BACKGROUND AND AIMS: Gastric restriction techniques have recently emerged as minimally invasive bariatric procedures. Endoscopic sutured gastroplasty (ESG) with the Endomina (Endo Tools Therapeutics, Gosselies, Belgium) triangulation platform proved to be safe and effective for the treatment of class I and II obesity in prospective studies. In this registry, we aimed to further assess on a larger scale the safety and efficacy of the procedure in routine practice with a dedicated device. METHODS: This was a multicenter, observational, prospective post-market study including patients with obesity undergoing Endomina ESG. The primary safety outcome was the occurrence of serious adverse device effects (SADEs) at 12 months. The primary efficacy outcome was the technical success defined by completing the procedure without premature abortion owing to technical issues. The rates of procedure-related adverse events, weight loss outcomes, and quality of life changes were collected. RESULTS: A total of 142 patients underwent ESG in 3 centers from July 2020 to March 2023. Of these, 67 (mean body mass index, 38.5 ± 6.3 kg/m2) reached at least 12 months of follow-up up to October 2022. Technical success was 100%. No SADEs occurred. Seven mild procedure-related adverse events were reported overall. Mean percentage of excess weight loss and total body weight loss at 12 months' follow-up were 48.5% ± 38.6 and 15.3% ± 10.6, respectively (n = 67). Improved quality of life was observed following ESG. CONCLUSIONS: ESG is safe and effective, thus offering a satisfactory therapeutic option for a wide range of obese patients on a large scale.

• MeSH
• dospělí MeSH
• gastroplastika * metody   škodlivé účinky   MeSH
• gastroskopie metody   MeSH
• hmotnostní úbytek MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• morbidní obezita chirurgie   MeSH
• obezita chirurgie   komplikace   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• postmarketingový dozor * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

BACKGROUND: Glomus tumors (GTs) are mesenchymal neoplasms that are typically benign. Gastric GTs are uncommon and occur mainly in the upper gastrointestinal tract. Malignant gastric GTs are extremely rare, constituting less than 1% of gastric tumors. Because their features are similar to those of other tumors found in the same gastrointestinal region, such as stromal tumors, leiomyomas, lymphomas, and lipomas, the diagnosis is challenging. CASE PRESENTATION: A 52-year-old male patient presented with fatigue and melena. The initial endoscopic examination did not locate any source of bleeding. Six months later, pan-gastroscopy, performed due to progressive microcytic anemia, revealed a 40 × 30 mm polypoid lesion with deep ulcerations; histopathological analysis confirmed that it was a gastric GT with expression of alpha-actin and cadherin 17 and a Ki-67 index of 20%. The patient delayed surgical therapy until his symptoms worsened. Laparoscopic sleeve resection revealed a 65 × 45 × 25 mm tumor, and secondary immunohistochemical analysis revealed extensive spread into the mucosa and subserosa. Focally, the tumor bulged into some large veins. Genetic examination with RNA isolation further supported the histopathological diagnosis of gastric GT with uncertain malignant potential. CONCLUSIONS: This case underscores the diagnostic challenges posed by gastric GTs because they are rare and their clinical features are similar to those of other gastric tumors. Thorough histopathological and molecular analysis is essential for an accurate diagnosis. Surgical intervention remains the primary therapeutic approach. This case also emphasizes the need for long-term follow-up due to the potential for recurrence and malignancy.

• MeSH
• gastrointestinální krvácení * etiologie   chirurgie   patologie   MeSH
• gastroskopie MeSH
• glomangiom * patologie   chirurgie   komplikace   diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory žaludku * patologie   komplikace   chirurgie   MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Úvod: Endoskopická vakuová terapie (EVT) se stala důležitým nástrojem v léčbě defektů jícnu, jako jsou dehiscence anastomóz, píštěle a perforace. Studie prezentuje první zkušenosti s EVT v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Metody: Byla provedena retrospektivní analýza dat pacientů léčených EVT pro defekty jícnu v období od května 2020 do května 2024. Zahrnuti byli pacienti s dokončenou léčbou a 30denním sledováním. EVT byla zahájena v kombinaci s jinou endoskopickou/chirurgickou metodou, nebo bez nich. Primárním cílem byla úspěšnost uzávěru defektu, sekundárními cíli byly délka a charakteristika léčby, 30denní letalita a komplikace. Výsledky: Z celkem dvanácti léčených pacientů dokončilo deset pacientů (osm mužů, průměrný věk 65,2 let) 30denní sledování. V devíti z deseti případů byla příčinou defektu jícnu dehiscence po operaci jícnu, jeden pacient měl spontánní perforaci jícnu. Úspěšný uzávěr s použitím, nebo bez použití dalších endoskopických či chirurgických léčebných metod byl dosažen u osmi z deseti pacientů (80 %). Průměrná délka léčby byla 18,9 ± 11,1 dne a průměrný početEso-SPONGE na pacienta byl 5,1 ± 3,4. Léčbu pouze pomocí EVT měli dva pacienti z deseti, osm z deseti mělo kombinaci s jinou modalitou. Celková hospitalizační letalita byla 30 %, 30denní letalita 20 %. U dvou pacientů (20 %) se rozvinula stenóza v místě anastomózy a původního defektu, jiné komplikace léčby nebyly zaznamenány. Závěr: EVT se prokázala jako efektivní a bezpečná metoda v léčbě defektů jícnu, avšak její úspěšnost je často dosažena v kombinaci s jinými léčebnými modalitami, zejm. s chirurgickou přídatnou drenáží. Léčba je založena na multioborové spolupráci. Většina pacientů vyžadovala kombinovaný léčebný přístup.

Introduction: Endoscopic vacuum therapy (EVT) has become an important tool in the treatment of esophageal defects such as anastomotic leaks, fistulas and perforations. The study presents the first experience with EVT at the Military University Hospital in Prague. Methods: A retrospective analysis of data from patients treated for esophageal defects using EVT from May 2020 to May 2024 was performed. Patients with completed treatment and 30-day fol low-up were included. EVT was initiated without or in combination with another endoscopic/surgical method. The primary endpoint of the analysis was the success rate of defect closure, the secondary objectives were the duration and characteristics of treatment, 30-day lethality and complications of EVT. Results: Overall, 12 patients have been treated during the study period, of which10 patients (8 men, mean age 65.2 years) completed a 30-day fol low-up and were included into the analysis. In 9/10 cases, the cause of the esophageal defect was anastomotic leak after esophageal surgery, 1 patient had spontaneous esophageal perforation. Successful closure with or without the use of other endoscopic or surgical treatment methods was achieved in 8/10 patients (80%). The mean duration of treatment was 18.9 ± 11.1 days, and the mean number of Eso-SPONGEs used per patient was 5.1 ± 3.4. Two patients (2/10) were treated with EVT alone, 8/10 in combination with another modality. The overall hospitalization lethality was 30%, the 30-day lethality was 20%. Two patients (20%) developed stricture at the site of anastomotic defect, but we have not experienced any ther complications of EVT treatment. Conclusion: EVT has proven to be an effective and safe method for the treatment of esophageal defects, but its success is often achieved in combination with other treatment modalities, especially surgical adjunctive drainage.The treatment is based on multidisciplinary approach and most patients required combination of treatment modalitites.

• Klíčová slova
• endoskopická vakuová terapie,
• MeSH
• dehiscence operační rány terapie   MeSH
• ezofágus * patologie   MeSH
• gastroskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• perforace jícnu terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antacida terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• fundoplikace metody   MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• gastroskopie metody   MeSH
• histamin H2 - antagonisté terapeutické užití   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Kazuistika prezentuje děvčátko s rekurentními anafylaxemi. Zpočátku byl spouštěčem potíží stres, navozený rozvodem rodičů dítěte. Po zklidnění rodinné situace následovala půlroční remise, ale pak opět začaly ataky anafylaxe každé 2 měsíce. Pro podezření na neceliakální glutenovou intoleranci a histaminovou intoleranci byla nasazena bezlepková a histamin šetřící dieta. Na této dietě měla dva roky ataky méně často a s mírnějším průběhem. Velké zhoršení nastalo v pubertě, ataky se vyskytovaly až 3× měsíčně, 1–3 hodiny po jídle a projevovaly se bolestivými křečemi žaludku i střev, prudkým zvracením, průjmy, cefalgií, generalizovanou urtikárií s angioedémem obličeje a následnou únavou a slabostí. V rámci prevence vzniku anafylaxí byla bez efektu podávána antihistaminika, ketotifen, kombinace H1 + H2 blokátorů, omeprazol, montelukast, dinatrium-chromoglykát. Podrobné alergologické vyšetření, včetně multiplex metody ALEX 2, nepřispělo ke zjištění příčiny potíží. Diagnózu stanovila až gastroskopie a kolonoskopie s biopsiemi a histochemickým vyšetřením, které prokázaly přítomnost mastocytární enterokolitidy. Syndrom aktivace mastocytů byl potvrzen průkazem zvýšené sérové tryptázy v atace. Pacientka zůstává nadále v naší péči, prognóza dalšího vývoje nemoci je nejistá.

This case report presents a girl with recurrent anaphylaxis. Initially, her systemic reactions were triggered by the stress induced by the divorce of the child’s parents. After the family situation calmed down, a six-month remission followed, but then the anaphylaxis attacks began again every 2 months. Because of a suspected non-celiac gluten intolerance and histamine intolerance, she was put on a gluten- free and low histamine diet. She followed this diet for the next 2 years, her attacks were less frequent and with a milder course. A major deterioration occurred in adolescence, with attacks occurring up to 3 times a month, 1–3 hours after meals. Symptoms manifested as painful cramps in the stomach and intestines, violent vomiting, diarrhea, cephalgia, generalized urticaria with facial angioedema and subsequent fatigue and weakness. Antihistamines, ketotifen, a combination of H1 + H2 blockers, omeprazole, montelucast, disodium cromoglycate were administered without effect to prevent anaphylaxis. Detailed allergy examination including multiplex method ALEX 2 did not reveal the cause. The diagnosis was established by gastroscopy and colonoscopy with biopsies, histochemistry revealed presence of mastocytic enterocolitis. MCAS/ mast cell activation syndrome has been confirmed by a substantial increase in serum tryptase level during an attack over the patient's baseline tryptase. The patient remains in our care and the prognosis of further course of the disease is uncertain.

• Klíčová slova
• mastocytární enterokolitida,
• MeSH
• anafylaxe * etiologie   farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• enterokolitida * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• gastroskopie MeSH
• kolonoskopie MeSH
• lidé MeSH
• mastocyty * patologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• psychický stres MeSH
• rozvod MeSH
• syndrom aktivace žírných buněk * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• terapie neúspěšná MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

AIMS: Sufficient visibility of the mucosa during upper endoscopy is crucial for successful diagnosis, especially for early neoplastic lesions. Data documenting the effect of administration of mucolytic solution prior to gastroscopy in order to improve mucosal visibility are limited in Europe. The aim of the study was to assess the score of mucosal visibility in the upper gastrointestinal tract after administration of the mucolytic solution defined by us. PATIENTS AND METHODS: This is a monocentric, double-blind, randomized study involving 134 patients indicated for diagnostic upper endoscopy. Patients were randomly assigned to one of three arms, with mucolytic solution (100 mL water + 400 mg N-acetylcysteine + 20 mg simethicone), without the solution , and with 100 mL pure water. During the examination, 11 photographs were taken in defined areas. The visibility score was given by the sum of the score 0-5 from 5 defined localities evaluated by a blinded endoscopist and subsequently by two blinded endoscopists. Other parameters monitored were examination time and a semiquantitative evaluation of residual gastric fluid. RESULTS: The basic characteristics of the group (sex, age, indications for examination) were comparable between arms. The visibility score was similar in all arms - 17.4 ± 1.9 vs. 17.0 ± 2.0 vs. 17.6 ± 1.8 (P=0.32). The examination time and the amount of residual fluid in the stomach were comparable in all arms. CONCLUSIONS: Administration of the mucolytic solution in our study did not increase the mucosal visibility score in the esophagus, stomach and duodenum. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov, NCT02967094.

• MeSH
• acetylcystein MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• expektorancia * MeSH
• gastrointestinální endoskopie * MeSH
• gastroskopie MeSH
• lidé MeSH
• voda MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

OBJECTIVES: The development of fundic gland polyps (FGPs) is the most common side effect of long-term proton pump inhibitor (PPI) use; however, the effect of drug use characteristics and their impact on the risk of other gastric polyp development remain unclear. We aimed to identify the influence of PPI administration, as well as its duration and dose, in the development of gastric polyps. METHODS: A prospective cohort study was conducted on consecutive patients who underwent gastroscopy between September 2017 and August 2019. Detailed characteristics of gastric polyps, Helicobacter pylori infection, and PPI use were analyzed. RESULTS: Among the 2723 patients included, gastric polyps (75% FGPs, 22% hyperplastic) were detected in 16.4%, and 60% were prescribed PPI. The risk of FGPs and hyperplastic polyps according to the duration of PPI use were as follows: 2-5 years [odds ratio (95% confidence interval); 2.86 (2.00-4.11) and 2.82 (1.69-4.78)]; 6-9 years [7.42 (5.03-11.01) and 2.32 (1.05-4.78)]; ≥10 years [14.94 (10.36-21.80) and 3.52 (1.67-7.03)]. Multivariate analysis confirmed that the risk of FGPs was 17.16 (11.35-26.23) for ≥10 years of PPI use. Portal hypertension-related conditions were associated with hyperplastic polyps [4.99 (2.71-9.20)]. CONCLUSION: Duration of and indications for PPI use are the most predictive factors for the development of gastric polyps. Prolonged PPI use increases the risk of polyp development and the number of patients with polyps, which may burden endoscopic practice. Highly selected patients may require particular care despite minimal risk of dysplasia and bleeding generally.

• MeSH
• gastroskopie MeSH
• Helicobacter pylori * MeSH
• infekce vyvolané Helicobacter pylori * komplikace   farmakoterapie   MeSH
• inhibitory protonové pumpy škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nádory žaludku * chemicky indukované   epidemiologie   komplikace   MeSH
• polypy * chemicky indukované   epidemiologie   komplikace   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• gastroskopie * metody   ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

„Černý jícen“, známý též jako akutní nekróza jícnu (AEN – acute esophageal necrosis), je relativně vzácné onemocnění charakterizované černým zabarvením sliznice jícnu. Postižení může být lokalizováno pouze distálně, možné je ale také postižení celého jícnu. Nejčastějším klinickým projevem je hemateméza, v rizikových skupinách nemocných je spojen se zvýšenou letalitou. Včasná diagnostika AEN je spojena s provedením gastroskopie, zahájení adekvátní léčby je základem příznivé prognózy pacienta. Mezi nejzávažnější komplikace AEN patří perforace jícnu s rizikem dalších komplikací, jako je mediastinitida a sepse. Vzhledem k charakteru onemocnění, postižení jícnu a potenciálně i mediastina je nutné k pacientovi přistupovat multioborově. Níže předkládáme kazuistiku 68letého pacienta s diagnózou AEN komplikované perforací potvrzenou pomocí CT a časné endoskopie. Jako primární řešení perforace jícnu byl zvolen endoskopický přístup se zavedením plně potahovaného metalického stentu. U pacienta přesto došlo k rozvoji dalších komplikací perforace: mediastinitida, empyém s nutností zavedení hrudní drenáže. Kromě intervenčních metod byl pacient léčen širokospektrými antibiotiky a kombinací parenterální a enterální výživy. Po 3 měsících léčby a zvládnutí komplikací byl pacient v dobrém klinickém stavu propuštěn do ambulantní péče.

“Black esophagus”, also known as acute esophageal necrosis (AEN), is a relatively rare disease characterized by black discoloration of the esophageal mucosa. The condition can be located only distally, but it can also affect the entire esophagus. Hematemesis is the most common clinical manifestation is; the condition is associated with increased lethality in high-risk groups of patients. Early diagnosis of AEN can be made by gastroscopy, the initiation of adequate treatment is crucial for a favorable patient prognosis. The most serious complications of AEN include esophageal perforation with the risk of other complications such as mediastinitis and sepsis. The nature of the disease and the affection of the esophagus and potentially the mediastinum require a multidisciplinary approach. Below we present a case report of a 68-year-old patient with a diagnosis of AEN complicated by perforation confirmed by CT and early endoscopy. An endoscopic approach with the introduction of a fully coated metal stent was chosen as the primary solution for the esophageal perforation. Nevertheless, the patient developed other complications of perforation: mediastinitis and empyema requiring chest drainage. In addition to interventional methods, the patient was treated with broad-spectrum antibiotics and a combination of parenteral and enteral nutrition. After 3 months of treatment and resolving the complications, the patient was released to outpatient care in a good clinical condition.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• empyém pleurální diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• gastroskopie MeSH
• lidé MeSH
• mediastinitida diagnóza   terapie   MeSH
• nekróza diagnostické zobrazování   komplikace   terapie   MeSH
• nemoci jícnu * diagnostické zobrazování   komplikace   terapie   MeSH
• perforace jícnu diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• stenty * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• bolesti břicha diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• chirurgie trávicího traktu MeSH
• gastroskopie MeSH
• lidé MeSH
• syndrom arteria mesenterica superior * chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH