PURPOSE: To evaluate the role of an anti-reflux diet in the treatment of patients with chronic cough caused by laryngopharyngeal reflux (LPR). METHODS: This prospective observational study included patients with chronic cough (lasting over 3 months) and laryngopharyngeal reflux (LPR) confirmed by hypopharyngeal-esophageal 24-h multichannel intraluminal impedance-pH monitoring (HEMII-pH), according to Dubai criteria. Participants were categorized based on cough severity using a visual analog scale (VAS) from 1 to 10. A VAS < 5 was considered to indicate mild cough, whereas a VAS ≥ 5 were considered to indicate severe cough. Patients with mild cough were treated by anti-reflux diet only, while those with severe cough received additional treatment with proton pump inhibitors (PPIs) and alginates. After 3 months, treatment effectiveness was evaluated by assessing the reduction in cough severity. RESULTS: In patients with mild cough, anti-reflux diet alone proved to be effective, yielding improvement in 83.3% of cases. Among patients with severe cough, a combination of anti-reflux diet, proton pump inhibitors (PPIs), and alginates proved was effective in 81.8% of cases. CONCLUSION: Diet alone is an effective and sufficient treatment for mild chronic cough in patients with LPR. For patients with severe chronic cough with LPT, combined anti-reflux measures are effective.

• MeSH
• algináty terapeutické užití   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• chronický kašel MeSH
• dospělí MeSH
• inhibitory protonové pumpy * terapeutické užití   MeSH
• kašel * etiologie   farmakoterapie   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * komplikace   dietoterapie   farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

OBJECTIVE: The objective of this work was to gather an international consensus group to propose a global definition and diagnostic approach of laryngopharyngeal reflux (LPR) to guide primary care and specialist physicians in the management of LPR. METHODS: Forty-eight international experts (otolaryngologists, gastroenterologists, surgeons, and physiologists) were included in a modified Delphi process to revise 48 statements about definition, clinical presentation, and diagnostic approaches to LPR. Three voting rounds determined a consensus statement to be acceptable when 80% of experts agreed with a rating of at least 8/10. Votes were anonymous and the analyses of voting rounds were performed by an independent statistician. RESULTS: After the third round, 79.2% of statements (N = 38/48) were approved. LPR was defined as a disease of the upper aerodigestive tract resulting from the direct and/or indirect effects of gastroduodenal content reflux, inducing morphological and/or neurological changes in the upper aerodigestive tract. LPR is associated with recognized non-specific laryngeal and extra-laryngeal symptoms and signs that can be evaluated with validated patient-reported outcome questionnaires and clinical instruments. The hypopharyngeal-esophageal multichannel intraluminal impedance-pH testing can suggest the diagnosis of LPR when there is >1 acid, weakly acid or nonacid hypopharyngeal reflux event in 24 h. CONCLUSION: A global consensus definition for LPR is presented to improve detection and diagnosis of the disease for otolaryngologists, pulmonologists, gastroenterologists, surgeons, and primary care practitioners. The approved statements are offered to improve collaborative research by adopting common and validated diagnostic approaches to LPR. LEVEL OF EVIDENCE: 5 Laryngoscope, 134:1614-1624, 2024.

• MeSH
• elektrická impedance MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   MeSH
• larynx * MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• otorinolaryngologové MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Pomocí metod respirační fyzioterapie je možné snížit výskyt a intenzitu jícnových symptomů pacientů s gastroezofageálním refluxem. Zda má tato terapie stejný vliv také na mimojícnové symptomy refluxní choroby, nebylo dosud zkoumáno. Proto bylo cílem této studie ověřit vliv programu respirační fyzioterapie zaměřeného na aktivaci a posílení bránice pomocí tréninku nádechových svalů prováděného v posturálních pozicích na intenzitu příznaků extraezofageálního refluxu (EERD – extraoesophageal reflux disease) a posoudit, zda se účinek tohoto programu liší u pacientů s normální a se sníženou sílou nádechových svalů. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti s EERD. Ze studie byli vyloučeni jedinci s dekompenzovaným kardiovaskulárním onemocněním, plicním onemocněním, s onemocněním měkkých tkání, pacienti po fundoplikaci, kuřáci a těhotné ženy. U pacientů byla před absolvováním a po absolvování 8týdenního programu respirační fyzioterapie hodnocena síla nádechových svalů (PImax – pressure inspiratory maximum) a intenzita příznaků EERD pomocí Hullského dotazníku pro reflux a dýchací cesty (HARQ – Hull Airway Reflux Questionnaire) a dotazníku dle Belafského. Na základě vstupní hodnoty PImax byli pacienti rozděleni na dvě skupiny: skupina 1 – pacienti s PImax ≥ 90 % náležité hodnoty normy (n. h. n.) (15 pacientů průměrného věku 45,6 ± 10,4 let); skupina 2 – pacienti s PImax < 90 % n. h. n. (21 pacientů průměrného věku 46,9 ± 10,9 let). Program respirační fyzioterapie zahrnoval nácvik bráničního dýchání a trénink nádechových svalů, který byl prováděn ve třech posturálních pozicích s odporovou nádechovou pomůckou Threshold inspiratory muscle trainer. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 36 pacientů (8 mužů) s EERD průměrného věku 46,4 ± 10,4 let a s body mass indexem 25,6 ± 4,5 kg/m2. Před léčbou byla zjištěna signifikantně vyšší intenzita symptomů dle HARQ u skupiny 2. U obou skupin došlo po léčbě ke statisticky významnému zvýšení síly nádechových svalů a snížení intenzity symptomů dle obou dotazníků. Pacienti, u nichž byla vstupně zjištěna snížená síla nádechových svalů < 90 % n. h. n., dosahovali po léčbě většího zlepšení v síle dýchacích svalů a výraznějšího snížení intenzity symptomů. Závěr: Program respirační fyzioterapie vedl ke zvýšení síly nádechových svalů a ke snížení intenzity symptomů bez ohledu na počáteční sílu nádechových svalů.

Introduction: Respiratory physiotherapy methods can reduce the incidence and intensity of oesophageal symptoms in patients with gastroesophageal reflux disease. Whether this therapy has the same effect on the extraoesophageal symptoms of gastroesophageal reflux disease has not been investigated yet. Therefore, the aim of this study was to investigate the effect of a respiratory physiotherapy program aimed at activating and strengthening the diaphragm by inspiratory muscle training performed in postural positions on the intensity of extraoesophageal reflux disease (EERD) symptoms and to assess whether the effect of this program differs in patients with normal and decreased inspiratory muscle strength. Methods: Patients with EERD were included in the study. Patients with decompensated cardiovascular disease, pulmonary disease, soft tissue disease, post-fundoplication patients, smokers and pregnant women were excluded from the study. Patients were assessed for inspiratory muscle strength (PImax) and the severity of EERD symptoms before and after completing an 8-week respiratory physiotherapy program using the Hull Airway Reflux Questionnaire (HARQ) and the Reflux Symptom Index. Based on the initial PImax value, patients were divided into two groups: Group 1 – patients with PImax ≥ 90% of the normative value (NV) (15 patients, mean age 45.6 ± 10.4 years); Group 2 – patients with PImax < 90% NV (21 patients, mean age 46.9 ± 10.9 years). The respiratory physiotherapy program included diaphragmatic breathing training and inspiratory muscle training, which was performed in three postural positions with the Threshold inspiratory muscle trainer resistance device. Results: A total of 36 patients (8 males) with EERD, mean age 46.4 ± 10.4 years and body mass index 25.6 ± 4.5 kg/m2 were included in the study. Significantly higher symptom severity according to the HARQ before treatment was found in group 2. Both groups showed a statistically significant increase in inspiratory muscle strength and a decrease in symptom intensity according to both questionnaires after treatment. Patients who were found to have reduced inspiratory muscle strength below 90% NV at baseline achieved greater improvement in inspiratory muscle strength and a greater reduction in symptom intensity after treatment. Conclusion: The respiratory physiotherapy program led to an increase in inspiratory muscle strength and a reduction in symptom intensity regardless of initial inspiratory muscle strength.

• MeSH
• dospělí MeSH
• dýchací svaly MeSH
• laryngofaryngeální reflux * patologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• statistika jako téma MeSH
• svalová síla MeSH
• techniky fyzikální terapie * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Úvod: Mukociliárny klírens predstavuje dôležitý obranný mechanizmus dýchacích ciest. Výsledky viacerých prác naznačujú, že gastroezofágový reflux sa môže podieľať na zhoršovaní mukociliárneho klírensu, čo by mohlo viesť k laryngofaryngeálnym refluxným symptómom vrátane recidivujúcich infekcií dýchacích ciest. Preto sme sa rozhodli stanoviť frekvenciu kinematiky cílií epitelu horných dýchacích ciest u pacientov s laryngofaryngeálnym refluxom. Materiál a metódy: Zaradili sme 23 pacientov s laryngofaryngeálnymi refluxnými symptómami. Kontrolnú skupinu tvorilo 9 zdravých dobrovoľníkov. Pacientov sme zaradili na základe pozitivity dotazníka reflux symptom index (RSI > 13 bodov), bez terapie inhibítormi protónovej pumpy. Zrealizovali sme nazofaryngeálny ster a zhodnotili frekvenciu kmitania cílií respiračného epitelu pomocou vysokorýchlostnej videomikroskopie a špeciálneho softvéru Ciliary analysis. Hodnoty frekvencie kinematiky cílií sme porovnali s hodnotami u zdravej populácie. Výsledky: Stanovili sme medián, maximálnu a minimálnu hodnotu ciliárnej frekvencie. Medián ciliárnej frekvencie u zdravých dobrovoľníkov bol signifikantne vyšší ako u pacientov s laryngofaryngeálnou refluxnou symptomatológiou (10,86 ± 1,67 vs. 6,6 ± 2,2; p < 0,001). Maximálna frekvencia bola taktiež signifikantne vyššia u zdravých dobrovoľníkov v porovnaní s pacientami (17,9 ± 0,95 vs. 15,3 ± 2,39; p < 0,001). Hodnota minimálnej frekvencie bola bez signifikantného rozdielu. Korelačná analýza ukázala inverznú koreláciu medzi hodnotou mediánu ciliárnej frekvencie respiračného epitelu a symptómami LPR (hodnotou RSI) (p < 0,04). Záver: Pacienti s laryngofaryngeálnymi refluxnými symptómami majú nižšiu frekvenciu kinematiky cílií v porovnaní so zdravými dobrovoľníkmi. Miera poruchy kinematiky koreluje s mierou ich laryngofaryngeálnych symptómov. Sú potrebné ďalšie štúdie na priamy dôkaz účasti gastroezofágového refluxu v zhoršenom mukociliárnom klírense.

Introduction: Mucociliary clearance represents an important protective mechanism of the respiratory tract. Results of multiple studies indicate that gastroesophageal reflux can participate in worsening mucociliary clearance leading to laryngopharyngeal reflux symptoms including recurrent upper respiratory tract infections. Thereby, we decided to provide ciliary beat frequency of the upper respiratory tract epithelium in patients with laryngopharyngeal reflux. Materials and methods: We enrolled 23 patients with laryngopharyngeal reflux symptoms. Control group consisted of 9 healthy volunteers. Patients were enrolled upon a positive questionnaire reflux symptom index (RSI >13 points), with no proton pump inhibitor treatment. We obtained a nasopharyngeal swab and evaluated ciliary beat frequency of the respiratory epithelium using highspeed videomicroscopy and special sofware Ciliary Analysis. We compared the values of ciliary beat frequency with values from healthy volunteers. Results: We provided median, minimal and maximum values of ciliary beat frequency. Median ciliary beat frequency in healthy volunteers was significantly higher than in patients with laryngopharyngeal reflux symptomatology (10.86 ± 1.67 vs. 6.6 ± 2.2; P <0.001). Maximum ciliary beat frequency was also significantly higher in healthy volunteers than in patients with LPR (17.9 ± 0.95 vs. 15.3 ± 2.39; P <0.001). Minimal value had no significant difference. Correlation analysis showed an inverse correlation between median ciliary beat frequency of the respiratory epithelium and LPR symptoms (RSI value) (P <0.04). Conclusion: Patients with laryngopharyngeal reflux symptoms had lower ciliary beat frequency compared to healthy volunteers. The degree of frequency defect correlates with the degree of their laryngopharyngeal symptoms. More studies are needed to confirm direct evidence of gastroesophageal reflux etiology in mucociliary clearance worsening.

• MeSH
• gastroezofageální reflux komplikace   patologie   MeSH
• infekce dýchací soustavy etiologie   MeSH
• klinická studie jako téma metody   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * komplikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mukociliární clearance * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH

Úvod: Heterotopická žaludeční sliznice proximálního jícnu, inlet patch (IP), představuje ostrůvek sliznice nacházející se distálně od horního jícnového svěrače. Její buňky mohou být schopny produkovat kyseliny a trávicí enzymy. Metodika: Prospektivní studie v období let 2020 a 2021 sleduje pacienty souborů A nebo B, kteří podstoupili gastroskopické vyšetření nebo vyšetření přímou ezofagoskopií v celkové anestezii. V souboru C jsme ORL videoendoskopickým vyšetřením hodnotili vliv IP na sliznici hrtanu. Výsledky: Prevalence IP byla stanovena na 4,87 %. Zachyceno bylo 40 IP z 821 provedených vyšetření. V souboru C nebylo zjištěno výraznější postižení sliznice hrtanu u pacientů s IP. Závěr: Prevalence IP v novojičínském regionu byla 4,87 %. V našem souboru nebylo zjištěno vyšší postižení sliznic hrtanu u pacientů s IP. Na IP je nutné pomýšlet u pacientů s laryngofaryngeálním refluxem bez efektu konzervativní terapie jako možnou příčinu obtíží. V léčbě extraezofageálního refluxu, špatně ovlivnitelného konzervativní terapií je vhodné doplnit gastrofibroskopické vyšetření se zaměřením na průkaz IP a jeho biopsii.

Introduction: Heterotopic gastric mucosa of the proximal esophagus (IP – inlet patch) is an islet of gastric mucosa close to the upper esophageal sfincter. Its cells may be able to produce acids and digestive enzymes. Methodology: Prospective study from 2020–2021 follows patients of groups A and B who underwent gastroduodenal endoscopic procedure or direct esophagoscopy in general anesthesia. In group C, patients with confirmed inlet patch underwent ENT videoendoscopic procedure to asses any laryngeal mucosa damage. Results: The prevalence of IP in our group was determined to be 4.87%. We diagnosed 40 IPs out of 821 examinations performed. Group C does not show any signs of laryngeal mucosal damage in patients with inlet patch. Conclusion: The prevalence of IP in the Nový Jičín region was 4.87%. In our study group, we didn’t find any significant laryngeal mucosal damage in patients with IP. t is necessary to think about IP in patients with laryngopharyngeal reflux without the effect of conservative therapy as a possible cause of difficulties. In the treatment of extraoesophageal reflux, which is difficult to influence with conservative therapy, it is advisable to supplement the gastrofibroscopic examination with a focus on the evidence of IP and its biopsy.

• MeSH
• choristom * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   klasifikace   patologie   vrozené   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• dospělí MeSH
• ezofágoskopie metody   MeSH
• ezofágus diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patologie   MeSH
• larynx diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• žaludeční sliznice * abnormality   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Úvod: Extraezofageálny refl ux je častým nálezom u pacientov v ORL ambulancii. Cieľom štúdie je porovnanie senzitivity a vzájomných kombinácií jednotlivých dia gnostických metód v procese identifi kácie extraezofageálneho refl uxu (Refl ux Symptom Index – RSI, Refl ux Finding Score – RFS, orofaryngeálna pH-metria RESTECH Dx-pH System, dia gnosticko-terapeutický test – DTT). Materiál a metodika: Do štúdie bolo zaradených 30 pacientov. U 20 z nich bol refl ux preukázaný orofaryngeálnou pH-metriou, u 10 bola pH-metria negatívna. Každý z pacientov vyplnil RSI dotazník, podstúpil videolaryngoskopické vyšetrenie hrtana, orofaryngeálnu pH-metriu RESTECH Dx-pH System a dia gnosticko-terapeutický test za pomoci inhibítorov protónovej pumpy po dobu 3 mesiacov bez ohľadu na výsledok orofaryngeálnej pH-metrie. Zisťovali sme toleranciu orofaryngeálnej pH-metrie RESTECH Dx-pH System. Ďalším cieľom bolo zachytenie hlavných trendov v dátach pomocou deskriptívnej analýzy a získanie generalizovateľných záverov o vnútorných vzťahoch medzi jednotlivými dia gnostickými metódami a charakteristikami pacientov pomocou inferenčnej analýzy. Výsledky: Tolerancia orofaryngeálnej pH-metrie RESTECH Dx-pH System bola v našom súbore 97,14 %. Korelačné indexy naznačujú zanedbateľné, prípadne iba veľmi slabé asociácie medzi výsledkami jednotlivých metód. Na základe inferenčnej analýzy vykonanej pomocou zostrojenia odhadu incidencie až tri dvojkombinácie vykazovali rovnakú mieru pozitivity (82,90 %; 95% CI 70,5–95,3 %). Menovite to sú RSI × DTT, RFS × DTT a pH metria × DTT. Záver: Orofaryngeálna pH-metria RESTECH Dx-pH System je vhodnou dia gnostickou metódou v kombinácii s ostatnými metódami používanými v dia gnostike mimopažerákového refl uxu vzhľadom na dobrú toleranciu vyšetrenia pacientami. Avšak jej samostatné použitie pri dia gnostike EER je vo viacerých prácach spochybňované, čo možno považovať za limitáciu práce. Paralelné použitie subjektívnych a objektívnych dia gnostických metód v kombinácii s dia gnosticko-terapeutickým testom je senzitívnym spôsobom identifi kácie pacientov s extraezofageálnym refl uxom.

Introduction: Extraesophageal refl ux is relatively common in ENT outpatient offi ces. The aim of the study is to compare the mutual associations and sensitivity of individual dia gnostic methods in the process of identifi cation of extraesophageal refl ux (Refl ux Symptom Index – RSI, Refl ux Finding Score – RFS, oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System, dia gnostic-therapeutic test – DTT). Material and methods: The study included 30 patients. In 20 of them refl ux was demostrated by oropharyngeal pH-metry, in 10 the pH-metry was negative. Each patient completed an RSI questionnaire, underwent video-laryngoscopic examination, oropharyngeal pH measurement RESTECH Dx-pH System and dia gnostic-therapeutic test using proton pump inhibitors for 3 months regardless of the result of oropharyngeal pH-metry. The tolerance of the oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System was investigated. Another aim was to capture the main trends in the data using descriptive analysis and to obtain general conclusions about the internal relations between individual dia gnostic methods and patient characteristics using inferential analysis. Results: The tolerance of oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System in our patient group was 97.14%. Correlation indices indicate negligible or only very weak associations between the results of individual methods. Based on inference analysis performed by estimating the incidence, up to three double combinations showed the same degree of positivity (82,90%; 95% CI 70,5–95,3%). Namely, they are RSI × DTT, RFS × DTT and pH-metry × DTT. Conclusion: The RESTECH Dx-pH System – oropharyngeal pH-metry is a suitable dia gnostic method in combination with other methods used in the dia gnosis of esophageal refl ux due to the good tolerance by patients. However, its separate use in the dia gnosis of EER is questioned in several other works which can be considered a limitation of the work. The parallel use of subjective and objective dia gnostic methods in combination with a dia gnostic-therapeutic test is a sensitive way of identifying patients with extraesophageal reflux.

• Klíčová slova
• orofaryngeální pH metrie,
• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• dospělí MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod a cíl: Mimojícnový reflux (EER) je zpětný tok žaludečních šťáv (nejčastěji kyselých) nad úroveň horního jícnového svěrače (tím se liší od gastroezofageálního refluxu). Příznaky mimojícnového refluxu jsou nespecifické, různé intenzity a závisí na lokalizaci patologického působení refluxátu. V případě působení refluxátu na zubní tkáň může EER přispívat ke vzniku zubních erozí. Vedle refluxátu jsou zvažovány i další faktory, jako je složení slin a mikrobiom ústní dutiny. V posledních letech došlo k významnému posunu v chápání mimojícnového refluxu, zejména patogeneze a z toho vyplývajících důsledků pro diagnostiku a léčbu. Cílem článku je informovat o EER a podat přehled o současných možnostech diagnostiky a jeho léčby a také shrnout výsledky nedávných metaanalýz týkajících se role EER při vzniku zubních erozí. Metodika: Podkladem pro článek byly odborné publikace získané v databázích PubMed, Cochrane Library a Scopus z let 2002–2022. Publikace se vyhledávaly pomocí kombinace klíčových slov v anglickém i českém jazyce: mimojícnový reflux, gastroezofageální reflux, zubní eroze. Celkem bylo analyzováno 21 studií pojednávajících o souvislosti mezi refluxem a zubními erozemi prostřednictvím přehledových, klinických prospektivních a retrospektivních studií a metaanalýz. Zahrnuté studie byly provedeny u dospělé populace a informace o gastroezofageálním refluxu ve vztahu ke vzniku zubních erozí byly využity jen za předpokladu jeho diagnostiky multikanálovým intraluminálním monitorováním pH impedance. V první části článku je prezentován současný pohled na patofyziologii, diagnostiku a léčbu EER. Druhá část shrnuje poznatky o dentálních erozích. Ve třetí části jsou prezentovány studie zabývající se vlivem EER na zubní eroze. Výsledky: Získané informace svědčí o vyšší prevalenci dentálních erozí u pacientů s EER v porovnání se zdravou populací. Důvodem je, že kyseliny jak exogenního, tak endogenního původu hrají důležitou roli v rozpouštění minerálů skloviny, což ve výsledku vede ke vzniku zubních erozí. Na základě analyzovaných studií nelze v současnosti považovat vztah mezi refluxem a vznikem zubních erozí za kauzální, a to zejména z důvodu nízké kvality studií. Autoři doporučují provádění dalších studií, ve kterých by byl vztah mezi EER a zubními erozemi dále zkoumán. Závěr: Na základě dosavadních poznatků lze předpokládat účast mimojícnového refluxu na rozvoji dentálních onemocnění. Možnou souvislost podporuje i fakt, že prevalence dentálních erozí v populaci s refluxem nebo prevalence refluxu v populaci s dentálními erozemi je ve srovnání se zdravou populací mnohem vyšší. V budoucnosti je potřeba dalších studií, které by zkoumaly kauzalitu mimojícnového refluxu při vzniku zubních erozí.

Introduction, aim: Extraesophageal reflux (EER) is the backflow of gastric fluids (most often acidic) above the level of the upper esophageal sphincter (it differs from gastroesophageal reflux). The symptoms of extraesophageal reflux are non-specific, of varying intensity and depend on the location of the pathological action of the refluxate. In the case of the effect of refluxate on the hard dental tissue, EER can contribute to the formation of dental erosions. In addition to refluxate, other factors such as the composition of saliva and the microbiome of the oral cavity are discussed. In recent years, there has been a significant shift in the understanding of extraesophageal reflux, especially the pathogenesis, and the resulting implications for diagnosis and treatment. The aim of the article is to inform about EER and give an overview of the current possibilities of diagnosis and its treatment, as well as to summarize the results of recent meta-analyses regarding the role of EER in the development of dental diseases. Methods: The basis for the presented article was professional publications obtained in the PubMed, Cochrane Library and Scopus databases from 2002 to 2022. Publications were searched using a combination of keywords in English and Czech languages: extraesophageal reflux, gastroesophageal reflux, dental erosion. A total of 21 studies discussing the association between reflux and dental erosions were analyzed through review, clinical prospective and retrospective studies and meta-analyses. The included studies were conducted in the adult population and information on gastroesophageal reflux in relation to the occurrence of dental erosions was used only if it was diagnosed by multichannel intraluminal pH impedance monitoring. The first part of the article presents a current view of the pathophysiology, diagnosis and treatment of EER. The second part summarizes knowledge about dental erosions. In the third part, studies dealing with the effect of EER on dental erosion are presented. Results: The obtained information indicates a higher prevalence of dental erosions in patients with EER compared to the healthy population. The reason is that acids of both exogenous and endogenous origins play an important role in dissolving enamel minerals, which ultimately leads to tooth erosion. Based on the analyzed studies, the relationship between reflux and the development of dental erosions cannot currently be considered causal, mainly due to the low quality of the studies. The authors recommend that further studies investigating the relationship between EER and dental damage should be conducted. Conclusions: Based on the findings, it can be assumed that extraesophageal reflux is involved in the development of dental diseases. A possible link is also supported by the fact that the prevalence of dental erosions in population with reflux or the prevalence of reflux in the population with dental erosions is much higher compared to the healthy population. In the future, however, further studies are needed to investigate the causality of extraesophageal reflux in the occurrence of dental erosions.

• MeSH
• eroze zubů * etiologie   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota MeSH
• sliny MeSH
• ústa mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• gastrointestinální nemoci * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• kojenec MeSH
• kolika etiologie   terapie   MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• průjem kojenců patofyziologie   terapie   MeSH
• ruminační porucha patofyziologie   terapie   MeSH
• zácpa klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Potíže způsobené laryngofaryngeálním refluxem (LPR) jsou častou příčinou vyšetření v ORL ambulancích, ale jeho diagnostika je nadále obtížná. 24hodinové měřené orofaryngeálního pH systémem Restech je novou diagnostickou metodou k detekci LPR. V naší kazuistice popisujeme případ mladé ženy, která pro podezření na LPR navštívila několik různých lékařů a podstoupila řadu vyšetření a až použití systému Restech vedlo ke stanovení diagnózy s následnou úspěšnou terapií.

Symptoms caused by laryngopharyngeal reflux (LPR) are a common cause of examination in ENT outpatient clinics, but its diagnosis is challenging. 24 hour oropharyngeal pH monitoring by Restech system is a new diagnostic method to detect LPR. In our case report we present a patient who visited several different specialists and underwent series of examinations due to suspicion of LPR and finally use of Restech system led to a diagnosis followed by successful therapy

• Klíčová slova
• Restech, Dx-pH, orofaryngální pH-metrie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• lanzoprazol terapeutické užití   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH