Ocrelizumab, jako monoklonální protilátka proti CD 20 lymfocytům, je jedním ze zástupců vysoce účinné léčby (HET - high efficacy therapy). Změna paradigmatu léčby roztroušené sklerózy z eskalační na indukční strategii (HET jako první léčba) spolu s novými indikačními omezeními úhrady vede k rozšíření spektra pacientů, kterým můžeme tuto léčbu nabídnout již v počátku onemocnění. Více studií potvrdilo, že nasazení HET v časných fázích nemoci zlepšuje u indikovaných pacientů prognózu nejen potlačením zánětlivé aktivity, ale i zpomalením progrese. Zároveň však stále existují otázky ohledně individuální odpovědi pacientů na tuto terapii a možných zejména dlouhodobých nežádoucích účincích. Cílem článku je poskytnout pohled na stávající znalosti, aktuální výzvy a budoucí perspektivy v používání ocrelizumabu.

Ocrelizumab, as a monoclonal antibody against CD 20 lymphocytes, is one of the representatives of high efficacy therapy (HET). The paradigm shift in the treatment of multiple sclerosis from an escalation to an induction strategy (HET as first-line therapy), together with new indication restrictions on reimbursement, has led to a broadening of the spectrum of patients to whom we can offer this treatment early in the course of the disease. Multiple studies have confirmed that the use of HET in the early stages of the disease improves the prognosis of indicated patients not only by suppressing inflammatory activity but also by slowing progression. At the same time, however, there are still questions about the individual response of patients to this therapy and the possible long-term side effects in particular. The aim of this article is to provide an insight into the current knowledge, current challenges and future perspectives in the use of ocrelizumab.

Neurologická klinika 2 LF UK a FN Motol Praha

Ocrelizumab - what we know, what we can improve now, what we can improve in the future

Citace poskytuje Crossref.org