Cíl: Vliv autoplazmy obohacené o krevní destičky na tloušťku endometria a citlivost receptorů na estrogen a progesteron. Materiál a metody: Do této prospektivní studie bylo zařazeno 200 pacientek. Účastnice studie byly rozděleny do dvou skupin. První, kontrolní skupina dostávala hormonální substituční terapii (HRT – hormone replacement therapy). Druhá, studijní skupina dostávala intrauterinní infuzi autoplazmy obohacené o krevní destičky (PRP – platelet-rich autoplasma). Devatenáctý den menstruačního cyklu bylo provedeno ultrazvukové vyšetření s cílem zhodnotit tloušťku endometria a dále imunohistochemická analýza k stanovení citlivosti receptorů pro estrogen a progesteron. Výsledky: Během studie jsme zjistili, že po podání autoplazmy obohacené o krevní destičky se zvýšila tloušťka endometria o 0,85 mm; průměrná tloušťka endometria ve skupině na terapii PRP byla 8,25 mm (8,25–8,61 mm) a ve skupině pacientek, které dostávaly pouze HRT, byla 7,40 mm (7,34–7,65 mm). Citlivost receptorů pro estrogen se v experimentální skupině zvýšila o 3,5, přičemž v této skupině dosáhla hodnoty 75,00 (71,43–74,22) a v kontrolní skupině 71,50 (67,05–70,85). Citlivost receptorů pro progesteron se zvýšila o 9,0, hodnota v této skupině byla 95,0 (91,4–93,8) a v kontrolní skupině 86,0 (83,47–86,27). Závěr: Díky působení destičkových faktorů má terapie PRP pozitivní vliv na endometrium, kdy zvyšuje jeho tloušťku a zlepšuje receptivitu. Je tedy možné vyvodit závěr, že tato metoda zřejmě nalezne velké praktické uplatnění při zlepšování výsledků programů asistované reprodukce.

Aim: The effect of platelet-rich autoplasma on endometrial thickness and receptor sensitivity to estrogen and progesterone. Materials and methods: This prospective clinical study included 200 patients. The participants in the study were divided into two groups. The first control group received hormone replacement therapy (HRT). The second study group received an intrauterine infusion of platelet-rich autoplasma (PRP group). On the 19th day of the menstrual cycle, an ultrasound examination was performed to assess endometrial thickness, as well as an immunohistochemical analysis to determine receptor sensitivity to estrogen and progesterone. Results: In the course of the study, we found that the use of platelet-rich autoplasma increased the thickness of the endometrium by 0.85 mm; the average thickness of the endometrium in the group who received PRP therapy was 8.25 (8.25–8.61) mm; and in the group of patients who only received HRT, it was 7.40 (7.34–7.65) mm. The sensitivity of receptors to estrogen in the experimental group increased by 3.5, in the experimental group it was 75.00 (71.43–74.22), and in the control group it was 71.50 (67.05–70.85). The sensitivity of receptors to progesterone also increased by 9.0, in the experimental group it was 95.0 (91.4–93.8), and in the control group it was 86.0 (83.47–86.27). Conclusion: Due to the action of platelet factors, PRP therapy has a positive effect on the endometrium, increasing its thickness and improving its receptivity. Therefore, it can be concluded that this method can find great practical application to improve the outcomes of assisted reproductive technology programs.

• Klíčová slova
• autoplazma,
• MeSH
• dospělí MeSH
• endometrium * anatomie a histologie   krevní zásobení   patologie   MeSH
• hormonální substituční terapie metody   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé MeSH
• parenterální infuze * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• steroidní receptory MeSH
• trombocyty MeSH
• ultrasonografie MeSH
• velikost orgánu MeSH
• ženská infertilita etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Cíl: Přehled současných znalostí o patofyziologii, možnostech diagnostiky a léčbě chronické endometritidy u neplodných žen. Metodika a výsledky: Jedním z významných příčin neúspěšné in vitro fertilizace (IVF) jsou nediagnostikované intrauterinní patologie, mezi které patří i chronický zánět děložní sliznice (CE – endometritis chronica). Nicméně někteří autoři negativní vliv CE na reprodukční výsledky relativizují. Etiopatogeneze CE je způsobena kvalitativní a kvantitativní změnou endometriálního mikrobiomu s abnormálním pomnožením mikroorganizmů přirozeně se vyskytujících v dutině děložní nebo v pochvě. Neexistuje jednotná shoda o nejčastějším patogenu způsobujícím CE. CE je charakterizována infiltrací plazmatických buněk do stromatu endometria mimo menstruační cyklus doprovázený hyperemií a edémem endometria. Klinické příznaky jsou velmi mírné nebo chybí. Stanovení diagnózy CE je často obtížné, protože neexistuje žádná specifická klinická ani laboratorní diagnostická metoda. Pro diagnostiku CE se běžně používají následující vyšetřovací možnosti: diagnostická hysteroskopie, histopatologické vyšetření endometria vč. imunochistochemie CD 138 a kultivace z dutiny děložní. Avšak standardizovaná mezinárodní hysteroskopická a histopatologická kritéria pro přesné stanovení diagnózy CE stále chybí. Empiricky podaná antibiotická terapie zlepšuje u neplodných pacientek s prokázanou CE úspěšnost otěhotnění a donošení životaschopného plodu. Článek kromě přehledu současných poznatků o CE diskutuje význam hysteroskopie v diagnostickém procesu. Závěr: CE je často klinicky němé onemocnění s negativním dopadem na reprodukci neplodných žen. Zavedení hysteroskopie do diagnostického postupu je pro klinickou praxi důležité, ale hysteroskopie nezřídka ani v kombinaci s histologickým vyšetřením endometria neumožňuje jednoznačnou diagnózu CE. Dosavadní znalosti by měly upřesnit další prospektivní randomizované studie na vybrané skupině žen s prokázanou CE a s opakovaným selháním implantace prokazatelně euploidních embryí.

Objective: A review of current knowledge on the pathophysiology, diagnostic and treatment options for chronic endometritis in infertile women. Methods and results: One of the major causes of failed in vitro fertilization (IVF) is undiagnosed intrauterine pathologies, including chronic inflammation of the uterine mucosa – chronic endometritis. However, some authors relativize the negative impact of chronic endometritis on reproductive outcomes. The etiopathogenesis of chronic endometritis is due to qualitative and quantitative changes in the endometrial microbiome with abnormal multiplication of microorganisms naturally occurring in the uterine cavity or vagina. There is no uniform consensus on the most common pathogen causing chronic endometritis. It is characterized by infiltration of plasma cells into the endometrial stroma outside the menstrual cycle, accompanied by hyperaemia and endometrial oedema. Clinical symptoms are very mild or absent. The diagnosis of chronic endometritis is often difficult because there is no specific clinical or laboratory diagnostic method. The following investigative options are commonly used for the diagnosis of chronic endometritis: diagnostic hysteroscopy, histopathological examination of the endometrium including CD 138 immunohistochemistry and culture from the uterine cavity. However, standardised international hysteroscopic and histopathological criteria for accurate diagnosis of chronic endometritis are still lacking. Empirically administered antibiotic therapy improves the success rate of pregnancy and delivery of a viable foetus in infertile patients with proven chronic endometritis. In addition to reviewing the current knowledge of chronic endometritis, this article discusses the importance of hysteroscopy in the diagnostic process. Conclusion: Chronic endometritis is often a clinically silent disease with negative impact on reproduction in infertile women. Although there are still many unresolved issues, the introduction of hysteroscopy into the diagnostic process is important for clinical practice; however, hysteroscopy even in combination with histological examination of the endometrium, often does not allow an unequivocal diagnosis of chronic endometritis. Further prospective randomised studies in a selected group of women with proven chronic endometritis and repeated failure to implant proven euploid embryos should refine this knowledge.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   MeSH
• diagnostické techniky porodnicko-gynekologické MeSH
• endometritida * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patologie   MeSH
• histologické techniky MeSH
• hysteroskopie MeSH
• imunohistochemie MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• ženská infertilita * etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Absolutní uterinní faktor infertility je podmíněn vrozenou nebo získanou absencí dělohy či přítomností nefunkční dělohy u žen, které se chtějí stát biologickými matkami. Osobní reprodukční zkušenost může dnes ženám bez dělohy poskytnout transplantace dělohy v kombinaci s metodami asistované reprodukce. V raném období výzkumu byla v zájmu minimalizace rizika předčasného porodu a dalších komplikací souvisejících s těhotenstvím doporučena k transplantaci pouze děloha od dárkyně s anamnézou jednoho až tří dokončených těhotenství. Ke snížení rizika předčasného porodu by se u příjemkyň dělohy mělo trvat spíše na jednočetném těhotenství než na darování dělohy od ženy s alespoň jedním porodem v anamnéze. Mírné zúžení v místě anastomózy vaginální manžety děložního štěpu a neovaginy příjemkyně jsme předpokládali, ale rozsah první vaginální stenózy časně po transplantaci dělohy byl přesto nepříjemným překvapením. Gynekolog by měl pro prevenci potransplantační vaginální striktury zhodnotit tvar a rozměry děložního čípku dárkyně, porovnat je s rozměry neovaginy a poševní klenby příjemkyně a provést anastomózu děložního hrdla k neovagině tak, aby byl zajištěn volný přístup k děložnímu hrdlu pro provedení cervikální biopsie kvůli kontrole rejekce štěpu a pro hladké zavedení katétru pro transfer embrya do děložní dutiny.

Absolute uterine factor infertility is conditioned by the congenital or acquired absence of the uterus or the presence of a nonfunctioning uterus in women who wish to become biological mothers. Uterine transplantation along with assisted reproductive techniques can provide this option for women without a uterus. In the early research period, to minimize the risk of preterm birth and other pregnancy-related complications, the uterus of a donor with a history of one to three successfully completed pregnancies was recommended for transplantation. We believe that insisting on a singleton pregnancy is necessary to reduce the risk of premature birth in uterus recipients, rather than insisting on donating a uterus from a woman with a history of at least one birth. Mild post-transplant narrowing of the vaginal-neovaginal anastomosis was expected; however, the first severe vaginal stricture revealed soon after transplantation was an unpleasant surprise. To prevent post-transplant vaginal stricture, gynecologic surgeons should evaluate the shape and size of the donor’s cervix, compare it with the size of the recipient’s neovagina and vaginal vault, and perform a vaginal-neovaginal anastomosis to ensure free access for post-transplant cervical biopsies to reveal signs of subclinical rejection and smooth insertion of the embryo transfer catheter into the uterine cavity.

• MeSH
• lidé MeSH
• parita MeSH
• předčasný porod * etiologie   MeSH
• přenos embrya metody   MeSH
• reprodukční techniky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• stenóza etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• uterus * abnormality   transplantace   MeSH
• vagina chirurgie   patologie   MeSH
• výběr dárců metody   MeSH
• ženská infertilita chirurgie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Asistovaná reprodukcia je pomerne rýchlo sa rozvíjajúci odbor medicíny, ktorý poskytuje liečbu neplodným párom. Od narodenia prvého dieťaťa zo „skúmavky“ uplynulo viac než 45 rokov, za ktoré obdobie boli vyvinuté rôzne metodiky za účelom zvýšenia úspešnosti liečby. Samotná spontánna koncepcia je podmienená mnohými faktormi, o ktorých máme aj v súčasnosti pomerne málo informácií. Vývoj asistovanej reprodukcie postupne odhaľuje jednotlivé významné procesy a stavy ktoré ovplyvňujú vznik a vývoj úspešnej tehotnosti. Diabetes mellitus a s ním spojené metabolické poruchy majú negatívny vplyv na kvalitu pohlavných buniek, fertilizáciu, nidáciu a vývoj tehotnosti. Identifikácia a úspešná liečba diabetu má preto dôležitý význam pred zahájením liečby neplodnosti.

Assisted reproduction is a relatively rapidly developing field of medicine focused on the treatment of infertile couples. More than 45 years have passed since the birth of the first “test- tube baby”. Since that time various methods were developed to increase the success rate of the treatment. Spontaneous conception itself is conditioned by many factors, about which we still have relatively little information. The development of assisted reproduction techniques gradually reveals important processes and conditions that influence the development of a successful pregnancy. Diabetes mellitus and associated metabolic disorders have a negative impact on the quality of gametes, fertilization as well as the development of pregnancy. Identification and successful treatment of diabetes plays a key role before starting infertility treatment.

• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• erektilní dysfunkce etiologie   terapie   MeSH
• fertilizace in vitro metody   MeSH
• komplikace diabetu * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• menstruační cyklus MeSH
• mužská infertilita diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• oocyty MeSH
• spermatogeneze MeSH
• syndrom polycystických ovarií diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• ženská infertilita diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Uterus transplantation (UTx) is a novel type of transplantation to treat infertility in women with an absent or nonfunctioning uterus. The International Society of Uterus Transplantation (ISUTx) has developed a registry to monitor worldwide UTx activities while serving as a repository for specific research questions. METHODS: The web-based registry has separate data fields for donor, recipient, surgeries, immunosuppression, rejections, pregnancies with live birth(s), and transplant hysterectomies. Data are prospectively registered. RESULTS: A total of 45 UTx procedures have been registered; the majority (78%) of those procedures were live donor (LD) transplants. Median age of the LDs, deceased donors, and recipients were 50 y (range 32-62), 38.5 y (19-57), and 29 y (22-38), respectively. The duration of LD surgery was approximately twice as long as the recipient surgery. Postoperative complications of any Clavien-Dindo grade were registered in 20% of LDs and 24% of recipients. Rejection episodes were more frequent (33%) early after transplantation (months 1-5) compared with later time points (months 6-10; 21%). Healthy neonates were delivered by 16 recipients, with 3 women giving birth twice. The total live birth rate per embryo transfer was 35.8%. Median length of pregnancy was 35 gestational weeks. Twelve uteri were removed without childbirth, with 9 transplant hysterectomies occurring during the initial 7 mo post-UTx. CONCLUSIONS: A mandatory registry is critical to determine quality and process improvement for any novel transplantation. This registry provides a detailed analysis of 45 UTx procedures performed worldwide with a thorough analysis of outcomes and complications.

• MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• narození živého dítěte MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• uterus transplantace   MeSH
• ženská infertilita * chirurgie   etiologie   MeSH
• žijící dárci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• alergie * klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• kožní nemoci etiologie   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nikl škodlivé účinky   MeSH
• poruchy fotosenzitivity patologie   terapie   MeSH
• pot MeSH
• šperky škodlivé účinky   MeSH
• sperma MeSH
• voda škodlivé účinky   MeSH
• ženská infertilita etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• MeSH
• antimülleriánský hormon * analýza   fyziologie   nedostatek   MeSH
• biologické markery MeSH
• lidé MeSH
• ovariální folikul fyziologie   růst a vývoj   MeSH
• ovariální rezerva * účinky léků   účinky záření   MeSH
• pohlavní dimorfismus MeSH
• ženská infertilita diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Světová zdravotnická organizace definuje obezitu jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které poškozuje zdraví. Obezita a nadváha mají negativní vliv nejen na celkové zdraví, ale do značné míry také na reprodukční zdraví. Obezita je spojena se sníženou plodností, častějšími těhotenskými ztrátami a dalšími těhotenskými komplikacemi. Vzhledem k pandemii obezity bude stále větší podíl žen vyhledávajících lékařskou pomoc pro neplodnost trpět nadváhou nebo obezitou. Obezita se podílí na patogenezi syndromu polycystických vaječníků (PCOS – polycystic ovary syndrome) a přibližně 40–70 % pacientek s PCOS má nadváhu nebo obezitu. Riziko potratu je zvýšené u žen s obezitou, které otěhotní po in vitro fertilizaci, a to bez ohledu na to, zda jsou použity vlastní oocyty, či oocyty darované. U mužů je souvislost mezi obezitou a sníženou plodností prozkoumána méně než u žen. Mezi mechanizmy, kterými může obezita ovlivnit spermatogenezi, patří tepelné účinky, hyperestrogenizmus, hypogonadotropní hypogonadizmus, diabetes mellitus, sexuální dysfunkce a epigenetické poruchy spermií. Obezita žen i mužů ovlivňuje negativně výsledky asistované reprodukce. Ženy s nadváhou či obezitou by měly být informovány o celkových zdravotních i porodnických rizicích a o nižší úspěšnosti léčby neplodnosti metodami asistované reprodukce.

The World Health Organization defines obesity as an abnormal or excessive accumulation of fat that is harmful to health. Obesity and overweight have a negative effect not only on general health, but also on reproductive health. Obesity is associated with reduced fertility, more frequent pregnancy losses and other pregnancy complications. Due to an obesity pandemic, an increasing proportion of women seeking medical help for infertility will be overweight or obese. Obesity is involved in the pathogenesis of polycystic ovary syndrome (PCOS), approximately 40–70% of PCOS patients are overweight or obese. The risk of miscarriage is increased in obese women who become pregnant after in vitro fertilisation, regardless of whether their own oocytes or donated oocytes are used. In men, the link between obesity and reduced fertility is less well-studied than in women. Mechanisms by which obesity may affect spermatogenesis include thermal effects, hyperestrogenism, hypogonadotropic hypogonadism, diabetes mellitus, sexual dysfunction, and sperm epigenetic disorders. Obesity in both women and men negatively affects the results of assisted reproduction. Overweight or obese women should be informed about the overall health and obstetric risks and about the lower success rate of infertility treatment with assisted reproduction methods.

• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• fertilizace in vitro MeSH
• lidé MeSH
• nadváha * komplikace   MeSH
• obezita * komplikace   MeSH
• těhotenství MeSH
• ženská infertilita * etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Předčasné ovariální selhání (POF – premature ovarian failure, POI – premature ovarian insuficiency) je u ženy s reprodukčními plány závažný stav, který více méně vylučuje mít vlastní biologické dítě. Kromě chybění funkčních oocytů v ovariích jde také o předčasný nedostatek pohlavních hormonů, který má celkový negativní vliv na zdraví. Článek nás provede péčí jak v ambulanci registrujícího gynekologa, tak léčbou v centru reprodukční medicíny. Diagnóza a léčba POF nám názorně ilustruje některé endokrinologické principy a souvislosti.

Premature ovarian failure (POF, POI – premature ovarian insufficiency) is a serious situation for a woman with reproductive plans that more or less precludes having her own biological child. In addition to the lack of functional oocytes in the ovaries, it is also a premature lack of sex hormones, which has an overall negative effect on health. The article guides us through care both in the clinic of the gynecologist and through treatment in the center of reproductive medicine. The diagnosis and treatment of POF illustrates some endocrinological principles and connections.

• MeSH
• darování oocytu MeSH
• hormonální substituční terapie MeSH
• lidé MeSH
• primární ovariální insuficience * terapie   MeSH
• ženská infertilita etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• mužská infertilita etiologie   MeSH
• ženská infertilita etiologie   MeSH