in vitro maturace Dotaz Zobrazit nápovědu
Cíl studie: Poukázat na možnost využití nezralých oocytů pro IVF.Typ studie: Souhrnný článek.Název a sídlo pracoviště: Gest, Centrum reprodukční medicíny, Praha.Předmět a metoda studie: Souhrnný článek o dalších možnostech v IVF.Závěr: Uvedený přehled poukazuje na možnost využití nezralých oocytů u pacientek s PCO či OHSS.
Objective: Draw attention to the possibility in using of immature human oocytes.Design: Review.Setting: Gest - Centre of Reproductive Medicine, Prague.Subject and method: Review article on new possibilities in IVF.Conclusion: The presented review draws attention to the possibility in using of immature humanoocytes.
Cíl studie: Metoda aktivace spermií je moderní metodický přístup, který se v praxi používá stále více. Neustále přibývá nových studií zaměřených na metody umělé aktivace motility lidských spermií. Standardní metody výběru spermií mohou v některých případech selhat mimo jiné i proto, že jsou izolovány spermie velice mladé, které ještě nedokončily svůj vývoj. V těchto případech může mít umělá stimulace jejich pohybu pozitivní efekt a velice usnadnit a urychlit proces výběru vhodných spermií. Jako aktivační činidla se nejčastěji využívají methylxanthiny. Názory na bezpečnost použití těchto látek na spermie však nejsou jednotné. Cílem práce je prezentovat současné poznatky o umělé aktivaci motility spermií na in vitro fertilizaci a následný embryonální vývoj. Metodika: Rešerše relevantní literatury v databázích Web of Science, Scopus, PubMed/Medline. Výsledky a závěr: Z literární analýzy vyplývá, že je tato metoda bezpečná a účinná při výběru nepohyblivých spermií. Byly provedeny vědecké studie zaměřené na ověření bezpečnosti a spolehlivosti této metody. Závěrem těchto studií je pozitivní dopad tohoto způsobu výběru především u případů spermií získávaných z varletní tkáně po metodě TESE (testicular sperm extraction). V těchto případech metoda umělé aktivace spermií usnadnila a zrychlila výběr spermií před intracytoplazmatickou injekcí spermie. Aktivovány byly spermie nepoškozené, které jsou nepohyblivé z důvodu nedokončení své maturace.
Aim: The sperm activation method is a modern methodological approach that is used more and more often in practice. The number of studies focused on methods of artificial activation of human sperm motility are constantly increasing. Standard sperm selection methods can fail in some cases, among other things, because very young sperm are isolated that have not yet completed their development. In these cases, artificial stimulation of their movement can have a positive effect and greatly facilitate and faster the process of selecting suitable sperm. Methylxanthines are most often used as activating agents. However, opinions on the safety of using these substances on sperm are not uniform. The aim of the thesis is to present current knowledge about artificial activation of sperm motility for in vitro fertilization and subsequent embryonic development. Methodology: Research of relevant literature in Web of Science, Scopus, PubMed/Medline databases. Results and conclusion: The literature analysis shows that this method is safe and effective in the selection of immotile spermatozoa. Scientific studies have been conducted to verify the safety and reliability of this method. The conclusion of these studies is the positive impact of this method of selection, especially in cases of sperm obtained from testicular tissue after method testicular sperm extraction. In these cases, the method of artificial sperm activation facilitated and accelerated the selection of sperm before intracytoplasmic sperm injection. Undamaged spermatozoa, which are immobile due to incomplete maturation, were activated.
- MeSH
- fertilizace in vitro * metody MeSH
- lidé MeSH
- motilita spermií * MeSH
- spermie fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cílem studie bylo prokázat schopnost kmenových buněk zubní pulpy (KBZP) diferencovat ve zralé buněčné linie. Izolované linie KBZP byly po získání dostatečného množství buněk vystaveny působení faktorů indukujících maturaci KBZP ve zralé buněčné elementy (osteoblasty, chondroblasty a adipocyty). Celkem jsme izolovali 3 linie KBZP, které jsme postupně diferencovali v buňky podobné osteoblastům a chondroblastům. KBZP vystaveny adipogennímu diferenciačnímu médiu neprojevovaly žádné známky diferenciace. KBZP jsou vysoce proliferačně aktivní buněčnou linií a jsou schopné diferenciace ve zralé buněčné elementy.
The aim of this study was to demonstrate the ability of dental pulp stem cells (DPSC) to differentiate into mature cell lines. Isolated DPSC lines were exposed to maturation-inducing factors that stimulated DPSC to differentiate into mature cell lines (osteoblasts, chondroblasts and adipocytes). We isolated 3 lines of DPSC and gradually differentiated into osteoblasts and chondroblasts like cells. DPSC which were exposed to adipogenic media did not showed any signs of differentiation. DPSC are highly proliferative cell lines which are able to differentiate into mature cellular elements.
Závěrečná zpráva o řešení grantu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR
Nestr.
The type 1 diabetes (T1D) is an autoimmune disease with multifactorial etiology. The involvement of adaptive immunity was clearly demonstrated. The role of innate immunity in T1D is intensively studied, mainly the role of dendritic cells (DCs) as key players in evolvement and maintenance of peripheral immune tolerance. Studies in animal models demonstrated the interactions between multiple immune cells contribute to autoimmune reaction against beta-cells. DCs after autoantigen processing and presentation produce proinflammatory cytokines, including IFNalpha and stimulate autoreactive T cells. Moreover, neutrophils induce DC maturation and influence the activation of IFNalpha-producing pDCs. This innate cell interrelation suggests the role of DCs, mainly pDCs and IFNalpha in T1D pathogenesis. This project will focused on the study of analogical interactions in T1D patients using in vitro DC models.
Diabetes mellitus 1. typu (T1D) je autoimunitní multifaktoriální onemocnění. V patogenezi T1D se uplatňují především mechanismy adaptivní imunity. V posledních letech je významně zkoumána úloha vrozené imunity u T1D, hlavně dendritických buněk (DC) jako klíčových buněk v rozvoji a udržení periferní tolerance. Mnohé studie u myší prokázaly vzájemnou interakci imunitních buněk (DC, makrofágy, lymfocyty) vedoucí k autoimunitní reakci namířené proti beta-buňkám pankreatu. DC po pohlcení autoantigenů produkují prozápalové cytokiny, včetně IFNalpha a jsou schopny stimulovat autoreativní T lymfocyty. Neutrofily indukují maturaci DC a aktivují produkci IFNalpha pDC buňkami. Tato vzájemná interakce potvrzuje roli DC, hlavně pDC, a IFNalpha v patogenezi T1D. Tato studie na in vitro modelech bude zaměřena na sledování obdobných interakcí u pacientů s T1D.
- MeSH
- dendritické buňky MeSH
- diabetes mellitus 1. typu etiologie imunologie MeSH
- monocyty MeSH
- neutrofily MeSH
- přirozená imunita MeSH
- techniky in vitro MeSH
- zánět MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- diabetologie
- alergologie a imunologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR
Cíl: Shrnout aktuální možnosti kryokonzervace ovariální tkáně jako jednu z dalších možných metod pro zachování plodnosti u žen. Metodika: Literární přehled získaný ze studií a prací týkajících se kryokonzervace ovariální tkáně. Závěr: Kryokonzervace ovariální tkáně a její následná transplantace má významný potenciál pro zachování plodnosti nejen pro prepubertální a onkologické pacientky, ale také pro pacientky s různými zdravotními indikacemi vedoucími k předčasné ovariální insuficienci. Pro zachování co nejlepší kvality oocytů v kryokonzervované ovariální tkáni je nezbytné neustále optimalizovat, standardizovat a porovnávat jak kryokonzervační protokoly, postupy a strategie, tak i proces rozmražení ovariální tkáně s její následnou transplantací.
Objective: To summarize the current possibilities of ovarian tissue cryopreservation as one of the other possible methods for fertility preservation in women. Methods: Literature review obtained from studies and literature related to ovarian tissue cryopreservation. Conclusion: Cryopreservation of ovarian tissue and its subsequent transplantation has a significant potential for preserving fertility not only for prepubertal and oncological patients, but also for patients with various medical indications leading to premature ovarian insufficiency. In order to maintain the best possible quality of oocytes in cryopreserved ovarian tissue, it is necessary to constantly optimize, standardize and compare both cryopreservation protocols, procedures and strategies, as well as the process of thawing ovarian tissue with its subsequent transplantation.
- Klíčová slova
- onkofertilita, kryokonzervace ovariální tkáně, pomalé mražení, in vitro maturace,
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- fertilizace in vitro MeSH
- kryoprezervace metody MeSH
- lidé MeSH
- odběr oocytu metody MeSH
- odběr tkání a orgánů MeSH
- zachování plodnosti * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východisko. Dendritické buňky přestavují hlavní buňky, které zahajují imunitní reakci. Podílejí se na rozlišování cizího a vlastního a signálů nebezpečí, které pro organizmus představují škodliviny vnější, ale i vnitřní. Dendritické buňky také přispívají k udržování tolerance vůči vlastním tkáním. Glukokortikoidy jsou používány jako imunosupresiva a protizánětlivé léky a v transplantační medicíně k potlačení rejekce. Působení glukokortikoidů bylo zkoumáno zejména u monocytů a lymfocytů, ale jen ojedinělé studie byly zaměřeny na ovlivnění dendritických buněk glukokortikoidy. V naší studii jsme zkoumali vliv glukokortikoidů na diferenciaci a maturaci dendritických buněk in vitro a na ovlivnění subpopulací dendritických buněk in vivo po vysokodávkované kortikoterapii. Metody a výsledky. Na in vitro modelu (dendritické buňky vypěstované z periferních monocytů) jsme zjistili, že glukokortikoidy v koncentraci vyšší než 10-6Mindukují apoptózu dendritických buněk. V koncentracích nižších pak glukokortikoidy ovlivňují jak proces diferenciace, tak maturace dendritických buněk. Po podání Solumedrolu v bolusové dávce 1000 mg dochází in vivo během jednoho dne k praktickému vymizení plazmacytoidních dendritických buněk a výraznému snížení myeloidních dendritických buněk. Závěry. Tato studie prokazuje hluboký vliv kortikoidů na zahájení imunitní reakce, na funkci dendritických buněk. Dysfunkce dendritických buněk pod vlivem kortikoidů může být žádoucí ve smyslu potlačení patologické imunitní reakce, pro niž jsou kortikoidy indikovány, ale zároveň vysvětluje sklon ke zvýšené náchylnosti k infekcím u pacientů léčených kortikoidy.
Background. Dendritic cells represent the most effective antigen presenting cells and they are the only cell type capable of initiating the primary immune response. They use several sets of germ-line encoded receptors to differentiate between self and non-self and to detect the presence of danger signals. Danger signals are mainly represented by microbial pathogens but it can be also a necrotic or malignant cell. At various stages of their lifecycle dendritic cells play a key role in maintaining the peripheral tolerance towards self-antigens and in the initiation of an effective immune response. Glucocorticoids have been widely used in the treatment of autoimmune or inflammatory disorders and their immunosuppressive effect has been mainly attributed to the inhibition of lymphocytes functions. Methods and Results. In this study, we discuss the effects of glucocorticoids on in vitro generated myeloid dendritic cells and on peripheral blood myeloid and plasmacytoid dendritic cells subsets. Conclusions. Experimental results point to the profound suppressive effect of glucocorticoids on the antigen presenting functions of dendritic cells and to contribute to better understanding of glucocorticoids -mediated immunosuppressive effect.
- MeSH
- apoptóza MeSH
- buněčná diferenciace MeSH
- buněčná imunita účinky záření MeSH
- dendritické buňky imunologie účinky léků MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- glukokortikoidy farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- imunosupresivní léčba MeSH
- kultivační média MeSH
- průtoková cytometrie MeSH
- techniky in vitro MeSH
Zlepšením včasné diagnostiky a možností léčby se zvyšuje procento přeživších mladých onkologických pacientů v reprodukčním věku. Tyto pacienti si celoživotně nesou důsledky léčby, zejména na reprodukční funkce, jedná se o neplodnost, předčasnou menopauzu a sexuální dysfunkce. Těmto pacientkám máme možnost nabídnout zachování plodnosti i pomocí metod asistované reprodukce. Metodou s nejvyšší úspěšností je stimulace ovarií, s následným ICSI a zmražením embryí. Metoda je však vhodná jenom pro pacientky se stálým partnerem, u kterých nehrozí riziko z prodlevy kvůli nutné stimulaci ovulace. U pacientek bez partnera je možné zmrazit stimulované oocyty. Jako velice slibná a málo zatěžující metoda se jeví odběr a zmražení nezralých oocytů s následní in vitro maturací. Zmražené ovariální tkáně s následnou transplantací nutno zatím považovat za metodu experimentální. Autoři uvádí i své zkušenosti s in vitro maturací oocytů u 28 žen s pregnancy rate – 14,3 %. Indikací k IVM byla v 27 případech neplodnost s vysokým rizikem ovariálního hyperstimulačního syndromu, v jednom případě se jednalo o pacientku před chemoterapií pro karcinom prsu.
Improvement in early diagnostics and treatment options led to an increase in the number of young oncological patients in reproductive age. These young oncological patiens have life- -long consequences of treatment, such as infertility, early menopause and sexual dysfunctions. There is the possibility of maintening fertility by assisted reproduction methods. So far, ovarian stimulation followed by ICSI and cryopreservation of embryos seem to be the most successful method. Unfortunately, this method is suitable only for patients with a stable partner where there is no risk of delay because of necessary stimulation of ovulation. For patients without a partner, it is possible to freeze stimulated oocytes. Cryopreservation of immature oocytes followed by in vitro maturation seems to be a very promising method. Freezing ovarial tissues followed by transplantation is at this point only an experimental procedure. The authors present their experience with in vitro maturation of oocytes of 28 women with pregnancy rate 14.3%. Twenty-seven cases of infertility with a high risk of ovarial hyperstimulation syndrome and one case of breast cancer patient before chemotherapy were chosen for IVM.
- Klíčová slova
- in vitro maturace, malignity, chemoterapie,
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- dospělí MeSH
- indukce ovulace metody MeSH
- kryoprezervace metody MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory farmakoterapie radioterapie MeSH
- odběr oocytu MeSH
- radioterapie MeSH
- zachování plodnosti metody MeSH
- ženská infertilita etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Transmembránové adaptorové proteiny nemají enzymatickou nebo kinázovou funkci, ale jsou zapojeny do přenosu signálu z buněčného povrchu do buněčného jádra. Na zvířecím modelu vede změna exprese adaptorové molekuly PAG k obrazu leukemie. V této studii byly vyšetřovány adaptorové molekuly PAG, LAT a NTAL ve fyziologických lymfocytárních prekurzorech a na souboru 75 diagnostických vzorků dětské akutní lymfoblastické leukemie (ALL). Byla analyzována exprese těchto molekul na mRNA úrovni (metodou kvantitativní reverzně-transkriptázové polymerázové řetězové reakce) a na úrovni proteinu (pomocí průtokové cytometrie). V průběhu fyziologické lymfocytární maturace se hladina některých adaptorů signifikantně mění mezi jednotlivými stadii. V různých podtypech ALL je možno sledovat odlišnou dynamiku exprese jednotlivých molekul, zejména TEL/AML1 pozitivní pacienti jsou charakterizováni unikátním profilem exprese. Hladina NTAL při diagnóze T-ALL je prognosticky významným faktorem predikujícím odpověď na iniciální léčbu kortikosteroidy. Tento jev se podařilo potvrdit i v in vitro experimentu – při inkubaci s kortikoidy je procento přežívajících buněk vyšší u nativní linie T-buněčné leukemie než u stejné linie s transfekovaným genem NTAL.
Transmembrane adaptor proteins do not posses an enzymatic or kinase function, but they mediate signal transmission from cell surface to the nucleus. In animal model, changes in PAG adaptor molecule expression induce a leukaemia-like phenotype. In this study, adaptor molecules PAG, LAT, NTAL were analysed in physiological lymphocyte precursors and in 75 diagnostic samples of childhood acute lymphoblastic leukaemia (ALL). The expression status was assessed at mRNA level (using real-time quantitative reverse-transcriptase polymerase chain reaction) and at protein level (using flow cytometry). During a physiological maturation of lymphocyte precursors an expression status of some adaptors shows significant dynamics among distinct maturation stages. Among different ALL subgroups different adaptor molecules expression dynamics can be seen, particularly in TEL/AML1 patients displaying a unique profile of expression. NTAL level at the diagnosis of T-ALL has a prognostic impact predicting good or poor response to initial corticosteroid treatment. This observation was confirmed in in vitro assay – after incubation with corticoids a percentage of surviving cells is higher in wild-type T-ALL cell line compared to the same cells with transfected NTAL gene.
- MeSH
- adaptorové proteiny signální transdukční MeSH
- akutní lymfatická leukemie genetika imunologie MeSH
- B-lymfocyty MeSH
- financování organizované MeSH
- Jurkat buňky cytologie MeSH
- messenger RNA MeSH
- polymerázová řetězová reakce využití MeSH
- prekurzory T-buněk MeSH
- průtoková cytometrie využití MeSH
- regulace genové exprese u leukemie MeSH
- T-lymfocyty MeSH
- techniky in vitro MeSH