Following the European Forum for Research and Education in Allergy and Airway Diseases (EUFOREA) treatment algorithm for chronic rhinosinusitis (CRS) with nasal polyps (CRSwNP), patients suffering from severe uncontrolled CRSwNP are recommended to receive oral corticosteroids, (revision) sinus surgery, systemic biologicals and/or aspirin treatment after desensitization (ATAD). Given the major differences in indications, outcomes, practical considerations, risks and costs of these key pillars of treatment, there is a growing need to define criteria for each treatment option and list the clinically relevant and major considerations for them. This EUFOREA document therefore provides an expert panel overview of the expected outcomes, specific considerations and (contra)indications of the five major treatment arms of severe uncontrolled CRSwNP: oral corticosteroids, primary and revision sinus surgery, biological treatment and ATAD. This overview of treatment considerations is needed to allow physicians and patients to consider the different options in the context of providing optimal and personalized care for severe uncontrolled CRSwNP. In conclusion, the five major treatment options for severe uncontrolled CRSwNP have intrinsic advantages, specific indications and considerations that are of importance to the patient, the physician and the society. This EUFOREA statement supports the unmet need to define criteria for the indication of every treatment pillar of CRSwNP.

• MeSH
• Chronic Disease MeSH
• Humans MeSH
• Disease Management MeSH
• Nasal Polyps * therapy   diagnosis   MeSH
• Rhinosinusitis * diagnosis   therapy   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Respiračný epiteliálny adenomatoidný hamartóm (REAH) je zriedkavá benígna lézia pochádzajúca z epitelu sliznice nazálnej dutiny a prínosových dutín. V práci opisujeme prípad 51-ročného muža s anamnézou pretrvávajúceho sťaženého dýchania a pocitu upchatého nosa. Diagnostikovanú mal veľkú polypovitú masu v pravom nosovom priechodne so stopkou vyrastajúcou z čuchovej štrbiny. Makroskopicky išlo kompaktný polyp rozmerov 40 × 32 × 10 mm s hladkým povrchom. Histologické vyšetrenie potvrdilo diagnózu REAH s ložiskovo výraznou prevahou žľazových štruktúr s prechodom do seromucinózneho hamartómu. Po operácii klinické ťažkosti ustúpili a pacient je v súčasnosti bez známok recidívy. Napriek zriedkavému výskytu by mal byť REAH zahrnutý v diferenciálnej diagnostike sinonazálnych polypovitých más, najmä ak pochádzajú zo zadnej časti nazálneho septa alebo olfaktoriálnej štrbiny. Včasné rozpoznanie a správna diagnóza predchádzajú zbytočným agresívnym chirurgickým intervenciám a ďalším zaťažujúcim vyšetreniam.

Respiratory epithelial adenomatoid hamartoma (REAH) is a rare benign lesion originating from the mucosal epithelium of the nasal cavity and paranasal sinuses. We describe a 51-year-old man with a history of persistent difficulty breathing and feeling of stuffy nose. He was diagnosed to have a large polypoid mass in the right nasal cavity with a stalk arising from the olfactory cleft. Grossly, it was a compact polyp measuring 40 × 32 × 10 mm with a smooth surface. The histology confirmed the diagnosis of REAH with predominance of glandular structures with a transition to seromucinous hamartoma. After the operation, the clinical problems had disappeared and the patient was free of recurrence. Despite rare occurrence, REAH should be included in the differential diagnosis of sinonasal polypoid masses, especially of those which originate from the posterior part of the nasal septum or olfactory cleft. Early recognition and correct diagnosis prevent unnecessary aggressive surgery and other burdensome examinations.

• Keywords
• respirační epitelový adenomatoidní hamartom,
• MeSH
• Adenoma surgery   diagnostic imaging   pathology   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Endoscopy MeSH
• Hamartoma * surgery   diagnostic imaging   pathology   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Nasal Polyps surgery   diagnostic imaging   pathology   MeSH
• Paranasal Sinuses * surgery   diagnostic imaging   pathology   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

• Keywords
• milvexian, žaludeční polypy,
• MeSH
• Stroke * drug therapy   prevention & control   MeSH
• Gabapentin pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Genetic Markers MeSH
• Proton Pump Inhibitors * adverse effects   MeSH
• Humans MeSH
• Drug-Related Side Effects and Adverse Reactions MeSH
• Pelvic Pain * drug therapy   MeSH
• Polyps etiology   MeSH
• Pyrimidines pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Triazoles pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Stomach pathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Chronická rinosinusitida (CRS) je komplexní heterogenní zánětlivé onemocnění dutiny nosní a vedlejších dutin nosních, které velmi často vede ke snížení kvality života s následným socioekonomickým zatížením zdravotnictví. Klinicky se rozděluje na chronickou rinosinusitidu s polypy (CRSwNP) a chronickou rinosinusitidu bez polypů (CRSsNP). V současné době se výzkum zaměřuje na složení mikroflóry v jednotlivých částech lidského těla, které již pomohlo objasnit roli mikrobiomu u zánětlivých respiračních onemocnění, jako je asthma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). V této návaznosti se výzkumy zaměřují i na roli nosního mikrobiomu v možné iniciaci a potenciaci CRS. Zdravé nosní mikrobiologické prostředí je z velké části tvořeno bakteriemi, plísněmi a viry. Bližší poznání interakcí mezi mikroby a jednotlivými složkami imunitního systému mohou pomoci ozřejmit patofyziologické mechanizmy probíhající během CRS. V tomto přehledovém článku se zaměříme na současné poznatky o změnách a možné roli komplexního mikrobiomu horních cest dýchacích u CRS v porovnání se zdravým nosním prostředím.

Chronic rhinosinusitis (CRS) is a complex heterogeneous inflammatory disease of the nasal cavity and paranasal sinuses, which very often leads to a decrease in the quality of life with subsequent socioeconomic burden on health services and medical care. CRS is clinically divided into chronic rhinosinusitis with polyps (CRSwNP) and chronic rhinosinusitis without polyps (CRSsNP). Currently, research focuses on the composition of microflora in individual parts of the human body, which has already helped clarify the role of the microbiome in inflammatory respiratory diseases such as bronchial asthma and chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Furthemore, research also focuses on the role of the nasal microbiome in possible initiation and potentiation of CRS. A healthy nasal microbiological environment is composed of bacteria, fungi, and viruses. A closer understanding of interactions between microbes and individual components of the immune system may help clarify the pathophysiological mechanisms involved during CRS. In this review article, we will focus on the current knowledge of composition changes and the possible role of the complex microbiome of the upper respiratory tract in CRS compared to a healthy nasal environment.

