247 $2 czmesh
650    _7
$a ženské pohlaví $7 D005260 $2 czmesh
655    _7
$a přehledy $7 D016454 $2 czmesh
700    1_
$a Laštůvka, Zdeněk $u Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze $7 xx0266816
700    1_
$a Hill, Martin, $u Oddělení steroidů a proteofaktorů, Endokrinologický ústav v Praze $d 1962- $7 mzk2005304431
700    1_
$a Pařízek, Antonín, $u Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze $d 1959- $7 mzk2005294935
773    0_
$w MED00010981 $t Česká gynekologie $x 1210-7832 $g Roč. 87, č. 3 (2022), s. 217-223
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2022-3-6/steroidni-metabolom-a-vicecetne-tehotenstvi-131359 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b A 4086 $c 310 $y p $z 0
990    __
$a 20220801 $b ABA008
991    __
$a 20220825164626 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1827393 $s 1171295
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2022 $b 87 $c 3 $d 217-223 $i 1210-7832 $m Česká gynekologie $x MED00010981 $y 131359
LZP    __
$c NLK109 $d 20220825 $b NLK111 $a Meditorial-20220801

Najít záznam

Citační ukazatele

Pouze přihlášení uživatelé

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...