Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit vliv konkrétní diagnózy neplodných žen a mužů na jejich kvalitu života a psychosexuální fungování pomocí mezinárodně validovaných dotazníků. Soubor a metodika: Dotazníkovou baterii pro pacienty vyplnilo celkem 853 párů, které vyhledaly lékařskou pomoc z důvodu neplodnosti. Oba partneři vyplnili dotazník Fertility Quality of Life tool (FertiQoL), ženy dále Female Sexual Function Index (FSFI) a muži Brief Sexual Function Inventory (BSFI). Ženy byly sledovány ve skupině primární a sekundární sterility, dále s konkrétními diagnózami – syndrom polycystických ovarií, tubární faktor, endometrióza a idiopatická sterilita. Muži byli zařazeni dle výsledku spermiogramu do kategorií normozoospermie, sloučené kategorie mírnějších poruch spermiogramu (teratozoospermie, astenozoospermie, oligozoospermie a oligoastenoteratozoospermie), oligoastenoteratozoospermie (OAT) gravis, azoospermie a kategorie, kdy muž nebyl dosud vyšetřen. Výsledky: Při hodnocení kvality života jsme u žen nalezli statisticky významné rozdíly zejména mezi primární a sekundární sterilitou. Primárně neplodné ženy skórovaly hůře především v sociální oblasti. Horší hodnocení se objevilo i v tzv. mind-body (oblast hodnotící zasažení tělesné stránky). V emocionální a vztahové doméně měly primárně a sekundárně neplodné ženy výsledky podobné. U konkrétních diagnóz se nám statisticky významné rozdíly nepodařilo prokázat. Při použití orientačního cut off skóre FertiQoL můžeme konstatovat, že přibližně 10 % žen vnímalo svou kvalitu života ve vztahu k fertilitě jako špatnou. V oblasti sexuálního fungování vykazovalo 30 % žen klinicky významné dysfunkce. Muži v kategorii normozoospermie a nevyšetření skórovali na obou nástrojích (FertiQoL, BSFI) celkově výše než muži ve sloučené kategorii a OAT gravis. Jako špatnou kvalitu života ve spojitosti s fertilitou označila pouze 2 % mužů, klinicky významné sexuální dysfunkce pouze 3 % mužů. Závěr: U žen jsme při hodnocení kvality života prokázali vliv zejména primární sterility, kde je postižena nejsilněji sociální doména. Vliv ostatních konkrétních diagnóz se jeví jako velmi malý. U žen byla nalezena vysoká úroveň sexuálních dysfunkcí. U mužů sledujeme vazbu hodnocené kvality života a sexuálního fungování ve spojitosti s výsledkem spermiogramu. Při zhoršeném spermiogramu mohou být postiženy obě oblasti fungování.
Aim: The aim of the study was to evaluate the influence of a specific diagnosis of infertile women and men on their life quality and psychosexual functioning based on internationally validated questionnaires. Materials and methods: A total of 853 couples seeking treatment for infertility completed the gender-specific batteries comprised of Fertility Quality of Life tool (FertiQoL), Female Sexual Function Index (FSFI) in women, and Brief Sexual Function Inventory (BSFI) in men. Women were followed in the group of primary and secondary infertility and then with specific diagnoses – polycystic ovary syndrome, tubal factor, endometriosis, and idiopathic sterility. Men’s categories reflected spermiogram results, i.e., normozoospermia, merged categories of milder disorders of a spermiogram (teratozoospermia, asthenozoospermia, oligozoospermia, and oligoasthenoteratospermia), oligoasthenoteratospermia (OAT) gravis, azoospermia, and when the man was not examined. Results: When evaluating the quality of life in women, we found statistically significant differences between primary and secondary sterility. Primary infertile women scored worse especially in the social area. Worse assessment appeared also in mind-body (area evaluating affliction of the body). Emotional and relational domains included similar results in primary and secondary infertile women. With a specific diagnosis, statistically significant differences were not proved. Using the orientational cut-off score, FertiQoL stated that approximately 10% of women experienced adverse quality of life in relation to fertility. In the domain of sexual functioning, 30% of women demonstrated clinically significant dysfunctions. In men, respondents in the normozoospermic and non-diagnosed categories scored higher than those in the merged category and OAT gravis. Only 2% of men felt their quality of life was poor due to fertility, and clinically significant dysfunctions appeared only in 3% of them. Conclusion: In women, impaired fertility-related quality of life and psychosexual functioning are significantly linked to primary sterility, where specifically the social domain is affected. The impact of a specific diagnosis appears to be minimal. We found high levels of sexual dysfunctions in women. In men, we follow the link of evaluated quality of life in connection with their results of the spermiogram. With spermiogram defects, both areas of functioning can be affected.
- MeSH
- gynekologické chirurgické výkony * klasifikace metody MeSH
- hysteroskopie MeSH
- laparoskopie MeSH
- lidé MeSH
- roboticky asistované výkony MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kostní dysplazie jsou širokou, heterogenní skupinou chorob. Thanatoforická dysplazie patří mezi nejčastější letální kostní dysplazie. Základem diagnostiky je kvalitní ultrazvukové vyšetření ve II. trimestru a nejnovější metody genetického testování vč. vyšetření klinického exomu. Znalost správné diagnózy je klíčová pro budoucnost plodu i páru.
Bone dysplasias are a broad, heterogeneous group of diseases. Thanatophoric dysplasia is a rare bone dysplasia, but it is the most common lethal skeletal dysplasias. The major role in diagnostics plays a high-quality ultrasound examination in the 2nd trimester and the latest methods of genetic testing, including clinical exome testing. Knowing the correct diagnosis is crucial for the future of the fetus and the couple.
- MeSH
- dospělí MeSH
- indukovaný potrat MeSH
- lidé MeSH
- nemoci plodu diagnostické zobrazování genetika patologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- sekvenování exomu * MeSH
- těhotenství MeSH
- thanatoforní dysplazie * diagnostické zobrazování genetika patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Cílem studie byla analýza výsledků provádění nové zdravotní služby Zaevidování těhotné ženy do porodnice (optimálně ve 36.–37. týdnu), poskytované v rámci ambulantní zdravotní péče ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Soubor a metodika: Prospektivní kohortová studie. V období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 porodilo ve FNOL celkem 2 271 žen a u 2 010 z nich bylo provedeno Zaevidování těhotné ženy do porodnice. Při Zaevidování těhotné ženy do porodnice byla provedena identifikace definovaných konkrétních rizik a stanovena strategie ukončení těhotenství. Výsledky: Zdravotní služba byla provedena u 88,5 % rodiček (2 010 z 2 271). Věk rodiček byl 15–56 let (průměr 31,3 let; medián 31 let), index tělesné hmotnosti byl 13,4–53,1 kg/m2 (průměr 24,6 kg/m2; medián 23,2 kg/m2). U 43,6 % z nich (877 z 2 010) se jednalo o Těhotenství s nízký rizikem a u 56,4 % (1 133 z 2 010) o Těhotenství s definovaným konkrétním rizikem. Nejčastěji identifikovaná rizika byla následující: RhD negativní krevní skupina (18,4 %), diabetes mellitus (13,9 %), císařský řez v anamnéze (12,0 %), hypertenzní onemocnění (6,5 %), malý plod/růstová restrikce plodu (6,3 %), riziko rozvoje hemolytické nemoci plodu a novorozence (2,5 %), těhotenství vícečetné (1,6 %), vrozená vada plodu (1,3 %) a poruchy placentace (0,5 %). U 63,4 % z nich (1 275 z 2 010) byla stanovena strategie ukončení těhotenství spontánním vaginálním porodem, u 18,0 % (361 z 2 010) preindukcí/indukcí vaginálního porodu a u 14,2 % (285 z 2 010) císařským řezem. U 4,4 % (89 z 2 010) zdravotní služba nebyla provedena správně, protože nebyla stanovena žádná strategie. Závěr: Implementace nové zdravotní služby umožní nahradit aktivitu (častější návštěvy v prenatální poradně a screeningové provádění antepartálního fetálního kardiotokogramu) efektivitou (identifikace rizika, stanovení optimální strategie ambulantní předporodní péče a načasování a způsob vedení porodu), a tím dojde k poskytnutí zdravotní péče lépe a bezpečněji (hledisko medicínské, organizační, legislativní a ekonomické).
Objective: The aim of the study was to analyse the results of the implementation of the new health service Registration of a pregnant woman in the maternity hospital (optimally at 36th–37th weeks) provided as part of outpatient/ambulatory health care at Olomouc University Hospital (OUH). Materials and methods: A prospective cohort study. In 2022, a total of 2,271 women gave birth in OUH, and 2,010 of them were Registered in the maternity hospital, defined specific risks were identified and a pregnancy termination strategy was established/determined. Results: The health service was provided to 88.5% of women giving birth (2,010/2,271). The age of the mothers was 15–56 years (mean 31.3 years; median 31 years), their body mass index was 13.4–53.1 kg/m2 (mean 24.6 kg/m2; median 23.2 kg/m2). 43.6% of them (877/2,010) were Low-risk pregnancies and 56.4% (1,133/2,010) were Pregnancies with a defined specific risk. The most frequently identified risks were as follows: RhD negative blood group (18.4%), diabetes mellitus (13.9%), history of caesarean section (12.0%), hypertensive disorders (6.5%), small fetus/fetal growth restriction (6.3%), risk the development of hemolytic disease in the fetus and the newborn (2.5%), multiple pregnancy (1.6%), congenital malformation of the fetus (1.3%) and placentation disorders (0.5%). In 63.4% of them (1,275/2,010), the pregnancy termination strategy was determined by spontaneous vaginal delivery, in 18.0% (361/2,010) by pre-induction of vaginal delivery and in 14.2% (285/2,010) by caesarean section. In 4.4% (89/2,010) the health service was not implemented correctly because no strategy was established. Conclusion: The implementation of the new health service will make it possible to replace activity (more frequent antenatal care contacts/visits and routine antenatal cardiotocography) with efficiency (risk identification, determination of the optimal strategy for outpatient/ambulatory antenatal care and timing and mode of delivery) and thereby provide better and safer health care (from a medical, organizational, legislative and economic points of view).
- Klíčová slova
- zaevidování do porodnice, strategie ukončení těhotenství,
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- lidé MeSH
- porod MeSH
- porodnice organizace a řízení MeSH
- porodnická centra organizace a řízení MeSH
- prenatální péče * organizace a řízení MeSH
- prospektivní studie MeSH
- těhotenství MeSH
- zohlednění rizika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Ciele: Analýza prenatálnych vzoriek za obdobie 2015–2020. Porovnanie miery detekcie klinicky relevantných variant cytogenetickou analýzou karyotypu a cytogenomickými metódami MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) a mikročipmi (CMA – chromosomal microarray). Súbor a metodika: Analyzovaných bolo 1 029 prenatálnych vzoriek cytogenetickým hodnotením karyotypu (n = 1 029), cytogenomickými metódami MLPA (n = 144) a CMA (n = 111). Všetky nebalansované zmeny boli potvrdené metódou MLPA alebo CMA. Výsledky: Z analyzovaného súboru plodov, po odčítaní aneuploidií – 107 (10,40 %, n = 1 029), bolo analýzou karyotypu zachytených 22 štruktúrnych aberácií (2,39 %, n = 922) – deväť nebalansovaných zmien (0,98 %), 10 balansovaných zmien (1,08 %), jeden prípad nejasnej mozaiky (0,09 %), jeden prípad prítomnosti marker chromozómu (0,09 %) a jeden prípad diskordancie pohlavia (0,09 %). U 255 vzoriek s fyziologickým karyotypom indikovaných k cytogenomickému vyšetreniu bolo zachytených celkom osem (7,21 %, n = 111) patologických variant metódou CMA. Metódou MLPA bolo z týchto ôsmich patogénnych variant zachytených päť (3,47 %, n = 144). Celkový záchyt patogénnych variant metódami MLPA a CMA vrátane konfirmačných vyšetrení patologického karyotypu je 14 (5,14 %) a 17 (6,25 %) (n = 272). Záchyt patologických variant v skupine s izolovanými poruchami bol nižší než v skupine s mnohopočetnými poruchami (5,08 vs. 21,42 %). Záver: Potvrdila sa vyššia úspešnosť záchytu patologických variant so zmenou v počte kópií, metódou CMA než MLPA.
Objective: Analysis of prenatal samples from 2015 to 2020. Comparison detection rates of clinically relevant variants by cytogenetic karyotype analysis and cytogenomic MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) and microarray methods (CMA – chromosomal microarray). Material and method: 1,029 prenatal samples were analyzed by cytogenetic karyotyping (N = 1,029), cytogenomic methods – MLPA (N = 144) and CMA (N = 111). All unbalanced changes were confirmed by MLPA or CMA. Results: From the analyzed set of fetuses, after subtraction of aneuploidies – 107 (10.40%, N = 1,029), 22 structural aberrations (2.39%, N = 922) – nine unbalanced changes (0.98%), 10 balanced changes (1.08%), one case of unclear mosaicism (0.09%), one case of presence of a marker chromosome (0.09%) and one case of sex discordance (0.09%) – were detected by karyotype analysis. A total of eight (7.21%, N = 111) pathological variants were detected by CMA in 255 samples with physiological karyotype indicated for cytogenomic examination. Five (3.47%, N = 144) of eight pathogenic variants were detected by MLPA method. The total capture of pathogenic variants by MLPA and CMA methods was 14 (5.14%) and 17 (6.25%) (N = 272), including confirmatory pathological karyotype testing. Detection of pathological variants in the isolated disorders group was lower than in the multiple disorders group (5.08 vs. 21.42%). Conclusion: A higher success rate for the detection of pathological copy number variation variants by the microarray method than by the MLPA method was confirmed.
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mikročipová analýza metody MeSH
- mozaicismus MeSH
- multiplexová polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- plod MeSH
- prenatální diagnóza * MeSH
- těhotenství MeSH
- variabilita počtu kopií segmentů DNA MeSH
- vrozené vady * diagnóza genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cervikální hlen je viskózní kapalina fungující jako zátka děložního čípku. V cervikálním hlenu můžeme detekovat produkty endometriálních a cervikálních žláz. Cervikální hlen je dále obohacen transudátem pocházejícím z vejcovodů a proteiny pocházející z vaječníků, peritonea a vzdálených tkání. Se zvyšující se hladinou ovariálních estrogenů se vlastnosti cervikálního hlenu mění tak, že umožňují snadnější odběr a zpracování. Z tohoto důvodu jsme vybrali skupinu deseti pacientek léčených kontrolovanou ovariální hyperstimulací pro in vitro fertilizaci v centru asistované reprodukce. Tato studie se zaměřuje na proteomickou charakterizaci cervikálního hlenu a na buněčnou a tkáňovou lokalizaci identifikovaných proteinů. Nejvíce intenzivními proteiny identifikovanými v cervikálním hlenu jsou muciny, ale bylo nalezeno také mnoho méně abundantních proteinů vnitrobuněčného původu. Analýza tkáňových expresí odhalila mnoho proteinů, které jsou kromě tkání ženských reprodukčních orgánů exprimovány také v jiných tkáních a mimo jiné také proteiny specifické pro varlata, játra, placentu, oční sítnici a mozeček. Tato studie dále potvrzuje vhodnost cervikálního hlenu jako zdroje proteomických biomarkerů nejen pro diagnostiku ženského reprodukčního traktu.
Cervical mucus is a viscous fluid functioning as a cervix plug. Products of the endometrial and cervical glands can be detected in the cervical mucus. Cervical mucus is further enriched with transudate originating from the fallopian tubes and proteins originating from the ovaries, peritoneum and distant tissues. With increasing levels of ovarian estrogens, the properties of cervical mucus for possible collection and processing change appropriately. For these reasons, we chose a group of 10 patients treated in the center of assisted reproduction by controlled ovarian stimulation for in vitro fertilization. This study focuses on the proteomic characterization of cervical mucus and localizes the possible sources of the identified proteins. The most abundant proteins were extracellular proteins, mainly mucins; however, most of the identified proteins, present usually in lower quantities, were of intracellular origin. The tissue analysis revealed that proteins from female reproductive organs are also expressed in other tissues in addition to female reproductive organs, but also proteins specific to the testis, liver, placenta, retina, and cerebellum. This study confirms the suitability and high potential of cervical mucus as a source of proteomic biomarkers not only for the diagnosis of the female reproductive tract.
- Klíčová slova
- tkáňové exprese,
- MeSH
- cervikální hlen * chemie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- proteomika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem předložené práce je shrnutí současných znalostí o patofyziologii předčasného porodu v souvislosti s předčasným odtokem plodové vody. Metodika: Analýza literárního přehledu a vlastních zkušeností zabývající se problematikou předčasného odtoku plodové vody. Závěr: Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím neonatální morbiditu a mortalitu je gestační stáří. Časná novorozenecká sepse se s vysokým rizikem vyskytuje po předčasném odtoku plodové vody spojeným se zánětlivými komplikacemi.
Objectives: The aim of the presented work is to summarize the current knowledge about the pathophysiology of preterm birth in connection with premature amniotic fluid. Methods: To analyze current knowledge and our own experiences regarding of preterm prelabour rupture of membranes. Conclusion: The most important factor influencing neonatal morbidity and mortality is gestational age. Early neonatal sepsis occurs with high risk after premature amniotic fluid outflow, associated with inflammatory complications.
- MeSH
- chorioamnionitida MeSH
- komplikace porodu MeSH
- lidé MeSH
- předčasný odtok plodové vody * diagnóza etiologie MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Shrnout aktuální možnosti kryokonzervace ovariální tkáně jako jednu z dalších možných metod pro zachování plodnosti u žen. Metodika: Literární přehled získaný ze studií a prací týkajících se kryokonzervace ovariální tkáně. Závěr: Kryokonzervace ovariální tkáně a její následná transplantace má významný potenciál pro zachování plodnosti nejen pro prepubertální a onkologické pacientky, ale také pro pacientky s různými zdravotními indikacemi vedoucími k předčasné ovariální insuficienci. Pro zachování co nejlepší kvality oocytů v kryokonzervované ovariální tkáni je nezbytné neustále optimalizovat, standardizovat a porovnávat jak kryokonzervační protokoly, postupy a strategie, tak i proces rozmražení ovariální tkáně s její následnou transplantací.
Objective: To summarize the current possibilities of ovarian tissue cryopreservation as one of the other possible methods for fertility preservation in women. Methods: Literature review obtained from studies and literature related to ovarian tissue cryopreservation. Conclusion: Cryopreservation of ovarian tissue and its subsequent transplantation has a significant potential for preserving fertility not only for prepubertal and oncological patients, but also for patients with various medical indications leading to premature ovarian insufficiency. In order to maintain the best possible quality of oocytes in cryopreserved ovarian tissue, it is necessary to constantly optimize, standardize and compare both cryopreservation protocols, procedures and strategies, as well as the process of thawing ovarian tissue with its subsequent transplantation.
- Klíčová slova
- onkofertilita, kryokonzervace ovariální tkáně, pomalé mražení, in vitro maturace,
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- fertilizace in vitro MeSH
- kryoprezervace metody MeSH
- lidé MeSH
- odběr oocytu metody MeSH
- odběr tkání a orgánů MeSH
- zachování plodnosti * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V našem přehledovém článku jsme se zaměřili na raritní téma endometriózy v postmenopauze. Endometrióza je především onemocněním žen v reprodukčním věku. V postmenopauze většinou dochází k atrofizaci ložisek endometriózy. Ovšem byla popsána i rekurence nebo dokonce de novo výskyt endometriózy v postmenopauze. Prevalence v postmenopauze se uvádí okolo 2–5 %. Faktory, které mohou stát za rekurencí endometriózy, jsou exogenně podávané estrogeny, vlastní produkce estrogenů v periferní tukové tkáni nebo aktivace aromatázy v ložisku endometriózy. Při nutnosti hormonální terapie dosahuje nejlepších výsledků podávání Tibolonu. Rizikovými faktory rekurence a následných obtíží jsou rozsah endometriózy, ponechaná děloha a adnexa. Nejčastějším symptomem byla bolest ve 43,5 % a ve 28 % palpační nález. Endometriotické buňky jsou schopné proliferace, schopné přežití v ektopické lokalizaci a metastazování do vzdálených lokalizací. Riziko maligní transformace se pohybuje okolo 1 % a nejčastěji se jedná o ovariální nádory. S endometriózou asociované ovariální nádory jsou typicky low grade onemocněním, histologicky se jedná o endometrioidní nebo clear cell karcinomy. Diagnostika je založena na ultrazvuku a magnetické rezonanci. Základem terapie u nově vzniklé endometriózy nebo při objevení se symptomů spojených s rizikem endometriózy je operační řešení, především k vyloučení nádorového procesu.
In our review article, we focused on the rare topic of endometriosis in postmenopause. Endometriosis is primarily a disease of women of reproductive age. In postmenopause, atrophy of endometriosis foci usually occurs. However, recurrence or even de novo occurrence of endometriosis in postmenopause has also been described. The prevalence in postmenopause has been reported to be around 2–5%. Factors that may account for the recurrence of endometriosis are exogenously administered estrogens, self-production of estrogens in peripheral adipose tissue, or activation of aromatase in the focus of endometriosis. When hormonal therapy is required, the best results are achieved by administration of Tibolone. Risk factors for recurrence and subsequent difficulties are the extent of endometriosis, the retained uterus and adnexa. Pain was the most common symptom in 43.5% and palpable finding in 28%. Endometriotic cells are capable of proliferation, survival in an ectopic localization and metastasis to distant locations. The risk of malignant transformation is around 1% and the most common are ovarian tumors. Endometriosis-associated ovarian tumors are typically low-grade disease, histologically endometrioid or clear cell carcinomas. Diagnosis is based on ultrasound and magnetic resonance imaging. The basis of therapy for newly developed endometriosis or when symptoms associated with the risk of endometriosis appear is a surgical solution, primarily to exclude the cancerous process.
- MeSH
- bolest MeSH
- endometrióza * komplikace patologie MeSH
- estrogeny MeSH
- hormonální substituční terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory vaječníků etiologie patologie MeSH
- postmenopauza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Shrnutí nových poznatků v oblasti implantace embrya v závislosti na kvalitě endometria. Metodika: Rešerše literatury publikované do srpna 2022 v databázích WoS, Scopus, PubMed/Medline se zaměřením na „endometrial receptivity“, „polycystic ovary syndrome“, „endometriosis“, „SARS-CoV-2“. Výsledky: Receptivní stav endometria je výsledkem fyziologické remodelace, činnosti imunity modulované mikrobiomem. Tuto rovnováhu narušují myomy, polypy, saktosalpingy, adenomyóza, endometrióza, syndrom polycystických vaječníků, infekce. Diskutuje se dopad infekce SARS-CoV-2. Pro úspěšnou implantaci je klíčové časování embryotransferu. Konvenčně se pro tyto účely využívá ultrazvuk. Ve specifických případech hysteroskopie a biopsie endometria. Vzorek se hodnotí histologicky, imunohistochemicky, vyšetřuje se mikrobiom anebo transkriptom. Jako podpora implantace jsou využívány gestageny, u syndromu polycystických ovarií metformin. U opakovaného selhání implantace intrauterinní infuze mononukleárů, plazmy bohaté na destičky, subkutánní aplikace granulocyty stimulujícího růstového faktoru, intravenózní podání atosibanu, intrauterinní aplikace choriogonadotropinu. Závěr: Nejnovější výzkumy na poli transkriptomiky, proteomiky a reprodukční imunologie hlouběji odkrývají implantaci a otvírají novou etapu asistované reprodukce.
Objective: A summary of new knowledge on embryo implantation in dependence on quality of the endometrium. Methods: Literature review from August 2022 of the relevant publications in Web of Science, Scopus and PubMed/Medline databases, focused on “endometrial receptivity”, “polycystic ovary syndrome”, “endometriosis”, “SARS-CoV-2”. Results: The receptive state of the endometrium is a result of physiological remodeling and immune system activity modulated by the microbiome. This balance can be disturbed by myomas, polyps, sactosalpings, adenomyosis, endometriosis, polycystic ovary syndrome, infections. The effect of SARS-CoV-2 infection is being discussed. For a successful implantation, timing of transfer is crucial. The ultrasound examination is used conventionally. In specific cases, hysteroscopy and endometrium biopsy are recommended. Histological and immunohistochemical evaluation is performed together with examination of microbiome or transcriptome. To support the implantation, gestagenes are used, or metformin in the patients with polycystic ovary syndrome. In cases of a repeated implantation failure, the intrauterine infusion of mononuclear cells or platelet rich plasma is used, subcutaneous application of granulocyte colony stimulating growth factor, intravenous application of atosiban or intrauterine application of human chorionic gonadotropin. Conclusion: Recent research in the field of transcriptomics, proteomics and reproductive immunology uncovers the process of implantation more deeply and opens a new stage of the assisted reproduction.
- MeSH
- choriogonadotropin MeSH
- COVID-19 metabolismus MeSH
- endometrióza MeSH
- implantace embrya * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- syndrom polycystických ovarií MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
