x

x

• MeSH
• ezofagitida diagnóza   klasifikace   MeSH
• ezofágus diagnostické zobrazování   MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• gastroskopie MeSH
• Helicobacter pylori patogenita   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH metody   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Problematika nerefluxních ezofagitid zůstává vzhledem k jejich relativní vzácnosti poněkud ve stínu onemocnění jícnu vyvolaného gastroezofageálním refluxem. V diagnostice často nelze dosáhnout přesného závěru pouze na základě histologického vyšetření, ale je třeba korelovat mikroskopický obraz s klinickou symptomatologií, endoskopickým makroskopickým obrazem, osobní a farmakologickou anamnézou, případně i s výsledky hematologických, serologických, imunologických a mikrobiologických vyšetření. Vzhledem k tomu, že jednotlivé typy nerefluxních ezofagitid jsou pro svou nízkou prevalenci v běžném bioptickém provozu poměrně málo zastoupeny, a projevují se omezenou škálou morfologických obrazů, přičemž ale jedna příčina může být asociována s více obrazy a naopak určitý morfologický obraz může být společný pro více etiologických agens, je nutné postupovat v diagnostice podle zažitého algoritmu, který zabrání nepřiměřeně úzkému pohledu histopatologa. Histologické znaky, které jsou součástí tohoto algoritmu zahrnují charakter zánětlivého infiltrátu, typ poškození epitelu a (v některých případech) i v histologickém řezu viditelné etiologické agens.

The topic of non-reflux esophagitides is partially hidden in the shadow cast by the huge and modern entity of gastroesophageal reflux disease. Histological investigation alone is often insufficient to reach the correct diagnosis without a correlation of the microscopic picture with clinical presentation, endoscopic gross appearance, personal and pharmacological history of the patient, results of hematological, serological, immunological and microbiological examinations. Due to their low-prevalence, individual types of non-reflux esophagitides are not routinely encountered in routine biopsies. Furthermore, the plethora of etiological agents present with only a limited range of reaction patterns, and thus a single histological picture may be common for more agents. Conversely, one cause may be associated with more morphological patterns. Due to these circumstances the pathological diagnostic management should follow a settled algorithm to prevent an inadequate narrowing of the histopathologist´s view. Histologic findings forming the base of this algorithm include distribution and type of inflammatory infiltrate, appearance of epithelial changes, and (in some cases) even the presence of causative agent in histological slides.

• Klíčová slova
• cytomegalovirová ezofagitida, herpetická ezofagitida, lymfocytární ezofagitida,
• MeSH
• cytomegalovirové infekce MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• eozinofily MeSH
• ezofagitida * diagnóza   etiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• granulom MeSH
• herpetické infekce MeSH
• lidé MeSH
• lymfocyty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Jako refrakterní refluxní choroba jícnu je klasifikován stav, kdy i přes maximální léčbu refluxní symptomy přetrvávají nebo se mohou objevit nové a selhává hojení ezofagitidy. Za maximální léčbu je považováno podávání inhibitoru protonové pumpy v plné dávce 2krát denně. Nelze vyloučit, že část pacientů s refrakterní refluxní chorobou jícnu není dostatečně vyšetřena. Diferenciální diagnostika refrakterních příznaků je obtížnější při ezofagitidě non-erozívní než při ezofagitidě erozívní.

Gastroesophageal reflux disease is defined as presence of acid-reflux-related symptoms, or esophageal mucosal damage, caused by abnormal reflux of gastric contents into the esophagus. Diagnosis of gastroesophageal reflux disease is relatively easy when patients complain of typical acid-reflux-related symptoms and/or esophageal mucosal breaks are seen by esophagogastroduodenal endoscopy. Refractory gastroesophageal reflux disease is defined as despite twice daily od proton pump inhibitors, reflux symptoms may persist, new symtoms may occur or be unmasked, and esophagitis may fail to heal.

• Klíčová slova
• refrakterní refluxní choroba jícnu, erozívní ezofagitida, non-erozívní ezofagitida, inhibitor protonové pumpy, prokinetikum,
• MeSH
• achalázie jícnu diagnóza   etiologie   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• antacida aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• eozinofilní ezofagitida diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• ezofagitida diagnóza   etiologie   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   komplikace   patofyziologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• gastroparéza diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• pyróza patofyziologie   MeSH
• stanovení žaludeční acidity MeSH
• terapie neúspěšná MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
• diferenciální diagnóza * MeSH
• endoskopie trávicího systému metody   MeSH
• ezofagitida * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• gastroezofageální reflux * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   MeSH
• inhibitory protonové pumpy MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• rinomanometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• Candida albicans patogenita   MeSH
• ezofagitida * etiologie   klasifikace   mikrobiologie   MeSH
• ezofágus patofyziologie   účinky léků   zranění   MeSH
• lidé MeSH
• vřed etiologie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Jícen je orgán často opomíjený s představou, že představuje jen cestu přesunu potravy. Ale znalostí přibývá a některá onemocnění jsou nyní diagnostikována daleko častěji. Gastroezofageální junkce představuje místo, kde se stýkají dva odlišné typy epitelu. Přesné určení hranice může být v některých případech velmi obtížné. Ani oblast kardie není zatím přesně definována. Důležitou součástí refluxátu, který poškozuje jícnový epitel, je duodenální obsah. Jednou ze základních příčin refluxní choroby jícnu jsou zřejmě přechodné relaxace dolního jícnového svěrače, které jsou kontrolovány z centrálního nervového systému. Pokud se v oblasti kardie nacházejí zánětlivé změny, je nález popisován jako žaludeční karditida. Ukazuje se, že by histologické změny v kardii mohly souviset s přítomností infekce Helicobacter pylori, ale i s refluxní chorobou jícnu. Pokud nelze prokázat etiologický vliv infekce Helicobacter pylori, hovoří se o non-helikobakterové izolované karditidě. Barrettův jícen je získaný stav, který je důsledkem těžkého poškození sliznice jícnu. Diagnóza Barrettova jícnu závisí na průkazu histologických změn v bioptických vzorcích sliznice jícnu. Za nejúčinnější léčbu Barrettova jícnu je považována včasná a dlouhodobá léčba refluxní choroby jícnu. Konzervativní léčebná opatření jsou založena na dlouhodobém potlačení tvorby žaludeční kyseliny antisekretoriky (nejúčinněji inhibitory protonové pumpy). Funkční poruchy jícnu jsou důležitou skupinou, jejichž poslední mezinárodní klasifikace se uskutečnila v roce 1999 (Řím II).

Esophagus is often unregarded, being considered only a pathway for the food. As our knowledge has been rising, esophageal diseases become more frequently diagnosed. Gastroesophageal junction represents the region of contact between two different types of epithelium. Exact delimitation of the border is often very difficult. Also the region of cardia has not been yet precisely defined. The important component of the refluxate, which can impair the esophageal mucosa, is the duodenal content. One of the elemental causes of the reflux disease is probably transient relaxation of the lower esophageal sphincter, which is triggered by the central nervous system. When inflammatory changes are present in cardia, gactric carditis is diagnosed. Histological changes in cardia are related to the presence of Helicobacter pylori infection and also to the gastroesophageal reflux disease. If the aetiology of Helicobacter pylori infection cannot be proved, non-helicobacter solitary carditis is diagnosed. Barrett´s esophagus represents an acquired serious impairment of the esophageal mucosa. Barrett´s esophagus diagnose depends on the existence of histological changes in the biopsy samples form eophageal mucosa. The most effective treatment of the Barrett´s esophagus is the early and long-lasting curing of the esophagus reflux disease. The conservative curing is based on the long-term suppression of gastric acid production by antisecretorics (most effective are inhibitors of proton pump). Functional gastric disorders represent an important group with the most recent international classification done in 1999 (Roma II).

• MeSH
• Barrettův syndrom diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• ezofagitida diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Helicobacter pylori patogenita   MeSH
• kardie patologie   MeSH
• nemoci jícnu diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• protonové pumpy antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• Barrettův syndrom diagnóza   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• endoskopie MeSH
• ezofagitida klasifikace   patologie   MeSH
• gastritida klasifikace   patologie   MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• Helicobacter pylori MeSH
• histologie MeSH
• nádory žaludku MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie