Objev inzulinu v roce 1921 znamenal revoluci v léčbě diabetes mellitus. Od počátečních intravenózních aplikací inzulinu se léčba přesunula k subkutánním injekcím a následně k využití inzulinových per. Významný pokrok přinesly inzulinové pumpy, které umožňují kontinuální subkutánní podávání inzulinu a tím napodobení fyziologické sekrece. Propojení inzulinových pump s kontinuální monitorací glukózy vedlo k vývoji hybridních uzavřených smyček. Tyto systémy využívají algoritmy pro automatickou úpravu dávek inzulinu na základě aktuálních a predikovaných hodnot glykemie. Výsledkem je zlepšení glykemické kontroly, snížení variability glykemie a snížení rizika jak hypoglykemických, tak hyperglykemických epizod.

The discovery of insulin in 1921 revolutionized the treatment of diabetes mellitus. From initial intravenous applications, treatment progressed to subcutaneous injections and subsequently to the use of insulin pens. Insulin pumps represented a significant advancement, enabling continuous subcutaneous insulin infusion and thus mimicking physiological secretion. The combination of insulin pumps with continuous glucose monitoring has led to the development of hybrid closed-loop systems. These systems utilize algorithms to automatically adjust insulin doses based on current and predicted glucose levels. The result is improved glycemic control, reduced glycemic variability, and decreased risk of both hypoglycemic and hyperglycemic episodes.

Diabetologické centrum Městské nemocnice Ostrava

Insulin pumps in diabetes treatment

Literatura