Kazuistika prezentuje děvčátko s rekurentními anafylaxemi. Zpočátku byl spouštěčem potíží stres, navozený rozvodem rodičů dítěte. Po zklidnění rodinné situace následovala půlroční remise, ale pak opět začaly ataky anafylaxe každé 2 měsíce. Pro podezření na neceliakální glutenovou intoleranci a histaminovou intoleranci byla nasazena bezlepková a histamin šetřící dieta. Na této dietě měla dva roky ataky méně často a s mírnějším průběhem. Velké zhoršení nastalo v pubertě, ataky se vyskytovaly až 3× měsíčně, 1–3 hodiny po jídle a projevovaly se bolestivými křečemi žaludku i střev, prudkým zvracením, průjmy, cefalgií, generalizovanou urtikárií s angioedémem obličeje a následnou únavou a slabostí. V rámci prevence vzniku anafylaxí byla bez efektu podávána antihistaminika, ketotifen, kombinace H1 + H2 blokátorů, omeprazol, montelukast, dinatrium-chromoglykát. Podrobné alergologické vyšetření, včetně multiplex metody ALEX 2, nepřispělo ke zjištění příčiny potíží. Diagnózu stanovila až gastroskopie a kolonoskopie s biopsiemi a histochemickým vyšetřením, které prokázaly přítomnost mastocytární enterokolitidy. Syndrom aktivace mastocytů byl potvrzen průkazem zvýšené sérové tryptázy v atace. Pacientka zůstává nadále v naší péči, prognóza dalšího vývoje nemoci je nejistá.

This case report presents a girl with recurrent anaphylaxis. Initially, her systemic reactions were triggered by the stress induced by the divorce of the child’s parents. After the family situation calmed down, a six-month remission followed, but then the anaphylaxis attacks began again every 2 months. Because of a suspected non-celiac gluten intolerance and histamine intolerance, she was put on a gluten- free and low histamine diet. She followed this diet for the next 2 years, her attacks were less frequent and with a milder course. A major deterioration occurred in adolescence, with attacks occurring up to 3 times a month, 1–3 hours after meals. Symptoms manifested as painful cramps in the stomach and intestines, violent vomiting, diarrhea, cephalgia, generalized urticaria with facial angioedema and subsequent fatigue and weakness. Antihistamines, ketotifen, a combination of H1 + H2 blockers, omeprazole, montelucast, disodium cromoglycate were administered without effect to prevent anaphylaxis. Detailed allergy examination including multiplex method ALEX 2 did not reveal the cause. The diagnosis was established by gastroscopy and colonoscopy with biopsies, histochemistry revealed presence of mastocytic enterocolitis. MCAS/ mast cell activation syndrome has been confirmed by a substantial increase in serum tryptase level during an attack over the patient's baseline tryptase. The patient remains in our care and the prognosis of further course of the disease is uncertain.

Alergologie a imunologie Atoda Medical Praha

Reccurent anaphylaxis in child

Literatura