Cíl: Cílem je nalyzovat hlavní indikace pro indukci porodu vaginálním misoprostolem u vysoce rizikových těhotenství, a také hlavní proměnné související se selháním indukce v terciárním centru v metropolitní oblasti města Rio de Janeiro v Brazílii. Metodika: Retrospektivní kohortová studie analyzovala lékařské záznamy těhotných žen, které podstoupily indukci porodu. Kritéria pro zařazení byla jednočetné těhotenství, gestační věk ≥ 34 týdnů, Bishopovo skóre ≤ 6, plody v cefalické prezentaci a žádné kontraindikace pro použití vaginálního misoprostolu. Protokol indukce porodu sestával z vaginálního misoprostolu 25 mcg každých 6 hod, s maximálně osmi dávkami (200 mcg) k dozrání děložního čípku, pokud bylo Bishopovo skóre ≤ 6. Výsledky: Celkem bylo analyzováno 88 případů indukce porodu. Hlavními indikacemi pro indukci porodu byly preeklampsie a gestační hypertenze (n = 28; 31,8 %), chronická arteriální hypertenze (n = 19; 21,6 %) a gestační diabetes mellitus (n = 12; 13,6 %). Pozorovali jsme, že vaginální porod byl spojen s počtem dávek vaginálního misoprostolu (p = 0,000348). Nejčastější indikací k císařskému řezu bylo selhání indukce porodu (n = 21; 40 %) a podezření na akutní tíseň plodu (n = 17; 33 %). Statistický rozdíl mezi indikací vyvolání porodu a způsobem porodu jsme nezaznamenali. Nedošlo k žádnému úmrtí plodu. Šest novorozenců bylo přijato na neonatální jednotku intenzivní péče (NICU), jeden pro dechovou tíseň, jeden pro předčasný porod a čtyři pro hypoglykemii. Mezi jednotlivými způsoby porodu nebyl statistický rozdíl v míře přijetí na NICU (p = 0,692). Závěr: Hlavní indikací pro císařský řez v této studii bylo selhání indukce, což ukazuje na nutnost revize a průběžné sledování protokolu pro zvýšení úspěšnosti bez ohrožení perinatálních výsledků.
Objective: To analyze the main indications for induction of labor with vaginal misoprostol in high-risk pregnancies as well as the main variables associated with failed induction in a tertiary center in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil. Methods: A retrospective cohort study analyzed the medical records of pregnant women who underwent induction of labor. Inclusion criteria were singleton pregnancy, gestational age ≥ 34 weeks, Bishop score ≤ 6, fetuses in cephalic presentation, and no contraindications for the use of vaginal misoprostol. The labor induction protocol consisted of vaginal misoprostol 25 mcg every 6 hours, with a maximum of eight doses (200 mcg) to ripen the cervix if Bishop‘s score was ≤ 6. Results: A total of 88 cases of labor induction were analyzed. Main indications for labor induction were preeclampsia and gestational hypertension (N = 28; 31.8%), chronic arterial hypertension (N = 19; 21.6%), and gestational diabetes mellitus (N = 12; 13.6%). We observed that vaginal delivery was associated with the number of vaginal misoprostol doses (P = 0.000348). The most common indications for cesarean section were failure of labor induction (N = 21; 40%) and suspected acute fetal distress (N = 17; 33%). We did not observe a statistical difference between indication of labor induction and mode of delivery. There were no fetal deaths. Six neonates were admitted to the neonatal intensive care unit (NICU), one for respiratory distress, one for preterm delivery, and four for hypoglycemia. There was no statistical difference in the rate of NICU admission between delivery modes (P = 0.692). Conclusion: The main indication for cesarean section in this study was induction failure, indicating the need to review and continuously monitor the protocol to increase success rates without compromising perinatal outcomes.
- MeSH
- císařský řez metody MeSH
- indukovaný potrat * klasifikace metody MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol * aplikace a dávkování farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- perinatální péče klasifikace metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové těhotenství MeSH
- těhotné ženy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Brazílie MeSH
OF RECOMMENDATIONS1. Oxytocin for induction or augmentation of labor should not be started when there is a previous scar on the body of the uterus (such as previous classical cesarean section, uterine perforation or myomectomy when uterine cavity is reached) or in any other condition where labor or vaginal delivery are contraindicated. (Moderate quality evidence +++-; Strong recommendation).2. Oxytocin should not be started before at least 1 h has elapsed since amniotomy, 6 h since the use of dinoprostone (30 min if vaginal insert) and 4 h since the use of misoprostol (Low quality evidence ++- -; Moderate recommendation).3. Cardiotocography (CTG) should be performed and a normal pattern without tachysystole should be documented for at least 30 min before oxytocin is used. Continuous CTG, with adequate monitoring of both fetal heart rate and uterine contractions, should be maintained for as long as oxytocin is used, and thereafter until delivery (Low ++- - to moderate +++- quality evidence; Strong recommendation).4. For labor induction, at least 1-h should be allowed after amniotomy before oxytocin infusion is started, to evaluate whether adequate uterine contractility has meanwhile ensued. For augmentation of labor, if the membranes are intact and there are conditions for a safe amniotomy, the latter should be considered before oxytocin is started (Very low quality evidence +- --; Weak recommendation).5. Oxytocin should be administered intravenously using the following regimen: 5 IU oxytocin diluted in 500 mL of 0.9% normal saline (NaCl) (each mL contains 10 mIU of oxytocin), in an infusion pump at increasing rates, as shown in Table 1, until a frequency of 3-4 contractions per 10 min is reached, a non-reassuring CTG pattern ensues, or maximum rates are reached (Low quality evidence ++ - -; Strong recommendation). If the frequency of contractions exceeds 5 in 10 min, the infusion rate should be reduced, even if a normal CTG pattern is present. With a non-reassuring CTG pattern, urgent clinical assessment by an obstetrician is indicated, and strong consideration should be given to reducing or stopping the oxytocin infusion. The minimal effective dose of oxytocin should always be used. (Low ++- - to Moderate +++- - quality evidence; Strong recommendation).[Table: see text]6. Use of oxytocin for induction and augmentation of labor should be regularly audited (Low quality evidence ++--; Strong recommendation).
- MeSH
- císařský řez MeSH
- indukovaný porod * MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol MeSH
- novorozenec MeSH
- oxytocin terapeutické užití MeSH
- perinatální péče MeSH
- těhotenství MeSH
- uterotonika * terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
OBJECTIVE: To evaluate whether a synthetic osmotic cervical dilator is noninferior to oral misoprostol for cervical ripening. METHODS: In an open-label, noninferiority randomized trial, pregnant women undergoing induction of labor at 37 weeks of gestation or more with Bishop scores less than 6 were randomized to either mechanical cervical dilation or oral misoprostol. Participants in the mechanical dilation group underwent insertion of synthetic osmotic cervical dilator rods, and those in the misoprostol group received up to six doses of 25 micrograms orally every 2 hours. After 12 hours of ripening, oxytocin was initiated, with artificial rupture of membranes. Management of labor was at the physician's discretion. The primary outcome was the proportion of women achieving vaginal delivery within 36 hours of initiation of study intervention. Secondary outcomes included increase in Bishop score, mode of delivery, induction-to-delivery interval, total length of hospital stay, and patient satisfaction. On the basis of a noninferiority margin of 10%, an expected primary outcome frequency of 65% for misoprostol and 71% for mechanical methods, and 85% power, a sample size of 306 participants was needed. RESULTS: From November 2018 through January 2021, 307 women were randomized, with 151 evaluable participants in the synthetic osmotic cervical dilator group and 152 in the misoprostol group (there were four early withdrawals). The proportion of women achieving vaginal delivery within 36 hours was higher with mechanical cervical dilation compared with misoprostol (61.6% vs 59.2%), with an absolute difference of 2.4% (95% CI -9% to 13%), indicating noninferiority for the prespecified margin. No differences were noted in the mode of delivery. Tachysystole was more frequent in the misoprostol group (70 [46.4%] vs 35 [23.3%]; P=.01). Participants in the synthetic osmotic cervical dilator group reported better sleep, less unpleasant abdominal sensations, and lower pain scores (P<.05). CONCLUSION: Synthetic osmotic cervical dilator is noninferior to oral misoprostol for cervical ripening. Advantages of synthetic osmotic cervical dilator include a better safety profile and patient satisfaction, less tachysystole, lower pain scores, and U.S. Food and Drug Administration approval. CLINICAL TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov, NCT03670836. FUNDING SOURCE: Medicem Technology s.r.o., Czech Republic.
- MeSH
- aplikace intravaginální MeSH
- bolest MeSH
- dilatace MeSH
- dystokie * MeSH
- indukovaný porod metody MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol * MeSH
- těhotenství MeSH
- uterotonika * MeSH
- zrání děložního hrdla MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Klíčová slova
- Angusta,
- MeSH
- indukovaný porod metody MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Srovnání využití dinoprostonu, misoprostolu a amniotomie při indukci vaginálního porodu. Metodika: Soubor zahrnoval celkem 437 žen, u kterých byla po zhodnocení indikace a Bishopova skóre provedena indukce vaginálního porodu. Nejčastější indikace byla postmaturita, hypertenzní onemocnění, diabetes mellitus a růstová restrikce plodu. V 327 případech jsme k indukci porodu zvolili vaginální tabletu dinoproston v dávce 0,75 mg, v 36 případech dinoproston v dávce 3 mg, v 16 případech vaginální inzert misoprostol 200 μg a v 58 případech amniotomii. Výsledky: V podskupině dinoprostonu 0,75 mg byla úspěšnost vaginálního porodu (vč. extrakce) 90,2 %, v podskupině dinoprostonu 3 mg 91,6 %, v podskupině misoprostolu 100 % a v podskupině amniotomie 93,1 %. Čas od začátku indukce do porodu se v podskupině dinoproston 0,75 mg pohyboval průměrně 15,75 hod, v podskupině dinoprostonu 3 mg průměrně 21,41 hod, v podskupině misoprostolu 17,41 hod a v podskupině amniotomie 7,49 hod. Závěr: Nejúspěšnější metoda v případě dosažení úspěšného vaginálního porodu byla v podskupině pacientů s misoprostolem. Čas od začátku indukce do porodu byl nejkratší v podskupině pacientů s amniotomií.
Objective: Comparison of dinoprostone, misoprostol and amniotomy in labor induction. Methods: The study group included a total of 437 women who underwent consecutive induction of labor after evaluation of the indication and Bishop's score. The most common indications were: postmaturity, hypertensive disease, diabetes mellitus and fetal growth restriction. In 327 cases we chose to induce labor using vaginal tablets of dinoprostone at a dose of 0.75 mg, in 36 cases dinoprostone at a dose of 3 mg, in 16 cases we used a vaginal insert of misoprostol (200 μg), and in 58 cases amniotomy was performed. Results: In the subgroup of dinoprostone (0.75 mg) the rate of vaginal delivery (including extraction delivery) was 90.2%, in the subgroup of dinoprostone (3 mg) it was 91.6%, in the subgroup of misoprostol it was 100% and in the subgroup of amniotomy it was 93.1%. The time period between onset of labor induction and delivery was an average of 15.75 hours in the dinoprostone (0.75 mg) subgroup, 21.41 hours in the dinoprostone (3 mg) subgroup, 17.41 hours in the misoprostol subgroup and 7.49 hours in the amniotomy subgroup. Conclusion: Subgroup of patients with misoprostol showed the highest rate of vaginal delivery after labor induction. In the subgroup with amniotomy, the shortest time period between onset of induction and delivery was reached.
- Klíčová slova
- cervix skóre dle Bishopa,
- MeSH
- amniotomie metody MeSH
- dinoproston terapeutické užití MeSH
- indukovaný porod * metody MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol terapeutické užití MeSH
- parita MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Evidence-based guidelines on the management of pain associated with first-trimester medical abortion are lacking. Most published clinical trials have failed to report on this important aspect of the procedure. The aim of this comprehensive work was to provide clinical advice based on a comprehensive literature review, supplemented by the clinical experience of a group of European experts in case no evidence is available. Pain level ranged from 5 to 8 in 80% of studies where pain was measured on a 0-10 visual analogue scale; severe pain was reported by 20-80% of women. Pain assessment was rarely reported in studies. Pain treatment should be preventive and avoidance of unnecessary uterine contractions should be considered. Analgesic treatment should follow the WHO three-step ladder, starting with the use of NSAIDs and allowing for easily available back-up treatment with weak opioids.
- MeSH
- abortiva steroidní škodlivé účinky farmakologie MeSH
- antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování MeSH
- ibuprofen aplikace a dávkování MeSH
- indukovaný potrat škodlivé účinky metody MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti metody MeSH
- měření bolesti metody MeSH
- mifepriston škodlivé účinky farmakologie MeSH
- misoprostol škodlivé účinky farmakologie MeSH
- první trimestr těhotenství MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- systematický přehled MeSH
- Klíčová slova
- Mispregnol©,
- MeSH
- aplikace intravaginální MeSH
- cervix uteri * účinky léků MeSH
- dilatace a kyretáž metody MeSH
- hysteroskopie * metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- misoprostol aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- postmenopauza MeSH
- předoperační péče metody MeSH
- premedikace * metody MeSH
- premenopauza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- indukovaný potrat metody škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mifepriston * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- misoprostol aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- nežádoucí účinky léčiv epidemiologie etiologie MeSH
- první trimestr těhotenství MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
