• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Cílem projektu je zjistit, jak často je u pacientů s chronickou rinosinusitidou (CHR) přítomný extraezofageální reflux (EER). Měření EER bude probíhat 24 hodinovým monitorováním nasofaryngeálního pH systémem Restech. Toto moderní zařízení má na špičce tenké antimonové sondy, kterou zavedeme za uvulu, vysoce citlivý senzor schopný zaznamenat nejenom kapalné, ale i aerosolové refluxní epizody. Druhým cílem je stanovit vztah mezi CHR, EER a astma bronchiale. Porovnáme přítomnost refluxu u 3 rozdílných skupin pacientů (1. CHR bez nosní polypózy, bez astma bronchiale či ASA syndromu, 2. CHR s nosní polypózou bez astma bronchiale či ASA syndromu, 3. CHR s nosní polypózou a astma bronchiale a/nebo ASA syndromem). Předpokládáme, že u pacientů s CHR a astma bronchiale či ASA syndromem bude signifikantně častěji přítomný EER. V případě potvrzení této hypotézy by zvlášť tito pacienti (u kterých nosní polypóza je obtížněji kontrolovatelná) měli profitovat z antirefluxní léčby.; The aim of the project is to define the frequency with which EER is present in patient with chronic rhinosinusitis (CHR). The measurement will be carried out with a 24-hour monitoring of the pH using the Restech system. This modern device is equipped with a narrow antimony probe. The sensor is able to record not only liquid but also aerosol reflux episodes. The second aim is to determine the relation among EER, CHR and asthma bronchiale. We will compare the presence of reflux in three different patient groups (1. CHR without nasal polyposis, without asthma bronchiale or ASA syndrome, 2. CHR with nasal polyposis, without asthma bronchiale or ASA syndrome, 3. CHR with nasal polyposis and asthma bronchiale and/or ASA syndrome). We expect to find a significantly more frequent presence of EER in patients with CHR and asthma bronchiale or ASA syndrome. In case our hypothesis is confirmed, it will be especially these patients(with a difficult to manage nasal polyposis) benefiting from the antireflux therapy.

• MeSH
• bronchiální astma MeSH
• chronická nemoc MeSH
• endoskopie MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• inhibitory protonové pumpy MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   MeSH
• nosní polypy MeSH
• rýma MeSH
• sinusitida MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie
• gastroenterologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Potíže způsobené laryngofaryngeálním refluxem (LPR) jsou častou příčinou vyšetření v ORL ambulancích, ale jeho diagnostika je nadále obtížná. 24hodinové měřené orofaryngeálního pH systémem Restech je novou diagnostickou metodou k detekci LPR. V naší kazuistice popisujeme případ mladé ženy, která pro podezření na LPR navštívila několik různých lékařů a podstoupila řadu vyšetření a až použití systému Restech vedlo ke stanovení diagnózy s následnou úspěšnou terapií.

Symptoms caused by laryngopharyngeal reflux (LPR) are a common cause of examination in ENT outpatient clinics, but its diagnosis is challenging. 24 hour oropharyngeal pH monitoring by Restech system is a new diagnostic method to detect LPR. In our case report we present a patient who visited several different specialists and underwent series of examinations due to suspicion of LPR and finally use of Restech system led to a diagnosis followed by successful therapy

• Klíčová slova
• Restech, Dx-pH, orofaryngální pH-metrie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• lanzoprazol terapeutické užití   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jak často je u dětí s chronickou sekretorickou otitidou (OMS) přítomný extraezofageální reflux (EER). Metody: Do prospektivní studie byli zařazeni dětští pacienti ve věku 1-5 let, u kterých byla indikována z důvodu OMS myringotomie s/bez zavedení tlak vyrovnávající trubičky (TVT). Pokud byly přítomné adenoidní vegetace, byla zároveň indikována adenoidektomie. Rodiče vyplnili dotazník obsahující demografická data a anamnestická data týkající se příznaků refluxu a středoušních zánětů u dítěte. Diagnostika EER byla provedena několika metodami. Přítomnost pepsinu ve středouší (nepřímý znak EER) byla zjišťována pomoci Peptestu. U dětí, které byly indikovány kromě myringotomie současně k adenoidektomii, bylo provedeno i měření orofaryngeálního pH systémem Restech a vyšetření pepsinu z hltanové mandle imunohistochemickými metodami. Výsledky: Do studie bylo od června 2012 do června 2013 zařazeno 38 dětí. Pepsin ve středouší byl prokázán pomoci Peptestu u 12 dětí (32 %). U 15 dětí byla provedena kromě myringotomie i adenoidektomie. V této skupině bylo provedeno měření pH v orofaryngu systémem Restech a histologické imunohistochemické vyšetření přítomnosti pepsinu ve vzorku z hltanové mandle. EER byl měřením orofaryngeálního pH (Restech) zjištěn u 10 dětí z 15 (67 %). U 3 dětí s prokázaným EER při vyšetření orofaryngeálního pH byla prokázána také přítomnost pepsinu ve středouší pomocí Peptestu. U těchto 3 pacientů byl zaznamenán pomoci Restechu výrazný EER. U dalších dětí, u kterých byl Peptest negativní, byl pomocí Restechu zjištěn mírnější EER. Imunohistochemické vyšetření hltanové mandle neprokázalo pepsin u žádného z vyšetřovaných dětí. Závažnost problémů udávaných rodiči v dotazníku nekorelovala s výsledky orofaryngeální pH-metrie a Peptestu. Závěr: Přítomnost pepsinu ve středouší (nepřímý znak patologického EER) byla zjištěna u 12 z 38 (32 %) pacientů s OMS. Vyšetřením orofaryngeálního pH byl EER prokázán u 2/3 pacientů s OMS. Diagnostika EER pomoci těchto dvou metod je jednoduchá a dětmi dobře tolerována; obě metody lze kombinovat, a tím diagnostiku EER u pacientů s OMS zpřesnit. Imunohistochemické vyšetření pepsinu z hltanové mandle není pro stanovení EER vhodné. Na základě našich výsledků lze předpokládat, že 1/3 pacientů s OMS by mohla profitovat z antirefluxní léčby (dieta, režimová opatření, inhibitory protonové pumpy).

Objective: The study investigated the frequency of extraesophageal refflux (EER) in children with chronic otitis media with effusion (OME). Methods: The prospective study included child pa-tients at the age of one to five years of age, who were indicated myringotomy with or without pressure equalizing tube because they suffered from OME. When the adenoid vegetation was present, adenoidectomy was indicated as well. The parents filled outa questionnaire containing demographic and anamnesis data concerning the signs of reflux and middle ear inflammation in their children. EER was diagnosed by several methods. The presence of pepsin in the middle ear (an indirect EER sign) was estimated by means of the Peptest. Children indicated myringotomy as well as adenoidectomy the authors measured oropharyngeal pH by the Restech system and pepsin in the pharyngeal tonsil was determined by immunohistochemical methods. Results: Thirty eight children were included in the study from June 2012 till June 2013. Pepsin in the middleear was determined by means of the Peptest in 12 children (32%). The simultaneous myringotomy and adenoidectomy was performed in 15 children. In this group the authors measured pH in oropharynx by the Restech system and the presence of pepsin in a sample from the pharyngeal tonsil by immunohistochemical examination. EER was determinedin 10 out of 15 children (67%) by measuring oropharyngeal pH (Restech). In three children with demonstrated EER during examination of oropharyngeal pH the authors also demonstrated the present of pepsin in middle ear by means of the Peptest. A marked EER was demonstrated in three of these patients by the Restech. In other children with a negative Peptest, a milder form of EER was determined by Restech. Immunohistochemical examination of pharyngeal tonsil did not show pepsin in any of the children examined. The severity if the problem reported by the parents did not correlate with the results of oropharyngeal pH metry and Peptest. Conclusion: The presence of pepsin in middle ear (an indirect sign of pathological EER) was established in 12 out of 37 (32%) patients with OME. The examination of oropharyngeal pH was demonstrated by EER in two thirds of patients with OME. The EER diagnostics by means of these two methods is simple and well tolerated by the children, both methods can be combined and the EER diagnostics in OME patients is therefore more precise. Immunohistochemical examination of pepsin from the nasopharyngeal tonsil does not seem suitable for the establishment of EER. Based on our results we suppose that one third of patients with OME could benefit from antireflux therapy (diet, regiment measures, proton pumps).

