Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Labor induction outcomes with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies at a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil [Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii]

Mônica Gomes de Almeida, Luciano Antonio Marcolino, Luis Guillermo Coca Velarde, Renato Augusto Moreira De Sá, Edward Araujo Júnior

. 2024 ; 89 (5) : 370-375.

Jazyk angličtina Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc24021739

Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.

Objective: To analyze the main indications for induction of labor with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies as well as the main variables associated with failed induction in a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil. Methods: A retrospective cohort study analyzed the medical records of pregnant women who underwent induction of labor. Inclusion criteria were singleton pregnancy, gestational age ≥ 34 weeks, Bishop score ≤ 6, fetuses in cephalic presentation, and no contraindications for the use of vaginal misoprostol. The labor induction protocol consisted of vaginal misoprostol 25 mcg every 6 hours, with a maximum of eight doses (200 mcg) to ripen the cervix if Bishop‘s score was ≤ 6. Results: A total of 88 cases of labor induction were analyzed. Main indications for labor induction were preeclampsia and gestational hypertension (N = 28; 31.8%), chronic arterial hypertension (N = 19; 21.6%), and gestational diabetes mellitus (N = 12; 13.6%). We observed that vaginal delivery was associated with the number of vaginal misoprostol doses (P = 0.000348). The most common indications for cesarean section were failure of labor induction (N = 21; 40%) and suspected acute fetal distress (N = 17; 33%). We did not observe a statistical difference between indication of labor induction and mode of delivery. There were no fetal deaths. Six neonates were admitted to the neonatal intensive care unit (NICU), one for respiratory distress, one for preterm delivery, and four for hypoglycemia. There was no statistical difference in the rate of NICU admission between delivery modes (P = 0.692). Conclusion: The main indication for cesarean section in this study was induction failure, indicating the need to review and continuously monitor the protocol to increase success rates without compromising perinatal outcomes.

Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii

Citace poskytuje Crossref.org

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc24021739
003      
CZ-PrNML
005      
20250116130507.0
007      
ta
008      
241114s2024 xr d f 000 0|eng||
009      
AR
024    7_
$a 10.48095/cccg2024370 $2 doi
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a eng $b cze
044    __
$a xr
100    1_
$a Gomes de Almeida, Mônica $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
245    10
$a Labor induction outcomes with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies at a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil / $c Mônica Gomes de Almeida, Luciano Antonio Marcolino, Luis Guillermo Coca Velarde, Renato Augusto Moreira De Sá, Edward Araujo Júnior
246    31
$a Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii
520    3_
$a Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.
520    9_
$a Objective: To analyze the main indications for induction of labor with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies as well as the main variables associated with failed induction in a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil. Methods: A retrospective cohort study analyzed the medical records of pregnant women who underwent induction of labor. Inclusion criteria were singleton pregnancy, gestational age ≥ 34 weeks, Bishop score ≤ 6, fetuses in cephalic presentation, and no contraindications for the use of vaginal misoprostol. The labor induction protocol consisted of vaginal misoprostol 25 mcg every 6 hours, with a maximum of eight doses (200 mcg) to ripen the cervix if Bishop‘s score was ≤ 6. Results: A total of 88 cases of labor induction were analyzed. Main indications for labor induction were preeclampsia and gestational hypertension (N = 28; 31.8%), chronic arterial hypertension (N = 19; 21.6%), and gestational diabetes mellitus (N = 12; 13.6%). We observed that vaginal delivery was associated with the number of vaginal misoprostol doses (P = 0.000348). The most common indications for cesarean section were failure of labor induction (N = 21; 40%) and suspected acute fetal distress (N = 17; 33%). We did not observe a statistical difference between indication of labor induction and mode of delivery. There were no fetal deaths. Six neonates were admitted to the neonatal intensive care unit (NICU), one for respiratory distress, one for preterm delivery, and four for hypoglycemia. There was no statistical difference in the rate of NICU admission between delivery modes (P = 0.692). Conclusion: The main indication for cesarean section in this study was induction failure, indicating the need to review and continuously monitor the protocol to increase success rates without compromising perinatal outcomes.
650    17
$a indukovaný potrat $x klasifikace $x metody $7 D000028 $2 czmesh
650    17
$a misoprostol $x aplikace a dávkování $x farmakologie $x klasifikace $x terapeutické užití $7 D016595 $2 czmesh
650    07
$a rizikové těhotenství $7 D018566 $2 czmesh
650    07
$a těhotné ženy $7 D037841 $2 czmesh
650    07
$a císařský řez $x metody $7 D002585 $2 czmesh
650    07
$a perinatální péče $x klasifikace $x metody $7 D018743 $2 czmesh
650    07
$a retrospektivní studie $7 D012189 $2 czmesh
650    07
$a kohortové studie $7 D015331 $2 czmesh
650    07
$a ženské pohlaví $7 D005260 $2 czmesh
650    07
$a lidé $7 D006801 $2 czmesh
651    _7
$a Brazílie $7 D001938 $2 czmesh
700    1_
$a Marcolino, Antonio Luciano $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
700    1_
$a Velarde Coca, Guillermo Luis $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
700    1_
$a Moreira de Sá, Augusto Renato $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
700    1_
$a Araujo Júnior, Edward $u Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil $u Discipline of Woman Health, Municipal University of São Caetano do Sul (USCS), São Caetano do Sul-SP, Brazil
773    0_
$w MED00010981 $t Česká gynekologie $x 1210-7832 $g Roč. 89, č. 5 (2024), s. 370-375
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2024-5-5/vysledky-indukce-porodu-vaginalnim-misoprostolem-u-vysoce-rizikovych-tehotenstvi-v-terciarnim-centru-v-metropolitni-oblasti-mesta-rio-de-janeiro-v-brazilii-139012 $y Meditorial
910    __
$a ABA008 $b A 4086 $c 310 $y p $z 0
990    __
$a 20241114 $b ABA008
991    __
$a 20250116130501 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 2221602 $s 1233732
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2024 $b 89 $c 5 $d 370-375 $i 1210-7832 $m Česká gynekologie $x MED00010981 $y 139012
LZP    __
$c NLK193 $d 20241216 $b NLK111 $a Meditorial-20241114

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...