Příspěvek se zabývá přetížením urgentních příjmů a faktory, které k němu přispívají a opatřeními, kterými je možné přetížení snížit. Přetížení je definováno jako situace, kdy počet pacientů urgentního příjmu je za hranou aktuálně dostupné prostorové a/nebo personální kapacity. Prokazatelně snižuje bezpečnost a kvalitu péče, zvyšuje morbiditu a mortalitu během následné hospitalizace, způsobuje odklad potřebné léčby, prodloužení do stanovení diagnózy i prodloužení doby strávené na oddělení. Přetížení také negativně ovlivňuje spokojenost pacientů a zvyšuje riziko rozvoje syndromu vyhoření personálu. Zdroje přetížení i opatření k prevenci a snížení mají komponenty na vstupu, při průchodu i na výstupu z urgentního příjmu. Účinná řešení musí být systémová a na více úrovních a musí vycházet z analýzy dat z konkrétního oddělení.

The paper deals with overcrowding of emergency departments and discusses both factors leading to overcrowding and measures to reduce it. Overcrowding is defined as a situation when number of patients at emergency department exceeds either spacial and/or personnel capacity which is available at the moment. It decreases safety and quality of care significantly, increases morbidity and mortality during hospitlaization, leads to delay in necessary care and it prolongs time to diagnostics and the lenght of stay at the department. Overcrowding has a negative impact on patients ́ satisfaction and increases the risk of burnout syndrom development in personnel. The sources leading to overcrowding as well as measures to prevent and reduce it have input, throughput and output components of the emergency department. Effective solutions must include systematic and multilevel responses and they must be based on data analysis of a particular department.

Klinika urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové

Oddělení urgentního příjmu a LSPP dětí Fakultní nemocnice Motol Praha

Urgentní příjem Oblastní nemocnice Kladno a s

Overcrowding of emergency departments and its possible solutions

Literatura