Východisko: Lipoproteinová aferéza (LA) je velmi účinná, časově náročná a nákladná metoda snižování hladin LDL-cholesterolu (Low Denzity Lipoprotein Cholesterol – LDL-C), lipoproteinu(a) – Lp(a) a dalších apoB obsahujících lipoproteinů, včetně na triglyceridy bohatých lipoproteinů. Tato metoda byla poprvé použita téměř před 50 lety a dlouho byla terapií „poslední možnosti“ pro dyslipidemie, které jinak nelze řešit. V posledních letech jsou vyvíjena nová, velmi účinná hypolipidemika a účelem tohoto přehledu je definovat roli lipoproteinové aferézy v současném kontextu. Rozbor problematiky: Lipoproteinová aferéza stále hraje důležitou roli v léčbě pacientů s homozygotní familiární hypercholesterolemií (HoFH) a některých pacientů s dalšími formami hypercholesterolemie a aterosklerotickými kardiovaskulárními chorobami (ASKVO). Zejména pacienti, kteří nedosahují léčebných cílů navzdory moderní hypolipidemické farmakoterapii, ať už proto, že ji netolerují nebo je terapeutická odpověď nedostatečná. Lp(a) je vedle LDL-C další důležitý kardiovaskulární rizikový faktor a lipoproteinová aferéza je taktéž využívána ke snížení koncentrací lipoproteinu(a) u pacientů s významným zvýšením Lp(a) a kardiovaskulárním onemocněním. Existuje však značná heterogenita v doporučeních vědeckých autorit ohledně toho, které skupiny pacientů by měly být léčeny lipoproteinovou aferézou. Závěr: Doporučení odborných společností indikují léčbu klasickými i moderními hypolipidemiky před zahájením léčby lipoproteinovou aferézou a současně také s aferézou s cílem snížení a dosažení cílových hladin LDL-C. LA nemusí předcházet farmakoterapii, naopak klinické studie ukázaly možnost weaningu z LA při použití testovaných nových léčiv. Kombinované použití lipoproteinové aferézy a nových hypolipidemik (inhibitorů PCSK9, lomitapidu a evinakumabu) nabízí cenný terapeutický přístup u pacientů s obtížně kontrolovatelnými hladinami LDL-C. Lipoproteinová aferéza zůstává důležitým nástrojem pro terapii pacientů se závažnými dyslipidemiemi rezistentními na léčbu, zejména pacientů s homozygotní FH.

Background: Lipoprotein apheresis (LA) is a very effective, time-consuming and costly method of lowering low-density lipoprotein cholesterol (LDL-C), lipoprotein(a) – Lp(a) and other apoB-containing lipoproteins, including triglyceride-rich lipoproteins. This method was first used almost 50 years ago and has long been a “last resort” therapy for dyslipidemias that cannot otherwise be addressed. In recent years, new, highly effective hypolipidemic agents have been developed and the purpose of this review is to define the role of lipoprotein apheresis in the current context. Discussion of the problem: Lipoprotein apheresis still plays an important role in the treatment of patients with homozygous familial hypercholesterolemia (HoFH) and some patients with other forms of hypercholesterolemia and atherosclerotic cardiovascular disease (ASCVD). In particular, patients who fail to achieve therapeutic goals despite modern hypolipidemic drug therapy, either because they are intolerant or the therapeutic response is inadequate. Lp(a) is another important cardiovascular risk factor besides LDL-C, and lipoprotein apheresis is also used to reduce lipoprotein(a) concentrations in patients with significant elevations of Lp(a) and cardiovascular disease. However, there is considerable heterogeneity in the recommendations of scientific authorities regarding which groups of patients should be treated with lipoprotein apheresis. Conclusion. Recommendations of professional societies indicate treatment with conventional and modern hypolipidemic agents before starting lipoprotein apheresis therapy and simultaneously with apheresis to reduce and achieve target LDL-C levels. LA does not need to precede drug therapy; on the contrary, clinical trials have shown the possibility of weaning from LA when using investigational new drugs. The combined use of lipoprotein apheresis and novel hypolipidemics (PCSK9 inhibitors, lomitapide and evinacumab) offers a valuable therapeutic approach for patients with difficult-to-control LDL-C levels. Lipoprotein apheresis remains an important tool for the treatment of patients with severe treatment-resistant dyslipidemias, especially those with homozygous FH.

• Klíčová slova
• lipoproteinová aferéza,
• MeSH
• ateroskleróza terapie   MeSH
• dyslipidemie * terapie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   MeSH
• hypercholesterolemie terapie   MeSH
• hypolipidemika aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci terapie   MeSH
• LDL-cholesterol krev   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• lipoprotein (a) krev   účinky léků   MeSH
• PCSK9 inhibitory terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• separace krevních složek * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: The highest mortality and morbidity worldwide is associated with atherosclerotic cardiovascular disease (ASCVD), which has in background both environmental and genetic risk factors. Apolipoprotein L1 (APOL1) variability influences the risk of ASCVD in Africans, but little is known about the APOL1 and ASCVD in other ethnic groups. METHODS: To investigate the role of APOL1 and ASCVD, we have genotyped four (rs13056427, rs136147, rs10854688 and rs9610473) APOL1 polymorphisms in a group of 1541 male patients with acute coronary syndrome (ACS) and 1338 male controls. RESULTS: Individual APOL1 polymorphisms were not associated with traditional CVD risk factors such as smoking, hypertension or diabetes prevalence, with BMI values or plasma lipid levels. Neither individual polymorphisms nor haplotypes were associated with an increased risk of ACS nor did they predict total or cardiovascular mortality over the 10.2 ± 3.9 years of follow-up. CONCLUSIONS: We conclude that APOL1 genetic variability has no major effect on risk of ACS in Caucasians.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * genetika   MeSH
• apolipoprotein L1 * genetika   MeSH
• apolipoproteiny genetika   MeSH
• běloši genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• haplotypy MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lipoproteiny HDL genetika   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

AIMS: While heart failure (HF) symptoms are associated with adverse prognosis after myocardial infarction (MI), they are not routinely used for patients' stratification. The primary objective of this study was to develop and validate a score to predict mortality risk after MI, combining remotely recorded HF symptoms and clinical risk factors, and to compare it against the guideline-recommended Global Registry of Acute Coronary Events (GRACE) score. METHODS AND RESULTS: A cohort study design using prospectively collected data from consecutive patients hospitalized for MI at a large tertiary heart centre between June 2017 and September 2022 was used. Data from 1135 patients (aged 64 ± 12 years, 26.7% women), were split into derivation (70%) and validation cohort (30%). Components of the 23-item Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire and clinical variables were used as possible predictors. The best model included the following variables: age, HF history, admission creatinine and heart rate, ejection fraction at hospital discharge, and HF symptoms 1 month after discharge including walking impairment, leg swelling, and change in HF symptoms. Based on these variables, the PragueMi score was developed. In the validation cohort, the PragueMi score showed superior discrimination to the GRACE score for 6 months [the area under the receiver operating curve (AUC) 90.1, 95% confidence interval (CI) 81.8-98.4 vs. 77.4, 95% CI 62.2-92.5, P = 0.04) and 1-year risk prediction (AUC 89.7, 95% CI 83.5-96.0 vs. 76.2, 95% CI 64.7-87.7, P = 0.004). CONCLUSION: The PragueMi score combining HF symptoms and clinical variables performs better than the currently recommended GRACE score.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infarkt myokardu * mortalita   diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metody pro podporu rozhodování MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• prospektivní studie MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• srdeční selhání * mortalita   diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• validační studie MeSH

• MeSH
• draslík terapeutické užití   MeSH
• fyziologie výživy MeSH
• kardiovaskulární nemoci * epidemiologie   etiologie   mortalita   patofyziologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kuchyňská sůl * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• podpora zdraví metody   MeSH
• příčina smrti MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH

Diabetes mellitus ranks among main risk factors for cardiovascular disease (CVD). While in diabetes mellitus type 2 the mechanisms of atherosclerosis and CVD are well understood, the role of type 1 diabetes mellitus seems to be more complex. However, important risk factor for atherosclerosis development in diabetes type 1 could be insulin resistance as in diabetes type 2. In the proposed study we will analyze associations of traditional cardiovascular risk factors including markers of physical activity/fitness in women with diabetes type 1 (n=50) with preclinical atherosclerosis in men (n=230) and women (n=330) with both types of diabetes including analysis of modifying effect of type of diabetes, sex, reproductive status and polymorphism of gene for connexin 37. The gene for connexin 37 could play important role in distally located peripheral arteries mostly affected in diabetic patients. In additional experimental study in hypertriglyceridemic female rats (n=90) we will evaluate modifying role of ovariectomy on the effect of metformin treatment on markers of vascular damage and exp

Diabetes mellitus patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Zatímco u diabetes mellitus 2. typu jsou mechanismy aterosklerózy a KVO dobře popsány, u diabetes mellitus 1. typu jsou tyto mechanismy složitější, jedním z důležitých faktorů může být inzulínová rezistence. Vznik cévních komplikací mohou modifikovat pohlaví, reprodukční věk u žen a genetické faktory. Na základě našich předchozích studií chceme analyzovat vztah tradičních kardiovaskulárních rizikových faktorů včetně fyzické zdatnosti u subpopulace žen s diabetes mellitus 1 (n=50) se známkami aterosklerózy stanovené ultrazvukem, u diabetických mužů (n=230) a žen (n=330) určit modifikaci těchto vztahů typem diabetu, pohlavím, reprodukčním stavem a polymorfismem genu pro connexin37. Dále bude v experimentální studii u hypertriglyceridemických samic potkanů (n=90) vyhodnocen vliv ovariektomie a léčby metforminem na markery poškození cévní stěny vyjádřené jako exprese genu pro connexin 37 a jako sonografické známky postižení poddajnosti aorty.

• Klíčová slova
• ateroskleróza, atherosclerosis, diabetes mellitus, diabetes mellitus, pohlaví, reprodukční věk, sex, gen connexin37, reproductive age, gene connexin37,

• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

• MeSH
• ateroskleróza * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: The associations of risk factors with vascular impairment in type 1 diabetes patients seem more complex than that in type 2 diabetes patients. Therefore, we analyzed the associations between traditional and novel cardiovascular risk factors and vascular parameters in individuals with T1D and modifications of these associations according to sex and genetic factors. METHODS: In a cross-sectional study, we analyzed the association of risk factors in T1D individuals younger than 65 years using vascular parameters, such as ankle brachial index (ABI) and toe brachial index (TBI), duplex ultrasound, measuring the presence of plaques in carotid and femoral arteries (Belcaro score) and intima media thickness of carotid arteries (CIMT). We also used photoplethysmography, which measured the interbranch index expressed as the Oliva-Roztocil index (ORI), and analyzed renal parameters, such as urine albumin/creatinine ratio (uACR) and glomerular filtration rate (GFR). We evaluated these associations using multivariate regression analysis, including interactions with sex and the gene for connexin 37 (Cx37) polymorphism (rs1764391). RESULTS: In 235 men and 227 women (mean age 43.6 ± 13.6 years; mean duration of diabetes 22.1 ± 11.3 years), pulse pressure was strongly associated with unfavorable values of most of the vascular parameters under study (ABI, TBI, Belcaro scores, uACR and ORI), whereas plasma lipids, represented by remnant cholesterol (cholesterol - LDL-HDL cholesterol), the atherogenic index of plasma (log (triglycerides/HDL cholesterol) and Lp(a), were associated primarily with renal impairment (uACR, GFR and lipoprotein (a)). Plasma non-HDL cholesterol was not associated with any vascular parameter under study. In contrast to pulse pressure, the associations of lipid factors with kidney and vascular parameters were modified by sex and the Cx37 gene. CONCLUSION: In addition to known information, easily obtainable risk factor, such as pulse pressure, should be considered in individuals with T1D irrespective of sex and genetic background. The associations of plasma lipids with kidney function are complex and associated with sex and genetic factors. The decision of whether pulse pressure, remnant lipoproteins, Lp(a) and other determinants of vascular damage should become treatment targets in T1D should be based on the results of future clinical trials.

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * genetika   patofyziologie   MeSH
• diabetické angiopatie genetika   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• fenotyp MeSH
• fotopletysmografie MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• hodnoty glomerulární filtrace MeSH
• intimomediální šíře tepenné stěny MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• protein alfa 4 mezerového spoje * genetika   MeSH
• průřezové studie MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• sexuální faktory MeSH
• tlakový index kotník-paže MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Výbor České společnosti pro aterosklerózu (ČSAT) přináší ve výběru nejdůležitější informace z článku F. Kronenberga et al (Atherosclerosis 2023; 374), kterým autoři reagovali na otázky kladené odbornou veřejností ke Konsenzu EAS o lipoproteinu(a) vydaného roku 2022 (Eur Heart J 2022; 43). Autoři zformulovali 30 nejčastěji kladených otázek, na něž stručně odpověděli a připojili k odpovědím vysvětlující komentář. Výbor ČSAT z těchto komentářů vybral nejdůležitější informace relevantní pro české prostředí.

The Committee of the Czech Society for Atherosclerosis (CSAT) has selected the most important information from the article by F. Kronenberg et al (Atherosclerosis 2023; 374), by which the authors responded to questions posed by the professional community on the EAS Consensus on lipoprotein(a) published in 2022 (Eur Heart J 2022; 43). The authors formulated the 30 most frequently asked questions, answered them briefly, and added explanatory commentary to the answers. From these comments, the CSAT Committee selected the most relevant information for the Czech environment.

• MeSH
• ateroskleróza * patologie   prevence a kontrola   MeSH
• kardiovaskulární nemoci patologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• lipoprotein (a) * analýza   genetika   účinky léků   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

V tomto článku představujeme systematický přístup k osobě, které byl poprvé v 55 letech změřen lipidogram a byly zjištěny středně zvýšené koncentrace LDL-cholesterolu a která má výrazné obavy užívat inhibitory 3-metyl 3-glutaryl CoA reduktázy (statiny). Kromě tradičních možností dostupných při běžném ambulantním vyšetření stručně zmiňujeme i další možnosti zahrnující genetické vyšetření a zobrazovací metody a diskutujeme jejich možný přínos k řešení této situace. Současně je podán přehled současných možností nestatinové léčby.

In this article, we present a systematic approach to a person who has had a lipidogram measured for the first time at the age of 55 and has moderately elevated LDL cholesterol concentrations and who has significant concerns about the use of 3-methyl 3-glutaryl CoA reductase inhibitors (statins). In addition to the traditional options available in a routine outpatient examination, we also briefly mention other options including genetic testing and imaging methods and discuss their possible contribution to solving this situation. In additon, we present an overview of the available non-statin therapy.

• MeSH
• adherence k farmakoterapii MeSH
• dyslipidemie * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• hypolipidemika MeSH
• LDL-cholesterol krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• statiny * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• ateroskleróza prevence a kontrola   terapie   MeSH
• dyslipidemie farmakoterapie   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• hypolipidemika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH