Diagnostika patologických stavů příštítných tělísek je odpovědí na klinicky častěji zjišťované hyperkalcemické stavy včetně MEN syndromů. V rutinní bioptické praxi představují zvětšená tělíska rovněž diferenciální diagnózu k diagnostice tyreoidálních uzlů. V kapitole paratyreoidálních nádorů přináší 5. vydání WHO klasifikace změny ovlivněné obdobně jako v ostatních endokrinních orgánech nárůstem genetických informací. V terminologické úrovni se pojem hyperplázie zúžil na hyperplázii sekundární, většina dříve primárních hyperplázií je s ohledem na průkaz multiglandulárních klonálních proliferací označována jako multiglandulární paratyreoidální nemoc. Nově je zaveden termín atypický paratyreoidální tumor nahrazující atypický adenom – zdůrazněna je nejistá biologická povaha. Do základního vyšetření vstupuje průkaz parafibrominu, jehož deficience je indikátorem inaktivující mutace CDC73 a zvýšeného rizika familiárních forem, příp. MEN. Metodicky jsou zavedena upřesnění v kvantifikaci mitotické aktivity na 10 mm2. Onkocytární subtypy mají arbitrárně deklarovanou hranici více než 75 % onkocytů. Obdobně je zpřesněno i vymezení lipoadenomu (zmnožení obou komponent, více než 50 % tukové tkáně v tumoru). Diagnóza karcinomu zůstává histopatologická jednoznačným průkazem invaze, případně mikroskopicky ověřenou metastázou.

The diagnosis of pathological conditions of the parathyroid glands is the answer to clinically more frequently detected hypercalcemic conditions, including MEN syndromes. In routine biopsy practice, enlarged bodies are also a differential diagnosis for the diagnosis of thyroid nodules. In the chapter of parathyroid tumors, the 5th edition of the WHO classification brings changes influenced similarly to other endocrine organs by the increase in genetic information. At the terminological level, the concept of hyperplasia has been narrowed down to secondary hyperplasia, most of the previously primary hyperplasias are referred to as multiglandular parathyroid disease due to evidence of multiglandular clonal proliferations. The term atypical parathyroid tumor replacing atypical adenoma is newly introduced - the uncertain biological behaviour is emphasized. The basic examination includes parafibromin immunohis- tochemistry, the deficiency of parafibromin being an indicator of an inactivating CDC73 mutation and an increased risk of familial forms, or MEN. Methodologically, refinements are introduced in the quantification of mitotic activity per 10 mm2. Oncocytic subtypes have an arbitrarily declared threshold of more than 75% oncocytes. The definition of lipoadenoma (multiplication of both components, more than 50% of adipose tissue in the tumor) is similarly specified. The diagnosis of cancer remains histopathological with unequivocal evidence of invasion, or microscopically verified metastasis.

Ústav patologie 1 LF UK a VFN Praha

Parathyroid tumors in the 5th edition of the WHO Classification of Tumors of the Endocrine Organs