Úvod: Endoskopická vakuová terapie (EVT) se stala důležitým nástrojem v léčbě defektů jícnu, jako jsou dehiscence anastomóz, píštěle a perforace. Studie prezentuje první zkušenosti s EVT v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Metody: Byla provedena retrospektivní analýza dat pacientů léčených EVT pro defekty jícnu v období od května 2020 do května 2024. Zahrnuti byli pacienti s dokončenou léčbou a 30denním sledováním. EVT byla zahájena v kombinaci s jinou endoskopickou/chirurgickou metodou, nebo bez nich. Primárním cílem byla úspěšnost uzávěru defektu, sekundárními cíli byly délka a charakteristika léčby, 30denní letalita a komplikace. Výsledky: Z celkem dvanácti léčených pacientů dokončilo deset pacientů (osm mužů, průměrný věk 65,2 let) 30denní sledování. V devíti z deseti případů byla příčinou defektu jícnu dehiscence po operaci jícnu, jeden pacient měl spontánní perforaci jícnu. Úspěšný uzávěr s použitím, nebo bez použití dalších endoskopických či chirurgických léčebných metod byl dosažen u osmi z deseti pacientů (80 %). Průměrná délka léčby byla 18,9 ± 11,1 dne a průměrný početEso-SPONGE na pacienta byl 5,1 ± 3,4. Léčbu pouze pomocí EVT měli dva pacienti z deseti, osm z deseti mělo kombinaci s jinou modalitou. Celková hospitalizační letalita byla 30 %, 30denní letalita 20 %. U dvou pacientů (20 %) se rozvinula stenóza v místě anastomózy a původního defektu, jiné komplikace léčby nebyly zaznamenány. Závěr: EVT se prokázala jako efektivní a bezpečná metoda v léčbě defektů jícnu, avšak její úspěšnost je často dosažena v kombinaci s jinými léčebnými modalitami, zejm. s chirurgickou přídatnou drenáží. Léčba je založena na multioborové spolupráci. Většina pacientů vyžadovala kombinovaný léčebný přístup.

Introduction: Endoscopic vacuum therapy (EVT) has become an important tool in the treatment of esophageal defects such as anastomotic leaks, fistulas and perforations. The study presents the first experience with EVT at the Military University Hospital in Prague. Methods: A retrospective analysis of data from patients treated for esophageal defects using EVT from May 2020 to May 2024 was performed. Patients with completed treatment and 30-day fol low-up were included. EVT was initiated without or in combination with another endoscopic/surgical method. The primary endpoint of the analysis was the success rate of defect closure, the secondary objectives were the duration and characteristics of treatment, 30-day lethality and complications of EVT. Results: Overall, 12 patients have been treated during the study period, of which10 patients (8 men, mean age 65.2 years) completed a 30-day fol low-up and were included into the analysis. In 9/10 cases, the cause of the esophageal defect was anastomotic leak after esophageal surgery, 1 patient had spontaneous esophageal perforation. Successful closure with or without the use of other endoscopic or surgical treatment methods was achieved in 8/10 patients (80%). The mean duration of treatment was 18.9 ± 11.1 days, and the mean number of Eso-SPONGEs used per patient was 5.1 ± 3.4. Two patients (2/10) were treated with EVT alone, 8/10 in combination with another modality. The overall hospitalization lethality was 30%, the 30-day lethality was 20%. Two patients (20%) developed stricture at the site of anastomotic defect, but we have not experienced any ther complications of EVT treatment. Conclusion: EVT has proven to be an effective and safe method for the treatment of esophageal defects, but its success is often achieved in combination with other treatment modalities, especially surgical adjunctive drainage.The treatment is based on multidisciplinary approach and most patients required combination of treatment modalitites.

