- MeSH
- Crohnova nemoc * diagnóza MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- kolonoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Jaterní cirhóza i Cushingův syndrom jsou izolovaná onemocnění s charakteristickým klinickým obrazem, který obvykle vede ke stanovení diagnózy. Prezentujeme případ 46letého pacienta, u kterého souběh jaterní cirhózy a Cushingovy nemoci významně ovlivnil jak diagnostický, tak zejména terapeutický postup obou onemocnění.
Liver cirrhosis as well as Cushing's syndrome have quite characteristic clinical picture that usually leads to an early diagnosis. Here we present a rather complex case of a 46-year-old patient with an unusual coincidence of Cushing's disease and cirrhosis causing complications during diagnostic evaluation and particularly during the treatment of both diseases.
- MeSH
- Cushingův syndrom * diagnóza etiologie terapie MeSH
- jaterní cirhóza * diagnóza terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hypofýzy diagnóza komplikace terapie MeSH
- virová hepatitida u lidí diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Poprvé se jedná o samostatný český doporučený postup, který se věnuje pouze infekci HDV. Dosud byla infekce HDV zmiňována jen v doporučených postupech týkajících se infekce virem hepatitidy B (HBV), v kapitolách HBV/HDV koinfekce. Základem pro napsání tohoto doporučeného postupu byla doporučení Evropské asociace pro studium jater (EASL) z července 2023. HDV může infikovat vnímavého hostitele současně s HBV (koinfekce), nebo superinfikovat osobu chronicky infikovanou HBV. HBV/HDV koinfekce obvykle vede k akutní hepatitidě s širokým klinickým spektrem od asymptomatického průběhu, přes mírnou hepatitidu až po akutní jaterní selhání. Do chronicity však přechází jen malá část případů (kolem 2 %). Naopak superinfekce HDV na chronickou infekci HBV vede velmi často k těžké akutní hepatitidě, která přechází až v 90 % případů do chronické hepatitidy D (CHD), která je spojena se závažnějšími chronickými výsledky než monoinfekce HBV. Prokázána je častější a rychlejší progrese CHD do jaterní cirhózy, než je tomu u monoinfekce HBV. Odhaduje se, že celosvětově je 4,5–13 % osob s pozitivitou HBsAg infikováno HDV, což představuje v absolutních číslech 12–72 milionů osob infikovaných HDV. Infekce HDV je zatím v České republice ojedinělá – jedná se maximálně o několik desítek pacientů, a to téměř výlučně cizinců přicházejících z endemických oblastí, především z Mongolska a jiných asijských zemí. S rostoucí migrací osob z endemických oblastí může incidence a prevalence hepatitidy D v naší zemi rychle narůstat. Podle odhadu odborníků je prevalence HDV mezi HBsAg pozitivními pacienty v České republice okolo 1 %. Až do roku 2020 byla léčba založená na interferonu (IFN) α jedinou možností léčby CHD. Postupně se ukázalo, že léčba pegylovaným interferonem (PEG ‐IFN) α je účinnější než léčba klasickým (konvenčním, standardním) IFNα – 25 vs. 17 % virologické odpovědi na konci 48týdenní léčby. Následně však u více než poloviny dosud úspěšně léčených pacientů došlo po léčbě k virologickému relapsu. Prodloužením doby léčby PEG ‐IFNα na 2 roky se podle výsledků většiny klinických studií úspěšnost léčby nezvýšila. Bulevirtid (BLV) je syntetický lipopeptid, skládající se ze 47 aminokyselin z domény preS1 velkého proteinu HBsAg, který se váže na NTCP, a tím brání vstupu HDV do hepatocytu. V klinických studiích byla testována úspěšnost a bezpečnost léčby BLV v dávkách 2, 5 a 10 mg jednou denně podkožně, a to samostatně, nebo v kombinaci s PEG ‐IFNα. Protože dosud nebyla stanovena optimální doba léčby BLV, nebyla zatím možnost posoudit setrvalou virologickou odpověď, protože léčba BLV se ve studiích neukončovala. Podle výsledků klinických studií nepřináší vyšší dávka BLV (10 mg) žádný benefit oproti dávce 2 mg jednou denně. V červenci 2020 dostal BLV od Evropské lékové agentury (EMA) podmíněné oprávnění k použití pro léčbu CHD s kompenzovaným jaterním onemocněním, s doporučením pokračovat v léčbě BLV v dávce 2 mg denně, dokud je patrný klinický benefit. Podmíněná registrace byla změněna na standardní registraci v červenci 2023.
For the first time, this is a separate Czech recommended practice that focuses only on HDV infection. Until now, HDV infection has been mentioned only in the guidelines on hepatitis B virus (HBV) infection, in the HBV/HDV co-infection chapters. The European Association for the Study of the Liver (EASL) clinical practice guidelines from July 2023 were the basis for writing this guideline. HDV can co-infect a susceptible host with HBV (co-infection) or superinfect a person chronically infected with HBV. HBV/HDV coinfection usually leads to acute hepatitis with a wide clinical spectrum ranging from an asymptomatic course, to mild hepatitis, to acute liver failure. However, only a small proportion of cases (around 2 %) progress to chronicity. In contrast, superinfection with HDV on chronic HBV infection very often leads to severe acute hepatitis, which progresses to chronic hepatitis D (CHD) in up to 90 % of cases and is associated with more severe chronic outcomes than HBV monoinfection. CHD has been shown to progress more frequently and more rapidly to liver cirrhosis than HBV monoinfection. Globally, an estimate of 4.5-13 % of HBsAg-positive persons are infected with HDV, representing 12-72 million persons infected with HDV in absolute numbers. HDV infection is still rare in the Czech Republic, with a maximum of a few dozen patients, almost exclusively foreigners coming from endemic areas, mainly from Mongolia and other Asian countries. With the increasing migration of people from endemic areas, the incidence and prevalence of hepatitis D in our country may increase rapidly. Experts estimate that the prevalence of HDV among HBsAg positive patients in the Czech Republic is around 1 %. Until 2020, interferon (IFN)α-based therapy was the only treatment option for CHD. Gradually, pegylated interferon (PEG-IFN)α treatment proved to be more effective than treatment with conventional (standard) IFNα - 25 vs. 17 % virological response at the end of 48 weeks of treatment. Subsequently, however, more than half of the patients successfully treated so far experienced virological relapse after treatment. Extending the duration of PEG-IFNα treatment to 2 years did not increase treatment success according to the results of most clinical trials. Bulevirtide (BLV) is a synthetic lipopeptide consisting of 47 amino acids from the preS1 domain of the large HBsAg protein, which binds to NTCP, thereby preventing HDV from entering the hepatocyte. Clinical trials have tested the efficacy and safety of BLV treatment at doses of 2, 5 and 10 mg once daily subcutaneously, alone or in combination with PEG-IFNα. As the optimal duration of BLV treatment has not yet been established, it has not yet been possible to assess the sustained virological response, as BLV treatment was not discontinued in the studies. According to the results of clinical trials, a higher dose of BLV (10 mg) provides no benefit compared to a dose of 2 mg once daily. In July 2020, BLV received conditional marketing authorisation from the European Medicines Agency (EMA) for the treatment of CHD and compensated liver disease, with a recommendation to continue BLV treatment at a dose of 2 mg daily until clinical benefit is seen. The conditional marketing authorisation was switched to a standard marketing autho
- Klíčová slova
- pegylovaný interferon alfa,
- MeSH
- chronická hepatitida D * farmakoterapie MeSH
- interferon alfa farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Úvod: Diabetes mellitus (DM) asociovaný s cirhózou jater (tzv. hepatogenní DM) má od klasického DM 2. typu (T2DM) řadu odlišností, data o jeho prevalenci, rizikových faktorech a vývoji po transplantaci jater (LT) jsou však omezená. Cílem této studie bylo posoudit prevalenci, rizikové faktory a potransplantační vývoj DM diagnostikovaného v rámci předtransplantačního vyšetření u prospektivně sledované kohorty kandidátů LT. Metody: Do studie bylo zařazeno 122 dospělých pacientů, kteří byli v období 5/2015 až 4/2017 zařazeni na čekací listinu (WL) k LT. Přítomnost DM byla hodnocena na základě standardních kritérií včetně orálního glukózového tolerančního testu (OGTT). Výsledky: U 54 pacientů (44,3 %) byl před LT přítomen DM, z nichž u 26 pacientů (21,3 %) byl známý již dlouho před zařazením na WL (klasický T2DM) a u dalších 28 pacientů (23,0 %) byl DM diagnostikován v průběhu předtransplantačního vyšetření na základě patologických hodnot OGTT (hepatogenní DM). U 13 pacientů byl zjištěn de novo DM po LT. Dle multivariantní analýzy měli pacienti s hepatogenním DM oproti klasickému T2DM významně nižší BMI (p = 0,015), nižší lačnou glykemii (p = 0,002) a nižší glykovaný hemoglobin (p = 0,010). Oproti pacientům bez diabetu měli pacienti s hepatogenním DM častější výskyt metabolického syndromu (p = 0,033). Pacienti s hepatogenním DM byli méně často léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 76,2 %; p = 0,002), 6 měsíců (20,0 vs. 76,2 %; p < 0,001), 1 rok (20,0 vs. 75,0 %; p < 0,001) a 2 roky po LT (23,8 vs. 66,7 %; p = 0,007) než pacienti s klasickým T2DM; oproti skupině bez předtransplantačního DM byli častěji léčeni inzulinem 1 měsíc po LT (32,0 vs. 7,7 %; p = 0,015) a 2 roky po LT (23,8 vs. 9,1 %; p = 0,029). Závěr: Hepatogenní DM je u kandidátů LT častý (23,0 %), u většiny pacientů po LT na rozdíl od klasického T2DM regreduje, nicméně inzulinoterapie je nutná až u jedné čtvrtiny pacientů i 2 roky po LT.
Introduction: Diabetes mellitus (DM) associated with liver cirrhosis (hepatogenous DM) has several differences from classical DM type 2 (T2DM), data about its prevalence, risk factors and outcome after liver transplantation (LT) are limited. The aim of this study was to evaluate the prevalence, risk factors and posttransplant outcome of DM diagnosed during the pretransplant investigation in a prospectively followed cohort of LT candidates. Methods: The study included 122 adult patients who were listed for LT in the period from 5/2015 to 4/2017. Presence of DM was evaluated by standard criteria including oral glucose tolerance test (OGTT). Results: DM was present in 54 patients (44.3%) pretransplant, of whom 26 patients (21.3%) had long-term history of DM before they were listed for LT (classical T2DM), and in other 28 patients (23.0%) DM was diagnosed during the pretransplant investigation based on pathological results of OGTT (hepatogenous DM). In 13 patients, de novo DM after LT was diagnosed. On the multivariate analysis, patients with hepatogenous DM had significantly lower BMI (P = 0.015), lower fasting glucose (P = 0.002) and lower glycated hemoglobin (P = 0.010), compared to classical T2DM. In comparison to patients without DM, patients with hepatogenous DM had more frequent occurrence of metabolic syndrome (P = 0.033). Patients with hepatogenous DM were less frequently treated with insulin at 1 month (32.0% vs. 76.2%; P = 0.002), 6 months (20.0% vs. 76.2%; P <0.001), 1 year (20.0% vs. 75.0%; P <0.001) and 2 years after LT (23.8% vs. 66.7%; P = 0.007) than patients with classical T2DM; but they were more frequently treated with insulin than patients without pretransplant DM 1 month after LT (32.0% vs. 7.7%; P = 0.015) and 2 years after LT (23.8% vs. 9.1%; P = 0.029). Conclusion: Hepatogenous DM is frequent in LT candidates (23.0%), it regresses in the majority of patients after LT unlike the classical T2DM, however, insulinotherapy is still necessary up to one quarter of patients even 2 years after LT.
- Klíčová slova
- hepatogenní diabetes,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * diagnóza farmakoterapie MeSH
- jaterní cirhóza diagnóza komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- příprava pacienta k transplantaci MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Nenádorová trombóza portální žíly způsobuje částečný nebo úplný uzávěr portální žíly nebo jejich větví se všemi hemodynamickými důsledky. Z řady hledisek je zásadní rozlišovat pacienty s trombózou v. portae bez preexistujícího jaterního onemocnění, vzniklou na podkladě protrombotického stavu a/nebo lokálního faktoru, od pacientů, u kterých je trombóza v. portae komplikací jaterní cirhózy. Časnější diagnostika lépe dostupnými zobrazovacími metodami, a tedy časnější zahájení účinné antikoagulace, výrazně zlepšily prognózu necirhotických pacientů. Dosažení rekanalizace v. portae u pacientů s jaterní cirhózou indikovaných k transplantaci jater umožní nebo usnadní samotnou transplantaci.
Non-neoplastic portal vein thrombosis causes partial or complete occlusion of the portal vein or its branches with all the hemodynamic consequences. It is essential to distinguish between patients with portal vein thrombosis without preexisting liver disease arising from a prothrombotic state and/or local factor, and patients with portal vein thrombosis complicating liver cirrhosis. Earlier diagnosis by more acceccible imaging modalities, and thus earlier initiation of effective anticoagulation, significantly improved the prognosis of noncirrhotic patients. Achieving recanalization of portal vein in patients with liver cirrhosis indicated for liver transplantation will enable or facilitate the transplantation itself.
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- jaterní cirhóza farmakoterapie komplikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- portální hypertenze * komplikace patologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- vena portae patologie MeSH
- žilní trombóza * diagnostické zobrazování farmakoterapie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
x
x
- MeSH
- adalimumab * farmakologie terapeutické užití MeSH
- biosimilární léčivé přípravky klasifikace terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- hidradenitis suppurativa farmakoterapie imunologie MeSH
- idiopatické střevní záněty * diagnóza farmakoterapie imunologie klasifikace MeSH
- inhibitory TNF klasifikace terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- ulcerózní kolitida farmakoterapie imunologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
