Sdělení prezentuje případ 72leté pacientky s těžkým průběhem onemocnění pemphigus vulgaris. Během systémové léčby (glukokortikoidy, azathioprin, rituximab a intravenózní imunoglobuliny) došlo k závažným komplikacím – dřeňovému útlumu po azathioprinu, k infekci covidem-19 a dvěma břišním operacím pro perforaci divertiklu a ileus. I přes všechny komplikace se stav pacientky stabilizoval na nízké dávce systémových kortikosteroidů. V druhé části sdělení se autoři věnují současným terapeutickým možnostem léčby pemphigus vulgaris.
The authors present the case of a 72-year-old patient with severe pemphigus vulgaris. During systemic treatment (glucocorticoids, azathioprine, rituximab and intravenous immunoglobulins) serious complications occurred – azathioprine-induced bone marrow suppression, COVID-19 infection and two abdominal surgeries for diverticular perforation and ileus. Despite all the complications, the patient’s condition stabilized on a low dose of systemic corticosteroids. In the second part of the communication, the authors discuss the current therapeutic options for the treatment of pemphigus vulgaris.
- MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- intravenózní imunoglobuliny aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- pemfigus * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- prednison aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- rituximab aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Perikarditida představuje nejčastější patologický proces postihující perikard. Diagnostika toho onemocnění se opírá o splnění dvou ze čtyř klasifikačních kritérií. Akutní perikarditida může být spojena s infekčními, systémovými či autoimunitními chorobami, dále třeba také s malignitami nebo metabolickými poruchami. Základem diagnostiky akutní perikarditidy je echokardiografické vyšetření, které nám případně pomůže vyloučit jiné akutní stavy v kardiologii. Nejčastější formou ve vyspělých zemích je idiopatická či povirová perikarditida, jejíž léčba je založena na podávání nesteroidních antiflogistik a kolchicinu. Kortikoidy jsou druhou linií léčby a jejich největší úskalí spočívá ve zvýšení rizika vzniku rekurentní perikarditidy, která se vyskytuje až v 30 % případů.
Pericarditis is the most common pathological process affecting the pericardium. The diagnosis is based on the fulfillment of two of the four classification criteria. Acute pericarditis may be associated with infectious, systemic, or autoimmune diseases, as well as malignancies or metabolic disorders. The basis of the diagnosis of acute pericarditis is an echocardiographic examination, which can help to exclude other acute cardiac conditions. The most common form in developed countries is idiopathic or post-viral pericarditis, the treatment of which is based on the administration of nonsteroidal anti-inflammatory drugs and colchicine. Corticosteroids are the second line of treatment, and their biggest pitfall is the increased risk of recurrent pericarditis, which occurs in up to 30 % of cases.
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování MeSH
- echokardiografie MeSH
- kolchicin aplikace a dávkování MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- perikarditida * diagnostické zobrazování etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- prednison aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: In the phase 3 ALCYONE study, the addition of daratumumab to bortezomib, melphalan, and prednisone (D-VMP) significantly improved outcomes in transplant-ineligible patients with newly diagnosed multiple myeloma. Here, we present results from the final analysis of ALCYONE. METHODS: ALCYONE was an international, multicentre, randomised, open-label, active-controlled, phase 3 trial in adults aged 18 years or older with newly diagnosed multiple myeloma who were ineligible for high-dose chemotherapy with autologous stem-cell transplantation, because of their age (≥65 years) or presence of substantial comorbidities, and had an Eastern Cooperative Oncology Group performance status of 0-2. Patients were enrolled between Feb 9, 2015, and July 14, 2016, and were randomly assigned (1:1) by randomly permuted blocks using an interactive web-based randomisation system to receive bortezomib, melphalan, and prednisone (VMP) alone or D-VMP, with randomisation stratified by International Staging System disease stage, geographical region, and age. Patients received up to nine 6-week cycles of subcutaneous bortezomib (1·3 mg/m2 of body surface area, twice per week on weeks 1, 2, 4, and 5 of cycle 1 and once weekly on weeks 1, 2, 4, and 5 of cycles 2-9), oral melphalan (9 mg/m2, once daily on days 1-4 of each cycle), and oral prednisone (60 mg/m2, once daily on days 1-4 of each cycle). Patients in the D-VMP group also received intravenous daratumumab at a dose of 16 mg/kg once weekly during cycle 1, once every 3 weeks in cycles 2-9, and once every 4 weeks thereafter until disease progression, unacceptably toxicity, or the end of study. The primary endpoint, progression-free survival, has been previously reported. The ALCYONE study has completed; presented here are final analyses for selected secondary endpoints related to overall survival, depth of response, subsequent therapy, and safety. The intention-to-treat population was the primary analysis population (including for overall survival), defined as all patients who were randomly assigned to study treatment. The safety population, consisting of patients who received any dose of study treatment, was used in safety analyses. This trial is registered with ClinicalTrials.gov, NCT02195479. FINDINGS: In total, 706 patients were enrolled and randomly assigned to receive D-VMP (n=350) or VMP (n=356). Baseline characteristics were balanced between the two treatment groups; most participants were female (379 [54%] of 706 patients) and White (601 [85%] of 706 patients). At a median follow-up of 86·7 months (IQR 28·5-85·2), median overall survival was 83·0 months (95% CI 72·5-not estimable) with D-VMP versus 53·6 months (46·3-60·9) with VMP (hazard ratio [HR] 0·65 [95% CI 0·53-0·80]; p<0·0001). The most common grade 3 or 4 treatment-emergent adverse events were neutropenia (140 [40%] of 346 patients in the D-VMP group vs 138 [39%] of 354 patients in the VMP group), thrombocytopenia (120 [35%] vs 134 [38%]), and anaemia (63 [18%] vs 70 [20%]). Serious treatment-related adverse events occurred in 74 (21%) of 346 patients in the D-VMP group and 56 (16%) of 354 patients in the VMP group. Deaths due to treatment-related adverse events occurred in five (1%) of 346 patients in the D-VMP group (pneumonia, acute myocardial infarction, neuroendocrine tumour, tumour lysis syndrome, and acute respiratory failure) and three (1%) of 354 patients in the VMP group (acute myeloid leukaemia, pulmonary embolism, and bacterial pneumonia). INTERPRETATION: With more than 7 years of follow-up, D-VMP continued to elicit clinical benefits in transplant-ineligible patients with newly diagnosed multiple myeloma, supporting the efficacy and safety of frontline daratumumab-based therapy in this patient population. FUNDING: Janssen Research & Development.
- MeSH
- bortezomib aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- melfalan aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- mnohočetný myelom * farmakoterapie patologie mortalita MeSH
- monoklonální protilátky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- prednison aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * terapeutické užití škodlivé účinky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky, fáze III MeSH
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Představujeme kazuistiku 34leté pacientky, heterozygotky Leidenské mutace, postižené autozomálně dominantní polycystickou chorobou ledvin (AD PCKD), přijaté pro náhle vzniklé symptomy netraumatické inkompletní transverzální míšní léze v úrovni Th4-5. Vstupní zobrazení mozku a celé míchy magnetickou rezonancí (MR) neprokázalo žádné ložiskové změny. Pomocí CT angiografie jsme vyloučili disekci aorty. V likvoru byl normální nález. Třetího dne se na kontrolní MR hrudní míchy vykreslilo ložisko myelopatie přibližně v úrovni Th5. Pátého dne bylo toto ložisko již bez podstatného vývoje. Dle klinického průběhu a výsledků komplementárních vyšetření jsme stav hodnotili jako míšní ischemii. Doplněná transezofageální echokardiografie a bubble test prokázaly high‐grade permanentní pravo-levý zkrat při otevřeném foramen ovale (FOP). Další laboratorní a zobrazovací vyšetření k objasnění etiologie byla negativní. Byla indikována okluze FOP. Pacientka rehabilitovala a její zdravotní stav se postupně zlepšoval.
We present a case report of a 34-year-old female patient, heterozygote f.V Leiden, affected by autosomal dominant polycystic kidney disease (AD PCKD), admitted for sudden onset of symptoms of a non-traumatic incomplete transverse spinal cord lesion at the Th4-5 level. Initial magnetic resonance (MR) imaging of the brain and whole spinal cord showed no focal changes. CT angiography was used to exclude aortic dissection. The CSF showed normal findings. On the third day, a follow-up MRI of the thoracic spinal cord showed a focus of myelopathy at approximately Th5 level. On the fifth day, this lesion was no longer significantly developed. We assessed the condition as spinal cord ischemia based on the clinical course and the results of complementary examinations. The supplementary transesophageal echocardiography and bubble test revealed a high-grade, permanent right-to-left shunt with a patent foramen ovale (FOP). Further laboratory and imaging investigations to clarify the aetiology of spinal cord infractions were negative. FOP occlusion was indicated. The patient was rehabilitated and her condition gradually improved.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- foramen ovale apertum diagnóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- míšní ischemie * diagnóza etiologie klasifikace rehabilitace MeSH
- polycystické ledviny autozomálně dominantní diagnóza MeSH
- prednison farmakologie terapeutické užití MeSH
- pregabalin farmakologie terapeutické užití MeSH
- trombofilie diagnóza genetika komplikace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
OBJECTIVE: The objective of this study is to evaluate whether adding oral glucocorticoids to immunosuppressive therapy improves skin scores and ensures safety in patients with early diffuse cutaneous systemic sclerosis (dcSSc). METHODS: We performed an emulated randomized trial comparing the changes from baseline to 12 ± 3 months of the modified Rodnan skin score (mRSS: primary outcome) in patients with early dcSSc receiving either oral glucocorticoids (≤20 mg/day prednisone equivalent) combined with immunosuppression (treated) or immunosuppression alone (controls), using data from the European Scleroderma Trials and Research Group. Secondary end points were the difference occurrence of progressive skin or lung fibrosis and scleroderma renal crisis. Matching propensity score was used to adjust for baseline imbalance between groups. RESULTS: We matched 208 patients (mean age 49 years; 33% male; 59% anti-Scl70), 104 in each treatment group, obtaining comparable characteristics at baseline. In the treated group, patients received a median prednisone dose of 5 mg/day. Mean mRSS change at 12 ± 3 months was similar in the two groups (decrease of 2.7 [95% confidence interval {95% CI} 1.4-4.0] in treated vs 3.1 [95% CI 1.9-4.4] in control, P = 0.64). Similar results were observed in patients with shorter disease duration (≤ 24 months) or with mRSS ≤22. There was no between-group difference for all prespecified secondary outcomes. A case of scleroderma renal crisis occurred in both groups. CONCLUSION: We did not find any significant benefit of adding low-dose oral glucocorticoids to immunosuppression for skin fibrosis, and at this dosage, glucocorticoid did not increase the risk of scleroderma renal crisis.
- MeSH
- aplikace orální MeSH
- databáze faktografické MeSH
- difuzní sklerodermie * farmakoterapie patologie diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- fibróza MeSH
- glukokortikoidy * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- imunosupresiva * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- kůže * patologie účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prednison * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- granulomatóza s polyangiitidou * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- prednison terapeutické užití MeSH
- progrese nemoci MeSH
- recidiva MeSH
- rituximab terapeutické užití MeSH
- skleritida * etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Izolovaná srdeční sarkoidóza je vzácné onemocnění, které je často obtížně detekovatelné vzhledem k nízké senzitivitě endomyokardiální biopsie (EMB), a proto obvykle vyžaduje multimodální vyšetření pomocí magnetické rezonance srdce (CMR) a/nebo pozitronové emisní tomografie – výpočetní tomografie (PET-CT) s aplikací 18F fl uordeoxyglukózy (FDG). Klinická manifestace onemocnění zahrnuje pokročilou atrioventrikulární blokádu, maligní komorové arytmie a městnavé srdeční selhání. Cílem práce je ukázat úskalí při diagnostice klinicky izolované sarkoidózy srdce u mladého muže po resuscitaci pro maligní komorovou arytmii. V kontextu tohoto případu poskytneme přehled současných znalostí managementu srdeční sarkoidózy. Popis případu: Osmadvacetiletý muž bez významnějších přidružených onemocnění byl přijat na naše pracoviště po krátké resuscitaci pro mimonemocniční zástavu oběhu při fi brilaci komor v únoru 2022. Na vstupním EKG byl přítomen sinusový rytmus s kompletní atrioventrikulární blokádou a morfologií komplexu QRS charakteru blokády levého Tawarova raménka. Následně byla dokumentována těžká neischemická systolická dysfunkce nedilatované levé komory s ejekční frakcí 25 %. EMB ukázala pouze nespecifický nález. Pro přetrvávající atrioventrikulární blokádu III. stupně byl pacientovi implantován kardioverter-defibrilátor s možností biventrikulární stimulace. Magnetickou rezonanci srdce jsme neindikovali z bezpečnostních důvodů u pacienta dependentního na kardiostimulaci a také jsme očekávali horší kvalitu vyšetření při artefaktech z implantovaných elektrod. V březnu 2022 bylo provedeno PET-CT s aplikací FDG, nicméně nález na srdci byl nediagnostický vzhledem k nedostatečné supresi metabolismu cukrů. Byly však zastiženy tři avidní uzliny v mediastinu. Pro trvající podezření na srdeční sarkoidózu bylo provedeno kontrolní PET-CT v červenci 2022, kdy se již zdařila suprese metabolismu glukózy v myokardu. Byl dokumentován nepoměr mezi fokálně zvýšenou akumulací FDG v oblasti anteroapikální, septální a bazální a výpadkem perfuze, který je charakteristický pro pokročilejší stadia zánětlivých srdečních onemocnění. Současně byla zaznamenána progrese lymfadenopatie na obou stranách bránice. Bronchoskopie a transbronchiální biopsie přinesly negativní nález. Opakovaná EMB verifi kovala sarkoidózu myokardu. V době první manifestace onemocnění se tedy jednalo o klinicky izolovanou srdeční sarkoidózu. Na základě tohoto nálezu byla zahájena imunosupresivní léčba kortikoidy a azathioprinem, kterou pacient toleroval bez komplikací. Postupně došlo ke zlepšení ejekční frakce levé komory, která v září 2023 dosáhla 45 %. Pacient zůstává během sledování klinicky stabilní ve funkční třídě II, bez intervencí přístroje pro komorové tachykardie. Od března 2023 přestal být pacient dependentní na kardiostimulaci. Závěr: Na diagnózu srdeční sarkoidózy je třeba myslet u pacientů s neischemickou dysfunkcí levé komory, zvláště v přítomnosti aneurysmat levé nebo pravé komory. Podezření zvyšuje přítomnost pokročilejší atrio- ventrikulární blokády nebo výskyt maligních komorových arytmií. Diagnostika je zvláště obtížná u izolované srdeční sarkoidózy, kde je obvykle nutno aplikovat kombinaci zobrazovacích metod, včetně CMR a PET-CT, případně opakovat EMB k dosažení správné diagnózy. Ta je důležitá jak z prognostických, tak i terapeutických důvodů.
Isolated cardiac sarcoidosis is a rare disease with a challenging diagnostic process reflecting a low sensitivity of endomyocardial biopsy (EMB). Therefore, it often requires a multimodal imaging using cardiac magnetic resonance imaging (CMR) and/or positron emission tomography (PET-CT) with administration of 18Ffluordeoxyglucose (FDG). Its clinical manifestation includes advanced atrioventricular block, ventricular tachyar- rhythmias and congestive heart failure. We aimed to illustrate pitfalls in the diagnosis of clinically isolated cardiac sarcoidosis in a young male with an aborted cardiac arrest due to ventricular fibrillation. This case inspired us to provide an updated review of the management of cardiac sarcoidosis. Case description: A 28-year-old male without any comorbidities was admitted to our department after an aborted out-of-hospital cardiac arrest due to ventricular fibrillation in February 2022. His first electrocardiogram showed sinus rhythm and a complete atrioventricular block with left bundle branch block QRS morphology. Echocardiogram and coronary angiography revealed severe non-ischemic systolic dysfunction of the non-dilated left ventricle with an ejection fraction of 25%. Findings in EMB specimens were non-specific. A biventricular cardioverter-defibrillator was implanted due to a persistent complete atrioventricular block. Cardiac magnetic resonance imaging was not done from the safety reasons due to dependency of the subject on cardiac pacing and expected poor quality due to artefacts from the implanted electrodes. In March 2022, PET-CT with administration of FDG was performed. Unfortunately, the examination was not diagnostic due to an incomplete suppression of the metabolism of carbohydrates. However, three avid lymphatic nodes were detected in mediastinum. Repeated PET-CT was performed in July 2022 with successful suppression of the metabolism of carbohydrates. The examination revealed a mismatch between focally increased accumulation of FDG and absent perfusion in anteroapical, septal, and basal segments, which is a typical finding for an inflammatory cardiac disease. In addition, there was an obvious progression of lymphadenopathy both above and under the diaphragm. Subsequently, we performed a repeated EMB, which verified cardiac sarcoidosis. This suggested a diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis at the time of disease manifestation. These results enabled to start immunosuppression with corticosteroids and azathioprine, which was tolerated without complications. A gradual improvement in left ventricular ejection fraction up to 45% was observed and documented in September 2023. The patient remains clinically stable in the functional class II, without interventions from the implanted cardioverter-defibrillator. Since March 2023, the patient is not dependent on cardiac pacing. Conclusion: The diagnosis of cardiac sarcoidosis should be considered in patients with non-ischemic dysfunction of the left ventricle, especially if accompanied with aneurysms of cardiac ventricles. The suspicion rises in the presence of atrioventricular blocks or occurrence of ventricular tachyarrhythmias. The difficult diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis can be established in selected cases by multimodal imaging including CMR and PET-CT, or repeate
- MeSH
- atrioventrikulární blokáda etiologie MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování MeSH
- biopsie metody MeSH
- dospělí MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdce diagnóza epidemiologie farmakoterapie patologie MeSH
- PET/CT metody MeSH
- prednison aplikace a dávkování MeSH
- sarkoidóza * diagnóza epidemiologie farmakoterapie patologie MeSH
- zástava srdce mimo nemocnici * etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
PURPOSE: We report an analysis of minimal residual/detectable disease (MRD) as a predictor of outcome in previously untreated patients with follicular lymphoma (FL) from the randomized, multicenter GALLIUM (ClinicalTrials.gov identifier: NCT01332968) trial. PATIENTS AND METHODS: Patients received induction with obinutuzumab (G) or rituximab (R) plus bendamustine, or cyclophosphamide, doxorubicin, vincristine, prednisone (CHOP) or cyclophosphamide, vincristine, prednisone (CVP) chemotherapy, followed by maintenance with the same antibody in responders. MRD status was assessed at predefined time points (mid-induction [MI], end of induction [EOI], and at 4-6 monthly intervals during maintenance and follow-up). Patients with evaluable biomarker data at diagnosis were included in the survival analysis. RESULTS: MRD positivity was associated with inferior progression-free survival (PFS) at MI (hazard ratio [HR], 3.03 [95% CI, 2.07 to 4.45]; P < .0001) and EOI (HR, 2.25 [95% CI, 1.53 to 3.32]; P < .0001). MRD response was higher after G- versus R-chemotherapy at MI (94.2% v 88.9%; P = .013) and at EOI (93.1% v 86.7%; P = .0077). Late responders (MI-positive/EOI-negative) had a significantly poorer PFS than early responders (MI-negative/EOI-negative; HR, 3.11 [95% CI, 1.75 to 5.52]; P = .00011). The smallest proportion of MRD positivity was observed in patients receiving bendamustine at MI (4.8% v 16.0% in those receiving CHOP; P < .0001). G appeared to compensate for less effective chemotherapy regimens, with similar MRD response rates observed across the G-chemo groups. During the maintenance period, more patients treated with R than with G were MRD-positive (R-CHOP, 20.7% v G-CHOP, 7.0%; R-CVP, 21.7% v G-CVP, 9.4%). Throughout maintenance, MRD positivity was associated with clinical relapse. CONCLUSION: MRD status can determine outcome after induction and during maintenance, and MRD negativity is a prerequisite for long-term disease control in FL. The higher MRD responses after G- versus R-based treatment confirm more effective tumor cell clearance.
- MeSH
- bendamustin hydrochlorid MeSH
- cyklofosfamid MeSH
- doxorubicin MeSH
- folikulární lymfom * MeSH
- galium * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- prednison MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky MeSH
- reziduální nádor farmakoterapie MeSH
- rituximab MeSH
- vinkristin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
