• MeSH
• bludy MeSH
• lidé MeSH
• literatura MeSH
• politický aktivismus * MeSH
• účast komunity MeSH
• vegetariáni MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Syndrom bludné misidentifikace je zastřešujícím pojmem pro chybné určování totožnosti zejména osob, ale i míst, předmětů či událostí, často doprovázené bludným přesvědčením o jejich proměně či existenci dvojníků. Mezi nejčastější fenomény řazené k této skupině patří Capgrasův a Fregoliho syndrom. Článek poskytuje stručný souhrn dosavadních informací o daných syndromech, prezentuje dvě kazuistiky pacientek hospitalizovaných na oddělení pro léčbu psychotických poruch na jaře roku 2021 a diskutuje možné klinicko-neurobiologické implikace získaných poznatků

Delusional misidentification syndrome is an umbrella term for disorders of identification of predominantly persons, but also places, objects or events, accompanied particularly by delusional belief in the existence of doppelgängers, with Capgras and Fregoli syndromes amongst the most common phenomena within the syndrome. Following article provides a brief summary of current knowledge on these conditions along with two case reports of patients treated in our ward during spring 2021 and discussion of possible clinical and neurobiological implications.

• Klíčová slova
• Delusional misidentification syndrome, Syndrom bludné misidentifikace,
• MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   MeSH
• bludy MeSH
• Capgrasův syndrom * diagnostické zobrazování   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• olanzapin aplikace a dávkování   MeSH
• paliperidon palmitát aplikace a dávkování   MeSH
• schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Porucha s bludy se zpravidla vyznačuje jediným bludným přesvědčením nebo systémem několika vzájemně propojených bludů. Bludná přesvědčení se mohou vytvořit na podkladu reálné, obvykle zraňující, ponižující či stresující události. Rozeznáváme několik podtypů: persekuční, žárlivecký, erotomanický, somatický, grandiózní, smíšený a nespecifický. Bludy mohou přetrvávat dlouhodobě, mnohdy mnoho let. Terapie pacientů s touto poruchou bývá obvykle náročná, protože se zpravidla nepovažují za nemocné a nemají sklony vyhledávat léčbu. Úspěch léčby výrazně závisí na kvalitě terapeutického vztahu. Jedním z terapeutických cílů je motivovat pacienta k užívání antipsychotik, která jsou léčbou volby. U bludů somatického podtypu může pomoci léčba antidepresivy. Kognitivně behaviorální terapie vyvinula strategie pro léčbu chronických bludů. Specifickou strategií pro změnu bludného přesvědčení je periferní dotazování.

Delusional disorder usually presents by a single delusional belief that gradually arises in time or by a system of several interconnected delusions. Delusions can develop from a misrepresentation of real, usually hurtful, degrading, or stressful events. There are several subtypes: persecutory, jealous, erotomaniac, somatic, grandiose, mixed, and non-specific. Delusions can persist for a long time, sometimes for many years. The treatment is usually challenging, as these patients generally do not consider themselves ill and tend to not seek treatment. The therapeutic success heavily relies on a safe and stable therapeutic relationship. One of the psychotherapeutic goals is to motivate the patient to use antipsychotics which are the treatment of choice. Antidepressants may then alleviate symptoms of somatic delusions. Cognitive behavioural therapy has developed strategies for the treatment of chronic delusions. The most specific strategy for changing delusional beliefs is peripheral questioning.

• MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• bludy * terapie   MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• lidé MeSH
• psychoterapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• bludy diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• psychotické poruchy * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Publikace se zabývá vztahem přírodních věd a společnosti a kultury. Určeno odborné i široké veřejnosti.

• MeSH
• biologická evoluce MeSH
• bludy MeSH
• filozofie MeSH
• přírodní vědy MeSH
• sociologické faktory MeSH
• umění MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Přírodní vědy. Matematické vědy
• NLK Obory
• přírodní vědy
• humanitní vědy a umění

• MeSH
• bludy klasifikace   MeSH
• kognitivní poruchy * klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• myšlení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• bludy klasifikace   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• myšlení MeSH
• psychotické poruchy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH

Problémy s porozumením duševných stavov (tzv. teória mysle) sú súčasťou klinického obrazu porúch z okruhu schizofrenického spektra. Cieľom práce je empiricky overiť model hyper/hypomentalizácie, ktorý predpokladá, že u pacientov so schizofréniou je prítomný deficit v schopnosti používať teóriu mysle a taktiež, že pacienti s paranoidnou symptomatikou majú zvýraznenú tendenciu k nadmernému, ale nepresnému pripisovaniu intencií. Súbor pozostával z troch skupín, pacienti s paranoidno-perzekučnými bludmi (36), psychiatrickí pacienti bez bludov (19) a zdravé kontroly (28). Participantom bola administrovaná úloha Animation Task, v ktorej mali interpretovať pohyby objektov. Výsledky preukázali, že pacienti s perzekučnými bludmi mali problémy so správnou interpretáciou sociálnych situácií, v komplexných situáciách pripisovali menej intencií, ktoré boli ale často nepresné. V prípade videí zameraných na teóriu mysle atribuovali signifikantne menej intencií ako kontrolná skupina. Primeranosť opisu týchto videí bola nižšia v porovnaní s kontrolným súborom aj pacientami s inými psychickými poruchami. Závažnosť paranoidnej symptomatiky predikovala mieru pripísaných intencií. Výsledky tak čiastočne podporili teoretický model hyper/hypomentalizácie duševných stavov u pacientov so schizofréniou

Problems with understanding of mental states of other people (e.g. Theory of Mind) is part of the clinical presentation of schizophre-nia spectrum disorders. The aim of the current study is to empirically test model of hyper/hypomentalisation, which propose existence of Theory of Mind deficit in patients with schizophrenia. Based on this model, patients with prominent persecutory delusions should hyper attribute mental states. The sample consisted of patients with persecutory delusions (36), psychiatric controls (19), and healthy controls (28). Animation Task was administered. The purpose of the task is to interpret movements of moving elements. Patients with persecutory delusions showed impairment in theory of mind in the complex social situations. They attributed less intentions which were often inaccurate. In videos with theory of mind, patients with persecutory delusions attributed less intentions than healthy controls. Appropriateness of descriptions of video content was lower than in healthy and psychiatric controls. Severity of paranoia was associated with tendency to attribute intentions. The results partially supported hyper/hypo attribution model in patients with schizophrenia.

• MeSH
• bludy MeSH
• duševní poruchy * MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• paranoidní poruchy * MeSH
• psychotické poruchy MeSH
• sociální percepce MeSH
• teorie mysli * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíle. Předmětem práce bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Sebeposuzovacího dotazníku duševních prožitků (CAPE), určeného k hodnocení prožitků příbuzných positivním, negativním a depresivním symptomům psychotických poruch u běžné populace. Metoda. Ve Studii 1 byl vyhotoven překlad, který byl spolu se zkráceným zněním Beckova inventáře deprese (BDI-SF) poskytnut 215 zdravým jedincům. Vnitřní konzistence CAPE skórů byla vyhodnocena užitím Cronbachova alfa. Korelační analýzy CAPE skórů s BDI-SF skórem a s věkem zhodnotily kriteriální a konvergentní validitu. Konfirmační faktorová analýza ověřila vnitřní strukturu nástroje. V rámci Studie 2, jíž se zúčastnilo 43 osob s psychotickou poruchou a 43 osob bez psychiatrické anamnézy, byla studována klinická validita nástroje pomocí inspekce předpokládaných korelací mezi četnostními a zátěžovými skóry. Dále byly porovnány meziskupinové skóry a provedena ROC analýza. Výsledky. Nástroj dosáhl vysoké vnitřní integrity (α = 0,926). Prokázaly se statisticky významné asociace mezi BDI-SF skórem a depresivním skórem (r = 0,750) a mezi věkem a positivním skórem (r = -0,343). Předpokládaná třífaktorová struktura dotazníku nebyla dle očekávání optimální. Četnost a zátěžovost prožitků byly většinově souvztažné. Osoby s psychotickou poruchou získaly statisticky významně vyšší celkové CAPE skóry než osoby bez psychotické poruchy, t(84) = 5,878, p < 0,001. Jako optimální cut-off se ukázal celkový positivní skór o 3,3 bodech se sensitivitou 74 % a specificitou 77 %. Závěr. Česká verze dotazníku CAPE má uspokojivé psychometrické vlastnosti. Dotazník CAPE se uplatní zejména ve výzkumu, ke screeningu by však měl být využit jen v případech, kdy jsou náročnější nástroje nedostupné. Podobně jako jinojazyčné verze dotazníku bude i český CAPE nejefektivnější v plném znění, popřípadě redukován na positivní škálu.

Objectives. This study examined the psychometric properties of the Czech version of the Community Assessment of Psychic Experiences (CAPE), which measures the general population rate of experiences related to positive, negative, and depressive symptoms of psychotic disorders. Methods. In Study 1, the CAPE was translated and administered to 215 participants, alongside with the short form of the Beck Depression Inventory (BDI-SF). Internal consistency was assessed using Cronbach’s alpha. Criterion and convergent validity were examined by correlating CAPE scores with BDI-SF and age. Confirmatory factor analysis evaluated the internal structure of the instrument. Study 2 recruited 43 participants with a psychotic disorder and 43 participants without a psychiatric anamnesis. This study explored the questionnaire’s clinical validity via the associations between frequency and distress scores. Between-group differences were next analysed and a ROC analysis was conducted. Results. The instrument reached high internal consistency (α = 0.926). Significant correlations between depressive scores and BDI-SF (r = 0.750) and between positive scores and age (r = -0.343) were observed. The hypothesized three-factor structure appeared sub-optimal. The frequency of an experience and the distress caused by it were mostly related. Persons with a psychotic disorder obtained significantly higher overall CAPE scores than persons without it, t(84) = 5.878, p < 0.001. A cut-off score of 3.3 points on the overall positive scale showed a sensitivity of 74% and a specificity of 77%. Conclusion. The CAPE registered adequate psychometric qualities and may be recommended for research purposes. The instrument can have some utility in screening when other, more demanding methods of measurement, are unavailable. Similarly to others, the Czech version of the CAPE will be best used either in full, or reduced to its positive scale.

• Klíčová slova
• CAPE (Community Assessment of Psychic Experiences),
• MeSH
• bludy diagnóza   psychologie   MeSH
• deformace percepce MeSH
• halucinace diagnóza   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychiatrické posuzovací škály * MeSH
• psychotické poruchy diagnóza   MeSH
• schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy * diagnóza   psychologie   MeSH
• schizofrenie diagnóza   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• validační studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• bludy etiologie   MeSH
• časové faktory MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• lidé MeSH
• schizofrenie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH