Babesióza patří mezi méně běžné, ale významné infekční onemocnění přenášené klíšťaty. Během posledních 50 let byl zaznamenán zvyšující se počet případů po celém světě, zvláště v USA. Severní část USA je endemickou oblastí, kde počet případů za poslední dekádu stoupl na 2 000 ročně. Původcem většiny těchto nákaz je v tomto regionu Babesia microti, parazit drobných hlodavců. V Evropě bylo od roku 1957 zaznamenáno 56 autochtonních případů lidské babesiózy. Většina těchto onemocnění byla způsobena druhem Babesia divergens, parazitem hovězího dobytka. Od roku 1992 bylo 13 případů nákazy B. microti importováno ze Severní Ameriky do Evropy. Onemocnění je závažné zejména pro splenektomované a imunokomprimované pacienty. Ačkoli nejvýznamnějším přenašečem infekce babesií v Evropě je klíště Ixodes ricinus, byl přenos infekce u řady pacientů způsoben krevní transfuzí, která pro oslabené jedince může končit fatálně. Diagnóza babesiózy se opírá o identifikaci intraerytrocytárních parazitů v krevním roztěru, detekcí DNA babesie testy PCR a stanovením protilátek sérologickými metodami a imunofluorescencí. Onemocnění se léčí antibiotiky (azithromycin, při těžkém průběhu clindamycin) a chininem. Zvýšený nárůst humánní babesiózy je dán nejen změnami klimatu a aktivity klíšťat, pobytem lidí v přírodě a zvýšenou migrací lidí, ale významnou úlohu zde hraje i rozvoj molekulárních metod a rostoucí povědomí o tomto onemocnění.

Babesiosis is a less common but important tick-borne infectious disease. Over the last 50 years, an increasing number of cases have been reported worldwide, especially in the USA. The northern part of the US is an endemic area where the incidence has risen to 2,000 cases per year in the last decade. Babesia microti, a parasite of small rodents, is the cause of most of these infections in that region. In Europe, 56 autochthonous cases of human babesiosis have been reported since 1957. Most of them were caused by the species Babesia divergens, a parasite of cattle. Since 1992, 13 cases of B. microti infection have been imported from North America into Europe. The disease is serious especially for splenectomised and immunocompromised patients. Although the most important vector of babesiosis in Europe is the tick Ixodes ricinus, infection was transmitted through blood transfusion in number of patients, which can be fatal for immunosuppressed patients. The diagnosis of babesiosis is based on the identification of intraerythrocytic parasites in a blood smear, PCR detection of Babesia DNA, and determination of antibodies by serology and immunofluorescence assays. The disease is treated with antibiotics (azithromycin or clindamycin in a severe course of the disease) and quinine. The increase in human babesiosis is not only due to climate change and tick activity, outdoor leisure activities, and increased human migration, but an important role is also played by improved molecular methods and growing awareness of the disease.

Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státní zdravotní ústav Praha

Human babesiosis