Úvod: Zhoubné nádory žlučových cest patří k velmi agresivním malignitám gastrointestinálního traktu. Jedinou radikální léčbou je chirurgická resekce, která je však možná jen u omezeného počtu případů vzhledem k pozdní diagnostice. Cílem sdělení bylo podat zkušenosti vlastního pracoviště s diagnostikou a léčbou těchto nádorů. Metody: V letech 2005–2021 autoři řešili celkem 95 nemocných s diagnózou zhoubného nádoru mimojaterních žlučových cest. Radikální (R0) resekcí bylo operováno 27 (28,4 %) nemocných, stejný počet byl řešen jen symptomaticky a u 41 (43,2 %) nemocných byl použit jako definitivní výkon stent žlučových cest, nebo zevně – vnitřní drenáž. Adjuvantní onkologická léčba byla indikována u 16 (59,3 %) radikálně operovaných a 49 (72,1 %) neoperovaných nemocných. Výsledky: Medián celkového přežití a přežití do progrese u operovaných nemocných byl 19,9 měsíce, resp. 15,7 měsíce. Celkové přežití u operovaných nemocných bylo významně lepší (p<0,0001) než u nemocných řešených paliativně. Medián celkového přežití u drenážní, resp. paliativní léčby byl 5,8, resp. 3,6 měsíce. V celkovém přežití nebyl rozdíl mezi symptomatickou a drenážní léčbou (p<0,3383). Závěr: Příčinou špatných výsledků léčby zhoubných nádorů mimojaterních žlučových cest je vedle jejich histopatologické agresivity především pozdní diagnostika. Léčba má být vedena multidisciplinárním týmem. V současnosti dochází k velkému rozvoji endoskopických metod, které společně s dalším rozvojem personalizované onkologické léčby může v budoucnu přinést zlepšení výsledků. Chirurgická, radikální léčba zůstává metodou volby s nejlepšími dlouhodobými výsledky.

Introduction: Biliary tract malignancies belong to very aggressive malignancies of the gastrointestinal tract. The only radical treatment is surgical resection which is possible only in a limited number of cases due to late diagnosis. The aim of this report was to present the experience of our own department with the diagnosis and treatment of these tumours. Methods: In the years 2005–2021 radical (R0) resection was performed in 27 (28.4%) patients, the same number were managed only symptomatically and in 41 (43.2%) patients we used biliary stenting and external-internal drainage as the definitive procedure. Adjuvant oncological treatment was indicated in 16 (59.3%) of the radically operated and 49 (72.1%) of the non-operated patients. Results: Median overall survival and median progression-free survival in the operated patients were 19.9 months and 15.7 months, respectively. Overall survival in the operated patients was significantly better (p<0.0001) than in patients managed palliatively. Median overall survival for drainage and palliative treatment was 5.8 and 3.6 months, respectively. Overall survival did not differ between symptomatic and drainage treatment (p<0.3383). Conclusion: In addition to their histopathological aggressiveness, late diagnosis is the main cause of poor treatment outcomes in extrahepatic biliary tract malignancies. Treatment should be guided by a multidisciplinary team. Currently, there is a great development of endoscopic methods, which, together with further development of personalized oncological treatment, may bring improved results in the future. Surgical, radical treatment remains the method of choice with the best long-term results.

Biomedicínské centrum Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni

Chirurgická klinika Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni

Klinika zobrazovacích metod Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni

Onkologická a radioterapeutická klinika Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni

Extrahepatic bile duct malignancies

Citace poskytuje Crossref.org