Cíl studie: Identifikace a kvantifikace prediktivních microRNA (miRNA) markerů umožňujících včasnou diagnostiku COVID-19. Typ studie: prospektivní Název a sídlo pracoviště: Ústav laboratorní medicíny, Fakultní nemocnice Ostrava, 17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava Poruba Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno osm pacientů, kteří se nakazili virem SARS-CoV-2, a byli sledováni v čase. Odběr vzorků (krevní sérum a výtěr z nosohltanu) byl proveden na Klinice infekčního lékařství a Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava. Stanovení microRNA bylo provedeno metodou Two-Tailed qPCR (TT-qPCR), izolace microRNA probíhala na izolátoru iCatcher 12 (CatchGene Co.) a pro reverzní transkripci s následnou detekcí byl použit detekční systém CFX96TM Real-Time (Bio-Rad). Ke statistickému zpracování dat byl použit software MS Excel a MedCalc®. Výsledky: Do studie bylo zařazeno sedm mužů (87,5 %) a jedna žena (12,5 %). Bland-Altmanova analýza neprokázala statisticky významný rozdíl mezi vzorky krevního séra a výtěry z nosohltanu u všech studovaných miRNA. Nejvýznamnější změny v expresi microRNA během onemocnění COVID-19 byly zjištěny u hsa-miR-23a-3p, hsa-miR-146a-5p a hsa-miR-222-3p. Tyto microRNA byly označeny jako potenciální prognostické diagnostické markery na základě shody výsledků dvou statistických testů. Závěr: Využití TT-qPCR pro kvantifikaci exprese miRNA představuje inovativní a perspektivní strategii v diagnostice COVID-19. Identifikace miRNA biomarkerů s dynamickými změnami exprese v průběhu infekce může významně přispět k rozvoji moderních diagnostických nástrojů. Pro potvrzení těchto nálezů a jejich integraci do klinické praxe je však nezbytné provést další validace prostřednictvím rozsáhlých klinických studií.

Settings: Department of Laboratory Medicine, University Hospital Ostrava, 17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava Poruba Material and Methods: Eight patients who were infected with SARS-CoV-2 virus a were tracked over time were included in the study. Sampling (blood serum and nasopharyngeal swab) was performed at the Department of Infectious Medicine and the Department of Anesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine of the University Hospital Ostrava. Determination of microRNA was performed by Two-Tailed qPCR (TT-qPCR), isolation of microRNA was performed on the iCatcher 12 isolator (CatchGene Co.) and the CFX96TM Real-Time detection system (Bio-Rad) was used for reverse transcription followed by detection. MS Excel and MedCalc® software were used for statistical data processing. Results: Seven men (87.5%) and one woman (12.5%) were included in the study. Bland-Altman analysis showed no statistically significant difference between blood serum samples and nasopharyngeal swabs for all studied miRNAs. The most significant changes in microRNA expression during COVID-19 disease were found in hsa-miR-23a-3p, hsa-miR-146a-5p and hsa-miR-222-3p. These microRNAs were identified as potential prognostic diagnostic markers based on the concordance of the results of two statistical tests. Conclusion: The use of TT-qPCR for quantification of miRNA expression represents an innovative and promising strategy in the diagnosis of COVID-19. Identification of miRNA biomarkers with dynamic changes in expression during infection may significantly contribute to the development of modern diagnostic tools. However, further validation through large-scale clinical studies is necessary to confirm these findings and integrate them into clinical practice.

Ústav laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava

Ústav laboratorní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařská fakulta Ostravská univerzita

Use of microRNA biomarkers by the TT-PCR method for the diagnosis of COVID-19

References provided by Crossref.org

Literatura