-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Labor induction outcomes with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies at a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil [Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii]
Mônica Gomes de Almeida, Luciano Antonio Marcolino, Luis Guillermo Coca Velarde, Renato Augusto Moreira De Sá, Edward Araujo Júnior
Jazyk angličtina Země Česko
Digitální knihovna NLK
Zdroj
Zdroj
NLK
Medline Complete (EBSCOhost)
od 2011-02-01
ROAD: Directory of Open Access Scholarly Resources
od 1998
- MeSH
- císařský řez metody MeSH
- indukovaný potrat * klasifikace metody MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol * aplikace a dávkování farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- perinatální péče klasifikace metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové těhotenství MeSH
- těhotné ženy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Brazílie MeSH
Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.
Objective: To analyze the main indications for induction of labor with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies as well as the main variables associated with failed induction in a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil. Methods: A retrospective cohort study analyzed the medical records of pregnant women who underwent induction of labor. Inclusion criteria were singleton pregnancy, gestational age ≥ 34 weeks, Bishop score ≤ 6, fetuses in cephalic presentation, and no contraindications for the use of vaginal misoprostol. The labor induction protocol consisted of vaginal misoprostol 25 mcg every 6 hours, with a maximum of eight doses (200 mcg) to ripen the cervix if Bishop‘s score was ≤ 6. Results: A total of 88 cases of labor induction were analyzed. Main indications for labor induction were preeclampsia and gestational hypertension (N = 28; 31.8%), chronic arterial hypertension (N = 19; 21.6%), and gestational diabetes mellitus (N = 12; 13.6%). We observed that vaginal delivery was associated with the number of vaginal misoprostol doses (P = 0.000348). The most common indications for cesarean section were failure of labor induction (N = 21; 40%) and suspected acute fetal distress (N = 17; 33%). We did not observe a statistical difference between indication of labor induction and mode of delivery. There were no fetal deaths. Six neonates were admitted to the neonatal intensive care unit (NICU), one for respiratory distress, one for preterm delivery, and four for hypoglycemia. There was no statistical difference in the rate of NICU admission between delivery modes (P = 0.692). Conclusion: The main indication for cesarean section in this study was induction failure, indicating the need to review and continuously monitor the protocol to increase success rates without compromising perinatal outcomes.
Antonio Pedro University Hospital Fluminense Federal University Niterói RJ Brazil
Discipline of Woman Health Municipal University of São Caetano do Sul São Caetano do Sul SP Brazil
Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii
Citace poskytuje Crossref.org
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc24021739
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20250116130507.0
- 007
- ta
- 008
- 241114s2024 xr d f 000 0|eng||
- 009
- AR
- 024 7_
- $a 10.48095/cccg2024370 $2 doi
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a eng $b cze
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Gomes de Almeida, Mônica $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
- 245 10
- $a Labor induction outcomes with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies at a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil / $c Mônica Gomes de Almeida, Luciano Antonio Marcolino, Luis Guillermo Coca Velarde, Renato Augusto Moreira De Sá, Edward Araujo Júnior
- 246 31
- $a Výsledky indukce porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii
- 520 3_
- $a Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.
- 520 9_
- $a Objective: To analyze the main indications for induction of labor with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies as well as the main variables associated with failed induction in a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil. Methods: A retrospective cohort study analyzed the medical records of pregnant women who underwent induction of labor. Inclusion criteria were singleton pregnancy, gestational age ≥ 34 weeks, Bishop score ≤ 6, fetuses in cephalic presentation, and no contraindications for the use of vaginal misoprostol. The labor induction protocol consisted of vaginal misoprostol 25 mcg every 6 hours, with a maximum of eight doses (200 mcg) to ripen the cervix if Bishop‘s score was ≤ 6. Results: A total of 88 cases of labor induction were analyzed. Main indications for labor induction were preeclampsia and gestational hypertension (N = 28; 31.8%), chronic arterial hypertension (N = 19; 21.6%), and gestational diabetes mellitus (N = 12; 13.6%). We observed that vaginal delivery was associated with the number of vaginal misoprostol doses (P = 0.000348). The most common indications for cesarean section were failure of labor induction (N = 21; 40%) and suspected acute fetal distress (N = 17; 33%). We did not observe a statistical difference between indication of labor induction and mode of delivery. There were no fetal deaths. Six neonates were admitted to the neonatal intensive care unit (NICU), one for respiratory distress, one for preterm delivery, and four for hypoglycemia. There was no statistical difference in the rate of NICU admission between delivery modes (P = 0.692). Conclusion: The main indication for cesarean section in this study was induction failure, indicating the need to review and continuously monitor the protocol to increase success rates without compromising perinatal outcomes.
- 650 17
- $a indukovaný potrat $x klasifikace $x metody $7 D000028 $2 czmesh
- 650 17
- $a misoprostol $x aplikace a dávkování $x farmakologie $x klasifikace $x terapeutické užití $7 D016595 $2 czmesh
- 650 07
- $a rizikové těhotenství $7 D018566 $2 czmesh
- 650 07
- $a těhotné ženy $7 D037841 $2 czmesh
- 650 07
- $a císařský řez $x metody $7 D002585 $2 czmesh
- 650 07
- $a perinatální péče $x klasifikace $x metody $7 D018743 $2 czmesh
- 650 07
- $a retrospektivní studie $7 D012189 $2 czmesh
- 650 07
- $a kohortové studie $7 D015331 $2 czmesh
- 650 07
- $a ženské pohlaví $7 D005260 $2 czmesh
- 650 07
- $a lidé $7 D006801 $2 czmesh
- 651 _7
- $a Brazílie $7 D001938 $2 czmesh
- 700 1_
- $a Marcolino, Antonio Luciano $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
- 700 1_
- $a Velarde Coca, Guillermo Luis $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
- 700 1_
- $a Moreira de Sá, Augusto Renato $u Antonio Pedro University Hospital, Fluminense Federal University (UFF), Niterói-RJ, Brazil
- 700 1_
- $a Araujo Júnior, Edward $u Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine – Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil $u Discipline of Woman Health, Municipal University of São Caetano do Sul (USCS), São Caetano do Sul-SP, Brazil
- 773 0_
- $w MED00010981 $t Česká gynekologie $x 1210-7832 $g Roč. 89, č. 5 (2024), s. 370-375
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-gynekologie/2024-5-5/vysledky-indukce-porodu-vaginalnim-misoprostolem-u-vysoce-rizikovych-tehotenstvi-v-terciarnim-centru-v-metropolitni-oblasti-mesta-rio-de-janeiro-v-brazilii-139012 $y Meditorial
- 910 __
- $a ABA008 $b A 4086 $c 310 $y p $z 0
- 990 __
- $a 20241114 $b ABA008
- 991 __
- $a 20250116130501 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 2221602 $s 1233732
- BAS __
- $a 3
- BAS __
- $a PreBMC
- BMC __
- $a 2024 $b 89 $c 5 $d 370-375 $i 1210-7832 $m Česká gynekologie $x MED00010981 $y 139012
- LZP __
- $c NLK193 $d 20241216 $b NLK111 $a Meditorial-20241114