CÍLE: Cílem předkládaného textu je popsat konstrukce spirituality seniorek a seniorů v kontextu konstrukcí stáří. Z tohoto popisu pak vyvodit možné implikace pro sociální práci. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Výchozím teoretickým prizmatem je na obecné rovině konstruktivistický rámec, na rovině sociální práce pak Person-in-Environment v jeho postmoderní podobě. Spiritualitu chápeme jako subjektivní vztah k transcendentálnímu vědomí. Stáří pak jako stav určovaný jak věkem (65 let a více), tak způsobem utváření a rozumění určitému úseku života. METODY: V rámci kvalitativní pilotní studie byly využity pro tvorbu dat polostrukturované rozhovory (n = 13) se seniory ve věkových skupinách od 65 do 89 let. Analýzy byly realizovány procesem kódování a kategorizací kódů za využití programu Atlas.ti. VÝSLEDKY: Konstrukce uzlových bodů spiritualit ovlivňuje míru vlivu spirituality na jednání, stejně jako uchopení spirituálních aktivit a copingu. Společným tématem je potřeba svobody oproti přílišnému svázání náboženskými vodítky. Konstrukce typů spiritualit se neukazuje jako zásadněji propojená s konstrukcí stáří. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výstupy považujeme za užitečné pro ty sociální pracovnice a pracovníky, kteří se zaměřují na spolupráci se seniory. Především pak zjištění, že spiritualita nemusí být propojována s pojetím stáří a s vnímáním stáří jako takového.

OBJECTIVES: The aim of the text is to describe constructions of spirituality in the context of constructions of old age. From this description, possible implications for social work are drawn. THEORETICAL BASE: The starting theoretical point is, in general, a constructivist framework. We understand spirituality in the sense of subjective relations to transcendental consciousness. Old age is as well time-delineated (65 years and older) as a socially constructed section of life. The general framework of reasoning and analysis is the concept of person-in-situation, or personin- environment. METHODS: Within the qualitative pilot study, semi-structured interviews (n = 13) with seniors in the age groups from 65 to 89 years of age were used for data creation. The analyses were performed through the process of coding and categorisation of codes using the Atlas.ti programme, taking into account the recommendations of Miles and Huberman. OUTCOMES: Nodal points of spiritualities’ constructions are a lading factor influencing spiritual activities, spiritual coping, and ordinarily behaviour. Freedom and strictly guidelines given by Christian religiosity are seen as a contradictory and are also a central theme in constructions of spirituality. Old age and spirituality constructions are not interconnected. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: We consider the outcomes of the study relevant for those social workers who provide services to seniors. Above all, the discovery that spirituality does not have to be linked to the whole concept of old age and the perception of old age as such.

Husitská teologická fakulta UK Praha

Spirituality during Old-Age – Thematising, Identity and Doing of Spirituality and Its Relation to Construction of Old-Age

Literatura