• Publikační typ
• abstrakty MeSH

INTRODUCTION: The aim of the study was to investigate whether Peptest, an immunoassay used to detect pepsin, could be used to diagnose extraesophageal reflux (EER) in children with chronic otitis media with effusion (OME). The results obtained using this fast, simple and non-expensive method were compared with the results of previous studies. METHODS: Children 1-7 years old who had been diagnosed with OME and who were undergoing myringotomy with insertion of a ventilation tube were included in the prospective study. Middle ear fluid obtained during myringotomy was analyzed with Peptest to determine the presence of pepsin, and hence EER. RESULTS: Bilateral and unilateral myringotomy was performed in 15/44 (34.1%) and 29/44 (65.9%) children, respectively. Pepsin in the middle ear was detected in 14/44 (31.8%) children and in 19/59 (32.2%) middle ear specimens. Serous and mucous samples were positive for pepsin in 11/32 (34.4%) and 6/27 (22.2%) cases, respectively. Pepsin in the middle ear was detected in 3/7 children (42.9%) with bronchial asthma (p=0.662). CONCLUSIONS: Pepsin was detected in 1/3 of middle ear specimens of patients with OME. These patients probably suffer from more severe reflux and therefore would be potential candidates for antireflux therapy. However, this has to be confirmed in further studies.

• MeSH
• dítě MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• imunoanalýza * MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• otitis media s výpotkem komplikace   chirurgie   MeSH
• pepsin A metabolismus   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• střední ucho enzymologie   MeSH
• ventilace středního ucha MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

GOAL: To evaluate the analytical parameters of a lateral flow (LF) pepsin immunoassay (Peptest) and assess its suitability in the diagnostics of gastroesophageal reflux disease (GERD). BACKGROUND: Peptest is a noninvasive assay to analyze pepsin in saliva, intended for use in GERD diagnostics. Although commercialized, fundamental studies on its performance are missing. The assay therefore requires basic analytical parameter evaluation to assess its suitability in clinical practice. STUDY: Assay reaction's time dependence, reader device repeatability, and individual LF devices and longitudinal pepsin concentration reproducibility in individual subjects was evaluated. Salivary pepsin was analyzed in 32 GERD patients with extraesophageal reflux symptoms and 13 healthy individuals. RESULTS: The assay's signal increase is not completed at the recommend readout time and continues to increase for another 25 minutes. The relative standard deviation of measurement was good when using the same LF device, ranging from 2.3% to 12.9%, but the reproducibility of 10 different individual LF devices was poor. The random error when analyzing the same saliva sample on 10 LF devices was as high as 36 ng/mL and this value is thus suggested as the positivity cut-off. Pepsin concentration in individual subjects during a 10-day period varied significantly. The sensitivity of the Peptest was 36.8% in the group with acid reflux and 23.1% in the group with weakly acid reflux. The specificity was 61.5%. CONCLUSIONS: The Peptest assay's sensitivity and specificity is low, the results are highly variable and it should not be used as a near-patient diagnostic method in primary care.

• MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• imunoanalýza * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pepsin A metabolismus   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• sliny metabolismus   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jak často je u dětí s chronickou sekretorickou otitidou (OMS) přítomný extraezofageální reflux (EER). Metody: Do prospektivní studie byli zařazeni dětští pacienti ve věku 1-5 let, u kterých byla indikována z důvodu OMS myringotomie s/bez zavedení tlak vyrovnávající trubičky (TVT). Pokud byly přítomné adenoidní vegetace, byla zároveň indikována adenoidektomie. Rodiče vyplnili dotazník obsahující demografická data a anamnestická data týkající se příznaků refluxu a středoušních zánětů u dítěte. Diagnostika EER byla provedena několika metodami. Přítomnost pepsinu ve středouší (nepřímý znak EER) byla zjišťována pomoci Peptestu. U dětí, které byly indikovány kromě myringotomie současně k adenoidektomii, bylo provedeno i měření orofaryngeálního pH systémem Restech a vyšetření pepsinu z hltanové mandle imunohistochemickými metodami. Výsledky: Do studie bylo od června 2012 do června 2013 zařazeno 38 dětí. Pepsin ve středouší byl prokázán pomoci Peptestu u 12 dětí (32 %). U 15 dětí byla provedena kromě myringotomie i adenoidektomie. V této skupině bylo provedeno měření pH v orofaryngu systémem Restech a histologické imunohistochemické vyšetření přítomnosti pepsinu ve vzorku z hltanové mandle. EER byl měřením orofaryngeálního pH (Restech) zjištěn u 10 dětí z 15 (67 %). U 3 dětí s prokázaným EER při vyšetření orofaryngeálního pH byla prokázána také přítomnost pepsinu ve středouší pomocí Peptestu. U těchto 3 pacientů byl zaznamenán pomoci Restechu výrazný EER. U dalších dětí, u kterých byl Peptest negativní, byl pomocí Restechu zjištěn mírnější EER. Imunohistochemické vyšetření hltanové mandle neprokázalo pepsin u žádného z vyšetřovaných dětí. Závažnost problémů udávaných rodiči v dotazníku nekorelovala s výsledky orofaryngeální pH-metrie a Peptestu. Závěr: Přítomnost pepsinu ve středouší (nepřímý znak patologického EER) byla zjištěna u 12 z 38 (32 %) pacientů s OMS. Vyšetřením orofaryngeálního pH byl EER prokázán u 2/3 pacientů s OMS. Diagnostika EER pomoci těchto dvou metod je jednoduchá a dětmi dobře tolerována; obě metody lze kombinovat, a tím diagnostiku EER u pacientů s OMS zpřesnit. Imunohistochemické vyšetření pepsinu z hltanové mandle není pro stanovení EER vhodné. Na základě našich výsledků lze předpokládat, že 1/3 pacientů s OMS by mohla profitovat z antirefluxní léčby (dieta, režimová opatření, inhibitory protonové pumpy).

Objective: The study investigated the frequency of extraesophageal refflux (EER) in children with chronic otitis media with effusion (OME). Methods: The prospective study included child pa-tients at the age of one to five years of age, who were indicated myringotomy with or without pressure equalizing tube because they suffered from OME. When the adenoid vegetation was present, adenoidectomy was indicated as well. The parents filled outa questionnaire containing demographic and anamnesis data concerning the signs of reflux and middle ear inflammation in their children. EER was diagnosed by several methods. The presence of pepsin in the middle ear (an indirect EER sign) was estimated by means of the Peptest. Children indicated myringotomy as well as adenoidectomy the authors measured oropharyngeal pH by the Restech system and pepsin in the pharyngeal tonsil was determined by immunohistochemical methods. Results: Thirty eight children were included in the study from June 2012 till June 2013. Pepsin in the middleear was determined by means of the Peptest in 12 children (32%). The simultaneous myringotomy and adenoidectomy was performed in 15 children. In this group the authors measured pH in oropharynx by the Restech system and the presence of pepsin in a sample from the pharyngeal tonsil by immunohistochemical examination. EER was determinedin 10 out of 15 children (67%) by measuring oropharyngeal pH (Restech). In three children with demonstrated EER during examination of oropharyngeal pH the authors also demonstrated the present of pepsin in middle ear by means of the Peptest. A marked EER was demonstrated in three of these patients by the Restech. In other children with a negative Peptest, a milder form of EER was determined by Restech. Immunohistochemical examination of pharyngeal tonsil did not show pepsin in any of the children examined. The severity if the problem reported by the parents did not correlate with the results of oropharyngeal pH metry and Peptest. Conclusion: The presence of pepsin in middle ear (an indirect sign of pathological EER) was established in 12 out of 37 (32%) patients with OME. The examination of oropharyngeal pH was demonstrated by EER in two thirds of patients with OME. The EER diagnostics by means of these two methods is simple and well tolerated by the children, both methods can be combined and the EER diagnostics in OME patients is therefore more precise. Immunohistochemical examination of pepsin from the nasopharyngeal tonsil does not seem suitable for the establishment of EER. Based on our results we suppose that one third of patients with OME could benefit from antireflux therapy (diet, regiment measures, proton pumps).

• Klíčová slova
• chronická sekretorická otitida, orofaryngální pH-metrie, Restech, Peptest,
• MeSH
• adenektomie MeSH
• chronická nemoc MeSH
• design vybavení MeSH
• exsudáty a transsudáty enzymologie   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• kohortové studie MeSH
• kojenec MeSH
• koncentrace vodíkových iontů MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   enzymologie   epidemiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• manometrie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   přístrojové vybavení   MeSH
• orofarynx * enzymologie   chemie   MeSH
• otitis media s výpotkem * enzymologie   chirurgie   komplikace   MeSH
• pepsin A * analýza   MeSH
• postprandiální období MeSH
• předškolní dítě MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• střední ucho * enzymologie   MeSH
• ventilace středního ucha metody   MeSH
• žaludeční šťáva enzymologie   MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Plicní karcinomy patří mezi častá onkologická onemocnění s celkově nepříznivou prognózou. Novou léčebnou možnost pro pacienty s časnými stadii onemocnění, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou podstoupit operaci, představuje stereotaktická radioterapie (stereotactic body radiotherapy - SBRT nebo stereotactic ablative radiotherapy - SABR). Pacienti a metody: Na našem pracovišti jsme v období od 8/2010 do 3/2013 léčili SBRT soubor celkem 66 pacientů s dg. primárního plicního nádoru ve stadiu I a II. Všichni pacienti absolvovali léčbu na přístroji CyberKnife. U pacientů s minimální délkou follow-up 1 rok jsme hodnotili celkové přežití. Výsledky: V současné době (březen 2014) evidujeme 16 úmrtí pacientů léčených na naší klinice na přístroji CyberKnife, tříleté celkového přežití dosahuje 75 %, což je údaj srovnatelný s výsledky z dostupné literatury. Akutní toxicita léčby byla u našich pacientů velice nízká. Závěr: SBRT časných stadii plicních nádorů je slibnou léčebnou metodou pro vybranou skupinu pacientů, kteří nemohou nebo odmítají podstoupit chirurgickou léčbu. Do budoucna bude potřeba standardizovat sledování pacientů po léčbě, a to jak typ vyšetření (CT, ev. PET/CT), tak také frekvenci vyšetření.

Background: Gastiroesophageal reflux disease (GERD) is often found in interstitial lung disease, particularly in interstitial pulmonary fibrosis. An association has been found between GERD and progression of pulmonary changes, acute exacerbations and transplant rejection. The presence of pepsin in airway secretions may indicate the presence of GERD. Methods and Patients: In patients with progressive and symptomatic interstitial lung disease (IPP, IPF/UIP, EAA, sarcoidosis, LAM and CF), clinical examination included the use of Peptest (RDBiomed, Hull, UK). For tiie test, early morning fasting samples of coughed up sputum or saliva were collected. Patients with positive fmdings were evaluated with 24-hour esophageal pH and impedance monitoring. It was also ascertained from the patients whether they used proton pump inhibitors (PPls) at the time of their examination. Results: The study group comprised 106 patients (40 males and 66 females) with a median age of 58 years (range, 23-86 years). There were 32 patients with IPP, 10 with IPF/UIP, 22 with EAA, 34 with sarcoidosis, 1 with LAM and 7 with CF. Out ot 106 pepsin tests, 86 were positive (81 %). The rate of agreement with reflux disease detected by pH and impedance monitoring was 60 %. The frequency of positive Peptest results in patients treated with PPIs was 78.5 %. Conclusion: The results support the assumption that GERD is involved in the pathogenesis of interstitial lung disease exacerbations and progression and its presence may be revealed with tests to detect pepsin in airway secretions. Although antireflux therapy with PPIs or fundoplication may improve the prognosis of IPF patients, this approach may positively influence acid reflux but pepsin continues to remain in the airways of most patients treated with PPIs.

• Klíčová slova
• Peptest, sekrety dýchacích cest, impedance jícnu,
• MeSH
• cystická fibróza komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• dýchací soustava sekrece   MeSH
• elektrická impedance MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• hypersenzitivní pneumonitida komplikace   MeSH
• idiopatická plicní fibróza komplikace   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• intersticiální plicní nemoci * komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfangioleiomyomatóza komplikace   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• monitorování jícnového pH * statistika a číselné údaje   MeSH
• pepsin A * analýza   MeSH
• plicní sarkoidóza komplikace   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sliny chemie   MeSH
• složení těla MeSH
• sputum chemie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Účel štúdie: Extraezofágové prejavy gastroezofágovej refluxovej choroby (GERD) predstavujú rôznorodú skupinu symptómov a ochorení, u ktorých sa predpokladá podiel refluxu na ich vzniku, udržiavaní alebo zhoršovaní. Naším cieľom bolo poukázať na problematiku extraezofágového refluxu (EER) u detí a predstaviť naše skúsenosti s vyšetrovaním pepsínu v slinách pomocou imunochromatografickej metódy – PeptestTM. Metódy: Výskum sme realizovali prostredníctvom 2 rôznych súborov pacientov. V prvom súbore 39 detských pacientov s podozrením na GERD sme korelovali výsledky Peptestu s 24-hodinovou pH metriou pažeráka. V druhom 62-člennom súbore detí so suspektnými prejavmi EER bolo u každého jednotlivca realizované ORL vyšetrenie a kvantitatívne vyšetrenie pepsínu z dvoch vzoriek slín. Jednotlivé výstupy realizovaných vyšetrení boli korelované s klinickými ťažkosťami detských pacientov. Výsledky: V prvej vyšetrovanej skupine malo 17 z 39 pacientov abnormálny pH záznam, na základe čoho im bola stanovená diagnóza GERD. 82,4 % z nich malo pozitívnu aspoň jednu vzorku slín na prítomnosť pepsínu. Naopak, až 90,9 % pacientov s fyziologickým pH záznamom malo pozitívnu aspoň jednu vzorku slín na prítomnosť pepsínu. V druhej vyšetrovanej skupine bol pepsín v slinách potvrdený u všetkých 62 detí s podozrením na EER. 50 % všetkých vzoriek slín vykazovalo vysokú koncentráciu pepsínu (>500 ng/ml). Vyššie koncentrácie pepsínu v slinách boli zaznamenané u pacientov s pridruženým ORL nálezom (zadná laryngitída, chronická faryngitída). Nezaznamenali sme významnú koreláciu medzi koncentráciou pepsínu v slinách a výskytom jednotlivých symptómov. Najčastejším príznakom u našich EER-pozitívnych detských pacientov bola nadmerná tvorba hlienov v hrdle a potreba odkašlať si. Závery: Nezistili sme priamu koreláciu medzi 24-h pH metriou pažeráka a záchytom pepsínu v slinách u detí. Senzitivita Peptestu vzhľadom k pH metrii bola 82,4 %. Špecificita vyšetrenia vzhľadom na absenciu kontrolnej skupiny nebola stanovená. Avšak, až 90,9 % pacientov s fyziologickým pH záznamom malo pozitívny výsledok Peptestu. Oveľa užší vzťah sa javí medzi klinickými prejavmi EER a výsledkom Peptestu (v našom súbore 100% senzitivita). Preto pri podozrení na mimopažerákové prejavy GERD u detí uprednostňujeme vyšetrenie slín/spúta na prítomnosť pepsínu pred klasickou 24-hodinovou pH metriou.

Objective: Extraesophageal symptoms of gastroesophageal reflux disease (GERD) represent a diverse group of symptoms and diseases. It is assumed that these symptoms and diseases are formed, maintained or aggravated by reflux. Our aim was to highlight the issue of extraesophageal reflux (EER) among children and to present our experience with investigations of pepsin in saliva by the immunochromatographic method – PeptestTM. Methods: The research was done through two different groups of patients. In the first group of 39 pediatric patients with suspected GERD we correlated the results between 24-hour esophageal pH monitoring and Peptest. The second group consisted of 62 children with suspected EER - all underwent the laryngeal examination by an ENT specialist and quantitative examination of pepsin levels in two saliva samples. Outcomes of these investigations were correlated with clinical difficulties of pediatric patients. Results: In the first group, 17 patients out of 39 were found to have an abnormal pH monitoring. At least one positive pepsin (PeptestTM) result was seen in 82.4% of them. Conversely, 90.9% of patients with physiological pH records had positive at least one saliva sample. In the second group was pepsin in saliva confirmed in all 62 children with suspected EER. 50% of all samples of saliva showed high pepsin levels (>500 ng/ml). Higher pepsin levels in saliva have been reported in patients with associated ENT finding (laryngitis posterior, chronic pharyngitis). We have not noticed a significant correlation between the pepsin levels in saliva and the incidence of individual symptoms. The most common symptoms of our EER-positive pediatric patients were excessive production of phlegm in the throat and the need cleared his throat (cough). Conclusion: We did not find a direct correlation between 24-h pH monitoring and pepsin detection in saliva in children. Peptest sensitivity due to the pH monitoring was 82.4%. The specificity of the test have not been established because of the absence a control group. However, up to 90.9% of patients with physiological pH records had positive pepsin in saliva. A much closer relationship seems to be between clinical sign of EER and pepsin detection (in our cohort the sensitivity of the Peptest was 100%). Therefore, if suspected extraesophageal reflux in children we prefer testing saliva or sputum for the presence of pepsin over traditional 24-hour pH monitoring.

• MeSH
• chromatografie afinitní MeSH
• dítě MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• pepsin A * analýza   MeSH
• sliny chemie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: The PeptestTM is a non-invasive diagnostic test for measuring the pepsin concentration in saliva, which is thought to correlate with laryngopharyngeal reflux (LPR). The aim of this study was to investigate the diagnostic value of the Peptest in detecting LPR based on 24-h multichannel intraluminal impedance-pH (MII-pH) monitoring using several hypopharyngeal reflux episodes as criterion for LPR. METHODS: Patients with suspected LPR were examined with the Reflux Symptom Index (RSI), Reflux Finding Score (RFS), fasting Peptest, and MII-pH monitoring. We calculated the accuracy, sensitivity, specificity, positive predictive value (PPV), and negative predictive value (NPV) of the Peptest, RSI, and RFS based on the threshold of one and six hypopharyngeal reflux episodes. RESULTS: Altogether, the data from 46 patients were analyzed. When one hypopharyngeal reflux episode was used as a diagnostic threshold for LPR, the accuracy, sensitivity, specificity, PPV, and NPV were, respectively, as follows: 35%, 33%, 100%, 100%, and 3%, for the Peptest; 39%, 40%, 0%, 95%, and 0%, for the RSI; and 57%, 58%, 0%, 96%, and 0%, for the RFS. The accuracy, sensitivity, specificity, PPV, and NPV of the Peptest for diagnosing gastroesophageal reflux disease (GERD) were 46%, 27%, 63%, 40.0%, and 48%, respectively. CONCLUSIONS: A positive Peptest is highly supportive of a pathological LPR diagnosis. However, a negative test could not exclude LPR.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Koincidence astma bronchiale a patologického gastroezofageálního nebo extraezofageálního refluxu je častá, tyto choroby se často různými mechanizmy vzájemně negativně ovlivňují. Klinické projevy patologického gastroezofageálního a extraezofageálního refluxu mohou astma imitovat nebo ovlivnit hodnocení kontroly astmatu. Uplatňuje se zde vagově zprostředkovaný reflex, nárůst bronchiální hyperreaktivity, mikroaspirace a změny v imunitní odpovědi. Naopak v důsledku bronchiální obstrukce dochází k progresi negativity pleurálního tlaku a narůstá thorakoabdominální gradient. Systémové kortikosteroidy, užívané v terapii těžkého astmatu, mají negativní vliv na reflux, u ostatních antiastmatik je tento nepříznivý vliv sporný. Každý astmatik by měl být dotazován na přítomnost symptomů refluxu, i když si, bohužel, řada z nich obtíže neuvědomuje. V diagnostice refluxní choroby jícnu i extraezofageálního refluxu je možné využít ezofagogastroduodenoskopii, 24hodinovou dvoukanálovou pH-metrii, typické známky refluxu je možné zjistit laryngoskopií i bronchoskopií. Méně běžnými testy je měření pH v oblasti orofaryngu a Peptest. Možné je i provedení diagnosticko-terapeutického testu. Základem terapie, vedle režimových a dietních opatření, jsou inhibitory protonové pumpy, vhodná jsou prokinetika, především u extraezofageálního refluxu. Léčba refluxu pozitivně ovlivňuje kontrolu astmatu.

The coincidence of asthma and pathological gastrooesophageal or extraoesophageal reflux is common and the two diseases often adversely affect each other through different mechanisms. Clinical manifestations of pathological gastrooesophageal and extraoesophageal reflux may mimic asthma or affect the assessment of asthma control. The underlying mechanisms are the vagus nerve-mediated reflex, increased bronchial reactivity, microaspiration and alteration of the immune system response. In contrast, bronchial obstruction causes increased negative pleural pressure and affects the thoracoabdominal gradient. Systemic corticosteroids used in the treatment of severe asthma have a negative effect on reflux, while the adverse effect of other asthma medications is questionable. Every patient with asthma should be asked about reflux symptoms, although many of them do not present with any such problem. The methods that can be used in diagnosing gastrooesophageal and extraoesophageal reflux include esophagogastroduodenoscopy and two-channel 24-hour pH-measurement; typical signs of reflux can be detected by laryngoscopy and bronchoscopy. PH-measurement in the oropharynx and Peptest are less common tests. Another option is a diagnostic-therapeutic test. Apart from lifestyle and dietary changes, the mainstay of treatment for gastrooesophageal and extraoesophageal reflux are proton pump inhibitors and prokinetic agents, particularly suitable for the treatment of extraoesophageal reflux. Treatment of reflux positively influences asthma control.

• MeSH
• antiastmatika škodlivé účinky   MeSH
• bronchiální astma * etiologie   komplikace   MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Objectives. Detection of extraesophageal reflux (EER) in children with chronic otitis media with effusion (OME) using three different diagnostic methods. Methods. Children between 1 and 7 years with OME who underwent adenoidectomy and myringotomy with insertion of a ventilation tube were included in this prospective study. EER was detected using three methods: oropharyngeal pH was monitored for 24 hours using the Restech system; detection of pepsin in middle ear fluid obtained during myringotomy was done using Peptest, and detection of pepsin in an adenoid specimen was done immunohistochemically. Results. Altogether 21 children were included in the study. Pathological oropharyngeal pH was confirmed in 13/21 (61.9%) children. Pepsin in the middle ear fluid was present in 5/21 (23.8%) children; these 5 patients were diagnosed with the most severe EER established through monitoring of oropharyngeal pH. No specimen of adenoids tested was positive for pepsin upon immunohistochemical examination. Conclusions. Diagnosis of EER in patients with OME using Restech is sensitive but less specific when compared to the detection of pepsin in middle ear fluid using Peptest. Pepsin in the middle ear was consistently present in patients with RYAN score above 200, and these patients in particular could potentially profit from antireflux therapy.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH