Úvod: Mukociliárny klírens predstavuje dôležitý obranný mechanizmus dýchacích ciest. Výsledky viacerých prác naznačujú, že gastroezofágový reflux sa môže podieľať na zhoršovaní mukociliárneho klírensu, čo by mohlo viesť k laryngofaryngeálnym refluxným symptómom vrátane recidivujúcich infekcií dýchacích ciest. Preto sme sa rozhodli stanoviť frekvenciu kinematiky cílií epitelu horných dýchacích ciest u pacientov s laryngofaryngeálnym refluxom. Materiál a metódy: Zaradili sme 23 pacientov s laryngofaryngeálnymi refluxnými symptómami. Kontrolnú skupinu tvorilo 9 zdravých dobrovoľníkov. Pacientov sme zaradili na základe pozitivity dotazníka reflux symptom index (RSI > 13 bodov), bez terapie inhibítormi protónovej pumpy. Zrealizovali sme nazofaryngeálny ster a zhodnotili frekvenciu kmitania cílií respiračného epitelu pomocou vysokorýchlostnej videomikroskopie a špeciálneho softvéru Ciliary analysis. Hodnoty frekvencie kinematiky cílií sme porovnali s hodnotami u zdravej populácie. Výsledky: Stanovili sme medián, maximálnu a minimálnu hodnotu ciliárnej frekvencie. Medián ciliárnej frekvencie u zdravých dobrovoľníkov bol signifikantne vyšší ako u pacientov s laryngofaryngeálnou refluxnou symptomatológiou (10,86 ± 1,67 vs. 6,6 ± 2,2; p < 0,001). Maximálna frekvencia bola taktiež signifikantne vyššia u zdravých dobrovoľníkov v porovnaní s pacientami (17,9 ± 0,95 vs. 15,3 ± 2,39; p < 0,001). Hodnota minimálnej frekvencie bola bez signifikantného rozdielu. Korelačná analýza ukázala inverznú koreláciu medzi hodnotou mediánu ciliárnej frekvencie respiračného epitelu a symptómami LPR (hodnotou RSI) (p < 0,04). Záver: Pacienti s laryngofaryngeálnymi refluxnými symptómami majú nižšiu frekvenciu kinematiky cílií v porovnaní so zdravými dobrovoľníkmi. Miera poruchy kinematiky koreluje s mierou ich laryngofaryngeálnych symptómov. Sú potrebné ďalšie štúdie na priamy dôkaz účasti gastroezofágového refluxu v zhoršenom mukociliárnom klírense.
Introduction: Mucociliary clearance represents an important protective mechanism of the respiratory tract. Results of multiple studies indicate that gastroesophageal reflux can participate in worsening mucociliary clearance leading to laryngopharyngeal reflux symptoms including recurrent upper respiratory tract infections. Thereby, we decided to provide ciliary beat frequency of the upper respiratory tract epithelium in patients with laryngopharyngeal reflux. Materials and methods: We enrolled 23 patients with laryngopharyngeal reflux symptoms. Control group consisted of 9 healthy volunteers. Patients were enrolled upon a positive questionnaire reflux symptom index (RSI >13 points), with no proton pump inhibitor treatment. We obtained a nasopharyngeal swab and evaluated ciliary beat frequency of the respiratory epithelium using highspeed videomicroscopy and special sofware Ciliary Analysis. We compared the values of ciliary beat frequency with values from healthy volunteers. Results: We provided median, minimal and maximum values of ciliary beat frequency. Median ciliary beat frequency in healthy volunteers was significantly higher than in patients with laryngopharyngeal reflux symptomatology (10.86 ± 1.67 vs. 6.6 ± 2.2; P <0.001). Maximum ciliary beat frequency was also significantly higher in healthy volunteers than in patients with LPR (17.9 ± 0.95 vs. 15.3 ± 2.39; P <0.001). Minimal value had no significant difference. Correlation analysis showed an inverse correlation between median ciliary beat frequency of the respiratory epithelium and LPR symptoms (RSI value) (P <0.04). Conclusion: Patients with laryngopharyngeal reflux symptoms had lower ciliary beat frequency compared to healthy volunteers. The degree of frequency defect correlates with the degree of their laryngopharyngeal symptoms. More studies are needed to confirm direct evidence of gastroesophageal reflux etiology in mucociliary clearance worsening.
- MeSH
- antacida terapeutické užití MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- fundoplikace metody MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- gastroezofageální reflux * diagnóza patologie terapie MeSH
- gastroskopie metody MeSH
- histamin H2 - antagonisté terapeutické užití MeSH
- inhibitory protonové pumpy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- monitorování jícnového pH metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kašel je nejčastějším příznakem onemocnění dýchacích cest, ale je také jedním z nejdůležitějším obranných mechanismů lidského organizmu. Často je obtížné stanovit, kdy tento obranný reflex přestane plnit svou fyziologickou úlohu a stane se patologickým. Kašel není diagnózou, je symptomem různých onemocnění a jejich kombinací. Často se nerozlišuje chronický kašel (kašel trvající osm týdnů a déle) od chronické bronchitidy. Ta je definována chronickým produktivním kašlem trvajícím alespoň 3 měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech a zároveň vyloučením jiné příčiny kašle. Chronický kašel je spojen se špatnou kvalitou života. Nemoci způsobující chronický kašel jsou nejčastěji astma, eozinofilní bronchitida, gastroezofageální reflux, syndrom zadní rýmy, rinosinusitida, chronická obstrukční plicní nemoc, plicní fibróza a bronchiektázie. Léčba základní etiologie kašle je až v 90 % úspěšná. Příčina chronického kašle často nemusí byt objasněná, a proto vyžaduje multidisciplinární přístup.
Cough is the most common symptom of respiratory diseases, but it is also one of important defense mechanisms of the human body. It is often difficult to determine when this defensive reflex ceases to fulfill its physiological role and becomes pathological. Cough is not diagnosis; it is the symptom of various diseases and their combination and is the most common symptom of diseases of the respiratory system. Often the definition of chronic cough is confused with the definition of chronic bronchitis, which is defined as a chronic productive cough lasting at least three months in two consecutive years, while other causes of cough are excluded. Chronic cough is associated with poor quality of life and can negatively affect quality of life. Diseases causing chronic cough are most commonly asthma, eosinophilic bronchitis, gastroesophageal reflux, post-nasal drip syndrome, rhinosinusitis, chronic obstructive pulmonary disease, pulmonary fibrosis, and bronchiectasis. Treatment of the underlying etiology of the cough leads to a success rate of up to 90 %. The cause of chronic cough may not be clear and therefore requires a multidisciplinary approach.
- MeSH
- bronchiální astma patologie terapie MeSH
- chronická nemoc MeSH
- gastroezofageální reflux patologie MeSH
- kašel * etiologie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- gastroezofageální reflux farmakoterapie patologie terapie MeSH
- gastrointestinální nemoci prevence a kontrola MeSH
- histamin H2 - antagonisté * farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory protonové pumpy farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kontraindikace MeSH
- lidé MeSH
- riziko MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT) tvoří značnou část zdravotních problémů v pediatrické populaci. Endoskopická diagnostika u dětí zaznamenala v uplynulém desetiletí významný vzestup nejen na poli rozvoje techniky jako takové, jako je vylepšení instrumentárií vhodných pro pediatrický věk, ale i v posunu mezinárodních doporučených postupů nutných ke správné diagnostice a léčbě jednotlivých onemocnění. Na rozdíl od dospělých pacientů je v pediatrii endoskopické vyšetření prováděno ve většině případů za účelem diagnostickým, nikoli terapeutickým. Histologický popis bioptických vzorků odebíraných při endoskopii proto tvoří nedílnou součást endoskopického vyšetření a ve většině případů nelze bez jejich hodnocení diagnózu uzavřít. Klinický gastroenterolog od patologa očekává zejména popis, který pomůže potvrdit nebo naopak rozporovat diagnózu zvažovanou po makroskopickém vyšetření. V následujícím článku bychom se rádi věnovali nejčastějším endoskopickým nálezům v oblasti gastrointestinálního traktu v dětském věku a přínosu histologie při určování správné diagnózy.
Gastrointestinal (GIT) diseases represent an important part of pediatric health disorders. The recent years have brought not only significant improvement of digestive endoscopy technologies and a new equipment suitable for pediatric age but also progress in management of diagnostic approach and treatment of the pediatric GIT diseases. In contrast to adult patients, endoscopic examination in pediatrics is in most cases performed for diagnostic, not therapeutical purposes. The histological assessment of biopsy specimens taken during endoscopy therefore forms an integral part of the endoscopic examination and in most cases the diagnosis cannot be concluded without their evaluation. In particular, the clinical gastroenterologist expects from the pathologist a description that will help confirm or contradict the diagnosis considered after the macroscopic examination. In this review, we would like to highlight the most common endoscopic findings of the gastrointestinal tract in pediatric population and the role of histology in determining the correct diagnosis.
- MeSH
- dítě MeSH
- eozinofilie diagnostické zobrazování patologie MeSH
- gastroezofageální reflux diagnostické zobrazování patologie MeSH
- gastrointestinální endoskopie MeSH
- gastrointestinální nemoci * diagnostické zobrazování patologie MeSH
- histologické techniky MeSH
- idiopatické střevní záněty MeSH
- lidé MeSH
- polypy tlustého střeva diagnostické zobrazování patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- achalázie jícnu diagnóza patologie terapie MeSH
- cizí tělesa chirurgie diagnostické zobrazování epidemiologie etiologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- divertikly jícnu klasifikace MeSH
- eozinofilní ezofagitida diagnóza klasifikace patofyziologie patologie MeSH
- ezofagitida diagnóza etiologie klasifikace patologie MeSH
- ezofágus zranění MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza patologie terapie MeSH
- gastrointestinální nemoci * diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- hernie klasifikace komplikace patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu klasifikace terapie MeSH
- nemoci jícnu diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv diagnóza etiologie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- bolesti na hrudi etiologie MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální klasifikace MeSH
- dítě * MeSH
- eozinofilní ezofagitida diagnóza terapie MeSH
- ezofagitida diagnóza etiologie klasifikace patologie MeSH
- gastroezofageální reflux diagnóza patofyziologie patologie terapie MeSH
- gastrointestinální látky klasifikace terapeutické užití MeSH
- gastrointestinální nemoci * diagnóza klasifikace patologie terapie MeSH
- histologické techniky MeSH
- lidé MeSH
- monitorování jícnového pH metody MeSH
- nemoci žaludku diagnóza klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě * MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- antirevmatika škodlivé účinky MeSH
- Aspirin škodlivé účinky MeSH
- gastroezofageální reflux farmakoterapie patologie terapie MeSH
- gastrointestinální endoskopie MeSH
- gastrointestinální nemoci chemicky indukované prevence a kontrola MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori diagnóza farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- peptický vřed farmakoterapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- terapie neúspěšná MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Refluxní nemoc jícnu je časté onemocnění trávicího traktu, charakteristické širokým spektrem příznaků od lehkých nepravidelných obtíží až po přítomnost rizikového Barrettova jícnu. Kromě typických projevů - pyrózy a regurgitace - se může projevovat řadou atypických a mimojícnových potíží. Hlavní místo ve farmakoterapii stále zaujímají inhibitory protonové pumpy. V uplynulém desetiletí došlo k významnému rozvoji endoskopických léčebných metod, které mají své uplatnění zejména v léčbě komplikací. Ve většině případů je průběh onemocnění protrahovaný, vyžadující dlouhodobou udržovací léčbu. Při nedostatečné účinnosti konzervativní léčby je zvažován chirurgický antirefluxní výkon.
Gastroesophageal reflux disease is a frequent gastrointestinal disease characterized by a broad spectrum of symptoms, ranging from mild irregular complaints to the presence of serious Barrett's esophagus. In addition to typical symptoms, i.e., pyrosis and regurgitation, there can be a number of atypical and extraesophageal symptoms. Proton pump inhibitors still play a major role in pharmacotherapy. In the past decade, significant advances were made in endoscopic treatment methods which are particularly used in the management of complications. In the majority of cases, the course of the disease is prolonged requiring long-term maintenance treatment. A surgical antireflux procedure is considered when the efficacy of conservative treatment is insufficient.
