JavaScript NENÍ povolen !

Úvod: Rozšiřující se nabídka širokospektrých antibiotik sice umožňuje jejich bezpečnější empirické používání, nicméně stále by měla být obecným pravidlem snaha o pátrání po etiologickém agens a jeho citlivosti. Druhá linie antibiotické terapie by neměla být zaváděna opět empiricky. Cffem práce bylo zjistit aktuální stav v terénní praxi. Soubor nemocných a metodika: V období chřipkové epidemie v únoru a březnu 2000 jsme ve spolupráci s praktickými lékaři sledovali nemocné se sekundární komunitní infekcí nasedající na virové onemocnění. Sledovali jsme četnost odebraných vzorků biologického materiálu pro mikrobiologické vyšetření a přínos výsledků tohoto vyšetření pro další volbu antibiotické léčby. Zvláštní pozornost jsme věnovali skupině nemocných s rizikovými faktory pro rozvoj infekčních komplikací, jako je vyšší věk, cukrovka, kouření, přítomnost závažného chronického onemocnění (chronická obstrukční plicní nemoc, srdeční selhání), a porovnávali jsme klinický průběh sekundárních infekcí a způsob jejich léčení se skupinou nemocných bez rizikových faktorů. Výsledky: Při zahájení empirické antibiotické léčby byly odebrány vzorky biologického materiálu pouze u 18 nemocných ze 74 (24 %), z nich 12 bylo nutno léčit dalším antibiotikem. Mikrobiologické vyšetření bylo výtěžné u 12 pacientů z 18 (66 %), přičemž u 9 byla tato informace použita pro další volbu antibiotika. Ze zbývajících 56 nemocných, u kterých nebyl odebrán úvodní vzorek, bylo 19 nutno léčit dalším antibiotikem - opět empiricky. Při sledování skupiny s rizikovými faktory a srovnání se skupinou bez rizikových faktorů jsme zjistili významně vyšší počet nemocných léčených druhou volbou antibiotik (13 z 22 vs. 18 z 52, R2 = 3,84) v rizikové skupině. Závěr: Zavádění druhé linie antibiotické léčby empiricky bylo zjištěno u vysokého procenta nemocných s nasedajícími infekčními komplikacemi viróz. Nutnost léčby druhou volbou antibiotik je významně vyšší u nemocných s rizikovými faktory. K zajištění cffené antibiotické léčby v druhé linii a ke sledování rozvoje rezistence je nutno zvýšit frekvenci odběrů biologických vzorků pro mikrobiologické vyšetření.

Introduction: The increasing offer of broad spectrum antibiotics makes its safer empirical use possible, nevertheless the general rule should still be an attempt to detect the etiological agent and its sensitivity. The second line of antibiotic treatment should not be empirical. The objective of the present work is to assess the position in the field. Patients and methods: During the influenza epidemic in February and March 2000 we investigated in collaboration with general practitioners patients with secondary community infections following víral disease. We investigated the rate of collection of biological material for microbiological examination and the contribution of the results of this examination to subsequent selection of antibiotic treatment. Special attention was paid to a group of patients with risk factors for the development of infectious complications such as advanced age, diabetes, smoking, the presence of a serious chronic disease (chronic obstructive pulmonary disease, cardiac failure), we compared the clinical course of secondary infections and their treatment with a group of patients without risk factors. Results: At the beginning of empirical antibiotic treatment samples of biological material esere collected only in 18 patients of 74 (24%), incl. 12 who had to be treated with another antibiotic. Microbiological examination was finzitful in 12 patients of 18 (66%) whereby in 9 this information was used for a further selection of an antibiotic. Of the remaining 56 patients where the baseline sample was not taken, 19 had to be treated by another antibiotic - again empirically. On examination of the group with risk factors and comparison with the group without risk factors we found a significantly higher number of patients treated by a second choice of antibiotics (13 of 22 vs. 18 of 52, R2 = 3.84) in the risk group. Conclusions: Empirical introduction of a second line of antibiotic treatment was found in a high percentage of patients with infectious complications after viroses. The necessity of treatment by a second choice of antibiotics is significantly higher in patients with risk factors. To ensure aimed antibiotic second line treatment and to follow up the development of resistance it is necessary to increase the frequency of collection of biological samples for microbiological examination.