Schwannom lícního nervu je vzácný benigní tumor, který vzniká z pochvy Schwannových buněk lícního nervu. Schwannom lícního nervu může postihovat kterýkoli úsek nervu od mostomozečkového koutu po distální extratemporální segment, přičemž intratemporální lokalizace je nejčastější. Lokalizace tumoru a rozsah postižení nervu pak odráží klinické projevy schwannomu. V kazuistice je prezentován případ pacienta se schwannomem mastoidního úseku lícního nervu s propagací do zevního zvukovodu, který se klinicky projevil progresivní parézou lícního nervu. V diferenciální diagnostické úvaze bylo mylně pomýšleno na jinou příčinu parézy, a proto byla správná diagnóza stanovena až s odstupem několika let.
Facial nerve schwannoma is a rare benign tumour, which originates from the neural sheath of Schwann cells. Schwannoma can affect any part of the nerve from the cerebellopontine angle to the distal extratemporal segment. Intratemporal localization of the tumour is the most common. Localization of the tumour and the extent of nerve affliction are reflected in clinical symptomatology of schwannoma. The case presented is of a patient with facial nerve schwannoma propagating to the external auditory canal, which manifested clinically by progressive facial nerve paralysis. The correct diagnosis was made years later because another etiology (stroke) was considered to be the cause of the paresis at first.
- MeSH
- konzervativní terapie MeSH
- lidé MeSH
- nervus facialis patologie MeSH
- neurilemom * diagnóza komplikace MeSH
- paréza MeSH
- pozorné vyčkávání MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Magnetická rezonance (MR) jako metoda druhé volby zobrazení plodu přináší vynikající prostorové a kontrastní rozlišení pro hodnocení široké skupiny patologických stavů, ať už kongenitálních, nebo vzniklých během těhotenství. MR jako metoda prostá ionizujícího záření je spolu s ultrazvukovým vyšetřením (UZ) zcela bezpečnou zobrazovací metodou. Vzhledem k naskenování obrazu standardizovaným protokolem není toto zobrazení závislé na vyšetřujícím a umožňuje opětovné hodnocení radiologem, klinickým specialistou i dalšími lékaři a specialisty v rámci multidisciplinárního týmu, který se věnuje problematice prenatálního vyšetření plodu. Přínosem zobrazení pomocí MR je oproti UZ vyšetření jiný princip morfologického zobrazení tkání. Další předností MR je možnost zobrazování nejen morfologicky, ale i pomocí zobrazení difuze volné vody – difuzně vážený obraz (diffusion-weighting imaging – DWI), směrové zobrazení difuze (diffusion-tensor imaging – DTI), zobrazení metabolického složení pomocí spektroskopických metod (MR spektroskopie – MRS). Další možností zobrazení plodu je dynamický sken, kde lze podobně jako na UZ sledovat životní funkce plodu v čase. Použití kontrastních látek je v prostředí Česka postup non-lege artis a není ve standardním MR zobrazení plodu využíván.
Magnetic resonance imaging (MRI), as a method of the second choice for fetal imaging, provides excellent spatial and contrast resolution for evaluating a wide range of pathological conditions, whether congenital or arising during pregnancy. MR, as a method free of ionizing radiation, is together with ultrasound examination (UZ) a completely safe imaging method. Because a standardized protocol scans the image, this imaging is not dependent on the examiner. It allows re-evaluation by the radiologist, clinical specialist and other doctors and specialists within the multidisciplinary team dedicated to the issue of prenatal fetal examination. The benefit of MR imaging is a different principle of tissue morphological imaging compared to US examination. Another advantage of MR is the possibility of imaging not only morphologically but also using free water diffusion imaging – diffusion-weighting imaging (DWI), directional diffusion imaging (diffusion-tensor imaging – DTI), metabolic composition imaging using spectroscopic methods (MR spectroscopy – MRS). Another option for viewing the fetus is a dynamic scan, where the vital functions of the fetus can be monitored over time, similar to an ultrasound. The use of contrast agents is a non-lege artis procedure in the Czech Republic and is not used in standard MR imaging of the fetus.
Pleuroparenchymální fibroelastóza je intersticiální plicní postižení, které je charakterizováno fibrózou horních plicních laloků s ohraničenou fibrózou pleury. Jedná se o vzácné onemocnění, jsou popsány maximálně soubory kazuistik. Diagnóza vzniká syntézou klinických, radiologických a eventuálně histologických dat. Prezentujeme kazuistiku 44leté pacientky s histologicky verifikovanou idiopatickou pleuroparenchymální fibroelastózou.
Pleuroparenchymal fibroelastosis is an interstitial lung disease characterized by fibrosis of upper lung lobes with limited pleural fibrosis. It is a rare disease, described only in case reports. Diagnosis is based on synthesis of clinical, radiological and possibly histological data. We present a case report of a 44-year-old female patient with histologically verified idiopathic pleuroparenchymal fibroelastosis.
- Klíčová slova
- Idiopatická pleuroparenchymální fibroelastóza, pirfenidon,
- MeSH
- analgetika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- antitumorózní látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- biopsie MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- dospělí MeSH
- intersticiální plicní nemoci * terapie MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- spirometrie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cílem sdělení je prezentace současného přístupu k solidním tumorům ledvinného parenchymu pomocí magnetické rezonance. Autoři prezentují přehled doporučených technik v rámci multiparametrického vyšetření, uvádějí doporučené schéma vyšetření platné pro 1,5 T i 3 T přístroje magnetické rezonance. V další části představují doporučené ccLS skóre k diferenciaci světlobuněčného karcinomu ledvin od ostatních nádorů s méně nepříznivou prognózou. V diskusi je rozebrán doporučený postup zobrazení i jeho možné limitace z pohledu literárních zdrojů. V závěru zdůrazňujeme vhodnost zavedení standardu ccLS do protokolů pracovišť magnetické rezonance. Je nastíněna i budoucnost bez podání kontrastní látky zejména u pacientů s onemocněním ledvin.
The paper aims to present the current approach to solid tumours of the renal parenchyma using magnetic resonance imaging. The authors overview recommended techniques within the multiparametric examination; they offer the recommended examination scheme valid for 1.5 T and 3 T magnetic resonance devices. The authors show an overview of the most common solid renal tumours, both benign and malignant. Morphological peculiarities and similarities are presented; possible differences in the multiparametric magnetic resonance imaging are highlighted. The following section shows the recommended ccLS scores to differentiate renal clear cell carcinoma from other tumours with a better prognosis. The discussion presents the recommended procedure and limitations in the point of view of the literary sources. In conclusion, we emphasize the suitability of introducing the ccLS standard into the protocols of magnetic resonance workplaces. The future without administration of a contrast agent is also outlined, especially in patients with kidney ́s disease.
Cílem sdělení je prezentace současného přístupu k hodnocení tumorů močového měchýře pomocí magnetické rezonance. Autoři prezentují nově implementovaný systém skórování postižení stěny močového měchýře, dále uvádějí přehled doporučených technik v rámci multiparametrického vyšetření pro VI-RADS systém. Tento systém skórování postižení tumorem močového měchýře je již zmíněn i v guidelines Evropské urologické asociace jako efektivní nástroj k rozlišení hloubky invaze tumoru měchýře. Součástí článku je doporučené schéma vyšetření platné pro 1,5 T i 3 T přístroje magnetické rezonance. V další části je představen systém VI-RADS, jeho složky a způsob hodnocení, který umožní odlišit pokročilé nádory močového měchýře od méně závažných nálezů. V článku jsou prezentovány příklady skenů MR vyšetření používané k VI-RADS hodnocení. V diskusi je hodnocen efekt systému VI-RADS, jeho potenciální limitace i výzvy.
The paper aims to present the current approach to the evaluation of bladder tumours using magnetic resonance imaging. The authors give a newly implemented system for scoring bladder wall involvement and provide an overview of the recommended techniques in the multiparametric examination for the VI-RADS system. This system of scoring bladder cancer involvement has been mentioned in the guidelines of the European Urological Association as an effective tool for distinguishing the depth of bladder tumour invasion. Part of the article is a recommended examination scheme valid for 1.5 T and 3 T magnetic resonance devices. The next part presents the VI-RADS system, its components and the method of evaluation, distinguishing advanced bladder tumours from less severe findings. The article includes MR scans obtained by applying the VI-RADS examination system. The discussion evaluates the effect of the VI-RADS system, its potential limitations and challenges.
Cílem kazuistiky je upozornit na velmi vzácnou patologii – meningeom spánkové kosti. Extrakraniální výskyt meningeomů je ojedinělý a v případě menigeomu spánkové kosti vzácný. Meningeomy spánkové kosti se projevují nespecificky známkami chronického středoušního zánětu s cholesteatomem. Při vyšetření počítačovou tomografií je typická změna architektoniky spánkové kosti bez destrukce kosti, kterou by měl otorinolaryngolog a radiolog znát a při podezření na meningeom indikovat magnetickou rezonanci. Volba léčebné strategie závisí na mnoha faktorech, nejčastější léčbou je kombinace neurochirurgického a kofochirurgického operačního výkonu. Alternativou může být stereotaktické ozáření.
The aim of this case report is to discuss a very rare pathology – temporal bone meningioma. The extracranial location of meningiomas and temporal bone meningioma is a very rare condition. The symptomatology of temporal bone meningiomas is nonspecific, imitating chronic otitis media with cholesteatoma. However, temporal bone meningioma has a distinctive image on computed tomography. There is a change in the architecture without bone destruction that should be known by otorhinolaryngologist and radiologist. Magnetic resonance paging should be performed when temporal bone meningioma is suspected. The management of temporal bone meningiomas depends on a variety of factors. The most common therapy includes a combination of neurosurgical and otological surgery. There are also alternatives like stereotactic irradiation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- meningeom * chirurgie diagnostické zobrazování radioterapie MeSH
- otitis media etiologie MeSH
- radiochirurgie metody MeSH
- spánková kost patologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Funkcia a morfológia mliečnych škvŕn ľudského omenta nie je dostatočne objasnená. Cieľom našej práce je opísať morfológiu mliečnych škvŕn ľudského omenta a zároveň na základe dostupnej literatúry prinášame súhrn aktuálnych poznatkov o ich funkcii. Metóda: Vzorky z omentum majus sme peroperačne odoberali pacientom operovaným vo Vítkovickej nemocnici v Ostrave a následne sme ich podrobili ďalšiemu spracovaniu a histologickej analýze. Histologické rezy sme farbili hematoxylínom a eozínom so zameraním na morfologickú štruktúru mliečnych škvŕn a porovnanie dvoch skupín pacientov. Výsledky: Mliečne škvrny mali rozličné tvary, v našom súbore prevládali tvary oválne 56 % (n=10), nepravidelné 28 % (n=5) a okrúhle 16 % (n=3). Priemerný počet imunitných buniek v jednej mliečnej škvrne v skupine A bol 435 (194−620). Priemerný počet imunitných buniek v jednej mliečnej škvrne v skupine B bol 54 (40−112). Všetky mliečne škvrny boli neopuzdrené. Makroskopicky išlo o nenápadné štruktúry vzhľadu bielych klbiek bavlny. Mliečne škvrny boli pokryté mezotelovými bunkami v 72 % (n=13). Záver: Mliečne škvrny sú malé, submezoteliálne uložené lymfatické štruktúry v omentum majus. Sú v kontakte s peritoneálnou dutinou, nemajú puzdro a majú vlastné cievne zásobenie. Naše výsledky poukazujú na to že, u pacientov s peritonitídou dochádza k zväčšeniu rozmeru a počtu buniek mliečnej škvrny.
Introduction: Description and analysis of human omental milky spots is still not sufficiently clarified. In our study we describe the morphology of human omental milky spots and we also bring together a summary of the current knowledge of their function based on the available literature. Method: Samples of the omentum majus were collected preoperatively during surgical procedures in Vítkovice Hospital and subsequently subjected to further processing and histological analysis. Histological sections were stained with hematoxylin and eosin with a focus on the milky spots morphology and comparison of two groups of patients. Results: Milky spots detected in the study were predominantly oval 56% (n=10), irregular in shape 28% (n=5) and round 16% (n=3). The average number of immune cells found in one milky spot in group A was 435 (194−620). The average number of immune cells found in one milky spot in group B was 54 (40−112). All milky spots were unencapsulated, macroscopically, they appear as furtive structures resembling white cotton balls. 72% (n=13) of milky spots were covered by mesothelial cells. Conclusion: Milky spots are small submesothelial lymphatic structures found in the omentum majus. They are in contact with the peritoneal cavity. They have their own vascular supply and no capsule. Our results show that the number and size of omental milky spots increase in patients with peritonitis.
- Klíčová slova
- mléčné skrvny,
- MeSH
- lidé MeSH
- omentum * anatomie a histologie chirurgie MeSH
- peritoneum patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Recidivující respirační papilomatóza (RRP) je chronické virové onemocnění způsobené lidskými papilomaviry (HPV). Prevalence RRP je ale ve srovnání s asymptomatickým nosičstvím HPV v dýchacích cestách velmi nízká. Lze předpokládat, že k aktivaci latentní HPV infekce je nutné působení dalších zatím ne zcela přesně definovaných faktorů. Tyto faktory přispívající k aktivaci infekce mohou být také považovány za rizikové faktory vzniku RRP. Cílem předkládané studie bylo ověřit, zda rizikovými faktory RRP mohou být extraezofageální reflux (EER), herpes simplex virus typ 2 (HSV-2) a chlamydia trachomatis (ChTr). Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s RPP. Kontrolní skupina byla tvořena pacienty s cystou hlasivky bez další patologie v oblasti hrtanu. U obou skupin byly v průběhu direktní mikrolaryngoskopie odebrány bioptické vzorky, u pacientů s RRP papilomy z hlasivek, u kontrolní skupiny sliznice hlasivky z části cysty. Vzorky byly následně hodnoceny imunohistochemicky - přítomnost EER byla stanovena nepřímo pomocí průkazu pepsinu, přítomnost HSV-2, ChTr a HPV přímým průkazem. Výsledky: Patologický EER byl prokázán pozitivitou pepsinu v biopsii u 13/27 (48,1 %) pacientů s RRP a u žádného pacienta v kontrolní skupině (p < 0,001). Infekce HSV-2 byla přítomna u 12/27 pacientů (44,4 %) s RRP a u 1/27 pacientů (3,7 %) v kontrolní skupině (p = 0,001). Sedm pacientů bylo zároveň pozitivních na EER i HSV-2. ChTr nebyla prokázána u žádného pacienta v obou skupinách. Mimo zastoupení pohlaví byly skupiny homogenní. Závěry: Je možné považovat EER a koinfekci HSV-2 za další možné rizikové faktory RRP. Uvedené faktory se mohou podílet na aktivaci latentní HPV infekce a způsobit tak počátek onemocnění.
Background: Recurrent respiratory papillomatosis is caused by human papillomavirus. However, the prevalence of respiratory papillomatosis is much lower than prevalence of human papillomavirus infection. Therefore other factors may contribute to recurrent respiratory papillomatosis. This study investigated whether patients with respiratory papillomatosis are more often infected with herpes simplex virus type 2 and chlamydia trachomatis and whether they more often have laryngopharyngeal reflux. Methods: The prospective case-control study included 27 patients with recurrent respiratory papillomatosis and 27 patients with no pathology of laryngeal mucosa (control group). Immunohistochemical analysis of pepsin, human papillomavirus, herpes simplex virus type 2, and chlamydia trachomatis was performed in biopsy specimens of laryngeal papillomas and of healthy laryngeal mucosa (control group) obtained during microlaryngoscopy procedures. Results: Pathologic laryngopharyngeal reflux (pepsin in tissue) was diagnosed in 13/27 (48.1%) patients with papillomatosis and in 0/27 control patients (P < 0.001). Herpes simplex virus type 2 was present in 12/27 (44.4%) patients with papillomatosis and in 1/27 (3.7%) control patients (P = 0.001). Seven specimens were positive for both pepsin and herpes simplex virus type 2. No samples were positive for chlamydia trachomatis. The groups were homogenous. Conclusions: Laryngopharyngeal reflux and herpes simplex virus type 2 infection could be possible risk factors for recurrent respiratory papillomatosis.
- MeSH
- biopsie využití MeSH
- chronická nemoc MeSH
- infekce papilomavirem * MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- laryngofaryngeální reflux * MeSH
- lidé MeSH
- lidský herpesvirus 2 * MeSH
- nádory dýchací soustavy * etiologie MeSH
- Papillomaviridae MeSH
- papilom * etiologie patofyziologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Simplexvirus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