• Klíčová slova
• endoskopická vakuová terapie,
• MeSH
• dehiscence operační rány terapie   MeSH
• ezofágus * patologie   MeSH
• gastroskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• perforace jícnu terapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Screening kolorektálního karcinomu, který byl v České republice zaveden v roce 2000, hraje důležitou roli v redukci populační zátěže. Organizovaný populační program je nutné průběžně hodnotit a reagovat na něj nezbytnými opatřeními, jen tak je možné zajistit jeho vysokou efektivitu, která z dlouhodobého hlediska vede ke snížení incidence a mortality daného onemocnění. Cílem sdělení je shrnutí a diskuze klíčových výsledků evaluace Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu na základě dostupných celonárodních dat. Materiál a metody: Pro evaluaci byly využity registry Národního zdravotnického informačního systému, Registr preventivních koloskopií a demografická data spravovaná Českým statistickým úřadem. Analýza byla provedena na dostupných datech do roku 2021, základní indikátory byly vypočteny v souladu s mezinárodními doporučeními, která byla adaptována pro české prostředí. Výsledky: Řada indikátorů výkonnosti kolorektálního screeningu dokládá negativní dopad pandemie covidu-19 v letech 2020 a 2021. Pokrytí cílové populace screeningovým vyšetřením se před pandemií ustálilo na úrovni přibližně 30 %. Ve 3letém intervalu dosahuje úplné pokrytí cílové populace vyšetřeními hodnot okolo 50 %. Míra účasti na navazující koloskopii po pozitivním screeningovém testu na okultní krvácení do stolice (TOKS) se v čase pohybovala mezi 60 a 70 %. V rámci indikátoru pozitivita screeningového TOKS došlo v posledních letech ke zvýšení pozitivity až na úroveň 10 %, což se projevilo i na nárůstu průměrné čekací doby na navazující TOKS+ koloskopii. I přes identifikované rezervy screeningového programu dochází dlouhodobě ke zřetelnému poklesu incidence i mortality kolorektálního karcinomu. Závěr: Komplexní informační podpora screeningových programů je předpokladem pro důkladnou evaluaci kolorektálního screeningu. Z vyhodnocených indikátorů vyplývá, že i přes pozitivní dopad screeningového programu na populační zátěž má stále své rezervy, a proto je nezbytně nutné pokračovat v jeho monitoringu s cílem zvyšování kvality celého programu.

Introduction: Colorectal cancer screening, which was introduced in the Czech Republic in 2000, plays an important role in reducing the population burden. It is necessary to continuously evaluate the organised population-based program and introduce necessary adjustments to ensure its high effectiveness, which in the long term leads to a reduction in the incidence and mortality of the disease. The aim of this article is to summarise and discuss the key results of the evaluation of the National Colorectal Cancer Screening Program based on available national data. Material and methods: The evaluation used the registries of the National Health Information System, the Registry of Preventive Colonoscopies, and data on population demographics managed by the Czech Statistical Office. The analysis was carried out on available data up to 2021. Basic indicators were calculated in accordance with international recommendations, which were adapted for the Czech environment. Results: A number of performance indicators for colorectal screening demonstrate the negative impact of the COVID-19 pandemic in 2020 and 2021. Coverage of the target population by screening has stabilised at around 30% before the pandemic. Considering a three-year interval, the full coverage of the target population by screening reaches around 50%. Participation rates for follow-up colonoscopy after a positive faecal occult blood test (FOBT) screening ranged between 60 and 70% over time. FOBT screening positivity increased in the recent years up to 10%, which is reflected in the increase in the average waiting time for follow-up FOBT+ colonoscopy. Despite the identified limitations of the screening program, there has been a clear long-term decline in colorectal cancer incidence and mortality. Conclusion: The comprehensive screening information system enables the evaluation of colorectal screening. The evaluated indicators show that despite the positive impact of the screening program on the population burden, it still has its opportunities for improvement, and therefore it is essential to continue its monitoring in order to improve the quality of the whole program.

• MeSH
• časná detekce nádoru * MeSH
• kolonoskopie metody   MeSH
• kolorektální nádory diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• okultní krev MeSH
• plošný screening metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH