Přehledová studie hledá odpověď na otázku Jaké jsou zkušenosti vyspělých zemí s využíváním sociálních sítí a internetu pro přesvědčování laiků, že očkování je relativně bezpečné, účinné a je přínosem pro celou populaci dané země? Sociální sítě a internet totiž nepředstavují jen hrozbu v podobě různých platforem odpůrců očkování, ale také nové příležitosti, jak mohou zdravotníci i příznivci očkování-laici přístupnou formou reagovat na váhání laiků nad očkováním i na dezinformace, které se veřejnosti předkládají. Studie má tři části. První část přibližuje překážky, které brání zdravotníkům propagovat očkování na sociálních sítích. Základní problém spočívá v tom, že odpůrci očkování získali časový náskok. Začali rychle využívat sociální sítě jako účinnou platformu pro šíření dezinformací a strachu z očkování. Zdravotnické instituce dlouho váhaly a nyní zpoždění obtížně dohánějí (těžko drží krok s technologickými inovacemi, nemají dostatečnou podporu managementu, zdržují je vícestupňové schvalovací procesy apod.). Druhá část se zabývá využitím sociálních sítí pro podporu očkování. Ukazuje se, že nejúčinnější je živý dialog s laiky na sociálních sítích, včetně přímých odpovědí na jejich otázky. Při přesvědčování veřejnosti je třeba kombinovat různé intervenční přístupy a nepředpokládat, že univerzální postup bude nejvhodnější. Z jazykového hlediska jsou příspěvky odmítající očkování psány jednodušeji a srozumitelněji než odborné příspěvky zdravotníků. Z toho by se měli zdravotníci poučit. Třetí část se zajímá o podobu polemik mezi laickými příznivci a odpůrci očkování na sociálních sítích. Český výzkum například zjistil, že polarizace postojů mívá tři podoby: 1. polarizace pomocí „nálepkování“ protivníků, 2. polarizace prostřednictvím dichotomie „společnost versus jedinec“, 3. polarizace pomocí dichotomie „rozum versus iracionalita“.

This systematic review aims to report currently available familiarities in developed countries regarding the employment of social media and the internet to effectively persuade laypeople about the safety of vaccines. Given it possession of multiple anti-vaccination platforms and campaigns, social media platforms and the internet may in fact pose as a greater source discouragement for a layperson. On the other hand, they can also serve as a new opportunity for health professionals and lay vaccination supporters alike to respond in an accessible form to laypeople vaccine hesitation as well as react to misinformation given to the public in a timely matter. The following study consists of three parts. The first part describes the hindrances that prevent health professionals from promoting vaccination on social media. The underlying problem is that vaccine opponents have gained a time advantage. Early on, they began using social media as an effective platform to spread misinformation and fear of vaccination. Health organizations however have fallen behind as they hesitated for a long time and now it seems difficult to catch up with new modes of communication (difficulties to keep up with technological innovations, lack of management support delayed by multi-stage approval processes, etc.). The second part deals with the use of social media in vaccination promotion. Live conversations with laypeople on social media including direct answers to their questions prove to be the most effective way. To be able to persuade the public, different interventional approaches need to be combined. A one-size-fits-all approach cannot be considered as the most effective form. From a linguistic point of view, influences against vaccination are written more simply and comprehensibly than the inputs of health professionals. Which should certainly be considered by health workers in the future. The third part focuses on the form of controversies between lay supporters and opponents of vaccination in social media. For example, Czech research has found that opposition of attitudes tends to take three forms: 1. opposition by “stigmatizing” opponents, 2. opposition by “majority? versus individual” dichotomy, 3. opposition by “reason versus irrationality” dichotomy.

Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav preventivního lékařství

Using social networks and the internet to promote vaccination