Výkon služby vojáka z povolání představuje práci rizikovou, kdy dochází k působení kombinace více rizikových faktorů pracovního prostředí. Vedle fyzikálních faktorů se jedná také o biologická rizika, zejména zvýšené riziko expozice infekčním agens, které může vést k potenciaci rizika vzniku a šíření infekčních nemocí v rámci vojenského kolektivu. Specifikem vojenské služby je práce ve velkých a těsných kolektivech, mnohdy probíhající v dislokacích s rozdílnou epidemiologickou situací či za mimořádných situací, které mohou komplikovat přijetí potřebných protiepidemických opatření. Problematiku biologických rizik u vojáků z povolání dosvědčuje i množství hlášených nemoci z povolání přenosných a parazitárních, které dlouhodobě představují kolem 80 % všech nemocí z povolání v rezortu Ministerstva obrany České republiky [1].

The performance of service as a professional soldier constitutes risk work, where a combination of several risk factors of the working environment is involved. In addition to physical factors, there are also biological risks, which primarily represent an increased risk of exposure and the emergence and spread of infectious diseases within the military collective. A specific feature of military service is working in large and close-knit collectives, often in deployments with different epidemiological situations or in emergency situations, which often complicates the adoption of the necessary anti-epidemic measures. Biological risks are also reflected in morbidity, with occupational communicable and parasitic diseases accounting for around 80 % of all occupational diseases in the Ministry of Defence in the long term [1].

Agentura vojenského zdravotnictví Hradec Králové

Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice Hradec Králové a Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova Praha

Sekce vojenského zdravotnictví MO Praha

Biological risks during the performance of service as a professional soldier

Literatura