Látka, která snižuje srážení krve (antikoagulační účinek) aktivací antitrombinu. Vzniká např. v játrech a v některých bílých krvinkách. Podává se v lékové formě při léčbě trombózy či k její profylaxi (tzv. heparinizace), často ve formě tzv. nízkomolekulárních heparinů (např. dalteparin, nadroparin, enoxaparin, parnaparin), které působí zejm. na faktor X, a neovlivňují tak celkovou hemokoagulaci, a proto mají nižší riziko vzniku nežádoucího krvácení. Kromě krvácení patří k vzácnějším nežádoucím účinkům vznik trombocytopenie, po dlouhodobějším podávání se zvyšuje riziko osteoporózy. Efektivnost léčby se monitoruje zejm. aPTT koagulačním testem. Antidotem při předávkování je protaminsulfát. (cit. Velký lékařský slovník online, 2017 http://lekarske.slovniky.cz)

A highly acidic mucopolysaccharide formed of equal parts of sulfated D-glucosamine and D-glucuronic acid with sulfaminic bridges. The molecular weight ranges from six to twenty thousand. Heparin occurs in and is obtained from liver, lung, mast cells, etc., of vertebrates. Its function is unknown, but it is used to prevent blood clotting in vivo and vitro, in the form of many different salts.

DUI

D006493 MeSH Prohlížeč

CUI

M0010187

Historická pozn.

/therapeutic use was HEPARIN, THERAPEUTIC 1965

Veřejná pozn.

/therapeutic use was HEPARIN, THERAPEUTIC 1965