• Klíčová slova
• chronická sekretorická otitida, orofaryngální pH-metrie, Restech, Peptest,
• MeSH
• adenektomie MeSH
• chronická nemoc MeSH
• design vybavení MeSH
• exsudáty a transsudáty enzymologie   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• kohortové studie MeSH
• kojenec MeSH
• koncentrace vodíkových iontů MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   enzymologie   epidemiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• manometrie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   přístrojové vybavení   MeSH
• orofarynx * enzymologie   chemie   MeSH
• otitis media s výpotkem * enzymologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• pepsin A * analýza   MeSH
• postprandiální období MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• střední ucho * enzymologie   MeSH
• ventilace středního ucha metody   MeSH
• žaludeční šťáva enzymologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Extraezofageálny refl ux je častým nálezom u pacientov v ORL ambulancii. Cieľom štúdie je porovnanie senzitivity a vzájomných kombinácií jednotlivých dia gnostických metód v procese identifi kácie extraezofageálneho refl uxu (Refl ux Symptom Index – RSI, Refl ux Finding Score – RFS, orofaryngeálna pH-metria RESTECH Dx-pH System, dia gnosticko-terapeutický test – DTT). Materiál a metodika: Do štúdie bolo zaradených 30 pacientov. U 20 z nich bol refl ux preukázaný orofaryngeálnou pH-metriou, u 10 bola pH-metria negatívna. Každý z pacientov vyplnil RSI dotazník, podstúpil videolaryngoskopické vyšetrenie hrtana, orofaryngeálnu pH-metriu RESTECH Dx-pH System a dia gnosticko-terapeutický test za pomoci inhibítorov protónovej pumpy po dobu 3 mesiacov bez ohľadu na výsledok orofaryngeálnej pH-metrie. Zisťovali sme toleranciu orofaryngeálnej pH-metrie RESTECH Dx-pH System. Ďalším cieľom bolo zachytenie hlavných trendov v dátach pomocou deskriptívnej analýzy a získanie generalizovateľných záverov o vnútorných vzťahoch medzi jednotlivými dia gnostickými metódami a charakteristikami pacientov pomocou inferenčnej analýzy. Výsledky: Tolerancia orofaryngeálnej pH-metrie RESTECH Dx-pH System bola v našom súbore 97,14 %. Korelačné indexy naznačujú zanedbateľné, prípadne iba veľmi slabé asociácie medzi výsledkami jednotlivých metód. Na základe inferenčnej analýzy vykonanej pomocou zostrojenia odhadu incidencie až tri dvojkombinácie vykazovali rovnakú mieru pozitivity (82,90 %; 95% CI 70,5–95,3 %). Menovite to sú RSI × DTT, RFS × DTT a pH metria × DTT. Záver: Orofaryngeálna pH-metria RESTECH Dx-pH System je vhodnou dia gnostickou metódou v kombinácii s ostatnými metódami používanými v dia gnostike mimopažerákového refl uxu vzhľadom na dobrú toleranciu vyšetrenia pacientami. Avšak jej samostatné použitie pri dia gnostike EER je vo viacerých prácach spochybňované, čo možno považovať za limitáciu práce. Paralelné použitie subjektívnych a objektívnych dia gnostických metód v kombinácii s dia gnosticko-terapeutickým testom je senzitívnym spôsobom identifi kácie pacientov s extraezofageálnym refl uxom.

Introduction: Extraesophageal refl ux is relatively common in ENT outpatient offi ces. The aim of the study is to compare the mutual associations and sensitivity of individual dia gnostic methods in the process of identifi cation of extraesophageal refl ux (Refl ux Symptom Index – RSI, Refl ux Finding Score – RFS, oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System, dia gnostic-therapeutic test – DTT). Material and methods: The study included 30 patients. In 20 of them refl ux was demostrated by oropharyngeal pH-metry, in 10 the pH-metry was negative. Each patient completed an RSI questionnaire, underwent video-laryngoscopic examination, oropharyngeal pH measurement RESTECH Dx-pH System and dia gnostic-therapeutic test using proton pump inhibitors for 3 months regardless of the result of oropharyngeal pH-metry. The tolerance of the oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System was investigated. Another aim was to capture the main trends in the data using descriptive analysis and to obtain general conclusions about the internal relations between individual dia gnostic methods and patient characteristics using inferential analysis. Results: The tolerance of oropharyngeal pH-metry RESTECH Dx-pH System in our patient group was 97.14%. Correlation indices indicate negligible or only very weak associations between the results of individual methods. Based on inference analysis performed by estimating the incidence, up to three double combinations showed the same degree of positivity (82,90%; 95% CI 70,5–95,3%). Namely, they are RSI × DTT, RFS × DTT and pH-metry × DTT. Conclusion: The RESTECH Dx-pH System – oropharyngeal pH-metry is a suitable dia gnostic method in combination with other methods used in the dia gnosis of esophageal refl ux due to the good tolerance by patients. However, its separate use in the dia gnosis of EER is questioned in several other works which can be considered a limitation of the work. The parallel use of subjective and objective dia gnostic methods in combination with a dia gnostic-therapeutic test is a sensitive way of identifying patients with extraesophageal reflux.

• Klíčová slova
• orofaryngeální pH metrie,
• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• dospělí MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Objectives. Detection of extraesophageal reflux (EER) in children with chronic otitis media with effusion (OME) using three different diagnostic methods. Methods. Children between 1 and 7 years with OME who underwent adenoidectomy and myringotomy with insertion of a ventilation tube were included in this prospective study. EER was detected using three methods: oropharyngeal pH was monitored for 24 hours using the Restech system; detection of pepsin in middle ear fluid obtained during myringotomy was done using Peptest, and detection of pepsin in an adenoid specimen was done immunohistochemically. Results. Altogether 21 children were included in the study. Pathological oropharyngeal pH was confirmed in 13/21 (61.9%) children. Pepsin in the middle ear fluid was present in 5/21 (23.8%) children; these 5 patients were diagnosed with the most severe EER established through monitoring of oropharyngeal pH. No specimen of adenoids tested was positive for pepsin upon immunohistochemical examination. Conclusions. Diagnosis of EER in patients with OME using Restech is sensitive but less specific when compared to the detection of pepsin in middle ear fluid using Peptest. Pepsin in the middle ear was consistently present in patients with RYAN score above 200, and these patients in particular could potentially profit from antireflux therapy.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Kniha shrnuje výsledky kvalitativní analýzy katamnestického materiálu jednotlivých probandů, kteří podstoupili zkušenost s omezenou zevní stimulací ve variantě blížící se Chamber REST, která je v ČR označována jako terapie tmou. Nakladatelská anotace. Kráceno; Kniha shrnuje výsledky kvalitativní analýzy katamnestického materiálu jednotlivých probandů, kteří podstoupili zkušenost s omezenou zevní stimulací ve variantě blížící se Chamber REST, která je v ČR označována jako terapie tmou. Hlavním výzkumným záměrem je posouzení, zda účastníci této studie vnímají, že díky technice omezené zevní stimulace změnili něco podstatného ve svém životě. Samozřejmě chce také posoudit, o jaké změny šlo. V tomto kontextu zkoumá efekt techniky omezené zevní stimulace tak, jak ho vnímají respondenti. Důležitá je rovněž dynamika této zkušenosti, která vytváří prostor pro změnu, což znamená soustředit se na proces. Dalším cílem bylo hledat paralely mezi etablovanými terapeutickými přístupy a technikou omezené zevní stimulace. K to

• Klíčová slova
• terapie tmou,
• MeSH
• komplementární terapie metody   MeSH
• následné studie MeSH
• sebepojetí MeSH
• spirituální terapie MeSH
• tma MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• alternativní lékařství
• psychoterapie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

BACKGROUND: The aim of this study was to determine the severity of extraesophageal reflux (EER) in patients with various degrees of chronic rhinosinusitis (CRS), and particularly in patients with simultaneous bronchial asthma. METHODS: Patients with different severity of CRS were invited to participate in the study. Group I consisted of patients with CRS without nasal polyps or bronchial asthma; group II consisted of patients with CRS with nasal polyps but without bronchial asthma; group III consisted of patients with CRS with nasal polyps and bronchial asthma. The age, gender, Reflux Symptom Index, severity of EER evaluated using the Restech system, and number of previous functional endoscopic sinus surgeries (FESSs) were compared between groups. RESULTS: A total of 90 patients (30 in each group) were recruited for the study. Pathological EER was significantly often present in group III when compared with group I and group II in all parameters analyzed (RYAN score, number of EER episodes, total percentage of time below pH 5.5). Furthermore, patients from group III had undergone more surgeries in the past. CONCLUSION: Patients with CRS with nasal polyps and simultaneous bronchial asthma suffer from significant EER. Antireflux therapy can be recommended for these patients. However, the effect has to be confirmed in further studies.

• MeSH
• bronchiální astma epidemiologie   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální reflux epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nosní polypy epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rýma epidemiologie   MeSH
• sinusitida epidemiologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Kanada MeSH

BACKGROUND: During the past decade, extraesophageal reflux (EER) has been hypothesized to be one of the possible factors that contribute to the worsening of chronic rhinosinusitis (CRS). However, the relationship remains indeterminate due to its complexity, and it is not clear whether antireflux treatment is indicated for patients with recurrent CRS and who would benefit from it. OBJECTIVE: The aim of the study was to determine the severity of EER in patients with variable durations of CRS and different numbers of previous endoscopic endonasal surgeries (EES). METHODS: Ninety patients with CRS were recruited for the prospective case series. The age, sex, body mass index, reflux symptom index, duration of treatment of CRS with corticosteroids, and the number of ESS within the previous 5 years were ascertained. The severity of EER was evaluated by oropharyngeal pH monitoring by using the Restech system (the presence of EER, value of the RYAN score) and compared among the groups with varying durations of treatment of CRS (≤10 years, 11-20 years, >20 years) and different numbers of ESS within the previous 5 years (no ESS, 1-2 ESS, >2 ESS). RESULTS: Pathologic EER was present significantly more often in patients with CRS treated for >10 years (p = 0.0054) and in patients who underwent >2 ESS within the previous 5 years (p = 0.0001). CONCLUSION: Patients with CRS treated for >10 years and those who had undergone >2 ESS within the previous 5 years had significant EER. Antireflux therapy (e.g., proton pump inhibitors) can be recommended for these patients. However, its effect has to be confirmed in further studies.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopie * MeSH
• gastroezofageální reflux farmakoterapie   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rinoplastika * MeSH
• rýma farmakoterapie   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• sinusitida farmakoterapie   epidemiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Studie shrnuje poznatky o technice flotation REST a její vliv na stres, úzkost a depresi z pohledu psychofyziologie. Flotation REST je specifická forma relaxačního prostředí vynalezená v 50. letech 20. století a výzkumně zkoumaná především v oblasti psychologie a fyziologie. Jedná se o vodoléčebné zařízení pracující s omezením vnějších stimulů. Odtud výzkumně etablovaná zkratka REST (Restricted Environmental Stimulation Technique). U nás je tato technika, pod názvem floating, využívaná především v lázeňských centrech a wellness zařízeních. V zahraničních výzkumech, především v USA, Kanadě a Švédsku, se flotation REST ukázala jako jedinečná metoda na poli aplikované psychofyziologie. Prokázala se jako technika s předvídatelnými psychofyziologickými účinky a jako užitečný aplikační nástroj, který by mohl posloužit při léčbě některých somatických onemocnění a psychických onemocnění. Cílem příspěvku je shrnout účinky této metody jak na fyziologické a psychické úrovni v oblasti stresu, úzkosti a deprese a zvýšit povědomí ohledně této techniky s ohledem na její vývoj a potenciální využití.

The study is a summary of the knowledge of the Flotation REST technique and its effects on stress, anxiety and depression from the point of view of psychophysiology. Flotation REST is a specific form of relaxing environment invented in the 1950s which has been researched in particular in the fields of psychology and physiology. It is a hydrotherapeutic device that utilizes the effect of environmental stimulation restriction. Hence the abbreviation REST (Restricted Environmental Stimulation Technique). In our country, the technique is usually used in spa centres and wellness facilities. In foreign research, in particular in the USA, Canada and Sweden, Flotation Rest has proved to be a unique method in the field of applied psychophysiology. It is a technique with predictable psychophysiological effects, a useful application tool that could help in the treatment of certain somatic as well as mental conditions. The goal of this article is to summarize the effects of the method both on the physiological and psychological level regarding stress, anxiety and depression, and to increase the awareness of this technique in view of its development and potential applications.