Hepatocelulárny karcinóm (HCC) predstavuje najčastejšiu primárnu malignitu pečene, tvorí približne 75–80 % všetkých prípadov rakoviny pečene. Globálny výskyt hepatocelulárneho karcinómu sa zvyšuje v dôsledku rastúceho počtu základných ochorení, čo vytvára významnú rakovinovú záťaž a významnú klinickú výzvu v dôsledku jeho často neskorého prejavu a obmedzených účinných možností liečby. Inhibítory imunitného kontrolného bodu spôsobili revolúciu v prístupe k liečbe rôznych malignít. Pri liečbe pokročilého hepatocelulárneho karcinómu sa imunoterapia ukázala byť účinnejšia ako inhibítory tyrozínkinázy, ktoré boli možnosťou liečby už desaťročie. Klinické štúdie ako HIMALAYA a IMbrave150 preukázali významné prínosy prežitia a preukázali vyššiu účinnosť v porovnaní so sorafenibom. Napriek týmto sľubným výsledkom nie všetci pacienti s HCC reagujú na imunoterapiu rovnako. Je potrebné hľadať spoľahlivé prognostické a prediktívne biomarkery, ktoré môžu pomôcť predpovedať, ktorí pacienti budú s najväčšou pravdepodobnosťou profitovať z imunoterapie, a tým personalizovať liečbu a zlepšiť výsledky. Účelom tohto článku je poskytnúť súhrn klinických štúdií imunoterapie pre rôzne štádiá hepatocelulárneho karcinómu.

Hepatocellular carcinoma (HCC) represents the most common primary liver malignancy, accounting for approximately 75–80% of all liver cancer cases. The global incidence of hepatocellular carcinoma is increasing due to rising rates of underlying diseases, creating a significant cancer burden and a significant clinical challenge due to its often late presentation and limited effective treatment options. Immune checkpoint inhibitors have revolutionized the treatment approach in various malignancies. In the treatment of advanced hepatocellular carcinoma, immunotherapy has proven to be more effective than tyrosine kinase inhibitors, which have been a treatment option for a decade. Clinical trials such as the HIMALAYA and IMbrave150 have demonstrated significant survival benefits, showing superior efficacy compared to sorafenib. Despite these promising results, not all HCC patients respond to immunotherapy equally. There is a need to search for reliable prognostic and predictive biomarkers that can help predict which patients are most likely to benefit from immunotherapy, thereby personalizing treatment and improving outcomes. The purpose of this article is to provide a summary of clinical trials on immunotherapy for various stages of hepatocellular carcinoma.

• MeSH
• hepatocelulární karcinom * farmakoterapie   MeSH
• imunoterapie * MeSH
• inhibitory kontrolních bodů terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• nádory jater farmakoterapie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• sorafenib terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Osteoporóza (OP) je systémové metabolické onemocnění charakterizované sníženým obsahem kostní hmoty a narušením mikroarchitektury kosti, což je příčinou zvýšené fragility kosti, a tím zvýšeného rizika zlomenin již při minimálním traumatu. Cílem léčby osteoporózy je restituce prořídlé kostní tkáně. Konečným a hlavním cílem je prevence zlomenin. Podle toho je možno také posuzovat účinnost léčby. Časnějším, nepřímým ukazatelem úspěšnosti léčby je zvýšení kostní denzity, nebo alespoň zpomalení jejího úbytku na fyziologickou hranici. Sklerostin je protein, který je u lidí kódován genem SOST. Sklerostin je produkován především osteocyty, má antianabolické účinky na novotvorbu kostí. Romosozumab je humanizovaná monoklonální protilátka IgG2 proti sklerostinu. Vývoj protilátky proti sklerostinu se jevil ideálním k ovlivnění novotvorby kosti právě pro téměř výhradní expresi genu SOST v kosti. Romosozumab se ukázal jako mimořádně účinný při zvyšování denzity kostního minerálu (BMD), modulaci markerů kostního obratu a redukci rizika fraktur. Při léčbě romosozumabem dochází k rychlému a účinnému snížení rizika zlomenin u postmenopauzálních žen s osteoporózou. Dvojí mechanizmus účinku činí z romosozumabu jedinečnou a účinnou možnost léčby osteoporózy, zejména v případech, v nichž je žádoucí rychlé navýšení denzity kostí. Významné snížení rizika zlomenin představuje podstatný klinický přínos.

Osteoporosis (OP) is a systemic metabolic disease characterized by reduced bone mass and disturbed bone microarchitecture, which causes increased bone fragility and thus increased risk of fractures even with minimal trauma. The goal of osteoporosis treatment is restitution of thinned bone tissue. The ultimate and main goal is fracture prevention. The effectiveness of treatment can also be judged accordingly. An early, indirect indicator of the success of treatment is an increase in bone density, or at least a slowing of bone loss to the physiological limit. Sclerostin is a protein that in humans is encoded by the SOST gene. Sclerostin is produced mainly by osteocytes and has antianabolic effects on bone formation. Romosozumab is a humanized IgG2 monoclonal antibody against sclerostin. The development of an antibody against sclerostin seemed ideal to affect bone formation precisely because of the almost exclusive expression of the SOST gene in bone. Romosozumab has proven to be extremely effective in increasing bone mineral density (BMD), modulating markers of bone turnover and reducing fracture risk. Treatment with romosozumab results in a rapid and effective reduction in fracture risk in postmenopausal women with osteoporosis. The dual mechanism of action makes romosozumab a unique and effective treatment option for osteoporosis, particularly in cases where rapid increases in bone density are desired. The significant reduction in fracture risk represents a substantial clinical benefit.

• Klíčová slova
• romosozumab,
• MeSH
• inhibitory kostní resorpce terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kortikální kost účinky léků   ultrastruktura   MeSH
• kostní denzita účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky * terapeutické užití   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• osteoporotické fraktury prevence a kontrola   MeSH
• osteoporóza * diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• remodelace kosti účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• grafy a diagramy MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• romosozumab,
• MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• osteoporóza farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   farmakokinetika   škodlivé účinky   MeSH
• antifungální látky aplikace a dávkování   farmakokinetika   škodlivé účinky   MeSH
• antivirové látky aplikace a dávkování   farmakokinetika   škodlivé účinky   MeSH
• infekce dýchací soustavy * farmakoterapie   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota účinky léků   MeSH
• monitorování léčiv MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * terapeutické užití   MeSH
• karcinom z přechodných buněk * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky * terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• nádory močového měchýře * farmakoterapie   MeSH
• protinádorové látky imunologicky aktivní terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• urologické nádory farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Although biologic agents are very effective, long-term comparative studies demonstrating their safety relative to one another are still lacking. METHODS: A total of 124 patients with psoriasis were followed up for 30 months; 74 received anti-TNF-alpha inhibitors (adalimumab, etanercept, infliximab), 33 were on ustekinumab, and 17 were treated with secukinumab. The rates of adverse events in these groups were recorded and statistically analyzed. RESULTS: Infliximab-treated patients showed a high occurrence of asymptomatic, but increased liver enzymes, fatigue, and respiratory as well as dermatologic infections. Adalimumab-treated patients were more often affected by musculoskeletal disorders and infections of all types. Patients treated with secukinumab presented with higher rates of cardiovascular disorders as well as respiratory and dermatologic infections. The group receiving etanercept was more often diagnosed with musculoskeletal and reproductive disorders, specifically menstrual disorders. The rates of therapy discontinuation and serious adverse events did not reach statistically significant values. CONCLUSION: A higher incidence of adverse events was observed among adalimumab-, and infliximab-treated patients, with ustekinumab found to have the safest profile. Our results demonstrate that a personalized approach, including evaluation of a patient's risk profile, is necessary before commencing a biologic. Further research is warranted to confirm the findings of our study.

• MeSH
• adalimumab * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dermatologické látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• etanercept * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• infliximab * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• psoriáza * farmakoterapie   MeSH
• ustekinumab * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Trombotická trombocytopenická purpura (TTP) je vzácné, život ohrožující onemocnění patřící do skupiny trombotických mikroangiopatií (TMA). Je charakterizováno přítomností mikroangiopatické hemolytické anemie, těžké trombocytopenie a ischemického postižení cílových orgánů. Podstatou onemocnění je závažný deficit metaloproteázy štěpící von Willebrandův faktor (vWF). Deficit enzymu způsobuje hromadění velkých multimerů vWF, na které se aktivně váží trombocyty, s následným vznikem mikrotrombů v cévním řečišti. Stěžejním vyšetřením pro diagnostiku TTP je prokázání snížené aktivity enzymu ADAMTS13 pod 10 % (0,1 IU/ml). Léčba TTP by měla být zahájena co nejdříve, již při vyslovení podezření na TTP, často ještě před znalostí výsledků aktivity enzymu ADAMTS13. Současný standard léčby akutní ataky získané TTP zahrnuje výměnnou plazmaferézu, imunosupresi a kaplacizumab. O úspěšnosti léčby rozhoduje rychlá diagnostika TTP vč. vyšetření aktivity ADAMTS13 a včasné zahájení komplexní léčby. Nedílnou součástí léčby je také dlouhodobé sledování aktivity onemocnění, vč. monitorace aktivity ADAMTS13.

Thrombotic thrombocytopenic purpura (TTP) is a rare, life-threatening disease belonging to the group of thrombotic microangiopathies (TMA). It is characterised by the presence of microangiopathic haemolytic anaemia, severe thrombocytopenia, and ischaemic end-organ damage. The underlying cause of the disease is a severe deficiency of von Willebrand factor (vWF) cleaving metalloprotease. The enzyme deficiency causes the accumulation of large multimers of vWF to which platelets bind actively, with subsequent formation of microthrombi in the microcirculation. The most important test for the diagnosis of TTP is reduced ADAMTS13 enzyme activity below 10% (0.1 IU/ml). Treatment of TTP should be initiated as early as possible when it is suspected, often before the ADAMTS13 activity results are known. The current standard of care for acute attacks of acquired TTP includes therapeutic plasma exchange, immunosuppression, and caplacizumab. A rapid diagnosis of TTP, including ADAMTS13 activity testing, and early initiation of comprehensive treatment are critical to treatment success. Long-term monitoring of disease activity, including monitoring of ADAMTS13 activity, is also a necessary part of the treatment

• Klíčová slova
• kaplacizumab,
• MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• jednodoménové protilátky terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• plazmaferéza MeSH
• protein ADAMTS13 metabolismus   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• trombotická trombocytopenická purpura * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Enfortumab vedotin (EV) has been approved for the treatment of patients with locally advanced/metastatic urothelial carcinoma (la/mUC) who previously received platinum-based chemotherapy followed by immune checkpoint inhibitors. However, the pivotal clinical trials did not include patients previously treated with avelumab maintenance therapy. OBJECTIVE: The aim of the present retrospective analysis was to assess the effectiveness of EV following avelumab in patients with mUC enrolled in the ARON-2EV study. PATIENTS AND METHODS: The study included 182 patients with mUC treated with EV following avelumab maintenance. The primary objective was to assess clinical outcomes, including progression-free survival (PFS), overall survival (OS), overall response rate (ORR), and duration of response (DoR). Statistical analysis involved Fisher exact test, Kaplan-Meier method, log-rank test, and univariate/multivariate Cox proportional hazard regression models. RESULTS: Median OS and PFS were 12.7 (95% CI 10.2-14.1) and 7.9 (95% CI 6.4-9.9) months, respectively. Complete response (CR) was achieved in 5% and partial response (PR) in 34% of patients, with an ORR of 39%. The DoR in patients who achieved CR/PR was 10.9 months (95% CI 8.1-11.4). The incidence of grade ≥ 3 peripheral neuropathy and skin rash was 9%, followed by 8% of grade ≥ 3 diarrhea and 4% of grade ≥ 3 hyperglycemia. CONCLUSIONS: The results of our large international retrospective study confirm the effectiveness of EV and endorse its use in the population of patients with mUC treated with EV following the frontline platinum-based chemotherapy and subsequent maintenance treatment with avelumab.

• MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * terapeutické užití   farmakologie   MeSH
• karcinom z přechodných buněk farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• monoklonální protilátky * terapeutické užití   farmakologie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   farmakologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• urologické nádory farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

WHAT IS THIS SUMMARY ABOUT?: This summary describes the first analysis of the PERSEUS study, which looked at adults with multiple myeloma that had never been treated before, also called newly diagnosed multiple myeloma. Multiple myeloma is a type of cancer in the blood, specifically in plasma cells within the soft, spongy tissue in the center of most bones, called the bone marrow. Researchers wanted to see if adding daratumumab (D) to a standard treatment of three other medicines called VRd, which stands for bortezomib (V), lenalidomide (R), and dexamethasone (d), could stop the multiple myeloma from getting worse and help participants live longer without multiple myeloma.Half of the participants were assigned to the treatment plan with daratumumab; they received D-VRd during initial treatment phases (induction and consolidation), followed by daratumumab as well as lenalidomide (D-R) in the maintenance phase. The other half of participants received treatment without daratumumab; they received VRd induction and consolidation followed by lenalidomide alone (R) maintenance. In addition, all participants were able to receive an autologous stem cell transplant, a procedure used to further help reduce multiple myeloma. WHAT WERE THE RESULTS?: At the time of this analysis of PERSEUS, about 4 years after participants started the study, participants who received D-VRd treatment followed by D-R maintenance had a better response to treatment (as measured by specific markers of multiple myeloma) and were more likely to be alive and free from their multiple myeloma getting worse in comparison to participants who received VRd followed by R maintenance. Side effects (unwanted or undesirable effects of treatment) in both treatment groups were in line with the known side effects of daratumumab and VRd. WHAT DO THE RESULTS MEAN?: The results of the PERSEUS study showed that including daratumumab in D-VRd induction/consolidation and D-R maintenance was better for treating multiple myeloma than the current standard VRd treatment followed by R maintenance alone in adults with a new diagnosis of multiple myeloma who were also able to receive an autologous stem cell transplant. Of importance, there were no unexpected side effects in either group.Clinical Trial Registration: NCT02874742 (GRIFFIN) (ClinicalTrials.gov).

• MeSH
• bortezomib * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• lenalidomid * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   diagnóza   MeSH
• monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• informační letáky pro pacienty MeSH

BACKGROUND: Adjuvant therapy with durvalumab, with or without tremelimumab, may have efficacy in patients with limited-stage small-cell lung cancer who do not have disease progression after standard concurrent platinum-based chemoradiotherapy. METHODS: In a phase 3, double-blind, randomized, placebo-controlled trial, we assigned patients to receive durvalumab at a dose of 1500 mg, durvalumab (1500 mg) plus tremelimumab at a dose of 75 mg (four doses only), or placebo every 4 weeks for up to 24 months. Randomization was stratified according to disease stage (I or II vs. III) and receipt of prophylactic cranial irradiation (yes vs. no). Results of the first planned interim analysis of the two primary end points of overall survival and progression-free survival (assessed on the basis of blinded independent central review according to the Response Evaluation Criteria in Solid Tumors, version 1.1) with durvalumab as compared with placebo (data cutoff date, January 15, 2024) are reported; results in the durvalumab-tremelimumab group remain blinded. RESULTS: A total of 264 patients were assigned to the durvalumab group, 200 to the durvalumab-tremelimumab group, and 266 to the placebo group. Durvalumab therapy led to significantly longer overall survival than placebo (median, 55.9 months [95% confidence interval {CI}, 37.3 to not reached] vs. 33.4 months [95% CI, 25.5 to 39.9]; hazard ratio for death, 0.73; 98.321% CI, 0.54 to 0.98; P = 0.01), as well as to significantly longer progression-free survival (median 16.6 months [95% CI, 10.2 to 28.2] vs. 9.2 months [95% CI, 7.4 to 12.9]; hazard ratio for progression or death, 0.76; 97.195% CI, 0.59 to 0.98; P = 0.02). The incidence of adverse events with a maximum grade of 3 or 4 was 24.4% among patients receiving durvalumab and 24.2% among patients receiving placebo; adverse events led to discontinuation in 16.4% and 10.6% of the patients, respectively, and led to death in 2.7% and 1.9%. Pneumonitis or radiation pneumonitis with a maximum grade of 3 or 4 occurred in 3.1% of the patients in the durvalumab group and in 2.6% of those in the placebo group. CONCLUSIONS: Adjuvant therapy with durvalumab led to significantly longer overall survival and progression-free survival than placebo among patients with limited-stage small-cell lung cancer. (Funded by AstraZeneca; ADRIATIC ClinicalTrials.gov number, NCT03703297.).

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie škodlivé účinky   MeSH
• analýza přežití MeSH
• chemoradioterapie * škodlivé účinky   MeSH
• doba přežití bez progrese choroby * MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• Kaplanův-Meierův odhad MeSH
• kraniální ozáření škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• malobuněčný karcinom plic * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• monoklonální protilátky * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• nádory plic * farmakoterapie   mortalita   patologie   terapie   MeSH
• protinádorové látky imunologicky aktivní terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * terapeutické užití   škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH