Východiska: Idiopatická retroperitoneální fibróza je charakterizovaná rozvojem periaortických a periiliakálních zánětlivých infiltrátů s výraznou fibrózou. Léčba rituximabem v kombinaci s glukokortikoidy je účinná, ale léčebné odpovědi nejsou dlouhodobé. U jiných nemocí byly srovnávány léčebné odpovědi dosahované dvojkombinací rituximab a glukokortikoidy s trojkombinací rituximab, cyklofosfamid a dexametazon, která dosáhla vždy delší a hlubší léčebné odpovědi. A proto jsme ji aplikovali i zde. Případ: Muž, 56 let, přišel s CT obrazem retroperitonální fibrózy s unilaterální okluzí ureteru. Biopsie ložiska prokázala retroperitoneální fibrózu s histologickým nálezem onemocnění asociovaného s IgG4. Léčba prednizonem v dávce 1 mg/kg byla špatně tolerována. Proto byla změněna na trojkombinaci rituximabu 375 mg/m2 v den 1., cyklofosfamidu 300 mg/m2 v infuzi v den 1. a 15. a dexametazonu 20 mg v infuzi v den 1. a 15. v 28denním cyklu. Výsledky: Vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET/CT) s fluorodeoxyglukózou (FDG) po 4. měsíci léčby prokazovalo výrazný pokles akumulace FDG a vymizení fibrotické masy. Léčba trvala 8 měsíců a na ni navázala udržovací léčba, rituximab 1 000 mg a dexametazon 20 mg v 6měsíčních intervalech. Při PET/MR kontrole po 3 letech od zahájení léčby trvá vymizení dříve patrné fibrotické masy (kompletní remise). S aktivitou nemoci koreloval počet cirkulujících plazmablastů v periferní krvi. Závěr: Léčba retroperitonální fibrózy kombinací rituximabu, cyklofosfamidu a dexametazonu dosahuje velmi rychle vymizení patologické akumulace FDG a fibrotické retroperitonální masy již po 4 měsících léčby. Kontrolní PET/MR zobrazení po 3 letech od zahájení léčby potvrdilo kompletní remisi nemoci s vymizením patologické akumulace FDG a s kompletním vymizením dříve zřetelných fibrotických mas. Stále je ale nutná udržovací léčba rituximabem, jak lze odvodit z vzestupu počtu cirkulujích plazmablastů při prodloužení intervalu mezi aplikací rituximabu.

Background: Idiopathic retroperitoneal fibrosis is characterized by the development of inflammatory infiltrates with marked fibrosis along the large retroperitoneal vessels. Rituximab in combination with glucocorticoids constitute an effective therapy, but the responses are not long-lasting. In other similar situations, addition of cyclophosphamide to the combination achieved longer and deeper responses. This was the reason to use the triple combination in this case. Case: A 56-year-old man came with four weeks lasting abdominal pain with CT finding of retroperitoneal fibrosis with unilateral ureteral occlusion. Biopsy confirmed retroperitoneal fibrosis with histological findings of IgG4-associated disease. Treatment with prednizone was poorly tolerated. Therefore, the patient was switched to the combination of rituximab 375 mg/m2 on day 1, cyclophosphamide 300 mg/m2 in infusion in days 1 and 15, plus dexamethasone 20 mg in infusion on days 1 and 15, repeated in a 28-day cycle. Results: Fluorodeoxyglucose (FDG) positron emission tomography (PET/CT) examination after 4 months of treatment showed a marked decrease in FDG accumulation and complete disappearance of the fibrotic mass. After 8 months, the induction therapy was followed by maintenance therapy with rituximab 1,000 mg plus dexamethasone 20 mg in 6-month intervals. Control PET/MR examination after 3 years is consistent with complete remission. The number of circulating plasmablasts correlated with the disease activity. Conclusion: Treatment of retroperitoneal fibrosis with the tripple combination of rituximab, cyclophosphamide and dexamethasone achieved a very rapid disappearance of pathological FDG accumulation and fibrotic retroperitoneal mass, with complete disappearance achieved after 4 months of treatment. After 3 years of maitenance therapy, the diesease is still in complete remission on PET/MR examination. We suggest to continue the maintenance therapy with rituximab because of some increase in the number of circulating plasmablasts after prolongation of the intervals between rituximab administration.

• MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• fluorodeoxyglukosa F18 farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie * metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• PET/CT metody   MeSH
• retroperitoneální fibróza * diagnostické zobrazování   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• rituximab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Trombotická trombocytopenická purpura (TTP) je vzácné, život ohrožující onemocnění patřící do skupiny trombotických mikroangiopatií (TMA). Je charakterizováno přítomností mikroangiopatické hemolytické anemie, těžké trombocytopenie a ischemického postižení cílových orgánů. Podstatou onemocnění je závažný deficit metaloproteázy štěpící von Willebrandův faktor (vWF). Deficit enzymu způsobuje hromadění velkých multimerů vWF, na které se aktivně váží trombocyty, s následným vznikem mikrotrombů v cévním řečišti. Stěžejním vyšetřením pro diagnostiku TTP je prokázání snížené aktivity enzymu ADAMTS13 pod 10 % (0,1 IU/ml). Léčba TTP by měla být zahájena co nejdříve, již při vyslovení podezření na TTP, často ještě před znalostí výsledků aktivity enzymu ADAMTS13. Současný standard léčby akutní ataky získané TTP zahrnuje výměnnou plazmaferézu, imunosupresi a kaplacizumab. O úspěšnosti léčby rozhoduje rychlá diagnostika TTP vč. vyšetření aktivity ADAMTS13 a včasné zahájení komplexní léčby. Nedílnou součástí léčby je také dlouhodobé sledování aktivity onemocnění, vč. monitorace aktivity ADAMTS13.

Thrombotic thrombocytopenic purpura (TTP) is a rare, life-threatening disease belonging to the group of thrombotic microangiopathies (TMA). It is characterised by the presence of microangiopathic haemolytic anaemia, severe thrombocytopenia, and ischaemic end-organ damage. The underlying cause of the disease is a severe deficiency of von Willebrand factor (vWF) cleaving metalloprotease. The enzyme deficiency causes the accumulation of large multimers of vWF to which platelets bind actively, with subsequent formation of microthrombi in the microcirculation. The most important test for the diagnosis of TTP is reduced ADAMTS13 enzyme activity below 10% (0.1 IU/ml). Treatment of TTP should be initiated as early as possible when it is suspected, often before the ADAMTS13 activity results are known. The current standard of care for acute attacks of acquired TTP includes therapeutic plasma exchange, immunosuppression, and caplacizumab. A rapid diagnosis of TTP, including ADAMTS13 activity testing, and early initiation of comprehensive treatment are critical to treatment success. Long-term monitoring of disease activity, including monitoring of ADAMTS13 activity, is also a necessary part of the treatment

• Klíčová slova
• kaplacizumab,
• MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• jednodoménové protilátky terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• plazmaferéza MeSH
• protein ADAMTS13 metabolismus   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• trombotická trombocytopenická purpura * diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The therapeutic potential of targeting PI3K/AKT/PTEN signalling in B-cell malignancies remains attractive. Whilst PI3K-α/δ inhibitors demonstrate clinical benefit in certain B-cell lymphomas, PI3K signalling inhibitors have been inadequate in relapsed/refractory diffuse large B-cell lymphoma (DLBCL) in part, due to treatment related toxicities. Clinically, AKT inhibitors exhibit a differentiated tolerability profile offering an alternative approach for treating patients with B-cell malignancies. To explore how AKT inhibition complements other potential therapeutics in the treatment of DLBCL patients, an in vitro combination screen was conducted across a panel of DLCBL cell lines. The AKT inhibitor, capivasertib, in combination with the BCL-2 inhibitor, venetoclax, produced notable therapeutic benefit in preclinical models of DLBCL. Capivasertib and venetoclax rapidly induced caspase and PARP cleavage in GCB-DLBCL PTEN wildtype cell lines and those harbouring PTEN mutations or reduced PTEN protein, driving prolonged tumour growth inhibition in DLBCL cell line and patient derived xenograft lymphoma models. The addition of the rituximab further deepened the durability of capivasertib and venetoclax responses in a RCHOP refractory DLBCL in vivo models. These findings provide preclinical evidence for the rational treatment combination of AKT and BCL-2 inhibitors using capivasertib and venetoclax respectively alongside anti-CD20 antibody supplementation for treatment of patients with DLBCL.

• MeSH
• apoptóza účinky léků   MeSH
• bicyklické sloučeniny heterocyklické * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• difúzní velkobuněčný B-lymfom * farmakoterapie   patologie   MeSH
• fosfohydroláza PTEN metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• myši SCID MeSH
• myši MeSH
• nádorové buněčné linie MeSH
• proliferace buněk účinky léků   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• protoonkogenní proteiny c-akt * metabolismus   MeSH
• protoonkogenní proteiny c-bcl-2 * antagonisté a inhibitory   metabolismus   MeSH
• pyrimidiny * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• pyrroly farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• rituximab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• sulfonamidy * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• xenogenní modely - testy antitumorózní aktivity * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• hojení ran účinky léků   MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• imunosupresivní léčba metody   MeSH
• pemfigus * terapie   MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH

• MeSH
• cyklofosfamid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hemofilie A * farmakoterapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• methylprednisolon aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• hojení ran MeSH
• imunosupresiva terapeutické užití   MeSH
• imunosupresivní léčba metody   MeSH
• lidé MeSH
• péče o kůži metody   MeSH
• pemfigus * terapie   MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Rituximab (RTX) plus chemotherapy (R-CHOP) applied as a first-line therapy for lymphoma leads to a relapse in approximately 40% of the patients. Therefore, novel approaches to treat aggressive lymphomas are being intensively investigated. Several RTX-resistant (RR) cell lines have been established as surrogate models to study resistance to R-CHOP. Our study reveals that RR cells are characterized by a major downregulation of CD37, a molecule currently explored as a target for immunotherapy. Using CD20 knockout (KO) cell lines, we demonstrate that CD20 and CD37 form a complex, and hypothesize that the presence of CD20 stabilizes CD37 in the cell membrane. Consequently, we observe a diminished cytotoxicity of anti-CD37 monoclonal antibody (mAb) in complement-dependent cytotoxicity in both RR and CD20 KO cells that can be partially restored upon lysosome inhibition. On the other hand, the internalization rate of anti-CD37 mAb in CD20 KO cells is increased when compared to controls, suggesting unhampered efficacy of antibody drug conjugates (ADCs). Importantly, even a major downregulation in CD37 levels does not hamper the efficacy of CD37-directed chimeric antigen receptor (CAR) T cells. In summary, we present here a novel mechanism of CD37 regulation with further implications for the use of anti-CD37 immunotherapies.

• MeSH
• antigeny CD20 * imunologie   metabolismus   genetika   MeSH
• antigeny nádorové imunologie   genetika   MeSH
• B-buněčný lymfom * imunologie   terapie   genetika   farmakoterapie   MeSH
• chemorezistence účinky léků   MeSH
• chimerické antigenní receptory imunologie   genetika   metabolismus   MeSH
• cyklofosfamid farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• doxorubicin farmakologie   aplikace a dávkování   MeSH
• imunoterapie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• nádorové buněčné linie MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• regulace genové exprese u nádorů MeSH
• rituximab * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• tetraspaniny * genetika   metabolismus   MeSH
• vinkristin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Aktuálně dostupná data z klinických studií jednoznačně dokládají benefit cílené terapie oproti chemoimunoterapii v léčbě relabované či refrakterní chronické lymfocytární leukemie (R/R CLL). Jednou z dominantně používaných modalit cílené léčby je kombinace antiCD20 protilátky rituximabu a inhibitoru antiapoptotického proteinu BCL-2 venetoklaxu, jejíž efektivita a bezpečnost byly prokázány v rámci studie Murano. Hlavními výhodami tohoto režimu je časově limitovaná terapie, vysoké procento dosažených dlouhotrvajících léčebných odpovědí a vysoké procento hlubokých remisí na úrovni měřitelné reziduální choroby (MRD). Časově limitovaná terapie také umožňuje diskuzi o možnosti opakování léčby v případě laboratorního či klinického relapsu. Robustní data podporující tento přístup však zatím chybí. Venetoklax navíc dosahuje velmi dobrých výsledků i ve skupině vysoce rizikových pacientů s mutací TP53. Z nežádoucích účinků je třeba jmenovat především syndrom z nádorového rozpadu během ramp-up periody a cytopenie vyskytující se v průběhu léčby. Naše kazuistika dokumentuje případ pacienta s chronickou lymfocytární leukemií, včetně prokázané mutace TP53, u kterého byla ve druhé linii léčby použita kombinace rituximab-venetoklax (R-Ven) s velmi dobrou klinickou odpovědí.

Currently available data from clinical trials clearly demonstrate the benefit of targeted therapy over chemoimmunotherapy in the treatment of relapsed or refractory chronic lymphocytic leukemia (R/R CLL). One of the predominantly used modalities of targeted therapy is the combination of the antiCD20 antibody rituximab and the BCL-2 anti­apoptotic protein inhibitor venetoclax, whose efficacy and safety were confirmed in the Murano trial. The main advantages of this regimen are the time-limited therapy, the high percentage of long-lasting treatment responses and the high percentage of deep remissions at the measurable residual disease (MRD) level. In addition, the time-limited therapy allows discussion of the possibility of repeating the treatment in case of laboratory or clinical relapse. However, robust data supporting this approach are still lacking. Venetoclax also achieves very good results in the group of high-risk patients with TP53 mutation. Among the side effects, it is important to mention tumor-lysis syndrome during the ramp-up period and cytopenias occurring in the course of treatment. Our case report documents the case of a patient with chronic lymphocytic leukemia, including a proven TP53 mutation, in whom the rituximab-venetoclax combination (R-Ven) was used as a second-line treatment with a very good clinical response.

• Klíčová slova
• venetoklax,
• MeSH
• antigeny CD20 terapeutické užití   MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   MeSH
• cílená molekulární terapie metody   MeSH
• geny p53 MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• protoonkogenní proteiny c-bcl-2 antagonisté a inhibitory   MeSH
• recidiva MeSH
• rituximab terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Adding ibrutinib to standard immunochemotherapy might improve outcomes and challenge autologous stem-cell transplantation (ASCT) in younger (aged 65 years or younger) mantle cell lymphoma patients. This trial aimed to investigate whether the addition of ibrutinib results in a superior clinical outcome compared with the pre-trial immunochemotherapy standard with ASCT or an ibrutinib-containing treatment without ASCT. We also investigated whether standard treatment with ASCT is superior to a treatment adding ibrutinib but without ASCT. METHODS: The open-label, randomised, three-arm, parallel-group, superiority TRIANGLE trial was performed in 165 secondary or tertiary clinical centres in 13 European countries and Israel. Patients with previously untreated, stage II-IV mantle cell lymphoma, aged 18-65 years and suitable for ASCT were randomly assigned 1:1:1 to control group A or experimental groups A+I or I, stratified by study group and mantle cell lymphoma international prognostic index risk groups. Treatment in group A consisted of six alternating cycles of R-CHOP (intravenous rituximab 375 mg/m2 on day 0 or 1, intravenous cyclophosphamide 750 mg/m2 on day 1, intravenous doxorubicin 50 mg/m2 on day 1, intravenous vincristine 1·4 mg/m2 on day 1, and oral prednisone 100 mg on days 1-5) and R-DHAP (or R-DHAOx, intravenous rituximab 375 mg/m2 on day 0 or 1, intravenous or oral dexamethasone 40 mg on days 1-4, intravenous cytarabine 2 × 2 g/m2 for 3 h every 12 h on day 2, and intravenous cisplatin 100 mg/m2 over 24 h on day 1 or alternatively intravenous oxaliplatin 130 mg/m2 on day 1) followed by ASCT. In group A+I, ibrutinib (560 mg orally each day) was added on days 1-19 of R-CHOP cycles and as fixed-duration maintenance (560 mg orally each day for 2 years) after ASCT. In group I, ibrutinib was given the same way as in group A+I, but ASCT was omitted. Three pairwise one-sided log-rank tests for the primary outcome of failure-free survival were statistically monitored. The primary analysis was done by intention-to-treat. Adverse events were evaluated by treatment period among patients who started the respective treatment. This ongoing trial is registered with ClinicalTrials.gov, NCT02858258. FINDINGS: Between July 29, 2016 and Dec 28, 2020, 870 patients (662 men, 208 women) were randomly assigned to group A (n=288), group A+I (n=292), and group I (n=290). After 31 months median follow-up, group A+I was superior to group A with 3-year failure-free survival of 88% (95% CI 84-92) versus 72% (67-79; hazard ratio 0·52 [one-sided 98·3% CI 0-0·86]; one-sided p=0·0008). Superiority of group A over group I was not shown with 3-year failure-free survival 72% (67-79) versus 86% (82-91; hazard ratio 1·77 [one-sided 98·3% CI 0-3·76]; one-sided p=0·9979). The comparison of group A+I versus group I is ongoing. There were no relevant differences in grade 3-5 adverse events during induction or ASCT between patients treated with R-CHOP/R-DHAP or ibrutinib combined with R-CHOP/R-DHAP. During maintenance or follow-up, substantially more grade 3-5 haematological adverse events and infections were reported after ASCT plus ibrutinib (group A+I; haematological: 114 [50%] of 231 patients; infections: 58 [25%] of 231; fatal infections: two [1%] of 231) compared with ibrutinib only (group I; haematological: 74 [28%] of 269; infections: 52 [19%] of 269; fatal infections: two [1%] of 269) or after ASCT (group A; haematological: 51 [21%] of 238; infections: 32 [13%] of 238; fatal infections: three [1%] of 238). INTERPRETATION: Adding ibrutinib to first-line treatment resulted in superior efficacy in younger mantle cell lymphoma patients with increased toxicity when given after ASCT. Adding ibrutinib during induction and as maintenance should be part of first-line treatment of younger mantle cell lymphoma patients. Whether ASCT adds to an ibrutinib-containing regimen is not yet determined. FUNDING: Janssen and Leukemia & Lymphoma Society.

• MeSH
• adenin * analogy a deriváty   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• autologní transplantace * MeSH
• cyklofosfamid * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfom z plášťových buněk * terapie   farmakoterapie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• piperidiny * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• prednison aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie * terapeutické užití   MeSH
• rituximab * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk metody   MeSH
• vinkristin * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• Izrael MeSH

OBJECTIVES: Rituximab is being increasingly prescribed for the treatment of autoimmune glomerular diseases. While it is highly effective for some diseases, the response is less predictable for others, which may be due to differing requirements in terms of the dosing according to the disease type and variations concerning exposure to the drug. METHODS: We compiled novel rituximab dosing schedules according to pharmacokinetic analysis of data gathered from rituximab treated patients in a tertiary referral nephrology centre between May 2020 and June 2023. The population-pharmacokinetic analysis was based on the rituximab dosing, the patients' characteristics, rituximab levels and anti-rituximab antibodies. RESULTS: The analysis, which was based on data from 185 patients, clearly highlighted differing rituximab dosing requirements for patients with ANCA associated vasculitis and minimal change disease compared to those with membranous nephropathy, focal-segmental glomerulosclerosis and lupus nephritis. This corresponded to the good treatment response of the first two diseases and the unreliable efficacy for the others. The model predicts the rituximab pharmacokinetics with high degree of accuracy when body weight, proteinuria, type of glomerulonephritis, treatment length and anti-rituximab antibodies formation are used as covariates. We proposed a dosing schedule with shortened dosing intervals for difficult-to-treat diagnoses with high proteinuria. CONCLUSION: In order to ensure reliable and comparable exposure of rituximab with respect to the full range of glomerular diseases, the dosing schedule should be adjusted for membranous nephropathy, focal-segmental glomerulosclerosis and lupus nephritis. This is largely, but not solely, due to the enhanced level of unselective proteinuria in these diseases.

• MeSH
• biologické modely MeSH
• dospělí MeSH
• glomerulonefritida farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• membranózní glomerulonefritida farmakoterapie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• rituximab * farmakokinetika   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH