• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Dlouhodobé sledování pacientů po akutním hyperkapnickém respiračním selhání
[Long-term follow-up of patients after acute hypercapnic respiratory failure]

M. Vykopal, S. Genzor, P. Pobeha, A. Truhlářová, T. Boček, J. Mizera, P. Jakubec, L. Stanke, J. Zapletalová

. 2024 ; 84 (5) : 155-160.

Status minimální Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc25005287

Úvod: Akutní hyperkapnické respirační selhání (AHRS) je stav, kdy respirační ústrojí není schopno plnit svoji základní funkci, tedy obohacování krve kyslíkem a vylučování oxidu uhličitého. Jeho přítomnost znamená malé ventilační rezervy, a proto je důležité pacienty po jeho prodělání komplexně vyšetřit a dlouhodobě sledovat. Metody: Pacienti zahrnutí do analýzy byly konsekutivní případy hospitalizované na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy, FN Olomouc s diagnózou akutního hyperkapnického respiračního selhání za období 2015-2022. U všech případů byla doplněna data demografická, antropometrická a přítomnost komorbidit. Pomocí statistických metod byly identifikovány protektivní a rizikové faktory časné mortality. Výsledky: Do sledování bylo celkem zahrnuto 127 osob (63 mužů) s průměrným věkem 69,3 ± 12,1 let. Průměrné BMI bylo 29,6 ± 9,2 kg/m2. Nejčastějším dominantně etiologickým faktorem pro vznik AHRS byla diagnóza CHOPN (56,7 %) a nejčastějším zhoršujícím kofaktorem pneumonie (50,4 %). Celkem 74 % osob mělo více než jeden chorobný stav, vedoucí ke vzniku AHRS. 86 pacientů (67,7 %) v průběhu sledování zemřelo. Úmrtnost do 30 dnů při AHRS byla 24,4 %, do 90 dní 33,9 % a do 1 roku 47,2 %. Aproximovaný výpočet průměrné délky přežití pro celý soubor dosahuje 45 měsíců (95% interval spolehlivosti je 31,9-58,2). Nižší BMI predikovalo mortalitu do 30 i 90 dnů. Přítomnost pneumonie zvyšuje 90denní mortalitu. Léčený syndrom spánkové apnoe (OSAS) a hypoventilační syndrom při obezitě (OHS) pravděpodobnost úmrtí v 90 dnech a 1 roku snižovaly s poměrem rizik pro léčený OSAS: RR 0,406 (95% CI 0,199 – 0,827) a léčený OHS: RR 0,372 (95% CI 0,190 – 0,727). Závěr: U pacientů po AHRS je velmi vysoká krátkodobá i dlouhodobá mortalita. Diagnostikou a správnou léčbou vyvolávajících příčin je možné významně zlepšit prognózu nemocných, což prokazuje redukce rizika mortality u pacientů s léčeným OHS a OSAS.

x

Long-term follow-up of patients after acute hypercapnic respiratory failure

Bibliografie atd.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc25005287
003      
CZ-PrNML
005      
20250304111149.0
007      
ta
008      
250211s2024 xr f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Vykopal, Martin $7 xx0282686 $u Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF Univerzity Palackého v Olomouci
245    10
$a Dlouhodobé sledování pacientů po akutním hyperkapnickém respiračním selhání / $c M. Vykopal, S. Genzor, P. Pobeha, A. Truhlářová, T. Boček, J. Mizera, P. Jakubec, L. Stanke, J. Zapletalová
246    31
$a Long-term follow-up of patients after acute hypercapnic respiratory failure
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Úvod: Akutní hyperkapnické respirační selhání (AHRS) je stav, kdy respirační ústrojí není schopno plnit svoji základní funkci, tedy obohacování krve kyslíkem a vylučování oxidu uhličitého. Jeho přítomnost znamená malé ventilační rezervy, a proto je důležité pacienty po jeho prodělání komplexně vyšetřit a dlouhodobě sledovat. Metody: Pacienti zahrnutí do analýzy byly konsekutivní případy hospitalizované na Klinice plicních nemocí a tuberkulózy, FN Olomouc s diagnózou akutního hyperkapnického respiračního selhání za období 2015-2022. U všech případů byla doplněna data demografická, antropometrická a přítomnost komorbidit. Pomocí statistických metod byly identifikovány protektivní a rizikové faktory časné mortality. Výsledky: Do sledování bylo celkem zahrnuto 127 osob (63 mužů) s průměrným věkem 69,3 ± 12,1 let. Průměrné BMI bylo 29,6 ± 9,2 kg/m2. Nejčastějším dominantně etiologickým faktorem pro vznik AHRS byla diagnóza CHOPN (56,7 %) a nejčastějším zhoršujícím kofaktorem pneumonie (50,4 %). Celkem 74 % osob mělo více než jeden chorobný stav, vedoucí ke vzniku AHRS. 86 pacientů (67,7 %) v průběhu sledování zemřelo. Úmrtnost do 30 dnů při AHRS byla 24,4 %, do 90 dní 33,9 % a do 1 roku 47,2 %. Aproximovaný výpočet průměrné délky přežití pro celý soubor dosahuje 45 měsíců (95% interval spolehlivosti je 31,9-58,2). Nižší BMI predikovalo mortalitu do 30 i 90 dnů. Přítomnost pneumonie zvyšuje 90denní mortalitu. Léčený syndrom spánkové apnoe (OSAS) a hypoventilační syndrom při obezitě (OHS) pravděpodobnost úmrtí v 90 dnech a 1 roku snižovaly s poměrem rizik pro léčený OSAS: RR 0,406 (95% CI 0,199 – 0,827) a léčený OHS: RR 0,372 (95% CI 0,190 – 0,727). Závěr: U pacientů po AHRS je velmi vysoká krátkodobá i dlouhodobá mortalita. Diagnostikou a správnou léčbou vyvolávajících příčin je možné významně zlepšit prognózu nemocných, což prokazuje redukce rizika mortality u pacientů s léčeným OHS a OSAS.
520    9_
$a x
700    1_
$a Genzor, Samuel $7 xx0219019 $u Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF Univerzity Palackého v Olomouci $u Centrum digitálního zdravotnictví, FN a LF Univerzity Palackého v Olomouc
700    1_
$a Pobeha, Pavol $7 xx0171817 $u Klinika pneumológie a ftizeológie, LF UPJŠ a Univerzitná nemocnica L. Pasteura, Košice
700    1_
$a Truhlářová, Adéla $7 xx0329473 $u Ústav lékařské biofyziky, LF Univerzity Palackého v Olomouci
700    1_
$a Boček, T. $7 _AN121753 $u Ústav lékařské biofyziky, LF Univerzity Palackého v Olomouci
700    1_
$a Mizera, Jan $7 xx0238803 $u Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF Univerzity Palackého v Olomouci
700    1_
$a Jakubec, Petr, $d 1971- $7 mzk2007381840 $u Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF Univerzity Palackého v Olomouci
700    1_
$a Stanke, Ladislav $7 xx0283012 $u Centrum digitálního zdravotnictví, FN a LF Univerzity Palackého v Olomouci
700    1_
$a Zapletalová, Jiřina, $d 1954- $7 jn20000620426 $u Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
773    0_
$t Studia pneumologica et phtiseologica $x 1213-810X $g Roč. 84, č. 5 (2024), s. 155-160 $w MED00010660
856    41
$u https://www.plicnilekarstvi.cz/casopis/ $y stránka časopisu
910    __
$a ABA008 $b B 219 $c 853 $y 0 $z 0
990    __
$a 20240702121929 $b ABA008
991    __
$a 20250304111200 $b ABA008
999    __
$a min $b bmc $g 2266584 $s 1242307
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2024 $b 84 $c 5 $d 155-160 $i 1213-810X $m Studia pneumologica et phtiseologica $n Stud. pneumol. phtiseol. $x MED00010660
LZP    __
$a NLK 2025-06/dk

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...