• MeSH
• Chronic Disease classification   MeSH
• Humans MeSH
• Microbiota * immunology   MeSH
• Nasal Cavity microbiology   physiopathology   pathology   MeSH
• Nasal Polyps diagnosis   immunology   classification   MeSH
• Rhinosinusitis * diagnosis   etiology   microbiology   physiopathology   MeSH
• Immunity, Mucosal MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Cíl: Endometriální polypy (EP) představují patologii, která je v klinické praxi běžná. Ačkoli jejich přesná etiologie není úplně známá, existují důkazy o tom, že jsou citlivé vůči hormonální stimulaci. Naším cílem bylo prozkoumat vztah mezi kisspeptinem (KP) a EP pomocí srovnání míry genetické exprese (tkáň–krev) a imunohistochemické (IHC) exprese KP v lézích EP u pacientek s normálním endometriálním nálezem. Materiál a metody: Byla provedena retrospektivní případová studie u 50 pacientek s EP (n = 25) a normálním endometriálním nálezem (n = 25) z biopsie a/nebo materiálu z excize. Krev a vzorky z biopsie od všech pacientek byly uchovávány při –80 °C. Exprese genů KP byla stanovena v parafinových blocích a vzorcích periferní žilní krve získaných z bioptických vzorků a analýza skóre IHC-H byla provedena na parafinových blocích. EP a příslušné kontroly byly srovnány z hlediska KP. Výsledky: Po IHC bylo KP-H skóre v kontrolní skupině vyšší než ve skupině s EP a tento rozdíl byl statisticky významný; H skóre: kontroly: 5 (++; 1–15); polypy: 1 (+; 0–12) (p < 0,05). Ačkoli byla exprese KP jak v tkáni, tak v krvi vyšší v kontrolní skupině oproti skupině s EP, tento rozdíl nebyl statisticky významný (p > 0,05). V krvi ani tkáni nebyla zjištěna významná korelace mezi IHC-H skóre a expresí KP. Podle analýzy ROC cut-off hodnoty exprese KP v tkáni a krvi a plocha pod křivkou (AUC), která predikuje pravděpodobnost vzniku EP, nebyly významné (KP v tkáni: 1,04; AUC: 0,570; p = 0,388; senzitivita 56 %, specificita 60 % / KP v krvi: 1,06; AUC: 0,569; p = 0,401; senzitivita 80 %, specificita 40 %). Závěry: Snížená míra exprese KP v lézích EP může predikovat diagnózu EP a v budoucnu může mít KP při benigních gynekologických patologiích, jako jsou polypy, terapeutický potenciál.

Objective: Endometrial polyp (EP) is a type of pathology that is quite common in clinical practice. Although its exact etiology is not fully known, there is evidence to support that it is sensitive to hormonal stimuli. We aimed to investigate the relationship between kisspeptin (KP) and EP by comparing the genetic (tissue-blood) and immunohistochemical (IHC) expression of KP in EP lesions in patients with normal endometrial findings. Materials and methods: A prospective case-control study of 50 patients with EP (N = 25) and normal endometrial findings (N = 25) on biopsy and/or excision material was performed. Blood and biopsy samples obtained from all patients were stored at –80 °C. KP gene expression levels were determined from paraffin blocks, and peripheral venous blood samples obtained from biopsy specimens and IHC-H-score analysis were performed from paraffin blocks. EP and matched controls were compared for KP. Results: After IHC, the KP H-score of the control group was higher than the EP group, and this difference was statistically significant; H-score: control: 5 (++; 1–15); polyp: 1 (+; 0–12) (P < 0.05). Although KP expression in both tissue and blood was higher in the control group than in the EP group, this difference was not statistically significant (P > 0.05). No significant correlation was found between IHC H-score and KP expression levels in tissue and blood. According to the ROC analysis, the tissue and blood KP expression cut-off value and area under the curve (AUC) predicting the likelihood of developing EP were not significant (tissue KP: 1.04, AUC: 0.570, P = 0.388, sensitivity 56%, specificity 60%, Blood KP: 1.06, AUC: 0.569, P = 0.401, sensitivity 80%, specificity 40%). Conclusions: Decreased KP expression level in EP lesions may predict the diagnosis of EP, and in the future, KP may have therapeutic potential for benign gynecological pathologies such as polyps.

• MeSH
• Endometrium * metabolism   pathology   MeSH
• Immunohistochemistry methods   MeSH
• Kisspeptins genetics   metabolism   MeSH
• Humans MeSH
• Uterine Diseases genetics   blood   metabolism   pathology   MeSH
• Reverse Transcriptase Polymerase Chain Reaction methods   MeSH
• Polyps genetics   metabolism   pathology   MeSH
• Prospective Studies MeSH
• Case-Control Studies MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Female MeSH

Cílem článku je přinést ucelený přehled rizikových faktorů a jejich vztahu ke vzniku malignity endometria při ultrazvukovém nálezu endometriálního polypu. Přehledová práce byla vytvořená systematickým sběrem a tříděním původních prací, review a metaanalýz se vztahem k problematice endometriálních polypů a riziku přítomnosti malignity. Každý jednotlivý předpokládaný rizikový faktor byl samostatně podroben rozboru literatury. V případě abnormálního děložního krvácení, vyššího věku pacientky a hodnoty indexu tělesné hmotnosti se výsledky studií poměrně jednotně shodují na vysokém riziku přítomnosti malignity v děložním polypu. Vysoké riziko mají také pacientky s Lynchovým syndromem. Co se týče potenciálních rizikových faktorů, jako je počet a velikost polypu, diabetes, hypertenze či pozitivní rodinná anamnéza, není dostatek dat k jasnému závěru a/nebo se publikované výsledky liší.

This article presents a comprehensive review of factors that increase the risk of malignancy in ultrasound findings of an endometrial polyp. We collected original studies, reviews, and meta-analyses that dealt with the topic of endometrial polyps and the risk of developing endometrial cancer. Each presumed risk factor was analysed individually. According to searched studies, abnormal uterine bleeding, old age, and body mass index are valid risk factors for developing endometrial cancer in endometrial polyps. Lynch syndrome patients are also in a high-risk group for endometrial cancer. On the other hand, the number of polyps, their size, diabetes mellitus, hypertension, and positive family history are factors with inconclusive results. There are either not enough data or different results among several studies.

• MeSH
• Diabetes Mellitus, Type 2 complications   MeSH
• Humans MeSH
• Endometrial Neoplasms * chemically induced   prevention & control   MeSH
• Polyps * diagnostic imaging   pathology   prevention & control   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Tamoxifen adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Ultrasonography methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Úvod: Pacienti s těžkým průběhem CRSwNP (chronic rhinosinustis with nasal polyps), kteří splňují dle EPOS 2020 indikační kritéria, jsou indikováni k biologické léčbě. V patogenezi onemocnění se významně uplatňuje imunopatologická odpověď II. typu. V léčbě se využívají monoklonální protilátky, které blokují signalizaci zánětlivých cytokinů. V České republice jsou schváleny tři preparáty – dupilumab, mepolizumab a omalizumab. Metodika: Retrospektivním sledováním jsme vytvořili soubor 26 pacientů léčených na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve Fakultní nemocnici v Motole v období od listopadu 2020 do prosince 2023, kteří byli léčeni dupilumabem. V souboru jsme sledovali vývoj hodnot NPS (nasal polyp score), SNOT-22 (22-item sinonasal outcome test), OMT (odourized markers test, test parfémovaných fixů), hodnotu IgE, hladinu eozinofilie a TKA (test kontroly astmatu) od počátku léčby a v 16. týdnu, v 1. roce a ve 2. roce léčby. Výsledky: Dle výsledků dochází ke statisticky signifikantnímu zlepšení nejen subjektivních symptomů, ale i objektivního nálezu většiny proměnných. Po 1. roce od léčby jsme zjistili statisticky signifikantní zlepšení skóre NPS (z 6,15 ± 1,35 na 1,69 ± 1,76), SNOT-22 (z 58,83 ± 17,37 na 15,33 ± 16,80), OMT (z 1,52 ± 1,83 na 5,88 ± 3,5) a IgE (z 245 ± 251 kIU/litr na 64 ± 68 kIU/litr). Ve studii byla na našem souboru pacientů prokázána účinnost biologik. Závěr: Cílem práce je informovat o prvních výsledcích biologické léčby pacientů s chronickou rinosinusitidou s nosní polypózou léčených na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF Fakultní nemocnice v Motole. V naší studii došlo ke statisticky významnému zlepšení SNOT-22, OMT, NPS a sérové hladiny IgE. Výsledky byly statisticky signifikantní při porovnání vstupních hodnot s 16. týdnem kontroly, stejně tak při porovnání vstupních hodnot s kontrolou v 1. roce. V průběhu léčby jsme se nesetkali se žádnou závažnou komplikací.

Introduction: Patients with severe chronic rhinosinusitis with nasal polyps (CRSwNP), meeting the EPOS 2020 criteria, are indicated for biological treatment. The pathogenesis of the disease significantly involves a type II immunopathological response. Treatment involves monoclonal antibodies that block the signaling of inflammatory cytokines. In the Czech Republic, three medications are approved – dupilumab, mepolizumab, and omalizumab. Methodology: A retrospective study was conducted, comprising of 26 patients treated with dupilumab at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery at Motol University Hospital from November 2020 to December 2023. In the study cohort, we monitored the progression of nasal polyp score (NPS) scores, 22-item Sinonasal Outcome Test (SNOT-22), Odourized Markers Test (OMT), IgE levels, eosinophil count, and Asthma Control Test from the beginning of treatment and at week 16, 1 year, and 2 years into treatment. Results: According to the results, there is a statistically significant improvement not only in subjective symptoms but also in the objective findings of most variables. After 1 year of treatment, we observed a statistically significant improvement in NPS (from 6.15 ± 1.35 to 1.69 ± 1.76), SNOT-22 (from 58.83 ± 17.37 to 15.33 ± 16.80), OMT (from 1.52 ± 1.83 to 5.88 ± 3.5), and IgE levels (from 245 ± 251 kIU/l to 64 ± 68 kIU/l). In the study, the effectiveness of biologics was demonstrated in our patient cohort. Conclusion: The aim of this study is to report the initial outcomes of biologic treatment in patients with chronic rhinosinusitis with nasal polyposis treated at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, 1st Faculty of Medicine, Motol University Hospital. Our study demonstrated a statistically significant improvement in SNOT-22, OMT, NPS, and serum IgE levels. The results were statistically significant when comparing baseline values with the 16-week follow-up, as well as when comparing baseline values with the 1-year follow up. No serious complications were encountered during the course of treatment.

• MeSH
• Biological Therapy methods   MeSH
• Adult MeSH
• Antibodies, Monoclonal, Humanized administration & dosage   MeSH
• Quality of Life MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Nasal Polyps * drug therapy   immunology   complications   pathology   MeSH
• Olfactometry methods   statistics & numerical data   MeSH
• Rhinosinusitis * drug therapy   immunology   complications   pathology   MeSH
• Aged MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Clinical Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Chronická rinosinusitida s nosními polypy je chronické, zánětlivé onemocnění nosní dutiny a vedlejších dutin nosních neznámé etiopatogeneze. Řadí se mezi zánětlivá onemocnění typu 2. U pacientů pozorujeme časté komorbidity, jako např. astma, aspirinem exacerbovanou respirační nemoc nebo alergickou rinitidu. Alergická rinitida (AR) může u těchto pacientů akcentovat zánětlivou odpověď 2. typu, a vést tak k horší kontrole onemocnění. Dupilumab je monoklonální protilátka, která zamezuje zánětlivé odpovědi 2. typu pomocí blokace receptoru IL-4-alfa. U pacientů s těžkým stupněm chronické rinosinusitidy s polypy vedl dupilumab v našem souboru pacientů ke zlepšení kvality života (SNOT-22 zlepšen v průměru o 42,8), k redukci velikosti nosních polypů (v průměru o 2,26 dle skóre nosní polypózy), ke zlepšení čichu (v průměru o 5,8 dle testu parfémovaných fixů) a ke zmírnění příznaků komorbidního astmatu (v průměru o 3,6 dle testu kontroly astmatu). Pacienti s komorbidní alergickou rinitidou byli mladšího věku, podstoupili více sinonazálních výkonů, a horší kvalitu života, nicméně rozdíl v porovnání s pacienty bez komorbidní alergické rinitidy nebyl statisticky signifikantní. Při analýze překryvných symptomů tohoto onemocnění a alergické rýmy udaných ve SNOT-22 došlo ve skupině s komorbidní rýmou ke zmírnění potřeby smrkat o 2,4 (ve skupině bez komorbidity o 3,2, p = 0,454), kýchání o 0,9 (1,2; p = 0,491), sekrece z nosu o 2,5 (3,2, p = 0,379) a ucpání nosu o 2,6 (3,8; p = 0,260).

Chronic rhinosinusitis with nasal polyps is a chronic inflammatory disease of the nose and paranasal sinuses of uknown etiopathogenesis. It belongs to group of diseases known as a type 2 inflammatory diseases. In patients, we observe frequent comorbidities e.g. asthma, aspirin- exacerbated respirátory disease or allergic rhinitis. Allergic rhinitis (AR) may accentuate the type 2 inflammatory response in these patients and thus lead to worsening the symptoms of the disease. Dupilumab is a monoclonal antibody that affects type 2 infalmmatory response by blocking the IL-4-alpha receptor. In patients in our study cohort with severe chronic rhinosinusitis with nasal polyps, dupilumab leads to an improvement in quality of life (by 42.8 based on SNOT-22 score), reducing the polyp size (by 2.26 based on nasal polyp score) and reducing the severity of symptoms of comorbid asthma (by 3.6 based od asthma control test). Patients with comorbid allergid rhinitis tended to be younger, undergo more sinonasal surgeries and have poorer quality of life, however, the difference compared to patients without comorbid allergic rhitis did not reach statistical significance. When analyzing overlapping symptoms of this illnes and rhinitis reported in the SNOT-22 questionairre, in the group with comorbid AR, the need to blow the nose decreased by 2.4 (in the group without comorbidity by 3.2, p = 0.454), sneezing by 0.9 (1.2, p = 0.491), runny nose by 2.5 (3.2, p = 0.379) and nasal blockage by 2.6 (3.8, p = 0.260).

• Keywords
• Dupilumab,
• MeSH
• Rhinitis, Allergic, Perennial diagnosis   drug therapy   immunology   MeSH
• Chronic Disease drug therapy   classification   MeSH
• Antibodies, Monoclonal, Humanized * pharmacology   classification   therapeutic use   MeSH
• Quality of Life MeSH
• Humans MeSH
• Nasal Polyps diagnosis   drug therapy   classification   MeSH
• Receptors, Interleukin-4 antagonists & inhibitors   therapeutic use   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Rhinosinusitis * diagnosis   drug therapy   immunology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

BACKGROUND: Real-world evidence (RWE) is a valuable instrument to better understand the patient journey and effectiveness of therapies. RWE on the prevalence of uncontrolled chronic rhinosinusitis (CRS) and CRS natural course of disease across Europe is scarce. In addition, there is limited RWE that enables comparison of the effectiveness of marketed therapies including topical or systemic corticosteroids, sinus surgery, or biologics. OBJECTIVE: To establish an international CHRonic rhINOSinusitis Outcome Registry (CHRINOSOR) based on real-world data collection enabled by mobile health technology. METHODOLOGY: A digital platform, Galenus Health, supporting patients and physicians in the management of chronic respiratory diseases, is used to collect data on patient profile, disease history, patient outcomes, and a set of relevant clinical outcomes. Adult patients with a diagnosis of CRS are eligible for inclusion. RESULTS: A collaborative scientific network of 17 university ear-nose-throat (ENT) clinics from 10 European countries has been established with the aim to collect real-world data in a longitudinal and standardized manner. The Galenus Health digital platform is currently being implemented in these ENT clinics taking into account legal, privacy, and data security aspects. Up to 300 patients have already been included. CONCLUSIONS: CHRINOSOR is a collaborative effort that aims at improving our understanding of CRS, its comorbidities, and the effectiveness of its treatments. Ultimately, these insights will guide us as scientific community to develop future care pathways informed by RWE.

• MeSH
• Chronic Disease MeSH
• Adult MeSH
• Adrenal Cortex Hormones therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Nasal Polyps * drug therapy   MeSH
• Rhinitis * therapy   drug therapy   MeSH
• Sinusitis * therapy   drug therapy   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Úvod: Mezi nejčastější komplikace funkční endoskopické endonazální chirurgie (FESS) patří hnisavá rinosinusitida, která nezřídka vyžaduje antibiotickou (ATB) terapii. Cílem naší studie bylo zjistit, zda jsou komplikace vyžadující podání ATB natolik časté a závažné, že by byla přínosná antibiotická profylaxe. Další naší otázkou je, zda komplikovaný pooperační průběh s ATB terapií vede k časné recidivě, a tím i k reoperaci. Materiál a metodika: Jedná se o retrospektivní studii 370 pacientů po FESS operovaných na Otorinolaryngologické klinice 3. LF UK a FNKV v letech 2012–2018 pro chronickou rinosinusitidu s nosními polypy (CRSwNP). Sledovali jsme výskyt pooperačních komplikací, důvod pooperační ATB terapie a četnost revizních FESS do 3 let u pacientů s komplikovaným i nekomplikovaným hojením. Ve studovaném souboru jsme zaznamenali komplikaci u 35 případů (9,5 %), nejčastěji se jednalo o pooperační hnisavou rinosinusitidu, kterou jsme pozorovali u 23 pacientů (6,2 %). ATB terapie byla indikována u 37 (10 %) pacientů, nejčastěji právě z důvodu pooperační hnisavé rinosinusitidy. Výsledky: Neprokázali jsme, že by pacienti s komplikovaným hojením dospěli k revizní operaci častěji (p = 0,3883). Naše poznatky se shodují s daty z dostupné literatury, podle kterých pacienti z podání ATB profylaxe výrazněji neprofitují. Závěr: ATB profylaxe není u FESS paušálně indikována. Pooperační hnisavý zánět není spojen s časnou recidivou, která by vyžadovala revizní výkon.

Introduction: One of the most common complications of functional endoscopic sinus surgery (FESS) is purulent rhinosinusitis, which often requires antibiotic (ATB) therapy. The aim of our study was to determine whether complications requiring ATB administration are so frequent and severe that antibiotic prophylaxis would be beneficial. Our next question is whether a complicated postoperative course with ATB therapy leads to early recurrence and thus reoperation. Material and methods: This is a retrospective study of 370 patients undergoing FESS at the Department of Otorhinolaryngology, University Hospital Královské Vinohrady, 3rd Faculty of Medicine, Charles University, between 2012 and 2018 for chronic rhinosinusitis with nasal polyps (CRSwNP). We investigated the incidence of postoperative complications, the reason for postoperative ATB therapy and the rate of revision FESS within 3 years in patients with complicated and uncomplicated healing. In the study cohort, we observed complications in 35 cases (9.5%); the most common complication was postoperative purulent rhinosinusitis, which was observed in 23 patients (6.2%). ATB therapy was indicated in 37 (10%) patients, most often because of postoperative purulent rhinosinusitis. Results: We did not show that patients with complicated healing reached revision surgery more often (P = 0.3883). Our findings are consistent with data from the available literature, according to which patients do not benefit significantly from the administration of ATB prophylaxis. Conclusion: ATB prophylaxis is not universally indicated in FESS. Postoperative suppurative inflammation is not associated with early recurrence requiring revision surgery.

• MeSH
• Antibiotic Prophylaxis methods   MeSH
• Nasal Surgical Procedures classification   methods   MeSH
• Chronic Disease classification   MeSH
• Endoscopy classification   methods   MeSH
• Humans MeSH
• Nasal Polyps surgery   therapy   MeSH
• Postoperative Complications etiology   drug therapy   prevention & control   MeSH
• Recurrence MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Rhinitis * surgery   etiology   complications   prevention & control   MeSH
• Sinusitis * surgery   etiology   complications   prevention & control   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH